CZ279339B6

CZ279339B6 - Antifungální látky ze skupiny triazolových derivátů

Info

Publication number: CZ279339B6
Application number: CS91249A
Authority: CZ
Inventors: Stephen James Dr. Ray; Kenneth Dr. Richardson
Original assignee: Pfizer Inc.
Priority date: 1990-02-02
Filing date: 1991-02-01
Publication date: 1995-04-12
Also published as: DE10299035I2; KR910021398A; FI910508A0; CN1026788C; ATE90090T1; PT96617B; YU48105B; FI971238A0; BR9100435A; IL110322A; ES2055523T3; CA2285891A1; EP0440372A1; MA22054A1; US5567817A; NL300100I2; IL97045A; BA97298A; HU205351B; GB9002375D0

Abstract

Antifungální sloučeniny obecného vzorce I, v němž R znamená fenyl, substituovaný jedním až třemi substituenty ze skupiny atom halogenu, -CF.sub.3 .n.a -OCF.sub.3.n., R.sup.1 .n.znamená alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, R.sup.2 .n.znamená atom vodíku nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, X znamená skupinu CH nebo atom dusíku a Y znamená atom fluoru nebo chloru, jakož i solí těchto sloučenin, přijatelné z farmaceutického hlediska. Uvedené látky je možno užít k místnímu i systemickému podání k potlačení houbových onemocnění. Řešení se rovněž týká způsobu výroby těchto látek a farmaceutických prostředků, které tyto látky obsahují.ŕ

Description

Triazolové. deriváty obecného vzorce I, ve kterém znamená: R-fenylovou skupinu, substituovanou 1 až 3 substituenty, přičemž každý z těchto substituentů je nezávisle vybrán ze skupiny, zahrnující halogeny, skupinu -CF3 a -OCF3, R¹-Ci-C₄ alkylovou skupinu, R²-atom vodíku nebo C1-C4 alkylovou skupinu, X-skupinu CH nebo atom dusíku, a Y-fluor nebo chlor. Do rozsahu vynálezu rovněž náleží postupy přípravy těchto sloučenin a meziprodukty tohoto postupu obecných vzorců IV, VI a XI, ve kterém mají uvedené symboly výše uvedený význam a Z² a Z³ jsou nezávisle vodík a skupiny, odstranitelné redukcí, přičemž tyto substituenty nemohou být oba atom vodíku. Do rozsahu rovněž náleží farmaceutické prostředky, obsahující úyedené triazolové deriváty, a použití těchto sloučenin k přípravě léčiva s antlfungálním účinkem.

íl

A,

Triazolové deriváty, způsoby jejich přípravy, meziprodukty těchto způsobů, farmaceutický antifungálni prostředek a použití uvedených sloučenin

Oblast techniky

Vynález se týká nových triazolových derivátů, zejména 2-aryl-3-(3-halogenpyridin-4-yl nebo 5-halogenpyridin-4-yl)-1-(1H-1, 2, 4-triazol-l-yl)alkan-2-olových derivátů, způsobů přípravy těchto sloučenin, meziproduktů použitých při těchto postupech, farmaceutického antifungálního prostředku a použití výše uvedených sloučenin a prostředků k léčení houbových infekcí u živočichů včetně člověka.

Dosavadní stav techniky

Pokud se týče dosavadního stavu techniky, jsou některé triazolové deriváty obecně zmiňovány v evropském patentu č. 357 241, ovšem u žádného z těchto popisovaných derivátů se konkrétně neuvádí antifungálni účinek, ani není žádný z těchto derivátů přímo uváděn v příkladové části tohoto patentu.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu představují triazolové deriváty obecného vzorce I:

(I) ve kterém znamená:

R fenylovou skupinu, substituovanou 1 až 3 substituenty, přičemž každý z . těchto substituentů je nezávisle vybrán ze skupiny, zahrnující halogeny, skupinu -CF₃ a -OCF₃,

Ί

R představuje alkylovou skupinu, obsahující 1 az 4 atomy uhlíku,

R² představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu, obsahující 1 až 4 atomy uhlíku,

X znamená skupinu CH nebo atom dusíku, a

Y představuje atom fluoru nebo chloru, a farmaceuticky přijatelné soli, odvozené od této sloučeniny.

