CZ302398A3

CZ302398A3 - Absorpční výrobky se schopností udržování trvalé míry přijímání při absorbování vícenásobných výtoků vodnatých tělových fluid

Info

Publication number: CZ302398A3
Application number: CZ983023A
Authority: CZ
Inventors: Glen Ray Lash; Fumito Furukawa; John Joseph Litchholt; Ebrahim Rezai; Mattias Schmidt
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1996-03-22
Filing date: 1997-02-28
Publication date: 1999-02-17
Also published as: CN1218384A; WO1997034559A1; CZ287990B6; DE69731403T2; DE69731403D1; BR9708144A; EP0959850B1; ID16783A; KR100323815B1; KR20000064746A; ATE280560T1; NO984405D0; JP3249535B2; CO4790146A1; US6372952B1; ES2227685T3; AU2580197A; EP0959850B2; NO984405L; CA2249322A1

Description

Absorpční výrobky se schopností udržování trvalé míry přijímání p ř i absorbování vícenásobných výtoků vodnalýeh tělových fluid

Oblast, lechniky

Tato přihláška se týká absorpčních výrobků .jako .jsou pleny, vložky při inkontinenci dospělých, hygienické vložky a podobné, schopné zvládání mnohonásobných výtoků vodnalýeh tělových fluid. Obzvlášle se týká výrobků obsahujících absorpční jádro mající schopnost trvalé intenzity přijímání. Absorpční jádro poskytuje trvalé míry přijímáni zajištěním fluidum přijímající zóny, formované bobtnáním fluidum ukládajícího maleriálu, umístěného v přímém tekutém spojeni s horní vrstvou výrobku.

Dosavadní s t av L celin i ky

Vývoj vysoce absorpčních výrobků pro použili jako jednorázové pleny, vložky a kalhotky při inkontinenri dospělých osob a kafamcniální produkty jako jsou hygienické vložky, .je předmětem značného obchodního zájmu. Velmi žádanou charakteristikou těchto produktů je jejich tenkost. Například, tenči pleny jsou méně objemně při nošení, lépe sedí pod oděvem a jsou méně nápadné. Tenké výrobky mají rovněž kompaktnější balení, což činí pleny pro spotřebitele snadnější k nošení a přechovávání. Kompaktnost v baleni vede rovněž ke sníženým nákladům distribucí' pro jejich výrobce a distributora včetně menšího regálového prostoru potřebného • · • · v obchodě pro tyto výrobky.

Schopnost poskytnout tenčí absorpční výrobky jako pleny závisela na schopnosti vyvinout relativně tenká absorpční jádra nebo struktury, jež mohou přijímat a uchovávat velká ěIových fluid, zejména moči. V tomto důležité použití určitých absorpčních často odkazuje jako na hydrogely, množství vyměšovaných ohledu bylo obzvláště polymerů, na něž se superabsorbenty anebo hydrokoloidní materiály. Viz., npTi r i lz 1

1» Όι 1 ^L u t? z? η i / \ ί ni........... · • u u i t/u \ J 1 <1 t pv: 1 U l ce rvna_tČervna _T

1972, 19 72, a patent US 3 670 731 (llarmon), vydaný 20.

které uvádějí použití těchto absorpčních polymerů (zde dále nazývaných hydrogel formující absorpční polymery) v absorpčních výrobcích. Vskutku, vývoj tenčích plen byl přímým důsledkem tenčích absorpčních jader, jež využívá,jí výhody schopnost i těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů pohlcovat veliká množství vylučovaných vodnatých tělových fluid, typicky když jsou použity ve spojení s nějakou vláknitou matricí. Víz., například, patent US 4 637 402 (Weisman et. al . ) , vydaný 16. června, 19B7 a patent US 4 936 022 (Lavash et al.), vydaný 19. června, 1990, jež uvádí struktury jádra s duální vrstvou obsahující vláknitou matrici a hydrogel formující absorpční polymery, které jsou užitečné při tvarování tenkých, kompaktních, neohjemných plen.

Před používáním těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů bylo obecnou praxí formovat absorpční struktury, jako jsou ty vhodné k použití v dětských plenách, zcela z vlákenného chmýří dřevěné buničiny. Vzhledem k relativně nízkému množství fluida absorbovaného vlákenným chmýřím dřevěné buničiny na gram fluida jí absorbovaného, bylo nezbytné použít poměrně velkých množství vlákenného chmýří dřevěné buničiny, vynucujíce si takto nutné použití poměrně objemných, tlustých absorpčních struktur. Zavedení těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů do těchto struktur umožnilo použití méně vlákenného chmýří dřevěné buničiny.

• · » ·

- 3 Tyto hydrogel formující absorpční polymery jsou nadřazené vlákennému chmýří ve své schopnosti pohlcovat velká množství vodnatých tělových fluid jako je moč (t.j. alespoň 15 g/g), Lak činíce proveditelnými menší a Lenčí absorpční struktury.

Předchozí struktury obecně zahrnovaly relativně malá množství (např. méně než asi 50% váhy) těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů. Viz., například, patent US

834 735 (Alemany (přednostně od asi absorpčního polymeru et al.), vydaný 30. května 1989 9 do asi 50% hydrogel formujícího ve vláknité matricí). Existuje pro to několik důvodů. Použité hydrogel formující absorpční polymery v předchozích absorpčních strukturách neměly obecně absorpční intenzitu, jež by jim umožňovala rychli? pohlcovat ví? výronových situacích. Toto si v I áken, typicky v 1áken dřevěné jako dočasný dokud tato tělová fluida, zejména vynutilo aby zavedení huní. činy, sloužilo vy I lícovaných f I u i d formujícím absorpční polymerem.

Co je důležitější, mnoho ze známých hydrogel formujících absorpčních polymerů vykazovalo t . zv. gelové blokování. íí tomuto gelovému blokování dochází, když jsou částice absorpčního polymeru navlhčeny a tyto částice se nabobfnávají, takže brání přenosu tekutiny do jiných regionů absorpční struktury. Ke zvlhčování těchto jiných regionů absorpční součásti tudíž dochází pomocí procesu velmi pomalé difúze. Prakticky to znamená, že přijímání fluid absorpční strukturou je mnohem pomalejší, než jí' rychlost vylučovaných rezervoár k zadržování nebudou pohlcena hydrogel íiuju. zviášt ví» vvronovych.

K uniku z a bsí) i př: 1111 n, výrobku může dojít dostaleěně před tím, než jsou částicí' absorpčního gel ovací ho polymeru v daném absorpčním výrobku plně nasyceny anebo před tím, než může fluidum prolnout anebo prosáknout okolo blokujících částic do zbytku dané absorpční součásti. Četové blokování může být zejména akutním problémem, .jestliže čáslice hydrogel formujícího absorpčního polymeru nemají přiměřenou gelovou pevnost a • · · 1 • · I

MM deformují nebo rozptylují se pod zatížením, jakmile se tyto Lyt.o částice nabobtnají absorbovaným fluidem. Viz. patent. US 4 834 735 (Alemany et al.), vydaný 30. května 1989.

Tento jev gelovébo blokování použití nějaké vláknité matrice, ve částice bydrogel vlákni tá matr ict si typicky vynutil které jsou rozptýleny formujícího absorpčního polymeru. Tato udržuje částice bydrogel formujícího absorpčního polymeru oddělené od sebe navzájem. Vláknitá matrice rovněž poskytuje kapilární strukturu, jež dovoluje fluidu aby dosáhlo bydrogel formující absorpční polymer, umístěný ví' vzdálených regionech od původního bodu vyloučení fluida. Viz. patent U.S 4 834 735 (Alemany et al . ) , vydaný 30. května 1989. Avšak, rozptýlení bydrogel formujícího absorpčního polymeru v nějaké vláknité matrici za relativně nízkých koncenLrací, za účelem minimalizace či vyhnutí se gelovému blokováni, může, snížit celkovou zásobní kapacitu tenčích absorpčních struktur. líovněž, absorpční jádra obsahující bydrogel formující absorpční polymery stejnoměrně rozptýlené ve vláknité matrici nebudou mil typicky schopnost rychle přijímat a rozdělovat fluida během výronových situací anebo když se jádro stane nasyceným od předchozích výtoků tělových fluid.

Potřeba rychlého přijímání a rozdělování vylučovaných tělových fluid vedla k vývoji struktur jader s duální vrstvou. Tyto struktury jader s duální vrstvou v zásadě zahrnují: (1) horní vláknitou vrstvu přilehlou k tekutinami

P ropus t.ne lioru i v i s t ve . .i ez i e v mniší ní ě nrosla hydroge!

formujících absorpčních polymerů, jež přijímá vylučované fluidum; a (2) dolní vrstvu, jež ukládá přijaté fluidum a je t.Vpicky bud: (a) vláknitou mat rit'i mající v sobě stejnoměrně rozptýlené bydrogel formující absorpční polymery anebo (b) laminátovou strukturu, kde je bydrogel polymer mezi dvěmi vrstvami hedvábného 'ormující absorpční papíru (Lissue).

Viz. například US patent 4 G73 402 (Weísman et al.), vydaný

16. června 1987. Viz, rovněž patent US 4 935 022 (Lash et. al.), vydaný 19. června 1990 a patent US 5 217 445 (Young et al.), vydaný 8. června 1993, kde jsou použita chemicky ztužená zkadeřená, stočená celulozová vlákna v Léto horní vláknité vrstvě k poskytnutí zvýšené výkonnosti přijímání a rozdělování. Ještě jednou variací je profilování tohoto absorpčního jádra tak, že zde existuje přijímající zóna v podstatě prostá hydrogel formujících absorpčních polymerů v ploše vylučování fluida a zásobní vrstva mající v sobe rozptýlené hydrogel formující absorpční polymery, jež jsou v tekutém spojení s přijímající zónou. Viz,, patent US 4 834 735 (Alemany et al . ) , vydaný 30. května 1989 a patent US 5 047 023 (Berg), vydaný 10. září 1991.

Dokonce í s vylepšeními v zacházení s fluidem poskytnutými těmito předchozími absorpčními provedeními bylo shledáno, že schopnost rychle přijímat fluidum se zmenšuje když se fIu i dy.

absorpční jádro stane To jest, předchozí snížené míry přijímání nás 1edu jí dávky f1u i da me z ery mezi v I á k n y a nasyceným vodnatými tělovými absorpční výrobky vykazuj'í jako výsledek každé ze za sebou K Lomu dochází proto, že volné hydrogel formujícími absorpčními polymery v absorpčním jádru se stávají částečně naplněnými fluidem během prvního výronu a tudíž nemohou rychle přijmout nezbytný objem fluida během následných výronů. Navíc, riziko průsaku se zvyšuje když se intenzita přijímání sn i žuje.

•Ještě jeden problém, který může nastat ti některých předrhozírh provedeni absorpčního jádra je jev nazývaný jako zpětné nav 1 hčování. Ke zpětnému nav 1 lícování dochází když zde existuje při jaté fluidum, a k dispozici jez vol ně pohyb!ivé v části absorpčního jádra přilehle horní vrstvy. K tomu typicky dochází když se absorpční jádro stane nasyceným přijatým fluidem. Za mechanického tlaku od nositeli¹ určitého výrobku je toto mobilní fluidum pumpováno ven z absorpčního jádra a směrem nahoru skrze horní vrstvu.

* « » · · • ·

- 6 Výsledkem toho se stává horní vrstva zpětně navlhčenou'’, takže zde neexistuje přiměřená suchost této horní vrstvy.

Pod ie toho by bylo žádoucí poskytnout absorpční výrobek, jenž si může udržoval či zvyšovat míry (intenzitu) přijímání se za sebou následujícími výrony fluida. Bylo by rovněž žádoucí poskytnout absorpční výrobek, který: (!) má absorpční materiál schopný bobtnání při pohlcování vylučovaného tělového fluida ke zformování fluidum přijímající zóny v absorpčním jádru pro žádoucí celkovou kapacitu fluida a tenkost.; (2) je schopen rychle přijímal vyměšované fluidum tichem výronových situací, i když se jádro stalo nasyceným v přijímající ploše od předchozích výtoků fluid; a (3) přednostně minimalizuje zpětné navlhčování horní vrstvy.

Potls ta t a vy ná lezu

Přítomný vynález se týká absorpčního výrobku užitečného pro absorbování vyměšovaných vodnatých tělových fluid, jenž zahrnuje: Λ) fluidem propustnou horní vrstvu; B) dolní vrstvu; a (1) absorpční jádro umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou, Loto absorpční jádro obsahuje:

(1) alespoň jednu horní zásobní součást fluida, schopnou rozšíření ve smčru-Z při kontaktu s vodnalými tělovými fluidy ke zformování fluidum přijímající zóny, tato alespoň jedna horní zásobní součást fluida je v přímém tekutém spojení s horní vrstvou;

l z. J zoun přijímaní fluida schopnou přijímat vodnátá tělová fluida, lato zóna přijímání fluida je alespoň částečně obklopena řečenou alespoň jednou horní zásobní součástí fluida, a umístěnou alespoň částečně pod regionem vylučování fluida absorpčního jádra;

(3) součást přijímání/rozdělování fluida schopnou přijímání a přenášení vodnatých tělových fluid, alespoň část této součásti přijímání/rozdělování fluida ·

• 4

_v * · * 4 4 4 _V V 4 · 4 ««44 4 • 4 4 4 4 4 • 444 4 4 4 ···· *· ··

- 7 .je umístěna pod a v tekutém spojení s řečenou alespoň jednou zásobní součástí fluida, a alespoň část této součásti přijímání/rozdč1 ování fluida je umístěna pod a v tekutém spojení se zónou při.jímání fluida absorpčního jádra; a (4) přednostně alespoň jednu dolní zásobní součást, fluida, umístěnou pod součástí přijímání/distri buče fluida a v tekutém spojení s ní, alespoň část Léto dolní zásobní součásti je umístěna pod zónou při jímání f1uida.

Ještě jeden aspekt tohoto vynálezu se týká absorpčních výrobků, jez si udržují nebo zvyšují míry přijímání fluida potom co jsou podrobeny dodatečným dávkám fluida.

Určité absorpční výrobky přítomného vynálezu mají zvýšenou schopnost rychle přijímat, rozdělovat a ukládat vylučovaná tělová fluida v důsledku přítomnosti: (1) zóny přijímání fluida v regionu vylučování fluida absorpčního jádra; (2) součásti přijímání/dislribuče fluida, jež je v blízkosti této přijímací zóny; a (3) blízkosti horní zásobní součásti fluida k horní vrstvě výrobku. Toto je obzvláště důležité během výronových situací, či když se části absorpčního jádra stanou nasycenými od předchozích vícenásobných výtoků těchto fluid. Absorpční výrobky tohoto vynálezu také minimalizují zpětně nav 1 lícován í horní vrstvy, obzvláště ty přednostní výrobky mající zásobní komponent přilehlý horní vrslvě. To poskytuje nositeli tohoto výrobku dobrou sucliosl pokožky.

Přeh l ed obrázků na výkresech

Obr. 1 - znázorňuje půdorysný pohled na absorpční výrobek podle tohoto vynálezu, kde je horní vrstva průhledná aby bylo .jasněji vidět, absorpční jádro.

a a • a · a a · · * · · · aa aa·· ··· ·*·· »a aa

- 8 Obr, 2 - znázorňuje průřez podél linie 2-2 na Obr. 1.

Obr. 3 - znázorňuji¹ průřez absorpčním výrobkem znázorňující alternativní absorpční jádro podle tohoto vynálezu. Obr. 1 - znázorňuje průřez absorpčním výrobkem znázorňující ještě jedno alternativní absorpční jádra podle tohoto vynálezu.

Obr. 5 - znázorňuje průřez absorpčním výrobkem zobrazující další alternativu absorpčního jádra podle tohoto vynálezu.

Obr. 6 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem zobrazující ještě další alternativu absorpčního jádra podle tohoto vynálezu.

Obr. 7 - znázorňuje .schematický pohled na zařízení pro provádění dávek přijímání, o nichž pojednává část t es tovar í ch způsobů.

Př í k l ady pro vedení vy ná 1ezu

Λ · De fί Π i ce poj mů

Jak sc zde užívá pojem vodnatá tělová fluida, tento obsahuje, například, moc, menses a vaginální výtoky.

Jak se zdi' používá pojem přímé spojení, tento znamená, že se fluidum může přesouvat snadno mezi dvěmi absorpčními součástmi. výrobku (např. horní vrstvou a horní zásobní součástí), bez podstatného hromadění, přepravy či omezeni prostřednictvím nějaké mezívložené vrstvy. Například hedvábní¹ pap í ry . ne 1 kané s t ruk tury , kousl rukčn i adhez i va apod. mohou být pří Lomný mezi horní vrstvou a horním zásobní součástí při současném udržování přímého spojení, pokud tylo podstatně nehromadí (ukládají), nepřesouvají (nasakují) či neomezují dané fluidum když prochází z horní vrstvy do zásobní vrstvy.

Jak se zde používá pojem směr-Z, tento se týká rozměru ortogonálního (kolmého) k délce a šířce určité * · · « · « « 1 • « I • · « · součásti, jádra či výrobku. Rozměr-Z obvykle odpovídá tlouštce dané součásti, jádra nebo výrobku.

Jak se roviny kolmé

X-Y tento se týká přijímaní, přesouvám, tělových fluid. Jako zde používá pojem rozměr k tlouštce určité části, jádra nebo výrobku. Rozměry X-Y obvykle odpovídají délce a šířce dané součásti, jádra nebo výrobku.

Jak se zde používá pojem absorpční jádro”, tento se týká komponentu absorpčního výrobku, jenž primárně odpovídá za vlastnosti zacházení s fluidem daného výrobku, obsahující rozdělování a ukládání vodnálých takové, absorpční jádro neobsahuje typicky horní vrstvu anebo dolní vrstvu absorpčního výrobku.

Jak se zde používá pojem dávka čí výron, tento se obecně týká výtoku či usazení moči, jež bude typicky vznikat během použití. Pojem dávka (zatížení) se může rovněž týkat celkového množství tekutiny obsažené v absorpčním výrobku, ale typicky se týká jednoho výronu fluida.

Jak se zde používá pojem vrstva, tento se týká absorpční části, jejíž primární rozměr je X-Y, L.j. podél její délky a šířky. Mělo by být chápáno, že pojem vrstva není nutně omezen na jednotlivé vrstvy či plochy materiálu. Tudíž, pojem vrstva může zahrnovat lamináty nebo spojení několika vrstev či struktur žádoucího typu materiálů. Podle toho, pojem vrstva obsahuje pojmy vrstvy či vrstvený.

Jak se zde používá pojem udržované míry přijímání fluida, tento znamená, že míry (množství) přijímáni pro za sebou následujieí dávky fluida nejsou statisticky významně

Jak se zde používá pojem fluida, tento znamená, že míra zvysene míry přijímaní př i j í mán í každé za se bon následující dávky fluida je statisticky významně větší než předchozt dávka fIuida.

Pro účely tohoto vynálezu by mělo být rovněž chápáno, že pojem horní se týká komponentů absorpčního jádra, jako jsou vrstvy, které jsou nejblíže k nositeli absorpčního * · φ v a a « 4 a a « • · a a «a a·a · výrobku, a .jsou typicky blíže horní vrstvě absorpčního výrobku; z toho pak pojem dolní se týká komponentů absorpčního jádra, jež jsou nejdále od nositele absorpčního výrobku a jsou typicky blíže dolní vrstvě.

Jak rozmaří i té pou žity se zde používá komponenty, kroky podle přítomného pojem zahrnující znamená, že a podobně mohou být společně vynálezu. Podle· toho pojem zahrnující obsahuje více omezující pojmy skládající se v podstatě z a skládající se z, tylo posledně uvedené, vlče omezující pojmy, mají svůj standardní význam jak se rozumí v dané technice.

Všechna procentová vyjádření, poměry a proporce zde užívané jsou váhové, pokud není konkrétně uvedeno jinak.

B.

Výkonnost absorpčního výrobku

Se zřetelem na přednostní výrobky tohoto vynálezu, žadatelé objevili schopnost, překonat obrácený vztah mezi úrovní nabírání fluida (gramy anebo ml fluida) a mírou přijímání fluida (ml/sec), dříve akceptovaný jako norma pro absorpční výrobky. tudíž, v jednom aspektu se přítomný vynález týká absorpčního výrobku, jenž navíc k tomu že je relativně tenký, vykazuje schopnost udržovat si míru (resp. množství, intenzitu, pozn. překl.) přijímání každé dvě za sebou následující fluida pro dávky fluida. V dalším aspekt u

SC tento vynález týká absorpčního výrobku, jenž l· i ř | < 1 y ' φ V X n f 1' ί 1 1·»1 > \ Λ » ’ ·νι Λ n l Γ* Ι-,Ι·» ,Ι,ι «-Λ ví , x | i rt Λ ,1 Λ .»*. ιιν|»ιι\Λΐ ι, / - v j ..i i t μι t i u p t i J » ni<111 i i i i.j i u o p ι 11 ηα/.υι:

dvě za sehnu následující dávky fluida. Tyto výrobky budou přednos toč vykazovat udržované či zvýšené míry při jí

I I<1 i [ 1 fluida pro každé tři za sebou následující dávky fluida, přednostněji pro každé čtyři za sebou následující dávky f 1 u i d a .

Schopnost určitého absorpčního výrobku splnit, tato měřítka je měřena, jak je to podrobně popsáno v testovací *« 4 44 4 4 > 4 4· «4 · 4 * «4 4 « 44 j e ž vyká z u jí u d r ž o v a n é dvě za sebou jdoucí dávky, (obsahující horní vrstvu, ale s vyloučením pásky,

0,2 palce (asi 5 mm), bez aplikovaného tlaku, o ty absorpční výrobky části, za použití zařízení testu přijímání fluida, jenž je znázorněn na Obr. 7. Stručně, míry přijímání fluida pro daný absorpční výrobek jsou stanoveny pro čtyři za sebou jdoucí dávky po 50 ml každá, každá dávka je dodávána ve stálé dávce asi 10 ml/sec) syntetické moči s obdobím 5 minut k vyrovnání mezi každou dávkou. Výrobky přítomného vynálezu vykazují udržované či zvýšené míry příjímání fluida, když se počet dávek zvyšuje

Se zřetelem k těmto výrobkům, míry příjímání fluida po alespoň je požadováno aby tyto výrobky dolní vrstvu a absorpční jádro nohových manžet či jiných volitelných komponentů) měly llouštku, v suchém stavu, ne větší než asi 0,5 palce (asi 12,7 mm), přednostně ne více než asi 0,25 palce (asi 6,3 mm) a přednostněji ne větší než asi Tlouštka těchto výrobků je měřena Ačkoli to není požadavek, pokud jde tohoto vynálezu, jež vykazují zvýšené míry při jímání fluida pro alespoň dvě, tři nebo čtyři za sebou následující dávky, dává se přednost tomu, aby tyto absorpční výrobky rovněž splňovaly výše uvedené požadavky na Llouštku.

Navíc k vykazování udržovanýeh/zvýšených měr přijímání fluida po za sebou jdoucí dávky fluida, přednostní výrobky přijímají fluidum v míře alespoň asi 2 ml/sec pro první dávku 50 ml, přednos!něj i alespoň asi 5 ml/sec. Ačkoli toto není měřítkem, jež musí být těmito výrobky splněno, splnění lěc til o měřítek pravděpodobněji spíše povede k výrobku, jenž je pro žádoucí účel užitečný.

C.

Součásti absorpčního jádra

Níže jsou popsány příkladné součásti jádra, užitečné při dosahování zvýšené výkonnosti přijímáni.

♦ · · · « ·

Součásti ukládání fluida

Součásti ukládání fluida užitečné v tomto vynálezu obsahuj i materiály, jež. jsou schopny pohlcování velkých množství vodnatých tělových fluid, s anebo bez jiných volitelných komponentů jako jsou vlákna, termoplastický materiál atd.; a jsou schopny bobtnání ve směru-Z při. nasávání fluida tak, že formují schopné fungovat jako součást(i) v podstatě ve vodě nerozpustné, polymery, běžně nazývané zónu přijímání. Mateři, ukládání fluida obsahují vodou se nahohlnávajicí jako hydrokoloidy nebo (pro účely tohoto vynálezu se supe rahsorpční mater i á 1 y eeI kove nazýva .j í hydgoge1 formující absorpční polymery); a pěnové materiály s otevřenými buňkami, jež ziístávají ve složeném (t.j., nerozšířeném) stavu, dokud nejsou kont akt ovány vodná tým i tě lovým i f1uidy.

Zásadní funkcí těchto součástí ukládání fluida je pohlcovat vyměšovaná tělová fluida bud přímo nebo z .jiných komponentů absorpčního jádra rozdělování fluida) a pak tato (napr, součásti přijímání/ fluida zadržovat i když jsou vystaveny flakům, jež jsou normálně výsledkem pohybů nositele. Ještě jednou důležitou funkcí je schopnost tohoto zásobního komponentu (ti) nabobtnání ke zformování zóny přijímání fluida. (Mělo by hýl chápáno, že tato součást(i) ukládání fluida můžu? sloužit jiným funkcím než ukládání fluida a formování zóny přijímání fluida, jako je zlepšené tělové posazení.)

Bez ohledu na použitý materiál se upřednostňuje aby horní ukládaei součást měl schopnost rozšiřování ve směru Z. ze suchého, stlačeného stavu, alespoň o 100%, když je plně nasycena. Tato expanze ve směru Z bude účinně zvyšovat objem zóny přijímání fluida. Avšak kvalifikovaní v dané technice budou vědět, že pro celkový objem je rovněž důležitá šířka a délka zóny přijímání fluida, a nenabobtnávají ve směru-Z o 100% zde už i tečné.

materiály které se mohou být stále ještě • · * · 1 • · « ·· «·

Hydroge1 formuj i c í absorpčn í po lymery

Když jsou aspek tem těchto vynálezu je to, použity hydrogelové polymery, důležitým komponentů ukládání fluida podle tohoto že obsahují relativně vysoké koncentrace absorpčních polymerů. Za účelem poskytnutí relativně tenkých absorpčních výrobků, kLeré mají schopnost absorbovat ve 1ké obj emy vodná1ýc h tělových a zadržovat žádoucí zvýšil úroveň těchto hydrogen f 1 u i d , j e formu ji c í ch absorpčních polymerů a zmenšit úroveň jiných složek, zejména vlákni tých formujlei ho daného hydrogen ke spojené váze a jakékoli jiné materiálu atd.), jež jsou komponentů. Při měření koncentrace hydrogen absorpčního polymeru se používá procento váhy formujícího absorpčních polymeru ve vztahu hydrogen formujícího absorpčního polymeru součásti (např. vláken, termoplastického přítomny v dané součásti ukládání fluida. Maje fot.o na myslí, koncentrace hydrogen formujících absorpčních polymerťi v součásti ukládání fluida podle tobolo vynálezu může být v rozpětí od asi 50 do 100%, přednostně od asi 60 do 100%, přednostněji od asi 70 do 100%, a nejpřednos Lně.j i od asi 80 do 100%, váhy součásti ukládání f1u 1da.

V součástech ukládání fluida tohoto vynálezu může hýl. použita široká rozmanitost, hydrogen formujících absorpčních polymerů. Tyto hydrogen formující absorpční polymery mají přednostně mnohonásobnost ani ontových funkčních skupin, jako jsou kyselina sulfonová a typičtěji karboxy-skupiny. Příklady absorpčních polymerů vhodných pro použití zde obsahují ty, které jsou připravovány z po 1ymorizovaleIných, nasycených, kyselinu obsahujících monomerů, obsahujících olefinicky nenasycených kyselin a anhydridů, alespoň jednu olefinickou dvojitou vazbu Konkrétněji, tyto monomery mohou být nenasycených karboxy1ových kyselin a jež obsahují nit 1 í k uh 1 í k . zvoleny s olefinicky kyselých anhydridů, olefinicky nenasycených kyselin su1fonových a jejich směsí.

» · · · • · · · 4 al . ) , vydaný 23. června který popisu,je vhodné absorpční polymery, pro

Viz. patent US 5 324 561 (Rezai et 1994 (zde zapracovaný referencí), absorpční polymery a jejich přípravu Přednostní hydrogel formující použiti v tomto vynálezu, obsahují karboxy-skupíny. Tylo polymery obsahují hydro1yzované roubované kopolymery akry1 on ilri 1-škrob, částečně neutralizované kopolymery akryI on ilri 1 -škroh, roubované škrob-kysel i na akrylová, částečně neutralizované roubované kopolymery škroh-kyseli na akrylová, zmýdclněné kopolymery vinylaeelát-esleru kyseliny akrylové, hydro lyžovaný roubované kopo 1ymery ak ryl ori i trii či akry I amidové z esít ěn é p o 1y m e ry j a k é h o k o 1 i kopolymery, nepatrné sít.ové z předcházej íci ch kopo 1ymerů, obzvláště neutralizované kyseliny polyakrylové, a nepatrné sílové zesílené polymery částečně neutralizované kyseliny polyakrylové. Tylo polymery mohou být použity bud jednotlivě anebo v podobě směsi dvou anebo více různých polymerů. Příklady těchto polymerových materiálů .jsou uvedeny v patentu US 3 661 875, v patenlu US 4 076 663, v patentu US 4 093 776, v patentu US 4 666 983 a v patentu US 4 734 478.

Nejpřednostnejší hydrogel formující absorpční polymery pro použití v tomto vynálezu jsou nepatrně zesílené polymery částečně neutralizovaných polyakry1ových kyselin a jejich škrobových derivátů. Nej přednostněji absorpční polymery obsahují od asi 50 do asi 95%, neutralizované, nepatrně sítové přednostně asi 75%, zes i t ěné po IyakryIové

I. v / ť' r> I í n i r rvn I ο.’.ί . 1 r»,.A /4 í .-,.-,1.. t .. . . .4 .. I . ~ - 1 /. -i /1....... I Z -. HJOŮJ mj j/u i ₍y<in i ₍y i uvi ( i . J . pW I y I, UIJ 1<1 Λ 1 y I f 1 I / ΙΛ Γγ l' I 1 I 1/1 akrylová). Postupy pro zesílení těchto polymerů a typická sílová zesilovací činidla jsou podrobněji popsána ví' zdí' výše zmíněném patenlu US 4 076 663.

Hydrogel formující absorpční formovány jakýmkoli tradičním způsobem formování absorpčních polymerů jsou vodnatý roztok anebo ,j i né způsoby polymery mohou být

Přednostu í in i způsoby ty, které zahrnují po 1yme ri zaee roz t ok u.

• · ft • · ft

I · ft ft • ftftft ft « 1 • · ftft

Viz., například, znovuvydaný patent US 32 649 (BrandL et al.), znova vydaný 19. dubna 1988. Ačkoli se upřednostňuje aby byly absorpční polymery vyráběny použiLím postupu ve vodnatém roztoku, je též možné provádět postup polymerizaee užitím vícefázových polymerizaěních zpracovatelských technik jako je inverzní emulzrií po 1 ymerace a postupy suspenzní polymerace. Viz. patent US 4 340 706 (Obayasasbi et a.l . ) , vydaný 20. července 1982; patent US 4 506 052 (Elesher et al.), vydaný 19, března 1985; a patent US 4 735 987 (Moři ta et al.), vydaný 5. dubna 1988, které jsou zde všechny zapracovány referencí, pro suspenzní polymerací. Tyto syntetizovány či vyráběny v postupy obsahující inverzní absorpční polymery mohou být rozmanitost] tvarů a velikosti, včetně vláken, granulí, vloček nebo /.práškovaných materiálů. Avšak tylo absorpční polymery jsou nej běžněji dodávány jako absorpční části čí částieový materiál.

.Jednou přednostní třídou hydrogel formujících absorpčních polymerů užitečných v tomto vynálezu jsou ty, které vykazují vysokou absorpční kapacitu. Absorpční kapacita se týká schopnosti daného polymerového materiálu pohlcovat tekutiny, s nimiž, přichází do kontaktu. Absorpční kapacita sc může významně měnil s povahou tekutiny, jež je absorbována a se způsobem jakým tato tekutina kontaktuje daný polymerový materiál. Pro účely absorpční kapacíla definována ve syntetické moči absorbované jakýmkoli tohoto vy n á1e zu j e vyjádření množství daným polymerovým m<i t e r i á lem

j)O i yííiO ΓΟ v’<-liiiiéi L<

ve vyjádření gramů syntetické moci na gram i ϊ iiOvίΐΓΙί'ίΓι V CHS Ϊ

324 561 (Rezai et al.), vydaném zapracovaném referencí . Přednos trs í testování v patentu US 23. června 1993, zde

Zpii Stihu absorpční polymery mající vysokou absorpční schopnost jsou ty. jejichž absorpční kapacita přednostněji alespoň asi 25 gramů po 1yme rovébo mate r i á 1 u. Typi eky , je a 1es p o ň 20 g r amů, syn teti ekě moč i na g rám tylo absorpční po 1yme ry s vysokou absorpční sel)Qpůos l í mají absorpční kapacitu od • 4 ·

- 16 • · · · 4 • 4 · «4 l**«

asi 20 gramů do asi 70 gramů, syntetické moči na gram polymerového materiálu. Absorpční polymery mající tuto charakteristiku relativné vysoké absorpční schopnosti jsou obzvláště užitečné v součástech ukládání fluida tohoto vynálezu, protože zadržují žádoucně vysoká množství vylučovaných tělových eksudátů jako je moč.

Další přednoslní třídou hydrogel formujících absorpčních polymerů užitečných v tomto vynálezu jsou ty, které mají relativně vysoké hodnoty vodivosti slaného toku (SFC) a relativně vysokou kapacitu výkonu za tlaku (Pt)P). Viz. projednávaná přihláška US pořadového čísla 219 574 (Goldman et al.), podaná 29. března 1994, jež je zde zapracována referencí , kde jsou definovány hodnoty SFC a kapacity PUP a poskytnuty způsoby měření těchto parametrů. Absorpční polymery užitečné v přítomném vynálezu mohou mil hodnoty SFC alespoň asi 30x10'⁷ cm³sek/g, přednostně alespoň asi 50x10 ⁷cm³sek/g, a nejpřednostněji alespoň asi 100x10 ⁷cm³sek/g. Typicky jsou tyto hodnoty SFC v rozpětí od asi 30 do asi 1000x10 ⁷cm³sek/g, typičtěji od asi 50 do asi 500x10 ⁷ cm³sek/g, a nej typičtěji od asi 100 do asi 350x10*⁷cm³sek/g. Absorpční polymery užitečné v tomto vynálezu mají obecně kapacitu POP alespoň asi asi 23 g/g, přednostně alespoň asi 25 g/g, a nejpřednost.něj i alespoň asi 29 g/g. 'tyto hodnoty POP jsou typicky v rozmezí od asi 23 do asi 35 g/g, typičtěji od asi 25 do asi 33 g/g,

M /» I 4 » r I 1 O I i i z t r 1 r » » -1 < Λ II v.. J l-J p.l U H. J I II VI řl o

Povrchové zesítění počátečně zformovaných polymerů je přednostním postupem pro obdržení hydrogel formujících absorpčních polymerů, majících relativně vysoké hodnoty kapacity POP a SFC. V příslušné technice je uvedeno množství postupů pro zavádění povrchových zesilovacích činidel. Tyto obsahují ty, kde: (i) di- nebo polyfunkční reagens(ly) (například, glycerol, 1,3-dioxo1an 2-jeden, polyvalentní • ·

-17schopné vi v n i L ř ap1 i kován reagován i hydrogel na povrch di- anebo kovové ionty, polykvarterní aminy) s existujícími funkčními skupinami formujícího absorpčního polymeru je hydrogcl formujícího absorpčního polymeru; (ii polyfunkční reagens, jenž je schopen reagování s jinými přidanými reagenty a eventuelně existujícími skupinami uvnitř hydrogcl formujícího absorpčního polymeru Lak aby se zvýšila úroveň zesílení daného povrchu, je aplikován na povrch (např. přidáním monomeru plus zesílovadla a iniciací druhé reakce polymeraee); (iii) nejsou přidány žádné polyfunkční reagens, ale je indukována dodatečná(é) reakce mezi existujícími komponenty uvrtí tř hydrogcl formujícího absorpčního polymeru bud během anebo po postupu primární polymeraee tak aby se generovala vyšší úroveň zesitěni na anebo blízko povrchu (např. ohřátím k indukování formace anhydridu anebo zesílení esterů mezi existující polymerovou karboxylovou kyselinou a/nebo hydroxyIovými skupinami a postupy suspenzní polymeraee, v nichž je zesílovadlo inherentně přítomno ve vyšších a (iv) do povrchu jsou přidány indukovala vyšší úroveň zesitěni ucho jinak povrchové deformabi 1tfy výsledného hydrogelu rovněž (toužil kombinací' těchto postupů povrchového zesitěni bud souběžně nebo následné. Navíc, k zesilovacím prostředkům mohou být na povrch přidány jiné komponenty k napomáhání/ řízení rozdělování zesitěni (například rozptýlení a průnik povrchových zesilovacích reagens.) Viz. spo1uprojednávaná oř i h i áska ijs pořadového čísla úrovních blízko povrchu; jiné materiály Lak aby se ke sníženi Je možno — “7 , 1 f' .1 1 ,t i -t t iiit i uman podaná 29. března 1994 Vhodné obecné jež je zde zapracována referencí, způsoby pro provádění povrchového zesil ování hydrogcl formujících absorpčních polymerů podle tohoto vynálezu jsou uvedeny patentu IJS 4 541 871 (Obayashi), vydaném 17. září 1985; [tuhl i kované přihlášce PCT WO92/16565 (Stanley), zveřejněné 1. října 1992; publikované přihlášce PCT WO9O/O8789 (Ta i) , zveřejněné 9. srpna 1990;

«« *

- 18 •« «·«· publikované přihlášce PCI’ WO93/O5O8O (Stanley), zveřejněné

18. března 1989; v patentu US 4 824 901 (Alexander), vydaném 25. dubna 1989; v patentu US 4 789 861 (Johnson), vydaném 17. ledna 1989; v patentu US 4 587 308 (Makita), vydaném 6. května 1986; v patentu US 4 734 478 (Tsubaki moto), vydaném 29. března 1988; v patentu 1JS 5 164 459 (Kimura et al . ) , vydaném 17. listopadu 1992; v publikované Německé patentové přihlášce 4 020 780 (Dabmen), zveřejněné 29. srpna 1991; a v publikované Evropské patentové přihlášce 509 708 (Garner), zveřejněné 21. října 1992; jež všechny jsou zde zapracované referencí. Viz. rovněž spoluprojednávanou přihlášku US pořadového Č. 219 574 (Goldman et al.), podanou 29. března 1994, zapracovanou referencí a obzvláště Příklady 1 až. 4 .