Výhodné jsou takové uvedené triazolové deriváty obecného vzorce I, ve kterém substituent R představuje fenylovou skupinu, substituovanou 1 nebo 2 halogenovými substituenty, které jsou výhodně nezávisle zvoleny ze skupiny, zahrnující atom fluoru a chloru.

-1CZ 279339 B6

Konkrétně jsou výhodnými sloučeninami podle vynálezu sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R představuje 2-fluorfenylovou skupinu, 4-fluorfenylovou skupinu, 2,4-difluorfenylovou skupinu, 2-chlorfenylovou skupinu nebo 2,4-dichlorfenylovou skupinu, zejména sloučeniny, ve kterých substituent R představuje 2-fluorfenylovou skupinu, 2,4-difluorfenylovou skupinu, 2-chlorfenylovou skupinu nebo 2,4-dichlorfenylovou skupinu.

V uvedených sloučeninách výhodně R¹ představuje methylovou skupinu a R² představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu, nejvýhodněji atom vodíku.

Rovněž jsou výhodné podle vynálezu triazolové deriváty, ve kterých X představuje atom dusíku, a dále ty sloučeniny, ve kterých Y představuje atom fluoru.

Sloučeniny obecného vzorce I podle uvedeného vynálezu mají překvapivě vysokou antifungální účinnost, zejména proti houbám Aspergillus spp., přičemž tento účinek je založen na neočekávaně dobrých farmakokinetických vlastnostech, jejichž důsledkem je delší biologický poločas (hodnota t 1/2).

V uvedených sloučeninách se obecně atomem halogenu míní fluor, chlor, brom nebo jod, přičemž alkylové zbytky, obsahující 3 nebo 4 atomy uhlíku, mohou mít rozvětvený nebo přímý řetězec.

Do skupiny farmaceuticky přijatelných solí sloučenin obecného vzorce I patří adiční soli s netoxickými kyselinami, jako jsou hydrochloridy, hydrobromidy, hydrojodidy, sírany nebo hydrogensírany, fosfáty nebo hydrogenfostáty, acetáty, maleáty, fumaráty, laktáty, vínany, citráty, glukonáty, benzoáty, methansulfonáty, benzensulfonáty a p-toluensulfonáty. Souhrnné informace o těchto farmaceuticky přijatelných solích je možno nalézt v publikaci Berge a kol., J. Pharm. Sci., 66, 1-19 (1977).

V případě, že R¹ a R² mají odlišný význam, potom mají sloučeniny obecného vzorce I alespoň dva chirální středy, označené v následujícím vzorci hvězdičkou * a mohou existovat jako alespoň dva diastereomerní páry enantiomerů, což je možno znázornit následujícím vzorcem I:

(I)

Do rozsahu vynálezu náleží jak jednotlivé stereoisomery sloučenin obecného vzorce I, tak i jejich směsi. Tyto diastereoisomery je možno oddělit obvyklým způsobem, například frakční krystalizací, chromatografickým postupem nebo vysokotlakou chromatograf ickou metodou (HPLC) z diastereoisomerní směsi sloučeniny

-2CZ 279339 B6

Á,· obecného vzorce I, nebo soli této sloučeniny, nebo derivátů těchto látek. Jednotlivý enantiomer je možno rovněž připravit z odpovídajícího opticky čistého meziproduktu nebo štěpením, což se provádí HPLC postupem, přičemž se vychází z racemátu a použije se vhodného chirálního nosiče, nebo frakční krystalizací diastereoisomerních solí, připravených reakcí racemátu se vhodnou opticky aktivní kyselinou, jako je například kyselina lR-(-)- nebo 1S-(+)-10-kafrsulfonová.