Ačkoli jsou tyto hydrogel formující absorpční polymery přednostně formovány ze stejných monomerů a mají stejné vlastnosti, nemusí tomu tak být. Například některé absorpční polymery mohou obsahovat roubovaný kopolymer škrob-kyselína akrylová, zatímco jiné absorpční polymery mohou obsahovat nea1 ruč s í f ový, zes i 1ěný po 1ymer část ečně neut ra1 i zované kyseliny po 1yakry!ové. Dále, absorpční polymery se mohou odlišovat ve velikosti, tvaru, absorpční kapacitě anebo jakékoli jiné vlastnosti či charakterislice. V přednostních ztvárněních tohoto vynálezu se absorpční polymery skládají v podstatě z nepatrně sílových, zesítěnýeh polymerů částečně neutralizované po Iyakrylové kyseliny, kde každá absorpční částice má podobné vlastnosti.

T rt _T. 4 r. /. .. I u vijtid j/i mnu,·) ι μ i .mjiiui?) l

UMdUdJIl I I Li I tlil [)()(.] I C lOIHJií) vynálezu, mající poměrně vysokou koncentraci těchto hydrogel f o rmuj í c í cli r pc η ί ch polymeru, je ve· í o rme po re z i i .i c h , absorpčních mak ros 1ruktur. tyto mak rosLruktury jsou formovány z mnohosti částic hydrogel formujícího absorpčního polymeru. Tyto mak rosíruktury jsou schopné pohlcování velkých množslvj vodnálých tělových fluid (např. močí nebo mensesu) a potom tato fluida zadržují za mírných tlaků.

- 19 Lyto míikrostruktury mají

Tyto p ó ry jsou v z á jemn ě takže daná makrostruktura

Protože jsou zformovány z částic, póry mezí přilehlými částicemi, propojeny propojovacími kanálky, je fluidem propustná (t.j. má kanálky kapílárového přenosu).

Důsledkem spojení formovaných mezi částicemi mají makroslruktury výsledného agregátu zvýšenou strukturální Integritu, zvýšené přijímání fluida a míry rozdělování, a minimální charakteristiky gelového blokování. Když jsou zvlhčeny vodnatými fluidy, tyto mak rostruktury nabobtnávají celkově izotropně i za mírných omezovačích tlaků, absorbují taková fluida do pórů mezi čáslicemi a pak nasávají lato fluida do částic. Izotropní, bobtnání mak ros l ruk tu ry umožňuje částicím a pórům aby si udržovaly svou relativní geometrii a prostorový vzájemný vztah i když jsou nabobtnány. Tudíž, tyto mak rostruklury jsou relativně za fluida stabilní v tom, že se částice neodděl ují od sebe navzájem, čímž minimalizuji výskyt gelového blokování a umožňují aby byly udržovány kapilární kanálky a zvětšeny když jsou nabobtnány ze óaná makrostruktura múze přijímat a přenášel následné dávky tekutiny, dokonce i nadbytečnou tekutinu

Viz, patent US 5 .102 597 a patent US 5 324 561

1994, které jsou zde srpna 1992 23. června Jak je zde (Pot¹ et al.), vydaný 7 (líezai et al.), vydaný zapracovány referencí.

řečeno, tyto mak roštruktury vzájemně propojených vláken jsou charakterizovány jako makrostruklury za fluida stabilní, či agregáty za fluida stabilní.

Ačkoli lyto mak rosíruktury mohou mil mnoho tvarů a velikostí, .jsou typicky v poďobe vrstev, folii, válců, bloků, kuliček, vláken, či .jiných l varovaných prvků. Tyto mak rosLruktury budou mít obecně (iouštku ei průměr mezi asi 0,2 mm a asi 10,0 mm. Přednostně jsou tyto makrostruklury v podobě plošných materiálů či pruhů. Tyto pojmy, když jsou zd(? používány, popisují mak ros t ruk Lu ry mající l iouštku alespoň asi 0,2 mm. Plošné materiály či pruhy budou mít přednostně t Iouštku mezi asi 0,5 mm a a.s i 10 mm, typicky od • · »» * » · 4 4 · • · · * · 4« * · · · · 4 4 · « 4 9 · • 4 « · * · ·· ·· 444 ·»<« 44 ·«

- 20 asi 1 mm do asi 3 mm.

Tyto mak rostruktury jsou Tormovány spojením či přilnutím dohromady přilehlých částic. Adhezním prostředkem je v podstatě polymerový materiál, který je přítomen v povrchu těchto částic. Když jsou tyto částice ošetřeny nějakým zesilovacím činidlem a fyzikálně spojeny, polymerový materiál přítomný v povrchu těchto částic je dostatečně plastickým a kohezivním (např. lepkavým), takže přilehlé částice jsou při lnuly dohromady, typicky jako jemné spojovací díly mezi těmito částicemi. Zesilovací reakce mezi částicemi pak tuto přilnutou strukturu usadí.

Při přípravě těchto mak rosLruktur sc používá zesilovací prostředek k zajištění zesílení na povrchu absorpčních prekursorových částic. K Lomu typicky dochází jako následek zesilovacího prostředku prostřednictvím reagování s polymerovým materiálem v těchto částicích. Polymerový materiál absorpčních prekursorových částic má typicky aniontové a přednostně karboxylové funkční skupiny, jež formují s daným zesilovacím prostředkem kovalentní vazbu esterového typu. Ty části absorpční částice, jež byly účinně zesítěny st' budou naboblnávat méně v přítomnosti vodnatýcb (tělových) fluid ve vztahu k ostatním nezesílěným dílům ěás t i cc.

Vhodná zesilovací činidla pro tento účel mohou být nejontová a vlastní alespoň dvě funkční skupinu na molekulu, schopné reagování s karboxyskupinou. Viz., například, patent US 5 102 537 (l?oe et al.), vydaný 17. dubna 1992, jenž je ztlc zapracován i efei ručí , <i jenž. uvádí rozmanitost nejontovýrh zesilovacích prostředků. Obzvláště přednostním nejontovým zesilovacím prostředkem pro použití v těchto makrostrukturácb je glycerol. Přednostním zesilovacím prostředkem pro použití v těchto mak roslruktúrách je adukt epiclilorbydrinu s jistými typy monomerovýeh či polymerových aminů. Viz. patent US 5 324 561 (Kezai et al.), vydaný 23. června 1994, zde zapracovaný referencí, a jenž uvádí vhodné • * f

2J kat i onak L i vní zesilovací prostředky adoktu ep i cli 1 orhyd r i nu ,

Tyto adukty amino-epiehlorhydrinu, polymerových pryskyřic těchto aduktů, zesilovacími prostředky, protože reagují pouze s polymerovým materiálem na povrchových prekursorovýeh částicích. Navíc se má za to, že katí onak tivní funkční skupiny (například azetediniové skupiny) těchto aduktů, zejména verze polymerových pryskyřic, reagují velmi rychle s aniontovými, typicky karhoxylovými funkčními skupinami polymerového materiálu absorpčních částic, dokonce i za pokojové teploty (např. v od asi 18°C. do asi 25°C) . Nejpřednostnější jsou po)yam i d-polyami n-ep i eh lorhydr i nové pryskyř i ee prodávané firmou Hercules, lne., pod obchodním Kymene”. Zejména užitečnými jsou Kymene”557 Plus, jež po 1yam í d-po Iyam i nů, j ež a zejměna verze jsou přednostními u re i t.c zej měna názvem

Kymene” 5571.X a ep i cli 1 orhyd r i nu

Kymene” 55711, jsou adukty jsou reakčními produkty diethy1enelríami nu a adipové kyseliny. Jsou typicky prodávány v podobě vodnátýcb roztoků kali onaktivního pryskyřicového materiálu, obsahujícího od asi 10% do asi 33% váhy aktivní pryskyřice.

Při přípravě těchto porézních, absorpčních makrostruktur, jsou absorpční částice zpracovány zesilovacím prosířerikem spolu s jinými komponenty či činidly. Například, voda se typicky používá se zesilovacím prostředkem ke zformování z nich vodnatébo zpracovatelského roztoku. Voda podporuje' stejnoměrnou disperzi zesilovacího prostředku na povrch absorpčních částic a působí průnik zesilovacího r \ r i % c J r ¹ '^z··' podporuje silnější fyzikální p reku rso rovým i čás l i eem i , poskytuj' í c í vě L š ílku do ρον rcho vyclí regionu ivvhlu rasi ie vona rovněž s poj' en í mez i ošc t řovaným i i n tegf í Lu výsledných mez i cás L i eovýeli spojených zesílených agregátů. Viz. patent US 5 102 597 (Roe et al,), vydaný 7. dubna 1992 (nejontové zesilovací prostředky jako glyeerol), a patent US 5 324 5Gi ((Rezai et al.), vydaný 23. června 1994 (zesilovací prosíředky ka1 i onaklivníeh aduktů epiehIorhydri * 9 ·· 9 ·

9 · 4 jiu) , jež jsou zde zapracované referencí.

Obzvláště se upřednostňuje aby roztok zpracování obsahoval nějaký plastifikátor (zvláčňovadlo), zejména když jsou použity za zesilovací prostředek katíonaktivní adukty epichlorbydrinu. Přednostní zv1ácňovad1 o je směsí glycerolu a vody, obzvláště když je přidána jako část vodního zpracovatelského roztoku kati onaktivního aduktu amino-epich1orliydrinu, ve váhovém poměru glycerolu k vodě od asi 0,5:1 do asi 2:1, přednostně od asi 0,8:1 do asi 1,7:1. Viz. patent OS 5 324 561 (Rezai et al.). vydaný 23. června 1994, zde zapracovaný referencí. Před, během anebo po ošetření daným zesilovacím prostředkem a volitelným p 1 ast. i f i kát ořem, jsou částice fyzikálně spojeny dohromady a formu,) i agregované makrosIruktury. Přednostní způsob a zařízení pro nepřetržité vytvářeni těchto makros!ruktur agregátů do vrstev je popsán v patentu OS 5 324 561 (Rezai et al.), vydaném 23 1994, (zesilovací prostředky kat ionaktívních ep i eh.l orbydr í nu ) , zde zapracovaný odkazem. Viz. zejména Obr. 9 tohoto patentu a připojený popis.

Jakmile byly částice jednou fyzicky spojeny dohromady a formují v celek spojovanou mak rostrnkturu, zesilovací prostředek jí* reagován s polymerovým materiálem prekursorovýeh částic, při současném udržování fyzikálního června adukí ů spojení částic zaj i š Lén í úč i nného povrchového zesítění v částicích v celek spojované makrostruklury. Viz. patent tIS 5 102 597 (lioe ef al.), vydaný 7. dubna 1992 (nejonlové zesilovací prostředky jako glycerol), a patent PS 5 324 561 ( (líeza i ct a i.), vydaný 23. červim 1394 (kaijonaktivní zesilovací prostředky aduktu ep i «'bl orbydr i nu) , jež jsou zde zapracované referencí. Když jsou jako zesilovací prostředek použily adukty epichlorbydri nu, tato zesilovací reakce může nastat za poměrné nízkých teplot, včetně okolních pokojových teplot. Tvrzení takovou okolní teplotou je obzvláště žádoucí, když jsou absorpční částice ošetřeny nějakým pI astifi kát ořem jako je směs vody a glycerolu. Tvrzení při

- 23 podstatně vyšších okolních teplotách může působit, vyhánění plastifikátoru důsledkem jeho těkavosti, takto si vynucující dodatečný krok k p1 astifi kování výsledné v celek spojené (agregované) mak ros L ruk tury.

Je-li to žádoucí, tyto makrostruktury mohou obsahoval různé typy vláken k působení jako vyztužovací součásti. Tyto obsahují celulozová vlákna, modifikovaná celulozová vlákna, umělé hedvábí, polypropylén a polyesterová vlákna jako po 1 yethy 1 én tere f ta 1 ή l (DACRON), hydrofilní nylon (DACRON) a podobně. Příkladem jiných vláknitých materiálů jsou hydrof i .1 i zovaná hydrofobní vlákna jako jsou povrchovým činidlem či kysličníkem křemičitým ošetřená termoplastická vlákna odvozená, například, od polyolefinů jako je polyethylen nebo polypropylén, po IyakryI ika, polyamidy, polystyrény, polyurethany a podobně. Ve skutečnosti, hydrofϊI izovaná hydrofobní vlákna která jsou uvnitř (ale i v módě, pozn. překl.) a sama nejsou velmi absorpční a jež, tudíž, neposkytuj'] struktury dostatečné absorpční kapacity užitečné v tradičních absorpčních strukturách, jsou vhodná k použití v těchto mak roštruklurách skutečností svých dobrých průsakových vlastností. Umělá vlákna jsou celkově přednostní pro použití zde jako vláknitý komponent dané makrostruktury. Nejpřednostnější .jsou po lyo 1 eť i nová vlákna, přednostně polyethylenová vlákna.

Jiné použitelné současí.i ukládání fluida podle tohoto vynálezu mohou být v podobě vrstvy liydrogel formujících, absorpčních polymerových částic zadržovaných mezi dvěmi

- I i. : * ,^r— r . , ,, * ,, „ , ,, ; r I ,4 1 .v. ί η A + , Λ -Ί «« / » h _τλ í

J J ! ij' lil 1 V 1 <1 f\ ! I .1 l ,γ III I V | „*) l V Glll 1 , tlflp 1 I !\ I <H1 I Ulil I lli.l L u v II / , k* _k > \r u? i I I součást fluida. Vhodné součásti ukládáni fluida podle tohoto vynálezu mohou být připravovány použitím postupů podobných, těm, které popisuje patenl US 4 260 443 (Lindsay et. al . );

patent US 4 467 012 1984; patent US 4 715 patent US 4 851 069 (Pedersen et al. ), vydaný 21. srpna

918 (Lang), vydaný 29. prosinci.' 1987;

(Packard et al,), vydaný 25. července

1989; patent US 4 950 264 (Osborn ), vydaný 21. srpna 1990:

• «

- 24 patent US 4 994 037 (Bernardin), vydaný 19, února 1991; patent. US 5 009 653 (Osborn), vydaný 23. dubna 1991; patent US 5 128 082 (Makou.i), vydaný 7. července 1992; patent US 5 149 335 (Kellenberger et al.), vydaný 22. září 1992; a pa Lení US 5 176 668 (Bernardin), vydaný 5. ledna 1993 (všechny jsou zde zapracovány referencí). Tyt.o laminátové součásti ukládání fluida mohou být ve formě tepelně spojovaných vláknitých vrstev, adhezně spojených vláknitých vrstev (např. lepené spojováním mezi vláknitými vrstvami či mezi vláknitými vrstvami a hydrogel formujícími, absorpčními polymerovými částicemi), či vláknitých vrstev, jež jsou drženy pohromadě hydrogenovým spojením (např. postříkáním vlákni týčil vrstev vodou následovaným zhutněním).

Je-li to žádoucí, výše uvedené makrostruktury či absorpční částice mohou hýl připojeny do nějaké podkladové vrstvy (substrátu) ke zformování součástí ukládání fluida. Tento substrát může poskytovat rozmanitost funkcí, včetně:

(1 ) zdokonalení rozdělování absorbovaných fluid danou mak roštrukturou/částicemi; a (2) podporováním makrostruktury /částic poskytnutím dodatečné integrity, zejména v situaci kde se absorpční částice začínají nabobtnávat po absorbování fluida, fento podklad může být vyroben z různých materiálů známých v dané 1 řehníce jako jsou celulozová vlákna, netkané struktury, struktury hedvábného papíru (tissue), pěny, polyakry1álová vlákna, děrované polymerové struktury, syntetická vlákna, kovové folie, elastomery a podobně. Většina lěchto podkladových materiálů dokážu? rozdělovat fluidum stejně dobře jako podporovat uauuu mak i usίiukiuru/ částice, tento podklad je přednostně složen z ce1u1ozového materiálu či materiálu majícího celulozovou funkcionalitu. Přednostními substráty pro rozdělování fluid jsou celulozové materiály, vláknité struktury, celulozové vláknité struktury, hedvábné papíry (l issue), pevné pěny, celulozové pěny a polyviny1alkoholové pěny. Přednostními podklady pro podporu dané mak roslruktury/částie jsou hedvábné papíry.

« a · a · • a a a a • · a· a « a a a a « a a a a a ·· vláknité materiály, netkané struktury. látky, celu 1 oz.ové vláknité struktury, tuhé pěny, eelulozové pěny a polyvinylalkoho levé pěny.

Daný substrát či podklad je přednostně ohebný a poddajný k podpoře těchto vlastností ve výsledném absorpčním kompozitu s určitou mak rostrukturou/cásticemi. Může být v podstatě objemově pružný a neroztaž i telný, č i může být roztažný nebo deFormovateIný v různém stupni v reakci na síly vyvíjené kolmo k a v rovině povrchu tohoto podkladu. Tloušlka a plošná váha (váha na .jednotku plochy podkladu) tohoto materiálu se může měnit v závislosti n<i typu podkladu a požadovaných vlastnostech. Podklad může obsahovat mnohost jednotlivých vrstev či dílčích vrstev konkrétního materiálu, či spojení jedné nebo více podkladových vrstev v laminátu. .Jednou takovou vhodnou podkladovou vrstvou je vrstva Bounty’’ mající Lloušlku od asi 0,02 mm do asi 1,2 mm, přednostně od asi 0,3 mm do asi 0,8 mm, a plošnou váhu od asi 5 g/m² do asi 100 g/m², přednostněji od asi 10 g/m² do asi GO g/m², a nejpřednostněji od asi 15 g/m² do asi 10 g/m². Další vhodnou podkladovou vrstvou je celulozová pěna mající suchou stlačenou tlouslku od asi 0,5 mm do asi 3,0 mm, přednostně od asi 0,8 mm do asi 2,0 mm, přednostněji od asi 0,8 mm do asi 2,0 mm, asi 6,0 mm za mokra roztaženou lloušlku od asi 0,8 mm do přednostně,j i od asi l ,0 mm do asi 5,0 mm, a plošnou váhu od asi 50 g/m² do asi 2000 g/m² , přednostněji od asi 100 g/m² do asi 1000 g/m² .

Podkladové vrstvy vhodné pro podporování daně

IlIdlM Ud l Ml π t U i j / V-ΠΛ i. u. Hifij i i jf j. v, n j pv v nv.,1 t.

od asi 500 g/palee (asi 196,8 g/em) do asi 8000 g/palee (asi 3150 g/cm), přednostněji od asi 1000 g/palee (asi 393,7 g/em) do asi 3000 g/palee (asi 1181 g/em), pevnost v tahu za mok ra

78,8 g/em) do asi 5000 přednostněji od asi 100 od asi 200 g/palec (asi g/palec (asi 1968,5 g/em), ačkoli g/palec (157,4 g/cm) do asi 1000 g/palee (asi 395,7 g/cm), a pevnost v protlačení (protržení) od asi 100 g do asi 2000 g φ φφφ» • φ · ·« • ·· φ · · * « · φ ·· »·

- 2G ačkoli přednostněji od asi 200 g do asi 1000 g. Přednostní podklady tohoto typu obsahují celulozové vláknité struktury jako jsou papírové ručníky a hedvábné papíry .jako l.y, které popisuje patent OS 3 933

OS 4 4G9 vydaný 28.

735, vydaný srpna 1984;

OS 4 4GB	428 ,
, vydaný	22 .
e mohou	bý t

fyzikálních

638, vydaný 27, dubna 197G; patent 4. září 1984; patent a patent OS 4 98G 882 ledna 1991; všechny zdí¹ zapracované referencí.

Porézní absorpční makrostruktury/čáslice připojeny k podkladu rozmanitostí chemických, a adhezních prostředků. Adhezní prostředky pro připojení mak ros 1ruktury/částie k podkladové vrstvě obsahují lepidla a teplolavná adheziva. Přednostně je spojení mezí podkladem a makrostrukturou/ěást ieemi dosaženo uložením prekursorovýeh absorpčních částic na daný podklad, ošetřením těchto pomocí roztoku obsahujícího nějaké a pak vytvrzením ošetřených částic/ V přednostním ztvárněni tohoto způsobu je použit celulozový podklad (např. papírový ručník). Na tento celulozový podklad jsou pak umístěny prekursorové absorpční částice. Na celulozový podklad a na absorpční částice je aplikován roztok ošetření obsahující adukt am i no-ep i ch 1 ortiydr i riu , přednos t ně po I ymerová epici)lor hydrin-polyamíd/polyamínová pryskyřice s pevností za mokra jako je značka Kymene^R (například nastříkána). Ošetřený podklad/částice jsou pak tvrzeny při okolní teplotě tak, že částice jsou připojeny k ce1u1ozovému podkladu.

celková ohebnost jader pří lomného stabilní mak ros í ruk tu ry mohou bý i nebyly spojitými. fo jest proužky makrostruktury jsou každý řezány v různých umístěních aby se zformovaly podélné řezy (štěrbiny) skrze celou tloušlku (I .j. , směr-Z) dané struktury. Takové mak roslrukLury jsou popsány ve spo I upro jednávanýeti přihláškách OS 08/142 258 (podaná 22. října 1993, llsueh et al.), 08/550 181 (podaná

30. října 1995, Rezai et al.) a 08/550 185 (podaná 30. října uložených částic zesílovací činidlo, podkladu jako dříve.

Aby se zvýšila vyna ] r zíí , zď í 1 u j <Ϊ podélně rozřezány aby ··* · * ♦ « · I smě ru-Y, hyd roge I

1995, Dierckes et al.), jež jsou zde všechny zapracovány referencí. Na základě roztažení makrostruktur rozřezaných ve vzniká sítový materiál. Otevřené prostory mezi obsahující spojitou částí umožňují volnější bobtnání hydrogelové struktury a rovněž zvyšují prostupnost skrze tuto součást.

Porézní absorpční makrostruktury, užitečné jako součásti ukládání fluida podle tobolo vynálezu, mohou být rovněž obaleny či upouzdřeny uvnitř hedvábného papíru (Lissue). Tat.o zapouzdření mohou udržoval volné absorpční částice od migrování uvnitř absorpčního poskytovat dodatečnou strukturální mak ros l ruk l u ře .

bez ohledu na povahu užitého absorpčního materiálu ,jo důležité, aby byl zásobní materiál do značného stupně omezen od bobtnání do zóny přijímání fluida (t.j. ve směrech xsměrem k vnitřku absorpčního .jádra), k bobtnání ve směru-z). To má za následek větší zónu přijímání k přijímání výronů fluida. Jak je pojednáno s ohledem na Obr. 3 a 4, bobtnání do zóny přijímání fluida může být bráněno, například, použitím spojení body adbeziva. Toto může být. obzvláště užitečné, když jsou .jemné částice absorpčního polymeru použity jako horní materiál ukládání fluida. V některých případech bude žádoucí omezené bobtnání zajištěno uspořádáním různých materiálů jádra.

jádra a mohou integritu dané a/nebo -y, obzvláště zatímco jo neomezen

b.

Pěnové ma t eri áIy

Jak je uvedeno výše, pěnové materiály užitečné .jako absorpční zásobní součást tobolo vynálezu by měly, navíc k poskytnutí adekvátní kapacity ukládání fluida, být schopné existovat ve složeném (zhrouceném) či tenkém stavu, dokud se nedostanou do kontaktu s nějakým tělovým fluidem. Schopnost « · · · ·♦ · · · · « · ·· · v · · * · · • · ·· · «····· • · · · · · · φ ·· ··♦· ··· ···· «ν ·· setrvat v tomto stavu je důležitá při poskytování tenkých plen, jež mají úspěch u zákazníka. Užití těchto pěnových materiálů poskytuji' přidanou výhodu bobtnání téměř zcela ve směru-Z. To jest, při nasávání fluida se pěny nabobtnávají významně ve směru-Z, zatímco současně si v podstatě udržují své rozměry délky a šířky. Toto je důl ('žité v tom, že to umožňuji' účinné formování zóny (tři jímání fluida.

Příkladné pěnové materiály, jež mohou být užitečné v tomto materiálu, jsou popsané v patentu US 5 387 207 (patent '207) , vydaný 7, února 1995, Dyer et al., zde zapracovaný referencí. Stručně, tento patent popisuje polymerové pěny odvozené od emulzí, jež mají relativně malé množství olejové fáze (obsahující polymer izovateI né monomery) a poměrně velké množství vodní fáze (takové emulze se běžně nazývají emulzemi s vysokou vnitřní fází, čí IUPE) , 'tyto od JITPE odvozené pěny jsou učiněny bydrofilními prostředky zbývajícími po polymeraei, či ošetřením po polymeraci pomocí povrchového činidla. Pěny popsané v patentu ¹207 jsou s otevřenými buňkami, to jest, jednotlivé buňky (rovněž nazývané póry), jež představují prostor zabíraný .jednotlivými vodními kapičkami v emulzí, jsou vzájemně propojeny četnými malými otvory. Tyto malé otvory ve stěnách buněk umožňují fluidu aby se přesouvalo z jedné buňky do druhé skrze celou strukturu pěny.

Schopnost těchto pěn setrvat ve svém do navlhčení tenkém stavu se má za to je důsledkem kapilárních sil uvnitř pěny, zejména kapilárního tlaku pěny. Aby setrvaly ve složeném stavu do nav i líčen i kapilární tlaky uvnitř pěny musí být ekviva1entní či větší než síly vyvíjené prostřednictvím elastického návratu do původního stavu (zotavení) ěi modulu pěnového polymeru, jež fungují ke skočení pěny zpět do její nestlačené lloušlky. Parametry ovlivňující kapilární tlak obsahují konkrétní plochu povrchu kapilárního sání, hustotu pěny, povrchové napětí fluida a průměrnou velikost buňky. Parametry ovlivňující modulus těchto pěn obsahují

- 29 ι * · i > · ·· ··· * <

• · <

·· ·· monomerový obsah zahrnující daný polymer, stejně jako rez i duální v oleji rozpustné emu1 z ifi kátory, jež mají tendenci polymer zvláčňovat, čímž se snižuje polymerový modulus. Úplný seznam přednostních rozpětí těchto parametrů, stejně jako pojednání o jiných důležitých vlastnostech těchto pěn, jsou uvedeny v daném patentu.

Spoluprojednávaná patentová přihláška US 08/536 866, zde zapracovaná odkazem, byla podána 29, listopadu 1995, Des Marais et al., a rovněž popisuje roztažilelné pěny užitečné v tomto vynálezu. Ačkoli jsou tyto pěny také připravovány z HIPIi, příprava emulzí s vyššími poměry voda-olej poskytuje' struktury s .ještě větší pórezností a menší hustotou. Pěny jsou připravovány z emulzí majících poměry vodní fáze k olejové fázi od asi 55;1 do asi 100:1. Tyto pěny mají specifickou povrchovou plochu na objem pěny alespoň asi 0,025 m²/cni³, přednostně alespoň asi 0,05 m² /cm³ , přednostně alespoň asi 0,07 m²/cm³ (buslola je měřena v roztaženém stavu) . 'fyto

Pěny mají specifickou plochu povrchu kapilárního sání alespoň asi 3 m²/g, přednostně od asi 3 do asi 15 m²/g, přednostněji od asi do asi 13 m^z/g, a nejpřednoslněj i od asi 5 do asi 11 m²/g. Tyto pěny mají hustotu pěny, měřenou v jejich složeném stavu, od asi 0,1 g/cm³ do asi 0,2 g/em³, přednostně od asi 0,11 g/em³ do asi g/cm³, přednostněji od asi 0,12 g/cm³ do asi 0,14 g/cm³. Tyto pěny dále' výkazu,j i povrchové napěli fluida od asi 15 do asi 65 dynů/em, přednostně od asi 20 do asi 65 dynů/em, přednoslně,j i od asi 20 (77, pozn. prekl .) do asi

Průměrná vel íkost buπky ίονϊΐί.ϋ pcii jc pj vujiusiuc menší než asi 50 /im, přednostněji od asi 5 um do asi 35_zum. Tyto pěny jsou obzvláště přednosLními jako materiál ukládání fluida, když je použili pěn žádoucí. Tyto pěny budou přednostně vykazovat poměr roztažené (mokré) ke složené (suché) tlouštce alespoň asi 6:1, přednostněji od asi 6:1 do asi 10:1, a volnou absorpční kapacitu od asi 55 do asi 100 ml Syntetické moči na gram suché pěny, přednostněji od asi ·* t ·· ····

55 do asi 75 ml na gram.

Další důležitou úvahou, když se používá skládací pěna jako horní součástí i) ukládání fluida, je její schopnost hoht nat ve směru-7. proti tlaku, Odkazované patenty pojednávají o schopnosti bobtnat proli tlaku a o parametrech ovlivňujících tuto schopnost. Kvalifikovaný pracovník snadno ureí jaké vlastnosti pěn jsou potřebné, aby zde fungovaly jako zásobní součást.

Jiné materiály užitečné jako zásobní materiál obsahují stlačené eelulozové pěny. Tytu pěny jsou popisovány v publikaci Evropského patentu 298 208, zveřejněném Lion Corp. Celnlozové pěny zde užitečné jsou komerčně k maní od několika společností, včetně Spontex, Toray a 3M. Tyto eelulozové pěnové materiály, když jsou dodávány jako stlačené houby, se při navlhčení rychle rozpínají, takto vytvářejíce zónu přijímání fluida.

2.

Součás t při j ímán íy rozdě l ování f 1 u í dři

Součást přijímání/rozdělování fluida může zajišlovat v absorpčním jádru tohoto vynálezu rozmanité funkce. Jednou je na počátku přijímat vyměšovaná lělová fluida. Další klíčovou funkcí je přenášet a rozdělovat Lato nabytá f1uída do jiných součástí absorpčního jádra a zejména zásobních komponentů fluida absorpčního jádra. V některých případech součást př i j í inán í / rozdě I ován í fluida podle tohoto vynálezu může obsahovat alespoň uiěiíý (něco) bydrogei formující absorpční polymer a takto zajisluje určitou zásobní kapacitu fluida pro dané absorpční jádro.

Součást přijímáni/rozděl ování fluida tohoto vynálezu může zahrnovat rozmanitost vláknitých materiálů, jež formují vláknité struktury ěi vláknité matrice. Vlákna užitečná v součásti přijímání/rozdělování fluida obsahují ta, jež jsou Jiří rodně sc* vyskytujícími vlákny (modifikovanými ěi • · « 4 4 · 4 · · 4 4 « »

4 44 · 4 4 4 4 * 4 4 «44 ·· 444

- 31 nemodifikovanými), stejně jako synteticky vyráběná vlákna, Příklady vhodných módi fikovaných/nemodi fi kovaných přírodně se vyskytujících vláken obsahují bavlnu, espartovou trávu, bagasu, t.(?xti lni výčesky (pesík), len, bavlnu, vlnu, dřevěnou huni či nu, chemicky modifikovanou dřevěnou buničinu, jutu, umělé hedvábí, et.by 1 ce 1 u 1 ozu a acetát celulózy. Vhodná syntetická vlákna mohou být vyráběna z po Iyvinyleh 1oridu, po I yv i ny 1 f 1 nor i du , po 1 y Let. raf 1 uorelhy 1 énu , polyvi ny I i denehlor.idu, akrylových pryskyřic jako je ()rlon^H, polyvinylacetátu, polyethyIvinylacetátu, nerozpustného či rozpustného po 1 yv i ny 1 al koho.1 u , polyolefinů jako polyethylen (například Pl)LPEXⁿ ) a polypropylen, polyamidů jako nylon, polyesterů jako je DACKON^lf anebo KODEU* , polyurelhanů, polystyrenů a podobně. Použitá vlákna mohou obsahovat výlučně přirozeně se vyskytující vlákna, výlučně umělá vlákna, či jakoukoli slučitelnou kombinaci přírodně se vyskytujících a umělých v 1áken.

Vlákna použitá v součástech přijímání/rozdělování f lni díl tohoto vynálezu mohou být hydro f i .1 ní mi , hydrofóbní mi vlákny učiněnými hydrofilními, či mohou být kombinací jak hydrofilních, Lak hydrofobníeh vláken. Tak jak se zdí' užívá pojem hydrofilní, tenlo popisují' vlákna či povrchy vláken, jež jsou smáčífelné vodnalými fluidy (například, vodnatými tělovými fluidy) na nich uloženými. Hydrofilita a smáčitelnost jsou typicky definovány v pojmech úhlu kontaktu a povrchového napětí zahrnutých fluid a tuhých povrchů. 0 tom .jí* podrobné pojednáváno v publikaci Americké chemické společnosti, s názvem Contacl Angle, We11abi I i ty and Adbes i on (úhel kontaktu, smáči tel nosl a adheze), za redakcí' Poberta P. Goulda (Copyright 19G4) . 0 nějakém vláknu ci povrchu vlákna říkáme, že jí' smáčitelné nějakým vodnalým fluidem (t.j. hydrofilní), když bud úhel kontaktu mezi daným fluidem a vláknem, či jeho povrchem, je menší než 90°, anebo když mají lato fluida tendenci se rozp ty lova t. spontánně přes povrch vlákna, což jsou oboje normálně spí) luex i s tu j i c í • ♦ · • · · ·

• * · · • · ·· · · · · • * · ♦ · »·

- 32 podmínky. Potilo toho jsou pak nějaké vlákno anebo povrch považovány za hydrofobní, jestliže kontaktní úhel je větší než 90° a fluidum se nerozptyluje spontánně přes povrch daného vlákna.

Jiná vlákna, jsoucí užitečná jako součást přijímání/ rozdělování fluida jsou hydrofobní vlákna, která jsou smáčíLelná v důsledku své geometrie. Taková vlákna obsahují vlákna s kapilárním kanálkem jako ta, jež, jsou popsána v patentu US 5 200 2 4 8, Thompson et al . , a v patentu OS 5 268 229, Philips et al., oba zde zapracované referencí .

Vhodná hydrofilní vlákna k použití v přítomném vynálezu obsahují eelulozová vlákna, modifikovaná celulózová vlákna, umělé hedvábí, polyesterová vlákna jako je polyeLhylenlereftalál (například DACRON ) , hydrofilní nylon (IIYDROPI I?< ) a podobné. Vhodná hydrofilní vlákna mohou býL rovněž získána prostřednictvím hydro Π 1 izace hydrofobních vláken, jako .jsou aktivním povrchovým činidlem ošetřená či kysličníkem křemičitým ošetřená termoplastická vlákna odvozená například od polyolefinů jako jsou polyethylen anebo polypropylen, po I y akry 1 ových pryskyřic, polyamidů, po.l yuret hanu , polystyrenů a podobně. Z důvodů dostupnosti a nákladů jsou pro použiti v tomto vynálezu přednostní eelulozová vlákna, obzvláště vlákna dřevité buničiny.

Vhodná dřevitá buničinová vlákna je možno získal dobří' známými chemickými postupy jako je postup Kraft. a sulfilový postup. Obzvláštně se upřednostnil je získávat tato vlákna z měkkých jižních dřevin, v důsledku .jejich přednostních absorbenčii í < h charakteristik. iaio vlákna ,j e možno rovněž získat mechanickými postupy, jako dřevovinu, zjemňujícími mechanickými, t e rmomechan i ekým i , elieniomeehan i ekým i a ciiemoLermomechanickými rozvIákňovacími posLupy. Mohou být použita recyklovaná ěi sekundární dřevila buničinová vlákna, stejně .jako bělená a nehělená dřevitá vlákna.