Výhodnými sloučeninami podle vynálezu kterých R² představuje atom vodíku, přičemž 2R,3S-konfiguraci, to znamená:

jsou sloučeniny, ve tyto sloučeniny mají

Zejména výhodné jsou podle vynálezu triazolové deriváty obecného vzorce I, které jsou vybrány ze souboru zahrnujícího: 2R,3S-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(3-fluorpyridin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, 2R,3S-2-(2-chlorfenyl)-3-(3-fluorpyridin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, 2R,3S-2-(2-fluorfenyl)-3-(3-fluorpyridin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, 2R,3S-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, 2R,3S-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, a farmaceuticky přijatelné soli, odvozené od těchto sloučenin.

Do rozsahu vynálezu rovněž náleží farmaceutický antifungální prostředek, který obsahuje sloučeninu obecného vzorce I, nebo farmaceuticky přijatelnou sůl, odvozenou od této sloučeniny, společně s farmaceuticky přijatelnou ředicí látkou nebo nosičovou látkou.

V případě tohoto farmaceutického antifungálního prostředku je sloučenina obecného vzorce I výhodně ve formě komplexu s hydroxyalkylovým derivátem cyklodextrinu, přičemž tímto uvedeným hydroxyalkylovým derivátem je výhodně hydroxypropylový derivát a uvedeným cyklodextrinem je alfa-cyklodextrin nebo beta-cyklodextrin.

Do rozsahu uvedeného vynálezu náleží rovněž použití sloučeniny obecného vzorce I, nebo farmaceuticky přijatelné soli, odvozené od této sloučeniny, nebo výše uvedeného prostředku jako léčiva.

Podstata prvního postupu přípravy sloučenin obecného vzorce

I podle uvedeného vynálezu spočívá v tom, že se do reakce uvádí 1'-deprotonovaná forma sloučeniny obecného vzorce II:

(Π) ve kterém mají R¹, R², X a Y stejný význam, jako bylo uvedeno shora, se sloučeninou obecného vzorce III:

(III) ve které má R stejný význam, jako bylo uvedeno shora, přičemž potom popřípadě následuje převedeni takto získané sloučeniny obecného vzorce I na farmaceuticky přijatelnou sůl této sloučeniny.

Ve výhodném provedení tohoto postupu je uvedenou deprotonovanou formou lithná, sodná nebo draselná sůl sloučeniny obecného vzorce II.

Podstata druhého postupu přípravy sloučenin obecného vzorce I podle uvedeného vynálezu spočívá v tom, že se do reakce uvádí sloučenina obecného vzorce IV nebo VI:

ve kterých mají

R, R¹, R², X a Y stejný význam, nároku, a jako bylo uvedeno shora v tomto

Z představuje odštěpitelnou skupinu, buďto s bázickou solí 1H-1,2,4-triazolu nebo s 1H-1,2,4-triazolem

-4CZ 279339 B6 společně se zvlášť přítomnou bázickou látkou, přičemž potom popřípadě následuje převedení takto získané sloučeniny obecného vzorce I na svoji farmaceuticky přijatelnou sůl.

Ve výhodném provedení tohoto postupu představuje v použité výchozí sloučenině obecného vzorce VI substituent Z chlor, brom nebo alkansulfonyloxyskupinu, obsahující 1 až 4 atomy uhlíku. Uvedenou bázickou solí 1H-1,2,4-triazolu je ve výhodném provedení buďto sodná sůl, draselná sůl nebo tetra-n-butylamonná sůl, přičemž uvedenou zvlášť přítomnou bázickou látkou je výhodně uhličitan sodný nebo uhličitan draselný. Výhodnější je použití sloučeniny ..obecného vzorce IV.

Ve výhodném provedení se podle vynálezu připravují sloučeniny obecného vzorce IA:

(IA) ve kterém maj í

R, R , R a Y stejný význam, jako bylo uvedeno shora, nebo farmaceuticky přijatelné soli, odvozené od této sloučeniny, přičemž podstata tohoto postupu spočívá v tom, že se redukuje sloučenina obecného vzorce XI:

, Ί 9 ve kterem mají R, R , R⁶ a Y stejný význam, jako bylo uvedeno shora, a

Z² a Z³ jsou každý nezávisle vybrán ze souboru, zahrnujícího atom vodíku a skupiny, které je možno selektivně odstranit redukcí, o s tou podmínkou, že Z² a Z^J nemohou být oba současně atom vodíku, přičemž potom popřípadě následuje převedení sloučeniny obecného vzorce IA na farmaceuticky přijatelnou sůl této sloučeniny.