Žádoucím zdrojem hydrofilnírh vláken pro použití v přítomném vynálezu jsou chemicky ztužená eelulozová vlákna.

• · · ·· · • · • · ♦ · · * * »· • · · · · »····»· ··· · · · · · ·· ···· »·« ···· *· ··

Tak jak vlákna, zt uzena chem i ekým i vláken a to jak za prostředky mohou se zde používá pojem chemicky ztužená celulózová znamená to vlákna na bázi celulózy, která byla prostředky ke zvýšení tuhosti těchto suchých, tak vodnátých podmínek. Tyto obsahovat přidání chemicky zlužujíeího prostředku, jenž například pokrývá a/nebo impregnuje tato v 1ákna 1 ě e h t o v I áken řetčzů

Tyto prostředky mohou rovněž obsahoval ztužováni vláken prostřednictvím měnění chemické struktury např í k '1 ad , prost ředni c l v í m zesί 1ovac í ch polymerovýeli skupiny (např. firmy National

Polymerové ztěžující prostředky, jež mohou pokrývat či impregnoval (napouštět) celulózová vlákna (respektive vlákna na bázi celulózy, poznámka překl,) obsahují: kationaktivní modifikované škroby mající dusík obsahující aminoskupiny), jako jsou ty k dostání od

Starch and Chemical Corp., Bridgewaler, NJ, 1JSA; latexy: pryskyřice s pevnoslí za vlhka jako je polyamid-epichlorohydrinová pryskyřice (například Kymene™557H, Hercules lne., Wilmington, Delaware, USA), polyakrylamidové pryskyřice popsané, například, v patentu US 3 556 932 (Coscia et al . ) , vydaném 19. kůlna 1971; komerčně dostupné polyakrylamidy prodávané firmou American Cyanamid Co., Stamford, CT, USA, pod obchodním jménem Pařez™ 631 NC; ureaforma1dehydové a me laminformaldehydové pryskyřice, a polycthyIenimi nové pryskyřicí'. Celkové pojednání o pryskyřicích s pevnost i za mokra používaných v technice výroby papíru a obecné zde aplikovatelnou, je možno nalézt v monografické řadě TAPP1 ě. 29, Pevnost za mokra u papíru a lepenky (Teclinieal Associalion of t ln¹ Pulp and Paper Induslry (New York, 1965).

lato vlákna mohou byt. rovněž ztužena pomocí chemické reakcí’, Např. zesilující činidla mohou být aplikována na vlákna následkem aplikací’ chemicky formující i n t. rav 1 ákn i té zesilovací vazby (spojení). tyto zesilovací vazby mohou zvyšovat tuhost daných vláken. Ač je použití inlravláknitých zesilovacích vazeb k chemickému ztužováni vláken přednostní, ·« 9 ·

9 1

9 · « • 99* neznamená lo, že jsou vy loučeny jiné druhy reakcí pro chemické ztužování vláken, vazbami v individualizované ztužená vlákna, stejné jako postupy uvedena, například, v patentu US

vydaném	21 .	prosince 1965; v patentu	US	3
vydaném	2 2 .	dubna 1969; v patentu US	3 932
vydaném	1 3 .	ledna 1976; a v patentu	US	4
et al . )	, vydaném 19, prosince 1989.	Ví c<	r
vlákna ,	j sou	popsána v patentu US 4	822	4
vydaném	1 8 .	. dubna 1989; v páleniu	US	4

Vlákna ztužená zesilovacími formě (t.j., individualizovaná jejich přípravy) jsou 3 224 926 (Bernard in),

440 135 (Chung), al.), vydaném 19. prosince 1989; (Moore et al.), vydaném 6. února 537 (Herron et al.), vydaném 11.

(dean et al.),

093 (Dean et v patentu OS 4 898 642

1990; a v patentu OS 5 137 srpna 1992; které jsou zde všechny zapracovány referencí. Ve víc přednostních ztužených vláknech chemické zpracování obsahuje i π trav 1ákni té zesilováni zesilovacími prostředky, zatímco jsou tato vlákna v relativně dehydrovaném, defibri I ováném (t.j., individualizovaném), zkrouceném, zkadeřeném stavu. Viz., například, patent OS 4 898 642.

Tato chemicky ztužená celulozová vlákna mají jisté vlaslnosli, které je činí obzvláště vhodnými v .jistých absorpčních součástech podle tohoto vynálezu, ve vztahu k nezluženýro vláknům. Navíc k tomu, že jsou hydrofilní, tato ztužená vlákna mají unikátní kombinace tuhosti a objemové pružnosti. To umožňuje aby si tepelně spojované součásti př i j í mán í / rozdě I ován í fluida vyrobené pomocí těchto vláken udržovaly vysoké úrovně objemové pružnosti a expanzní «'('aktivnosti na navlhčení. Obzvláště pružnost těchto ztužených vláken umožňuje součásti přijímání/rozděl ování fluida aby si lépe udržovala svou kapilární strukturu v přítomnosti jak fluida, tak sil stlačení, klerým normálně při nošen i čelí a .jsou takto více odolné vůči svému zhroucení.

V případě tepelně spojovaných součástí přijímání/ rozdělování fluida, užitečných v tomto vynálezu, je s vlákny obsažen termoplastický materiál. Při tavení alespoň část tohoto termoplastického materiálu migruje do průsečíku daných vláken, typicky v důsledku mezivlákni1ébo kapilárního gradientu. Tyto průsečíky se termoplastický materiál. Když stávají místy spojení pro je ochlazen, termoplastický materiál v těchto částech tuhne a formuje místa spojení, jež drží matrici čí strukturu vláken dohromady v každé příslušné v rs Lvě.

Mí z i p růseč’ i (' í ch v těchto a μevnos L svými různými účinky, spojování zvyšuje celkový modulus sllaěeni sledně, tepelně spojované součástí přijímání/ rozdělování f luida. V případě chemicky ztužených cel u1ozovýcb vláken, má tavení a pohyb termoplastického materiálu rovněž účinek zvyšování průměrné velikosti póru výsledné struktury, při současném udržování hustoty a plošné váhy struktury jak byla na počátku zformována. foto může zlepšil vlastnosti přijímání fluida tepelně spojovaného rozdělovači součásti při počátečních výtocích, důsledkem zvýšené propustnosti fluidem a, při následných dávkách, v důsledku spojené schopnosti ztužených vláken udržet si a schopnost termoplast íckéhe) navIhčen í, spojeným v sve)j i tuhost při materiálu zůstat průsečících vláken prj navlhčení a při stlačení za vlhka. V základe¹ si tepelně spojované' struktury ztužených vláken udržují s volumetrickými l ermop 1 as t. i ekým svůj originální celkový objem, ale (objemovými) regiony, dříve zabíranými materiálem, stávajícími se.’ otevřenými k takto zvýšení průměrné'“ velikosti me'z i v 1 ákn i t ébo kapilárη ΐ tlí) jHJ I U .

Termoplast i e'ké materiály už i tečné* tohoto vynále'zu mohou včetne* částic, vláken Tí’ rme) p 1 a s t i e k á v I á k n a přednostní formou kvůli jejich schopnosti formovat početná místa mez i v 1áknitýeh spojů. Vhodné? termoplastické’ materiály mohou být vyráběny z jakéhokoli termoplastického polymeru, rozdež 1 ování f 1 u i da rozmanitosti forem čáslie’ a vláken.

v součástech být. jaké kol i nebe) kombinací jsou ze¹ jména • 4

4 4 * 4 4 4 9» « · « * · · 4 4 · 4 9 «·* · * * 4 •4 99·· 9*4 4·44 44 44 není typicky nižší než asi a obzvláště termoplastická vláken, prodávaná pod rheauser Co.).

KITTYHAWK” (vyrábí na žádoucích jenž muže být taven pří teplotách, jež nepoškodí extenzívně vlákna, která zahrnují primární strukturu či matricí každé vrstvy. Přednostně bude tavný bod tohoto termoplastického materiálu menší než asi 19()°C, a přednostně mezi asi 75°C a asi 175°C. V každém případě by tavný bod tohoto termoplastického materiálu neměl být. nižší než jsou teploty, při nichž budou tepelně spojované absorpční struktury, při použití v absorpčních výrobcích, přibližně skladovány, tavný bod t.ermop 1 as I i ckébo ma t er i á 1 u

C.

Termoplas t i eké mater i ály, vlákna, mohou být vyráběny z rozmanitosti termoplastických polymerů, obsahujících polyolefiny jako polyethylen (např. Pt!l,PEX^,! ) a polypropylen, polyestery, kopolyestery, po 1 yv i uyIacetát, polyethy 1 v i ny láce tát, po 1 ,yvi ny 1 ch I or id , po 1 ,yv inyl i dench 1 or i d , póly akry 1 ové prysky ř i ce, polyami dy , kopolyamidy, polyuret hany, polystyreny a kopolymery jaké liokolí z předcházejících jako je vinylchlorid/vinylacetát a podobně. Jedním přednostním vázacím vláknem jsou polyethylenová mikrovlákna PLEXAE11T (vyrábí DuPont), jež jsou rovněž k dostání jako asi 20% směs s 80% ce1u1ozovýeh obchodní známkou

V záv i s1 os t i charakteristikách pro výslednou tepelně spojovanou absorpční součást, vhodné termoplastické materiály obsahují hydrofobní vlákna, jež byla učiněna hydrofi 1 nimi, jako jsou aktivním povrchovým činidlem ošetřená, či kysličníkem křemičitým ošetřená, termoplastická vlákna odvozená od, například, polyolefínů jako polyethylen či polypropylen, po 1yakryIových pryskyřic, polyamidů, po iyurel.hanů, polystyrenů a podobně. Povrch hydrofohních termoplastických vláken může být učiněn hydrofilním prostřednictvím ošetření aklivním povrchovým činidIem jako je nejontové či anijontové činidlo, například, postříkáním vlákna povrchovým činidlem, jeho ponořením do tohoto činidla anebo obsažením tohoto činidla jako součásti • · polymerové taveniny při výrobě termoplastického vlákna. Na základě tavení a reso1 idifikace (opětného ztuhnutí) bude mít povrchové činidlo tendenci zůstával na površích termoplastického vlákna. Vhodná povrchová činidla obsahují nejonlové prostředky jako je Brij^Ti76, vyráběný firmou 1CJ Americas, lne. of Wilmington, Delaware, USA, a různá aktivní povrchová činidla prodávaná pod obchodní známkou Begosperse^H firmou Glyco Chemical, lne. of Greenwicli, Conneeficut, USA. Vedle nejontovýeh povrchových činidel mohou bý! rovněž použita anijontová povrchová činidla, lato povrchová činidla mohou být aplikována na termoplastická vlákna v množstvích, například, od asi 0,2 do asi 1 gramu na čtvereční centimetr termopI asli ckého v 1ákna.

Vhodná termoplastická vlákna mohou být. vyráběna z jednoho polymeru (monokomponenlní vlákna) anebo mohou být vyráběna z více než pouze jednoho polymeru (například, bikomponent ní vlákna). Tak jak se zde používá pojem bíkoinponentn í vlákna, tento se týká termoplastických vláken, jež obsahuji jádrové vlákno vyrobené z jednoho polymeru, jež je zapouzdřeno uvnitř termoplastického pláště či obalu vyrobeného z odlišného polymeru. Polymer zahrnující plášl se často taví za různé, typicky polymer zahrnující jádro. Jako výsledek vlákna poskytují tepelné spoj ování v polymeru pláště, zatímco si podržují eharakterisliky ž.ádoueí pevnosti polymeru jádra.

vlákna pro použili v tomto vlákna s μ Iáštěm/jádrem mající nižší teploty než tato bi komponen1n í důsledku tavení

Vhodná h i komponentu í vynálezu mohou obsahovat následující polymerové kombinace'; po Iyethylen/po1ypropy1en, ρο 1 ye t by 1 v i ny 1 acet á t / po 1 ypropy 1 en , po 1 yet by I en/po I yes t. e r , polypropy1en/poIyesler, kopolyester/poIyester, a podobně. Obzvláště vhodná bikomponenlni termoplastická vlákna pro použití zde jsou ta mající polypropylenové nebo polyesterové jádro, a při nižší teplotě se tavící kopolycster, po IyethyI viny1aceLál ěi polyethylenový plaší (například • * « ·

- 38 » » · · • · · · 1 • · 1 « « · Φ bikomponent ηί vlákna Ι)ΛΝΛΚ1ΌΝ^Γ< , CET ,HONI)⁽ⁱ anebo CHJSSO”).

Tato b i komponentní excentrická. Jak sc být koncentrická či pojem koncentrický ěi vlákna mohou zde používá excentrický, tyto se týkají toho, zda má plást tIouštku, která je stejnoměrná či nestejnoměrná, skrze příčnou průřezovou plochu daného bikomponentuího vlákna. Excentrická b ikomponent.n í vlákna mohou být žádoucími při poskytování větší pevnosti v tlaku při menších Llouštkácb vlákna. Vhodná bikomponentni vlákna pro použili zde mohou být také nezkadeřená (t.j. neoblá) nebo zkadeřená (t.j. oblá), bikomponentni vlákna mohou být kadeřena typickými textilními tvarován í pěchován ím dosažen í převážně prostředky jako je, například, způsob či vodorovným kadeřením ozubením k dvojrozměrného, či plochého zkadeření.

V případě termoplastických vláken se jejich délka můžu? měnit v závislosti na konkrétním bodě tavení a jiných vlastnostech, žádoucích pro tato vlákna. Tato termoplastická typicky délku od asi 0,3 do asi 7,5 cm, asi 0,4 do asi 3,0 cm, a nejpřednostněji od asi 0,6 do asi 1,2 cm délky. Příslušné vlastnosti, včetně bodu tavení těchto termoplastických vláken, mohou být rovněž upraveny změněním průměru (tloušlky) těchto vláken. Průměr těchto lermopI asliekýeh vláken je? typicky definován v pojmech bud denieru (text. váhové jednotky, gramů na 9 000 vlákna mají přednostně oei metrů) nebo decitexu (gramů bi komponentní fermoplast i eká v rozmezí od asi 1,0 do asi 20 na

000 metrů vlákna mohou mít

Vhodná dee i tex přednostně od asi 1,4 do asi

10, a nejpřednos i něji od asi 1,7 elo asi 3,3.

Modulus v tlaku těchto 1ermop1 ast iekýeh materiálů, a zejména těch z termoplast i ekýeh vláken, může¹ být rovněž deí lež i tým, Modulus v tlaku lermop 1 ast i ekýeh vláken je' ovlivňován nejen jejich délkou a průměrem, alt' rovněž složením a vlastnostmi polymeru ěi polymerů, y.c kterých jsou vyrobeny, příslušným tvarem a uspořádáním vláken (např,. koncentrická ěi exeenlrícká, zkadeřená či nezkadeřená) zkadeřená * φ • · · · · · · v · ·« · »···*·♦ *·· · · ♦ · · ·· ··· ··· ··«· ·· «

- 39 a podobnými faktory. Rozdíly modulu v tlaku termoplastických vláken mohou být použity ke změně daných vlastností, a zejména vlastností hustoty příslušných absorpčních součástí během přípravy (výroby) absorpčního jádra.

Jak poznamenáno výše, v některých absorpčních jádrech pod 1e tohoto vynálezu muže součást přijímání/ rozdělování fluida obsahoval hydrogel formující absorhenl k poskytnutí určité zásobní kapacity fluida pro jádro. V těchto případech múze součást přijímání/ rozdělování fluida obsahovat až do asi 50% váhy součásti přijímaní/rozděl ování fluida hydrogel formující absorpční polymer. Přednos!ně součást rozdělování Tluida obsahují* až do asi 30% váhy součásti přijímání/ rozdělování fluida hydrogel formující polymer. Nej přednoslně j i součást rozdělování fluida obsahují' až do asi 15% váhy součásti přijímání/rozdělování fluida hydrogel formující po 1yme r.

Součást, přiji maní/rozdě1 ování fluida muže rovněž či alternativně obsahovat polymerový pěnový materiál. Obzvláště vhodné absorpční pěny jsou vyráběny z různých 111PE. Ačkoli se odlišují se zřetelem k jistým vlastnostem od těch pěn, o nichž bylo pojednáno jako o užitečných jako zásobní součást fluida, tyto pěny jsou polymerové materiály s otevřenými buňkami. Viz., například, patenl US 5 260 345 (l)es Marais ei al.), vydaný 9. listopadu 1993 a patent. US 5 268 224 (Des Marais et al . ) , vydaný 7. prosince 1993. Tyto absorpční pěny 1S1PE poskytují žádoucí vlastnosti zvládání fluida, včetně: (a) relativně dobrých cha rak I er i st i k prosakování a rozdělováni fluida k přenosu nasáknuté moči či jiného tělového fluida do nepoužité části absorpčního výrobku, k umožnění umístěni za sebou nás Iedujíríeh výronů fluida; a (b) relativně vysokou zásobní kapacitu s relal ivně vysokou kapacitou fluida při zatížení, 1. . j . pod tlakovými silami. Tylo absorpční pěny H I PE jsou rovněž dostatečné ohebně a měkké, aby poskytly vysoký stupeň komfortu nositel i daného absorpční ho výrobku. Viz. rovněž patent. US 5 147 345

- 40 (Young et al.), vydaný 15. září 1992, a páleni US 5 918 554 (Young et al.), vydaný 7. června 1994, jež uvádějí absorpční jádra mající součást přijímání/ rozdělování fluifla, jež může být pěna hydrofilní, ohebná s otevřenými buňkami jako je me1amin-forma Idehydová pěna (např. BASOTECT vyráběná firmou BASI-'), a součást p ř i j í mán i / rozdč I ován í fluida, která je absorpční pěnou založenou na Η1ΓΕ.

Tylo na pěně založené součásti přijímání/rozděl ování fluida by měly umožňovat rychlé přijímání fluida, stejně jako účinné rozdělování či distribuci fluida do jiných součástí absorpčního jádra, majících vyšší absorpční tlaky než jt? desorpční l lak přijímací/rozdělovací pěny. Tato vlast nosí desorpce fluida do jiných součásti jádra je důležitou při zvyšování schopnosti přijímat opakované výtoky či dávky fluida a udržování suchosti pokožky nositele. To též umožňuje aby přijímaeí/rozdělovači pěna sloužila jako rezervoár prázdného objemu, či nárazníková zóna, k dočasnému zadržování fluida, které může být vytlačeno ze zásobních součástí, když je při užívání absorpčního výrobku čeleno mimořádně vysokým tlakům.

Při dodávání tohoto fluida do jiných součástí jádra by to měly tylo na pěně založené součásti přijímání/ rozdělování prováděl bez zhuštování či hroucení se. Na pěně založené součásti přijímání/rozděl ování by měly rovněž pohotově přijímat fluidum s nebo bez pomoci gravitační síly. Na pěně založené součásti přijímání/rozdčI ování by mely dále poskytoval dohrou estetiku, být měkkými a pružnými jako slruktura a mít dohrou fyzikální integritu jak za suchých, lak za mokrých stavů.

J i né pěny rozdělování jsou U.S.S.N. 08/370 zde zapracované užitečné jako takové součásti přijímání/ popsány a nárokovány ve spoiuprojednávané 995, podané 10. ledna 1995, Slout¹ et al., referencí. Tylo pěny nabízejí zlepšené zadržování fluida a desorpční (t.j. schopnost fluida uvolnit fluidum do jiných absorpčních součástí) vlastnosti, plynoucí • 4 • · 4 « 4 4 «4 * · · · * 4 4

4 «· · 4**444 4

444 ·· 44* «4 ·4· 4 4 44 4 4 44 44 44

- 41 ze zpracovatelských podmínek tam popsaných. Stručně, schopnost poskytnout tylo zdokonalené pěny tkví v použití nízkých smykových podmínek a systému robustního emulzífikátoru během zpracování HIPH.

Ještě jiné pěny užitečné jako součásti přijímání/ rozdělování jsou popsány a nárokovány ve spoluprojednávané

U.S.S.N. 08/520 793, podané 30. srpna 1995, Des Marais, zde zapracované referencí. Tyto pěny nabízejí ještě lepší zadržování fluida a desorpění vlastnosti, opět kvůli pokrokům učiněným ve zpracování (např. nízké smykové podm í oky) a použ i t.ému emu 1 z i f i ká l u .

3. Volitelná dolní součást ukládání fluida

Určitá provedení absorpčního jádra podle přítomného vynálezu mohou dále zahrnovat volitelnou dolní součást fluida. Tato pod součástí dolní součást ukládání fluida je přijímání/rozdělován i fluida a je ukládání umí sléna přednostně širší než. je zóna přijímání fluida formovaná horními součástmi ukládání fluida. Část této dolní zásobní součásti je rovněž umístěna pod zónou přijímání fluida. Dolní součást ukládání fluida je v tekutém spojení se součástí při jímání/rozdělování fluida, aby byla schopna přijímání přijímaných tělových fluid. Materiály užitečné jako horní součást ukládání fluida bude rovněž užitečný jako volitelná dolní součást ukládání fluida. Avšak, není nutné aby byla lato součást schopna bobtnat při nasávání fluida ve směru-'/.. Tudíž, zkušená osoba uzná, že jako tato součást může být užit jakýkoli materiál schopný absorbování značného množství fluida.

Dolní součást ukládání fluida může zahrnovat vláknitý/ hydrogelový kompozit či pouzí¹ hydrogelový materiál. V tomto případě bude mít dolní součást ukládání fluida přednostně koncentraci hydrogelu od asi 30% do 100%, přednostněji od

- 42 asi 70% do 100%, celkové váliy dolní součásti ukládání fluida. Tato dolní součásti ukládání fluida může rovněž zahrnovat bydrofi i ní polymerovou pěnu, včetně těch o nichž bylo pojednáno výše. Pěny jež zůstávají tenkými do navlhčení jsou přednostní, opět protože umožňují výrobu, přepravu a vystavení na regálu vidmi tenkých absorpčních výrobků.

I).

Zóna přijímání fluida

Zóna přijímání fluida, formovaná částečně nabobtnalou zásobní součáslí(mi), vytváří pod překrývající horní vrstvou prázdný prostor. Kvůli prázdnému prostoru vytvořenému zónou přijímání, absorpční jádra tohoto vynálezu mohou snadněji zvládat výrony vylučovaných tělových fluid. To je zejména důležité když se části absorpčního jádra stanou nasycenými od předchozích vícenásobných dávek těchto fluid.

Jak je viděl prostřednictvím odkazu na výkresy, zóna přijímání fluida má tří rozměry. Šířka (směr-Y) a délka (směr-X) zóny přijímání fluida je obecně definována jako prázdná plocha vytvořená horní zásobní součástí, se spodkem zóny byvší m ho rn ím povrehem př i j í maeího/ rozdělovacíbo materiálu. Tam kde jsou dva laterální zásobní komponenty umístěny stranou od sebe, šířka zóny přijímání fluida je mezerou mezi těmito dvěmi součástmi. Délka bude v tomto případě určena délkou horních součástí ukládání. Hloubka této zóny bude výškou (směr-Z) nabobtnalých součást í ukládání.

Zóna přijímání fluida může mít nepravidelný tvar ve směrech X-Y, ačkoli obecně obdélníkový tvar je přednostním. Dá 11', zatímco objem zóny přijímání potřebný k dosažení výhody udržovaných měr přijímání se bude měnit podle různých faktorů (např. míra absorbence zásobního materiálu, míra absorbence a kapacita přijímacího materiálu atd.), dává se přednost tomu, aby zóna při jímání měla nějaký objem když je

9 9 « 9

9 9 9 « · • · · ·« 9 « f « · 9 9 ···*♦· · * ··

- 43 materiál ukládání navlhčen a daný výrobek není vystaven vnějšímu tlaku, alespoň asi 30 cnd, přednostně alespoň asi 50 cm³, a přednostněji alespoň asi 75 cm³. Zajisté, když. je daný výrobek v suchém stavu, objem zóny přijímání bude značně menší. Kvalifikovaní v dané technice vědí, že měření objemu zóny přijímání je nepřesné, dané povahou materiálů užilých jako zásobní a příjímaeí/rozděI ovací součásti. Jako Lakové, přednostní rozpětí objemů uvedená na seznamu jsou jenom ilustrativní a nezamýšlí se jimi omezit rozsah tohoto vynálezu,

Horní vr

Horní vrstvy užitečné v absorpčních výrobcích tohoto vynálezu jsou přizpůsobivé, s měkkým pocitem a nedráždivé pro pokožku nositele. Tyto horní vrstvy jsou propustné fluidy, jimž umožňují snadno pronikat svoji llouštkou. Vhodná horní vrstva může být vyráběna ze širokého spektra materiálů, jako jsou tkané a netkané materiály, polymerové materiály jako jsou děrované formované termoplastické fo!ie, děrované plastické folie a hydro formované termoplastické folie, porézní pěny, reLi ku 1 ováné pěny, termoplastické folie, a termoplastické muly a netkané materiály mohou být složeny (např. dřevitých či bavlněných vláken), syntetických vláken (např. polymerových vláken jako polyesterových, polypropylenových či polyetylénových vláken), či z nějaké kombinace přírodních a syntetických vláken.

Přednostní horní vrstvy pro použití v při lomném vynálezu jsou voleny z netkaných vysoce lehčenýeh horních vrstev a horních vrstev formovaných z folii s otvory. Děrované formované folie jsou obzvláště přednostní pro horní vrstvu, protože jsou prostupně tělovými cksudáty a stále ještě neabsorpční a mají sníženou tendenci dovolovat, fluidům ret i ku 1 ováné Vhodné tkané z přírodních vláken φ · »* · » φ procházet zpátky a znova navlheovat pokožku svého nositele. Tudíž, povrch formované folie, jenž je v kontaktu s tělem, zůstává suchým, čímž se mnohem pohod 1 něj š í folie jsou popsány Thompsonovi snižuje /nečíslování těla a vytváří nositele. Vhodné formované US 3 929 135, vydaném

324 246,

Přednostní horní produktech tohoto v jednom ěi více pocit, pro v patentu

10. prosince, 1975; v patentu US vydaném pro Mul lané et al. dne 13. dubna, 1982; v pat cm tu US 4 342 314, vydaném Hade 1ovi et al. dne 3. srpna, 1982;

v patentu US 4 463 045, vydaném Ahrovi et al. dne 3.1 . července, 1984; a v patentu US 5 006 394, vydaném Bairdovi dne 9. dutina, 1991. Každý z těchto patentů je zde zapracován referencí. Obzvláště přednostní mikroděrované foliové horní vrstvy jsou uvedeny v patentu US 4 609 518 (Curro et al.). vydaném 2. září 1986 a v patentu US 4 629 643 (Curro et al . ) , vydaném 16. prosince 1986, zde zapracované referencí.

vrstvou pro použití v menstruačních vynálezu je formovaná folie popsaná patentů výše uvedených a prodávaná na hygienických vložkách firmou The Procter & Gamble Company of Cincinnat i , Ohio, jako 1)111 -WEAVE» .

Povrch k tělu horní vrstvy z formované folie může být hydrofilní tak, aby to napomáhalo tělovým fluidům procházet, horní vrstvou rychleji, než kdyby tento povrch k tělu nebyl hydrofilní, aby se zmenšila pravděpodobnost, že dané fluidum bude s horní vrstvy spíše stékat, než aby teklo do a bylo pohlcováno absorpčním jádrem. V přednostním ztvárnění je do polymerových materiálů horní vrstvy z zapracováno povrchové aktivní činidlo, přihlášce US, poř krycí vrstvou popsáno v Absorpění palentové výrobek s folie, podané Azizem et a 1 . dne 19 zapracované referencí. Alternativně

Γorniované f o 1. i e takové jaké je Č.: 07/794 745, z netkané a děrované lisí opadu , .1 99 1 , zde může hýl povrch horní vrstvy k tělu učiněn hydrofilním jeho ošetřením povrchovým aktivním činidlem, jak to popisuje výše odkazovaný patent US 4 950 254, zde zapracovaný referencí.

* · » φ • * · · · · • φ · · φ · I φ φ • φ · · φ · φ »φ φ φ φ « · * φ φ · φφ ···· Φφφ φφφφ φφ φφ

F. 1)ρ 1 η ί v rs t vy

Dolní vrstvy užitečné v absorpční cli výrobcích tohoto vynálezu jsou typicky tělovými fluidy nepropustné a jsou přednostně vyráběny z tenké plastické folie, ač mohou být použity rovněž jiné flexibilní, fluida nepropouštějící materiály. Tak, jak se používá v tomto materiálu termín flexibilní, týká se těch materiálů, které jsou poddajné a snadno se budou přizpůsoboval, celkovému tvaru a obrysům lidského těla. Dolní vrstva zabraňuje tomu aby tělová fluida, absorbovaná a zadržovaná v absorpčním jádře, smáčela výrobky, jež kontaktuje jako jsou například kalhotky, pyjama, součásti spodního prádla. Dolní vrstva se může anebo netkaného materiálu, polymerových termoplastické folie z polyetylénu nebo kompozitních materiálů, jako je folií pokrytý netkaný materiál. Přednostně je dolní vrstvou polyetylénová folie mající tloustku od asi 0,012 mm do asi 0,051 mm. Příklady polyethylenových folií pro užití jako dolní vrstva vyrábějí společnosti Clopay Corporation of Cincinnati, Ohio, pod označením PÍ 8-0401, a Iithyl Corporation, Visqueen Division, of Terre Itaule, Índíana, pod Dolní vrstva ji¹ p r o v á d ě n a p o v r e h o v á více látkového vzhledu. Dále, dolní vrstva může dovolovat unikání par z absorpčního jádra (je dýcháte 1nou), s současně bránit průchodu exsudátů tnulo skládat z tkaného folií jako jsou polypropylénu, či p řednos1 ně vy rážena úprava/nebo matté/ (vytlačována) a je k zajištění .jejího

Obzvláště žádoucí dolní vrstvy mohou být vyráběny z materiálu strukturální, elastiku podobné f o I i e (SEEF). Tímto maleriál strukturální, elastiku podobné folie je r o z 1 a z. i t e 1 nyní ma í o r i a 1 em , k i e ry v y k a z u j e e I as t i k u pod o bné chování ve směru protažení, bez užití přidaných elastických materiálů. Struktura SEEF obsahuje napínalelnou sil mající alespoň dva spojité, zřetelné a nepodobné regiony. .Jeden

Φ Φ φ Φ «* · φφφ·· « · · » · · · · φ Φ » « φφφ · · · φ · ·· φφφφ ··· φφφφ ·· ··

- 46 z těchto regionů je konfigurován tak, že bude vykazovat odporové síly v reakci na aplikované osové protažení ve směru paralelním k předem určené ose předtím, než podstatná část druhého regionu vyvine významné odporové síly vůči aplikovanému protažení. Alespoň jeden z těchto regionů má délku dráhy povrchu, jež je větší než má druhý region jak měřeno v podstatě paralelně k předem určené ose, zatímco je materiál ve svém nenaplém stavu. Region vykazující větší délku dráhy povrchu obsahuje¹ jednu nebo více deformací , jež se protahují za rovinu druhého regionu. Struktura ŠELF vykazuje¹ alespoň dvě významné'¹ odlišné fáze? řízené odporové síly vůči protažení podél alespoň jedné předem určené osy když je¹? podrobena aplikovanému protažení ve směru paralelním k předem určené ose¹. Materiál ŠELF vykazuje¹ první odporeeve'¹síly vůči aplikovanému protažení, dokud protažení maleriálu není dostatečné aby způsobilo, že podstatná část regionu majícího větší délku dráhy povrchu vstoupí do roviny aplikovaného protahování, na základe'¹ čehož materiál SELl·' vykazuje vůči dalšímu protahování druhou odporovou silu. Celkové odporové'¹ síly vůči protažení jsou vyšší než první odporové síly vůči protahování poskyteevané prvním regionem. Struktury SELE vhodné pre> přítomný vynález jsou úplněji popisovány ve? společné¹ projednávané, spo 1 upř i de; 1 enř¹patentové'¹ přihlášce¹ US, pořadového č, 08/203 456, s názvem Absorpční výrobky s roztažnou pasovou úpravou více?zónové struktury ze¹ strukturální elastiku podobné'? folie, podané'¹Dan i e¹1 em C. Roe et al. dne¹ 24. února 1994, jež je¹ v tomto materiálu zapracována referencí.

C . Absorpční výrobky

Absorpční výrobky přítomného vynálezu obecní'¹ zahrnují: (1) horní vrstvu, (2) dolní vrstvu, a absorpční jádře) (3) umístěné'? inev.i touto horní vrstvou a dolní vrstvou. Jak se¹

4« « • 4 • 4 «44»

4 zde používá pojem absorpční výrobek, týká se zařízení, která pohlcují a zadržují tělové eksudáty a konkrétněji, lýká se zařízení, jež jsou umístěna na či v těsné blízkosti těla daného nositele, za účelem absorpce a zadržení rázných eksudátá vylučovaných jeho tělem. Pojem jednorázový se v tomto materiálu Lýká absorpčních výrobků, u kterých se nepočítá s tím, že budou po svém použití prány anebo .jinak obnovovány a pak znova použity .jako absorpční výrobek (t.j., u kterých se počítá s jejich znehodnocením po jednom použití a jsou přednostně recyklované, komposLované anebo se jich zbavujeme jiným způsobem slučitelným s ochranou životního prostředí). Přednostním ztvárněním jednorázového absorpčního výrobku podle tohoto vynálezu je plena. Tak jak jo užíván v tomto materiálu pojem plena, týká se kusu oděvu, který všeobecně nosí kojenci či ínkonLinentní osoby, a jenž je nošen okolo dolního torza těla nositeli:. Avšak, mělo by být chápáno, že tento vynález je také použitelný na jiné absorpční výrobky, jako .jsou a vložky pro osoby trpící inkonlinenei plenové vložky hygienické a menstruační vložky, hygienické ubrousky, papírové ručníky a podobné.

Absorpční jádro užité v absorpčních výrobcích tohoto vynálezu obsahuje alespoň jeden zásobní komponent fluida, jak dříve popsáno, jenž je v podstatě přilehli* horní vrstvy. V takovém přednostním ztvárnění může být. poměrně tenká, fluidem propustná vrstva, jako je vrstva hedvábného papíru (tlssue), umístěna mezi horní vrstvu a zásobní komponent tiuida. Avšak, ji* důležité aby součást ukládání fluida byla v podstatě v přímém tekutém spojení s horní vrstvou. To je proto, aby absorpční jádro podle tohoto vynálezu mohlo například kalhotky tréninkové kalhotky, minimalizoval zpětné poskylova t nos i le 1 i pokožky.

V přednostním nav 1 lícován í abso rpčn í ho boru í vrsLvy a takt o výrobku dobrou suchost ztvárnění absorpční jádro zahrnuji* dvě horní součásti ukládání fluida, jež .jsou od sebe rozmístěny

- 48 do stran. LateráJním rozmístěním od sebe” se rozumí, že mezi těmito součástmi ukládání fluida je mezera. Když tyto Jaterálně rozmístěné součásti ukládání bobtnají ve směru-Z, absorbujíce tělové fluidum, mezera mezi těmito součástmi ukládání fluida, spolu s přijímající/rozděl ovací vrstvou umístěnou vespod, definuje zónu přijímání fluida k přijímání vylučovaných tělových fluid. Alespoň čásL této zóny přijímání fluida typicky obsahuje prázdný prostor pod překrývající horní vrstvou. Kvůli prázdnému prostoru v léto zóně přijímání může absorpční jádro podle tohoto vynálezu snadno zvládat výrony vylučovaných tělových fluid. To je obzvláště důležité, když se části absorpčního jádra stávají nasycenými od předchozích vícenásobných výtoků těchto fluid.

Absorpční jádra podle přítomného vynálezu dále zahrnují součás l př i j í inán í / rozdě l.ování f I u i da přenášet vylučovaná tělová fluida v absorpčním jádru. Tato součást fluida je alespoň částečně umístěna která je schopná do jiných součástí při j í mán í/rozdčI ování pod a typicky blízko zóny přijímání, aby dokázala přijímal Lato vylučovaná tělová fluida. ΛIc s poň č á s L t é t o fluida je rovněž umístěna komponentern(y) , tyto díly součást přijímání/rozdělování pod každým horním zásobním součást i při jímání/rozdčI ování fluida jsou v tekutém spojení s horní součástí(mi) ukládání a umožňují přesun fluid ze součásti rozdělování fluida do každé horní zásobní součásti, t.akží' součást přij ímání/ rozdělování fluida může přijímat dodatečné dávky tělového f1n ida .

Tam kde je materiál přijímání/rozdči ování vláknitý, upřednostňují? se aby byla plošná váha v rozmezí od asi 0,08 g/čtvereční palec (t.j palec, přednostněji od

6,45 cm) do asi 0,30 g/člvereční asi 0,08 g/čtvereční palec do asi 0,15 g/etvereční palec; a aby hustota byla v rozmezí od asi 0,05 g/cm³ do asi 30 g/em^;í , přednostněji od asi 0,05 g/em³do asi 0,15 g/cnv*.