Ve výhodném provedení tohoto postupu se použije sloučenina obecného vzorce XI, ve kterém Z² představuje skupinu, kterou je možno selektivně odstranit redukcí, a Z³ představuje atom vodíku,

-5CZ 279339 B6 zejména je touto skupinou, kterou je možno redukcí selektivně odstranit, atom halogenu, výhodně chlor.

Tato redukce se výhodně provádí hydrogenolýzou za použití palládia na aktivním uhlí jako katalyzátoru, zejména v přítomnosti acetátu sodného.

Do rozsahu vynálezu náleží rovněž sloučeniny obecného vzorce IV nebo VI:

ve kterém mají substituenty R, R¹, R², X a Y stejný význam, jako bylo uvedeno shora, a

Z znamená odštěpitelnou skupinu, jako meziprodukty postupu přípravy sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu.

V uvedené sloučenině obecného vzorce VI výhodně znamená Z atom chloru, bromu nebo alkansulfonyloxyskupinu, obsahující 1 až 4 atomy uhlíku.

Do rozsahu uvedeného vynálezu náleží rovněž sloučenina obecného vzorce XI:

(XI) ve kterém mají substituenty R, R¹, R² a Y stejný význam, jako bylo uvedeno shora, a

Z² a Z³ jsou každý nezávisle vybrán ze souboru, zahrnujícího atom vodíku a skupiny, které je možno selektivně odstranit redukcí, s tou podmínkou, ze Z a Z nemohou být oba atom vodíku, jako meziprodukt postupu přípravy sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu.

-6CZ 279339 B6

V této sloučenině je výhodně skupinou, kterou je možno selektivně odstranit redukcí, atom helogenu.

Rovněž je výhodné, jestliže v uvedené sloučenině představuje Z² atom chloru a Z³ je atom vodíku.

Postup přípravy sloučenin podle vynálezu, meziproduktů a dalších derivátů a látek, souvisejících s těmito postupy, bude v dalším popsán podrobněji.

Schéma 1

1) báze, rozpouštědlo

(III) sloučenina (I) ve kterem mají R, R , R , X a Y stejný význam, jako je uvedeno shora.

V obvyklém provedení tohoto postupu se sloučenina obecného vzorce II podrobí deprotonaci přidáním přibližně jednoho ekvivalentu vhodné bázické látky, například lithiumdiisopropylamidu nebo bis(trimethylsilyl)amidu sodného nebo draselného a výsledná sůl, s výhodou lithná, sodná nebo draselná, se uvede do reakce in sítu s ketonem obecného vzorce III. Reakce se provádí při teplotě -80 až -50 °C, výhodně -70 až -60 °C ve vhodném organickém rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran, toluen nebo diethylether v atmosféře inertního plynu, například dusíku nebo argonu.

Výchozí látky obecného vzorce II jsou buď známé sloučeniny, popsané například v publikací D. L. Comins a další, Heterocycles, 22, 339 (1984), nebo je možno je získat běžnými postupy podle literárních údajů. Výchozí látky obecného vzorce III jsou buď známé, například z evropských patentových spisů č. 44 605 a 69 442, nebo z britského patentového spisu č. 1 464 224, nebo je možno je získat způsoby, popsanými v uvedených publikacích.

2) Všechny sloučeniny obecného vzorce I je možno připravit také podle následujícího schématu 2.

-7CZ 279339 B6

Schéma 2:

bázická sůl sloučeniny vzorce

rozpouštědla nebo

U

báze a rozpouštědlo

Sloučenina vzorce I.

Ί 9

V uvedenem schématu mají symboly R, R , R , X a Y význam, uvedený ve vzorci I a Z znamená snadno odštěpitelnou skupinu, například atom chloru, bromu nebo alkansulfonyloxyskupinu o 1 až 4 atomech uhlíku, například methansulfonyloxyskupinu. Příkladem vhodných bázických solí 1H-1,2,4-triazolu jsou soli s alkalickými kovy, s výhodou sodná a draselná sůl a tetraalkylamoniové soli, s výhodou tetra-n-butylamoniová sůl (US patentový spis 4 259 505).