Určitá provedeni absorpčního jádra podle¹ přítomného • · 9 4 ♦ · ·« * · · 9 • · 4 • 9 «* aby mohla přijímat užitečné jako horní užitečné .jako volitelná Avšak, není nezbytné aby vynálezu mohou dále zahrnovat volitelnou dolní součást ukládání fluida. Tato dolní součást ukládání fluida je umístěna pod součástí přijímáni/rozdě1 ování fluida, část Léto dolní součásti ukládání fluida je rovněž umístěna pod zónou přijímání. Tato dolní součást ukládání fluida je v tekutém spojení se součástí př i ,j í maní/rozdě I ován í fluida, nabíraná tělová fluida. Materiály součást ukládání fluida budou rovněž dolní součást ukládání fluida, tato součást by bi schopná bobtnání ve směru-Z při nasakování fluida. Tudíž, kvalifikovaná osoba uzná, že jako tuto součást je možno použíL jakýkoli materiál schopný absorbování značného množství fluida.

Dolní součást ukládání Nu jda může obsahovat vlákno/ hydrogelový kompozit, či pouze hydrogelový materiál. V tomto případě bude mít dolní součást ukládání fluida přednostně koncentraci bydrogelu od asi 30% do asi 100%, přednostněji od asi 70% do 100%, celkové váhy dolní součásti ukládání f 1 u i d a .

Dolní součást ukládání fluida může alternativně zahrnovat hydrofilní polymerovou pěnu, včetně těch o nichž bylo pojednáno výše. Jsou přednostní pěny, jež zůstávají tenké dokud nejsou navlhčeny, opět protože umožňují výrobu, přepravu a vystavování na regálu velmi tenkých absorpčních výrobků. Navíc, protože' je tato dolní součást ukládání přednostně v blízkosti do 1ní vrstvy, hmatový poei 1 materiálu skrze dolní vrstvu je pro spotřebitele důležitý. Materiál je tudíž reiativne hladký a ohebný. Pěny tenké do svého navlhčení tyto hmatové přednosti poskytují.

Bez ohledu na materiál vytvářející volitelné dolní zásobní jádro, tato součást bude přednostně alespoň Lak široká (t.j. ve sméru-Y) jako zóna bobtnání spodní vrstvy neomezuje bobtnáním horní součásti(í) ukládání .jsou dvě laterátní horní součástí přijímání fluida, takže prázdný objem vytvářený fluida. Tudíž, tam kde ukládání fluida oddělené ·· · »· · · I • 9 I ·· ·· z obr a z e n í r ů z n ý c li

Obr. 1, plena 10 má rovněž

Ibisové jež při mezerou, bude dolní součást ukládání fluida širší než lato mezera.

Na Obr. 1 je znázorněno ztvárnění absorpčního výrobku v podobě pleny 10, mající jedno takové absorpční jádro podle tohoto vynálezu. Obr. 1 je půdorysný pohled na plenu 10 v jejím vyrovnaném, nes taženém stavu (t.. j . s veškerou elasticky indukovanou kontrakcí vytáhlou ven), mající horní vrstvu 12, dolní vrstvu 14, a absorpční jádro 18 umístěné mez i horní vrstvou 12 a dolní vrstvou 14. Horní vrstva 12 je znázorněna jako průsvitná, k lepšímu součástí absorpčního jádra 18.

•Jak je rovněž vidět na přední pasový region 22, zadní pasový region 24, rozkrokový region 26 a obvod 28, jenž je definován vnějším okrajem dolní vrstvy 14 a jenž má podélné okraje označené 30 a koncové okraje označené 32. Podélná osa pleny 10 leží v podstatě paralelně k podélným okrajům 30, zatímco příčná osa běží v podstatě paralelně ke koncovým okrajům 32 regiony 22 a 24 zahrnují ty horní části pleny 10, nošení obklopují pas nositele. Rozkrokový region 26 je část pleny 10, mezi pasovými regiony 22 a 24 a zahrnuje tu část pleny, která je při nošení umístěna mezi nohami nositele a pokrývá dolní torzo nositele. Tudíž, rozkrokový region 26 definuje plochu typického ukládání tekutiny u pleny 10 nebo jiných jednorázových absorpčních výrobků.

Horní vrstva 12 a dolní vrstva 14 mohou být spojeny dohromady jakýmkoli vhodným způsobeni. Jak se zde užívá po.iem spojený, tentn zahrnuje ty konfigurace, kterými je horní vrstva 12 přímo připojena k dolní vrstvě 14 prostřednictvím přímého připojeni horní vrstvy 12 k dolní vrstvě 14, horní vrstva nepřímo připojena připojení horní vrstvy zase připojeny k dolní a ty konfigurace, kterými je k dolní vrstvě prostřednictvím k mezilehlým součástem, jež jsou vrstvě. V přednostním ztvárnění jsou horní vrstva 12 a dolní vrstva 14 k sobě připojeny připevňovaeími prostředky • · · · · • · · · · * · • · · * · · · »·· · » a · · · · · · «· ···« ··* ···» · ·· (neznázorněno) jako je adhezivum, či jakýmikoli jinými v této technice. Například, k dolní vrstvě 14 může být vrstvy adheziva, vzorované př i pevňovaci pros tředky známými k připojení horní vrstvy 12 použito stejnoměrné spojité vrstvy adheziva anebo jakéhokoli seskupení linií ěi hodů adhez i va.

Jak je znázorněno na Obr. 1, horní vrstva 12 má menší uspořádáni velikosti než dolní vrstva 14. Avšak, horní vrstva 12 a dolní vrstva 14 mohou mít obě stejné, či podobné, uspořádání velikosti (-j-, jsou koextenzivní ) tak, že jsou spolu spojeny v obvodu 28 pleny 10. Velikost, dolní vrstvy 14 je diktována velikostí absorpčního jádra 18 a přesným zvoleným provedením pleny. Ve ztvárnění uvedeném na Obr. 1 má dolní vrstva 14 tvar podoby přesýpacích hodin. Avšak jsou rovněž vhodná jiný uspořádání jako obdélníkové, tvaru-I a podobné.

Ačkoli nejsou znázorněny, plena 10 může mít. elastické části (členy), jež vyvíjejí na plenu stahovací sílu tak, že se uspořádává blíže a pohodlněji k tělu svého nositele. Tyto elastické členy mohou hýl sestaveny v rozmanitosti dohře známých konfigurací jako jsou ty, jež jsou obecně popsány v patentu US 3 860 003 (Bue.li), vydaném 14. ledna 1975, zde zapracovaném referencí. Elastické části jsou uspořádány přilehle obvodu 28, pleny 10, přednostně podél každého 30, takže tylo elastické části mají a udržovat plenu 10 proti nohám nositele.

Alternativně mohou tyto být elastické části uspořádány oři lehle bná jednoho anebo obou koncových okraji) 32 pleny 10, k zajištění [jasu, stejně jako anebo spíše než nohových manžet. Viz., například, patent ES 4 51 5 595 (Kiev.it. et podélného okraje lendenci táhnout a 1 .), vydaný 7. Elastické části května, 1985, zdi' zapracovaný referencí, jsou připevněny k plíně 10 v elasticky stažitelném stavu lak, aby v normální neomezené konfiguraci elastické části efektivně stahovaly anebo nabíraly plenu 10. f.yto elastické členy mohou být zajištěny v elasticky *

• · 4 4··

- · * ' · 4« * 4 4 • 4 4 ·· stažitelném slávu alespoň dvěmi způsoby. Například, elastické členy mohou být roztaženy a upevněny, zatímco je plena JO v neroztaženém stavu. Alternativně muže být plena 10 sLažena, například, pomoci plizování, a elastické členy zajištěny a připevněny k pleně 10, zatímco jsou ve svém neuvolněném či neroztaženém stavu. Elastické členy se mohou protahovat v podstatě celou délku pleny 10 v rozkrokovém regionu 26, ěi se mohou alternativně protahovat celou délku pleny 10, aby zajistily elasticky stažitelnou linii. Délka těchto elastických členů je typicky diktována designem dané pleny.

Odkazuje na Obr. 1 a zejména Obr. 2, absorpční .jádro 18 má dvě horní součást i ukládání fluida 34 a Jití v podobě obdélníkového pruhu, jenž zahrnuje hydrogel formující absorpční polymer, a tyto části jsou pod a přilehle horní vrstvě 12, 3'yto součásti ukládání fluida jsou každá příslušně obaleny ve fluidem propustné papírové tkanině 35 a 37, jak je zejména znázorněno na Obr. 2. Tyto obalené součásti ukládání fluida 34 a 36 jsou od sebe rezmi stěny a definují zónu přijímání fluida, celkově jako 38. Tato zóna přijímání fluida 38 v regionu vyměšování fluida pleny 10.

Absorpční jádro 18 dále obsahuje spojitou součást přijímání/rozdě1 ování fluida 42 v podobě vláknité struktury, jež je rovněž, obalena v papírové tkanině 43. Střední díl 4 4 této součásti přijímání/rozdělování fluida 42 je umístěn pod zónou přijímání fluida 38. Součást příjímání/rozdělování laterálně označenou je celkově fluida 42 má rovněž laferální díly 46 a

8 . l.a íera i h i u i i je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí ukládání fluida 36, zatímco laterální a v tekutém spojení se součástí ukládáni je umístěný pod fluida 34. Jak je má uvedeno na Obr. 1, součást rozdělování fluida 42 obloukoví té konkávní okraje 52 a 53 v rozkrokové částí 26 pleny 10 a takto přebírá poněkud tvar přesýpacích hodin.

Jak je znázorněno zejména na Obr. 2, absorpční jádro • ·· · • · ·· • · * 1 • * 4 · 44 dále obsahuje dolní součást ukládáni fluida 60 v podobě obdélníkového pruhu, jež zahrnuje hydrogel formující absorpční polymer anebo absorpční pěnový materiál, a je obalena v papírové tkanině 61. TaLo dolní součást ukládání fluida 60 má přibližně stejnou délku jako součástí ukládáni fluida 34 a 36 a je umístěna pod a v tekutém spojení se středovým dílem 44 součásti rozdělování fluida 42. Dolní součást ukládání fluida 60 je širší (ve směru-y) než zóna přijímání fluida 38, jež je formována, částečně, zásobními součástmi 34 a 36. Tato dolní součást ukládání fluida 60 je umístěna pod zónou přijímání fluida 38.

Dři prvním vystavení vodnatým tělovým fluidům se horní součástí ukládání fluida 34 a 36 začínají naboblnávat, zvyšujíce hmatnosL při plném nasycení nejméně o 2 mm. foto zvýšení tlouštky zvyšuje prázdný objem zóny přijímání fluida 38. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládat za sebou následující výrony vodnatýcb tělových fluid. Horní součásti ukládání fluida se budou přednostně rozšiřovat, alespoň o 100% ve směru-Z. Ovšem, protože délka a šířka zóny přijímání fluida budou rovněž ovlivňovat prázdný objem jádra, rozšíření ve směru-Z o 100% nemusí být požadováno.

Obr. 3 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem 110, jenž vrstvu 112, dolní vrstvu 114, a alternativní jádro 1J8, umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou. Toto alternativní absorpční jádro .118 má rovněž dvě horní součásti ukládání fluida 134 a 136, jež zahrnují hydrogel formující absorpční polymer anebo polymerovou pěnu má horuj absorpční a jsou pod i y i O SUllt.dSl 1 ukládání f i u i <1 a 134 a 136 jsou od sebe lateráině rozmístěny a definují, částečně, zónu celkově jako 138. Mezí těmito přijímání fluida označenou horními součástmi ukládání fluida 134 a 136 a součástí př i j í mán í/rozdč 1 ován i fluida 142 je umístěna vrstva papírové tkaniny 143. Součást ptijímání/rozdčI ování fluida 142 má střední díl 144 umístěný pod zónou přijímání fluida 138 a má laterální tlily 146 » « · » · 9 ·· ···* · 4 ► 4 44 • 44 4 4 « · • 4 44 a 148. I.alerální díl 1 _4_C je umístěn pod a v tekutém spojení se souěásLí ukládání fluida 136, zatímco laterální díl 148 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí ukládání fluida 134.

Absorpčni ukládáni fluida jádro 118 dále? obsahuje dolní součást JIGO, která obsahuje hydrogel formující absorpční polymer nebo absorpční polymerovou pěnu. Tato dolní součást ukládaní fluida 160 je umístěna pod a v tekutém spojení se středovým dílem 144 součásti rozdělování fluida 142. lato dolní součást ukládání fluida 60 je rovněž umístěna pod zónou přijímání fluida J38 a je širší než mezera mezi zásobními součástmi 1.34 a 136. .lak je znázorněno na Obr. 3, součásti absorpčního jádra 118 jsou

164 , jez je adhezně oba Ieny uvni t ř papí rové tkán i ny připojena k papírové tkanině 14.3 v bodech označených pomocí 166 a 168.

Při prvním vyslavení vodnatým tělovým fluidům se horní součásti ukládání fluida 134 a 136 začínají nabobtnávat, zvyšujíce bmatnost při plném nasycení nejméně o 2 mm. Adhezní spoje 166 a 168 brání .1 aterá 1 n í mu rozšiřování součástí ukládání fluida 134 a 136 do zóny přijímání 138. Zvýšení lloušlky zvyšuje prázdný objem zóny přijímání fluida 1.38. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládat za sebou jdoucí výrony” vodnatýcli tělových fluid.

Obr. 4 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem 210, jenž má horní vrstvu 212, a 1Iernat i vn í absorpčn í vrstvou a dolní vrstvu 218 má rovněž, dvě horní dolní vrstvu .214, a jesle jedno jádro 218, umístěné mezi horní Toto alternativní absorpční jádro součásti ukládání fluida 234 a 236, jež zahrnují hydrogel formující absorpční polymer a .jsou pod a přilehle horní vrstvě 212. Tyto součásti ukládání fluida 234 a 236 jsou od sebe 1aterálne rozmístěny a definují zónu přijímáni fluida označenou celkově jako 238. Pod těmito horními .součástmi ukládání fluida 234 a 136 a nad součástí přijímání/rozdělování fluida 242, jež obsahuje vláknitou πυι t r i c í . ma j ící v formující absorpční papírové tkaniny 243 sobě homogenně rozptýlené hydrogel polymerové částici?, je umístěna vrstva Tato součást rozdělování fluida 242 má střední díl 244 umístěný pod zónou přijímání fluida 238 a má laterální díly 24j5 a 248. Laterální. díl 246 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí ukládání fluida 236, zatímco

Ia1orální díl 248 součástí ukládání součásti absorpčního jádra 218 tkaniny 264, jež je adhezně je umístěn pod a v tekutém spojím i se fluida 234. Jak je znázorněno na Obr. 4, jsou obaleny uvnilř papírově připojena k papírové tkanině

243 v bodech označených pomocí 266 a 268,

Při prvním vystaveni vodnatým tělovým fluidum se horní součásti ukládání fluida 234 a 236 zač i na,jí nahobtnával, zvyšujíce hmatnost při plném nasycení nt¹ jméně o 2 mm. Adhezní spoje 266 a 268 brání 1 a 1 erá .1 n i mu rozšiřování součástí ukládání fluida 234 a 236 do zóny přijímání 238. Zvýšení tlouštky zvyšuje prázdný objem zóny při jímání fluida 238. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládal za sebou jdoucí výrony vodnátých tělových fluid.

Obr. 5 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem 310, jenž má horní vrstvu 3.1.2, dolní alternativní absorpční jádro vrstvou a dolní vrstvou. Toto vrstvu 314, a 318, umístěné alternativní absorpční jádro ješte jedno mezi horní

3J8 má spojitou vrstvu 320 obsahující hydrogel formující absorpční polymer nebo absorpční polymerovou pěnu, jež je částečně obalena okolo součásti rozdělování fluida 342, tato spojitá vrstva 320 má schopnost se rozšiřovat při pohlcování tělových fluid ve smeru-Z. Spojitá vrstva 320 obsahuje horní součásti či sekce 334 a 336, jež jsou pod a přilehle horní a dolní součást ukládání fluida či sekci 360, vrstvy 3tJ, jež je pod součástí rozdělování fluida 342 zásobními součás l ni i/sekcem i fluida 334 přijímáni fluida, označenou celkově rozdělováni fluida 342 má střední

Mezera mezi a 336 definuje zónu jako 338. Součást 344 pod zónou příjímání fluida 338. l.aterálni díl 346 součásti rozdělování • · »9 9 · · ·«·««·· * 9 9 ·· 99« • 9 9999 99« 9999 ♦· 99

- 56 fluida 342 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí ukládání fluida 336, zatímco laterální díl 348 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí ukládání fluida 334, Součást ukládání fluida či sekce 360 je umístěna pod a v tekutém spojení se součástí rozdělování fluida 342.

Pří prvním vystavení vodnatým tělovým fluidům .se horní součásti ukládání fluida 334 a 336 začínají nahot)tnávaf, zvyšujíce hmalnosl· při plném nasycení nejméně o 2 mm. Zvýšení Llouštky zvyšují' prázdný objem zóny přijímání fluida 338. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládat za sebou jdoucí výrony vodnatých tělových fluid.

Obr. 6 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem 410, jenž má horní vrstvu 412, dolní vrstvu 414, a alternativní absorpční jádro .4 18, umístěné mezi. horní vrstvou a dolní vrstvou. Toto alternativní absorpční jádro 418 má rovněž dvě horní součásti či sekce 434 a 436, obsahující hydrogel formující absorpční polymer nebo absorpční polymerovou pěnu a jsou pod a přilehle horní vrstvy 412. Tyto součásti ukládání fluida 434 a 436 jsou od setu¹ laterálne rozmístěny a definují zónu přijímání fluida označenou celkově jako .438. Kde jsou složeny z hydrogel formujícího absorpčního polymeru, tyto součástí ukládání fluida 434 a 436 jsou dále připojeny k podkladovým vrstvám 435 a 437. Bez ohledu na materiál zahrnující součásti ukládání fluida 434 a 436, obě jsou přehnuLy do tvaruc, jak je to znázorněno na Obr. 6.

Vrstva papírového tkaniva 443 je umístěna pod těmito horními součástmi ukládání fluida 434 a 436 a nad součásti rozdělování fluida 442. Tato součást rozdělováni fluida 442 jí¹ umístěna pod a v tekutém spojení se součástmi ukládáni fluida 434 a 436 a pod zónou přijímání fluida 438.