Reakce se s výhodou provádí při použití epoxidu obecného vzorce IV jako výchozí látky. V případě, že se jako výchozí látka užije sloučenina obecného vzorce VI, děje se to patrně proto, že je zapotřebí, aby se odpovídající epoxid obecného vzorce IV alespoň z části tvořil in šitu za reakčních podmínek. Tento postup je tedy podobný postupu, při němž se jako výchozí látka užije epoxid vzorce IV.

V případě, že se užije bázická sůl 1H-1,2,4-triazolu, provádí se reakce typicky při teplotě místnosti až teplotě 100 °C, v případě použití sodné soli 1H-1,2,4-triazolu s výhodou při teplotě 60 °C a při použití odpovídající tetra-n-butylamoniové soli s výhodou při teplotě místnosti ve vhodném organickém rozpouštědle, například Ν,Ν-dimethylformamidu nebo tetrahydrofuranu.

Reakci je možno provádět také při použití 1H-1,2,4-triazolu za přítomnosti vhodné báze, jako uhličitanu sodného nebo draselného, s výhodou při teplotě 50 až 100 “C ve vhodném rozpouštědle, jako Ν,Ν-dimethylformamidu, methanolu nebo ve směsi vody a acetonu.

-8CZ 279339 B6

Meziprodukty obecných vzorců IV a VI je možno připravit obvyklým způsobem, jak je shrnuto v následujících schématech 3 a 4:

Schéma 3

1) báze, rozpouštědlo -------—-->

{Π)

(VI)

(IV)

-9A

Ve svrchu uvedeném schématu mají symboly R, R¹, R², X a Y význam, uvedený v obecném vzorci I a Z znamená snadno odštěpitelnou skupinu, s výhodou atom chloru nebo bromu.

Při typickém provádění tohoto postupu se sloučenina obecného vzorce II podrobí deprotonaci přidáním přibližně jednoho ekvivalentu vhodné báze, například lithiumdiisopropylamidu nebo bis(trimethylsilyl)amidu sodného nebo draselného a výsledný organokovový meziprodukt se uvede in šitu do reakce se sloučeninou obecného vzorce V. Reakce se obvykle provádí při teplotě -80 až -50, s výhodou -70 °C ve vhodném organickém rozpouštědle, například tetrahydrofuranu, toluenu nebo diethyletheru a v atmosféře inertního plynu, například dusíku nebo argonu. Vzniklou sloučeninu obecného vzorce VI není zapotřebí izolovat a je obvykle možno ji cyklizovat in šitu po určitém období míchání při vyšší teplotě, například při teplotě místnosti, za vzniku oxiranu obecného vzorce IV.

Sloučeninu obecného vzorce VI, v němž Z znamená atom chloru nebo bromu, je možno také připravit reakcí epoxidu obecného vzorce IV s příslušným halogenovodíkem za bezvodých podmínek.

-10CZ 279339 B6

Schéma 4

t (kdeR= C,~ C, alkyl)

I 4

(kde ΓΓ = C, “ C₄ alkyl)

-11CZ 279339 B6

Ve schématu mají symboly R, R¹, R², χ a Y význam, uvedený ve vzorci I a Z¹ znamená odštěpitelnou skupinu, například atom chloru, bromu, jodu nebo methansulfonyloxyskupinu.

Při typickém provedení je možno připravit sloučeniny obecných vzorců VIII, IX nebo X přímo z esteru obecného vzorce VII reakcí s organokovovým meziproduktem, získaným deprotonací sloučeniny obecného vzorce

nebo

kde R¹, R², X a Y mají význam, uvedený ve vzorci I, s přibližně ekvivalentním množstvím vhodné báze, například lithiumdiisopropylamidu nebo bis(trimethylsilyl)amidu sodného. Reakce se obvykle provádí při teplotě -80 až -50 °C, s výhodou při teplotě -70 °C ve vhodném organickém rozpouštědle, například tetrahydrofuranu nebo diethyletheru v atmosféře inertního plynu, například dusíku nebo argonu.