Absorpční jádro 4 18 dále obsahují¹ dolní součást ukládání fluida 460, jež obsahuje hydrogel formující absorpční polymer anebo absorpční polymerovou pěnu. Tato dolní součást ukládání Hnida 460 je umístěna pod a v tekutém spojení se součásti rozdělování fluida 442. Tato ··· · · * φ · • φ «φφφ ·φ ···· φ · ·«

- 57 dolní součást ukládání fluida 460 je rovněž umístěna pod zónou př i j í mán í fIu i da 4 38.

Při prvním vystavení vodnatým tělovým fluidům se horní součásti ukládání fluida 4 34 a 4J36 začínají nabobtnával, zvyšujíce hmotnost při plném nasyceni nejméně o 2 mm. Podkladové vrstvy 435 a 437 bráni I alerálnímu rozšiřování součástí ukládání fluida 434 a 436 do zóny přijímání 438. Přehnutí do tvaru ”e horních součástí ukládání fluida 434 a .436 zvyšuje schopnost těchto součástí nabobtnáva L ve směru-Z, čímž sc zvyšuje prázdný objem zóny přijímání 438. Zvýšení tloustky zvyšuje prázdný objem zóny přijímání fluida 438. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládal za sebou jdouc:í výrony vodnatých tělových fluid.

H. Způsob testováni - míra při.jímání fluida

Míra, v níž je absorpční výrobek jako je plena schopen přijímat tekutiny, se měří následujícím testem přijímání, jenž byl vyvinut pro Lento konkrétní případ, 'fest přijímání by ině 1 být prováděn minimálně na třech vzorcích konfigurace' (sestaveni) dané pleny aby byly získány statisticky významné výs1edky.

PRINCIP MPŘENI

Tento lesí simuluje zavedení moče do pleny za nás i eduj i eieh podm i nek:

1)	Na vzorek pleny je aplikován tlak 0,4	psi	(asi 28
g/em² ) .
2)	Na vzorek pleny	j sou	ap1 i kovány 2 č i	V í (’('	dávek
	syntetické moči	, v	míře (množství)	10	m1/sek ,
	s přestávkou 5	m i n u t	(pro vyrovnání)	mez i	každou
	dávkou.

* · · · • · · · · · « · · ♦ · · ·

ZAŘÍZENI

Po din í nky	oko 1 í :	teplota a vlhkost řízené v teplota: 73 + 2°El*l (asi relativní vlhkost: 50 +	těchto mezích 21 -22,7· 24°C 2%
Zkoušce	př i j ímán i:	od firmy Ooneord-llenn Oo,,	6315 Warriek
		St . , Cincinnat i , 011, 45227,
		ěás t i:

testovací lože (PLEXISKLO), pěnová základna 6 x 20 xl (asi 15,2 cm x 50,8 cm x 2,54 cm), pěna pokrytá polyethylenovým materiálem dolní vrstvy - typ pěny:

hustota 1,0 Ih/slopa³ (t.j. 0,453 kg/28,3168' OlO . IDE 24 psi (t.j. as.i 1 , Ί kg/cnO ) , hublce.

krycí deska.

Odměrné válce:

(1OOmI) (1OOOmI)

VWR Scientific, číslo katalogu (100 ml): 24711-310, číslo katalogu (1000 ml): 24711-364, čí ekvivalent.

Erlenmeyerova láhev: VWR Scientific, číslo katalogu: 29135(6000 m1)

307, ei ekvivalent.

Digitální pumpa:

Snadno nabíraní hlava pumpy:

Cnle-Parmer Inslrument Oo., tel.: (800) 323-4340, číslo katalogu: 0-07523-20.

Oo1e Parměr 1 nstrumen 1 Oo., číslo katalogu: g 07518-02.

Desl ilovaná voda: příhodný zdroj.

Suchá syntetická moč: .Jayeo SynPríne.

* « · • « · ·

- 59 ΜΟΝΤΑΖ TESTOVACÍHO ZAŘÍZENI

Testovací zařízení by melo být. sestaveno jak je to znázorněno na Obr. 7. Testovací zařízení je označeno referenční číslicí 520. Testovací zařízení 520 je umístěno na vhodný stůl či lavici. testovací zařízení 520 zahrnuje zásobu syntet ické moče 524, pumpu 528, pár elekt rických konektorů (či snímačů) 53G , a držák 546 vzorku.

Pumpa 528 je odměrná pumpa, opatření! h 1 avou pumpy 530 a digitálním časovým zařízením 532. Elektrické snímače 536 jsou připojeny k pumpě 528 dráty 538. Trubice 't.ygon¹¹ 510, probíhá od zásoby syntetické moče 524 do pumpy 528 a z pumpy 528 k držáku 546 vzorku. 'trubice Tygon” 51J) od pumpy 528 k držáku 516 vzorku je přednostně udržována nad držákem vzorku 546 prstencovým stojánkem (neznázorněno). Zakončení trubice Tygon’¹ 540, jež vede k držáku 546 vzorku rovněž obsahují? hubici 542 pro směrování syntetické močí na vzorek testu .

Držák 546 vzorku zahrnuje testovací lože plexiskla, pěnovou základnu 550 a krycí desku 552. Testovací loží? 548 je na Obr. 7 znázorněno pro jednoduchost jako obsahující plexisklovou základní desku. Testovací lože 548 by měli) mít rovněž čtyři plexisklové stěny, jež se vzpřimují ze základny a obklopují vzorek pleny 510. Toto zabraňuje lomu aby syntetická moč stékala během testu z testovacího lože 548. Pěnová základna 550 je umístěna na vršek desky 548 základny plexiskla, takže tlak na vzorek íe během testu

Vzorek pleny 510 je umístěn na základnu pěny se svou horní vrstvou otočenou směrem nahoru. Krycí deska 552 je pak umístěna na vršek vzorku pleny Lak, že válcovitý tekutinu směrující sloupek 556 a otvor 558 v krycí desce jsou v pří čněni směru vzorku pleny. Pak jsou na krycí desku 552 umístěna závaží 560 tak, že na vzorek pleny jí' aplikován tlak 0,4 psi (28 g/em²).

Elektrické snímače 536 jsou uspořádány tak, že se jen • · φ · * · • · · ·«·« · • · · * · »··«·· ·» · · dotýkají horní vrstvy vzorku pleny v regionu, kde je ukládána syntetická moč. Tyto elektrické snímače 536 jsou umístěny vně a na protilehlých stranách válcovitého tekutinu směrujícího sloupku 556. Elektrické snímače 536 detekují přítomnost syntetické moči na horní vrstvě vzorku pleny. Když byla všechna syntetická moč přijata vzorkem pleny, elektrické spojení mezi elektrickými snímači 536 bude' přerušeno. To poskytne' čas pro to, aby testovaný vzorek nabraI moč í .

dodávaný příval či dávku ( t . j . 50 ml) syntetické

Půl PltAVA SYNTETICKÉ MOC I

Odměřte čtyři 1 000 ml díly destilované vody do čisté, suché, 6 000 ml Er 1 enmeye'rovy láhve. Přidejte do láhve míchací tyčinku a umístěte' baňku na desku magnetického míchadla. Pečlivě přeneste’ směs suché' syntetické' moči do láhve obsahující 4 000 ml destilované ve>dy. Nálevka je velmi nápomocná při bránění ztrátě suché směsi syntetické moči. Vypláchněte¹ nálevku de) Er J enmeyerovy láhve pomocí posledního 1 000 ml dílu destilované vody, takže je' de.) láhve' přidané) celkem 5 000 ml destilované vody. Umožněte rozmíchání roztoku dokud se' všechny tuhé'¹ části nerozpustí.

Označte láhev nálepkou a datumem; po 7 dnech vyhoňte každý roztok.

Mohou být vyrobeny větší množství syntetické' moči (násobky 5 000 ml), pokud jsou vyžadovány větší objemy. Ponž i j L (’ příslušné' vet.Sledi objemů destilované vody (například, 10 000 ml v kontejneru na 12 000 ml) a příslušný pejčel balení směsi suché syntet ické moci (např. 2 balení pro 10 000 ml).

POSTUP

1) Vyřízněte z pleny veškerá elastika, aby plena ležela

4 « · · · · ·

4* · · · · · ·· · * * • 4 * *4 444 «4·· »44 4444 44 4·

- 61 plochá. Umístěte plenu na vršek kusu pěny v základně přijímáni zkoušečky, Plena by měla být umístěna s horní vrstvou otočenou vzhůru, takže syntetická moč je aplikována na horní vrstvu. Plena by měla být umístěna aby hubice dodávání moči byla přibližně 3 palce (asi 7,62 cm) od předního okraje pleny.

2) Umístěte na plenu montáž krycí desky.

3) Jemně umístěte na krycí desku příslušná závaží tak, aby byl na plenu vyvíjím tlak 0,4 psí (28 g/cm²) .

4) Posuňte prstencovým stojánkem do pí) loby aby hubice byla přímo nad středem válcovitého l ('kut inu směrujícího sloupku. Snižte prstenec dokud se nebude t.at.o hubice protahoval 2 (asi 5 cm) nad povrchem pleny. Umístěte hubici tak, že je kolmo k vršku lavicí'.

5) Spustte pumpu.

6) Pumpa začne vydávat konkrétní objem syntetické močil*', a časové zařízení poběží dokud nebude tento objem pohlcen pěnou. Když je všechno fluidum pohlceno plenou, na digitální pumpě se objeví čas přijímání pro objem přidané syntetické moči (50 ml).

7) Po uplynuti 5 minul k vyrovnání se bude testovací cyklus automaticky opakovat. Testovací cyklus poběží požadovaný počet cyklů, takže na vzorek pleny bude aplikováno konkrétní množství syntetické moči.

8) Po dokončení všech testů propláchněte destilovanou vodu trubicí. Denně vyčistěte povrch malých snímačových kontaktů uvnitř základny trubicí' horní desky kartáčem. Jeslí i že se zkoušečka používá nepřelrži 1ě a není možné vypiáchnoul syntetickou moč ven z trubice, měsíčně ho měňte. Vyměňte pěnu každé 3 měsíce, aby se udržovala pevnus1 podpěry.

i*l Tam, kde se používá od II1PE odvozená, skládací pěna jako horní ukládací součást fluida, syntetická moč Jayco a zařízení by mely být vyrovnány na 87,8^O1>‘ (asi 31°C). Dávky přijímání by měly být měřeny v této teplotě.

Claims

R A T K \ T O V fi \ Λ R O K Y

(1) alespoň jednu horní zásobní součást fluida, schopnou rozšiřování ve směru-Z při kontaktu s vodná tým i tělovými fluidy ke zformování fluidum přijímající zóny, Lato alespoň jedna horní zásobní součást fluida je v přímém tekutém spojení s horní vrstvou;

• « φ φ • · φφφ • · · φ · · φφφ

- 64 (2) zónu přijímání fluida schopnou přijímat vodnatá tělová fluida, tato zóna přijímání fluida je alespoň ěásLéčně obklopena řečenou alespoň jednou horní zásobní součástí fluida a umístěna alespoň částečně pod regionem vyměšování fluida absorpčního jádra; a (3) součást přijímání/rozdě1 ování fluida schopnou přijímání a přenášení vodnaiýeh tělových fluid, alespoň část Léto součásti přijímání/rozdě1 ování jě umístěna pod a v tekutém spojení alespoň jednou horní zásobní součástí alespoň část Léto součásti přijímání/ f1 η ί da je um í s Léna

ΙΊ . . : -J .. « .» 1.4 .1 tj <A s řečenou fluida, a rozděI ován í pod zónou přijímání fluida.

9. Absorpční výrobek podle nároku 8, v y z n a ě u j ící s e t í m, že absorpční jádro zahrnuje dvě horní zásobní součásti fluida v podobě pruhů, jež probíhají podélně v absorpčním jádru, a dále tím, že tyto součásti jsou od sebe laterálně rozmístěny tak, že při kontaktu s vodnatými tělovými fluidy vytvářejí zónu přijímání fluida,

10. Absorpční výrobek podle nároku 8 nebo 9, v y z n a ě u j í e í s (' tím, že absorpční jádro dále zahrnuji' alespoň jednu dolní zásobní součást fluida, přijímání/rozdělování fluida, tato zásobní součást fluida je širší než zóna přijímání fluida formovaná laterálně od sebe rozmístěnými horními zásobními součástmi fluida.

umístěnou pod součástí alespoň jedna dolní

11. Absorpční výrobek podle nároku 9 nebo 10,

10, v y ? n a e u j ’ součást i f 1 υ i da a do I η í od 70 do 100% své váhy r, a v němž v i s t va až do 30% své váhy

hydrogel formující absorpční polymer.

65 12. Absorpční výrobek podle nároku 9 nebo 10, v y z n a č u j íc í se t í m, že horní zásobní součást ( i ) fluida absorpční ho jád ra obsahuje sk i ádae í , po 1yme rovy pěnový ma ter i á1 odvozený z emulze s vysokou vnitřní fází vody v oleji.

Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároku 8, nebo 12, v y z n a Č u j í e í se mání/rozděI ování fluida absorpčního tím, že vrstva príjí jádra zahrnuje chemicky ztužená celu Jozova vlákna ztužená vlákna.

přednostně tepelně spojovaná

14. Absorpční výrobek schopný absorbování vyměšovaných vodnatých tělových fluid, jenž zahrnují':

A) fluidem propustnou horní vrstvu;

B) dolní vrstvu;

C) absorpční jádro umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou, toto absorpční jádro obsahuje:

(U dvě horní zásobní součásti fluida, schopné rozšiřování ve směru-/, při kontaktu s vodnatými tělovými fluidy, umístěné v přímém tekutém spojení s horní vrstvou, tyto dvě horní zásobní součásti fluida mají podobu pruhů, jež probíhají podélně v absorpčním jádru a jsou od sebe rozmístěny tak, že při kontaktu s vodnatými

L ě1ovým i fluidy vytvářejí zónu přijímání f 1 n i da a v y z n a ě u j í e í s e t i m, že obě zásobu í součásti fluida zahrnuj i za Piu i da s t abi lni makrostrukturu ze vzájemně propojených, H x ? H »* l íij οι τ / v. .1 formuj í o í ch absorpěn i cli po 1yme rovýeh čás t i e; zónu při jímání fluiťla schopnou při j í ma t vodňatá lělová f luida, tato zóna přijímáni f 1 u i da j e a 1 esport ěás tečně obk1opena dvěmi horními zásobu i m i součástmi fluida a umístěna a Iespon částečně pod regionem vyměšování f 1 u i da absorp- ční ho jád ra ;

1. Absorpční výrobek pro absorbování tělových fluid, jenž zahrnuje fluidem propustnou horní vrstvu, dolní vrslvu, a absorpční jádro umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou, absorpční výrobek s e v y z n a č u je I í m, že vykazuji' udržované míry př i jímání fluida pro dvé za sebou následující dávky fluida syntetické moči; a dáli' lim, že tento absorpční výrobek, když je uvažována pouze horní vrstva, dolní vrstva a absorpční ,jádra, má t loušt.kn když je suchý ne větší než 0,5 palce (1,27 cm).

2. Absorpční výrobek pro absorbování tělových fluid, jenž zahrnuje fluidem propustnou horní vrstvu, dolní vrstvu, a absorpční jádro umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou, absorpční výrobek se vy z n a č u je tím, že vykazuje udržované míry přijímání fluida pro každou ze třech, přednostně čtyřech, za sebou následujících dávek syntetické moči; a dále tím, že t en I o absorpční výrobek, když je uvažována pouze horní vrstva, dolní vrstva a absorpční ,jádra, má tlou.šíku když je suchý ne větší než 0,5 palce (1,27 em).

3. Absorpční, výrobek podle nároku 1 nebo 2, dále se v y z n ač u j í e í l im, že každá ze třech za sebou následujících dávek fluida je 50 ml syntelické moči, každá z těchto dávek je dodávána do výrobku v množství 10 ml/sek, a mez i každou ze za seberu následujících dávek .ji' poskytnula doba 5 minul na vyrovnání .

Absorpčn i výrobek pod 1 e nároku 3, v němž míra přijímání f 1 u i d a pro první dávku f 1 u í da 50 ni 1 syn telí e ké moč i činí nejméně 2 ml/sek.

• · •ft ·< ft ·#····· ·«· ·· · · · ft* a·*· a·· ··· i* ··

5. Absorpční výrobek pro absorbován i tělových fluid, .jenž zahrnují: fluidem propustnou horní vrstvu, dolní vrstvu, a absorpční jádro umístěné mez! horní vrstvou a dolní vrstvou, absorpční výrobek s e v y z n a č u j e t Ϊ in, že vykazuje zvýšené míry přijímání fluida pro dvě za sebou následující dávky fluida syntetické moči;

6. Absorpční výrobek pro absorbování tělových fluid, jenž zahrnuje fluidem propustnou horní vrstvu, dolní vrstvu, a absorpční jádro umísLěnc mezi horní vrstvou a dolní vrstvou, absorpční výrobek s e vyznač u j e tím, že vykazují' zvýšené míry přijímání fluida pro každou ze třech, přednostně čtyřech, za sebou následujících dávek fluida syntetieké moč i;

7. Absorpční výrobek podle nároku 5 nebo 6, v y z n a č u j í c í se t í m, že každá ze za sebou následujících dávek fluida je 50 ml syntetické moči, každá z těchto dávek je dodávána do výrobku v množství 10 ml/sek, a mezi každou ze za sebou následujících dávek jí' poskytnuta doba 5 minut na vyrovnání.

Absorpční výrobek užitečný pro absorbování vyměšovaných vodnalých tělových fluid, jenž zahrnuje:

A) fluidem propustnou horní vrstvu;

B) dolní vrstvu;

0) absorpční jádra) umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou, totn absorpční .jádro obsahuje;

(2)

- CG (3) součást přijímání/rozděl ování fluida schopnou přijímání a přenášení vodnat.ých tělových fluid, alespoň éást této součásti přijímání/rozděl ování fluida je umístěna pod a v tekutém spojeni s dvěmi horními zásobními součástmi fluida, a alespoň část Léto součásti přijímání/ rozdělování fluidři je umístěna pod zónou přijímání fluida, v y z n a č n j ící s e t í m, že lálo součást příjímání/rozděI ován i fluida absorpčního jádra zahrnuje chemicky ztužená celulozová vlákna, jež jsou tepelně spojena termoplastickým materiálem; a (4) dolní zásobní součást fluida, umístěnou pod součástí přijímání/distribuce fluida a v tekutém spojení s ní, dolní zásobní součást fluida je širší než je zóna přijímání fluida, vyznáč u j í c í s e t í m, že tato dolní zásobní součást fluida zahrnuje materiál vybraný ze skupiny sestávající se ze za fluida stabilní makrostruktury ze vzájemně propojených, bydrogel formujících absorpčních polymerových částic a po 1ymerového pěnového ma Ler i á1u.