Sloučeniny obecného vzorce IX nebo X je také možno připravit tak, že se uvede do reakce sloučenina obecného vzorce VIII nebo IX s přibližně ekvivalentním množstvím vhodné báze, například hydridu sodíku, s následnou alkylací výsledného karbaniontu in šitu . působením vhodného alkylačního činidla. Reakce se typicky provádí při teplotě 0 C až teplotě místnosti ve vhodném organickém rozpouštědle, například N,N-dimethylformamidu.

Alkylace sloučenin obecných vzorců VIII nebo IX se provádí za podmínek, vhodných pro přenos fází, například při použití směsi hydroxidu sodného, vody, chloroformu, [CH₃(CH₂)₃]₄N^+-HSO₄a sloučeniny typu (C₁~C₄)alkyl)Z¹, kde Z¹ s výhodou znamená atom jodu, při teplotě O °C až teplotě místnosti, typicky při teplotě místnosti.

Epoxidace ketonu obecného vzorce IX nebo X se provádí při použití obvyklých postupů, například při použití dimethyloxosulfoniummethylidu podle publikace J. A. C. S. (1965), 87, 1353, nebo při použití chlormethyllithia podle publikace Tet. Lett. (1986), 795.

3) Sloučeniny obecného vzorce I, v němž R, R¹, R² a Y mají význam, uvedený ve vzorci I a X znamená atom dusíku, je možno připravit podle schématu 5.

-12CZ 279339 B6

Schéma 5

redukce sloučenina ---------> vzorce I, v němž X znamená N

Ve schématu 5 mají symboly R, R¹, R² a Y význam, uvedený 7 3 v obecnem vzorci I a Z a Z znamenají nezávisle na sobě atom vodíku a skupinu, kterou je možno selektivně odstranit redukcí za předpokladu, že oba uvedené symboly neznamenají současně atom vodíku. Z² s výhodou znamená skupinu, kterou je možno selektivně odstranit redukci a Z znamena s výhodou atom vodíku. Z je možno s výhodou odstranit redukcí zejména v tom případě, že tato skupina znamená atom halogenu, tj. fluoru, chloru, bromu nebo jodu, nejvýhodnějším významem pro tuto skupinu je atom chloru.

V případě, že jde o atom halogenu, s výhodou chloru, provádí se redukce s výhodou hydrogenolýzou. Při typickém provádění tohoto postupu se sloučenina obecného vzorce I podrobí hydrogenolýze při použití vhodného katalyzátoru, například palladia na aktivním uhlí za současného použití vhodného rozpouštědla, například ethanolu, popřípadě za přítomnosti další vhodné báze, například octanu sodného. Reakci je možno provádět při teplotě místnosti až teplotě varu pod zpětným chladičem při tlaku 100 až 500 kPa, avšak reakce dobře probíhá i při teplotě místnosti za atmosférického tlaku.

Meziprodukt obecného vzorce XI, v němž jeden ze symbolů Z²a Z znamena atom vodíku a druhý je skupina, kterou je možno selektivně odstranit redukci, může být snadno připraven podle reakčního schématu 6.

Schéma 6

1) báze, rozpouštědlo sloučenina ----------------------> vzorce XI (XII)

(III)

-135

Ve schématu 6 mají symboly R, R¹, R² a Y význam, uvedený v obecném vzorci I, jeden ze substituentů Z² a Z³ znamená atom vodíku a druhý znamená skupinu, kterou je možno selektivně odstranit redukcí. Reakci je možno provádět za obdobných podmínek, jaké byly popsány pro provádění reakce podle schématu 1.

Meziprodukty obecného vzorce XI, v němž jeden ze symbolů Z²o a Z znamená atom vodíku a druhý skupinu, kterou je možno selektivně odstranit redukcí, je možno připravit také postupy, které jsou analogické postupům, popsaným v souvislosti se schématem 2.

Výchozí látky obecného vzorce XII je možno připravit běžnými postupy, tyto postupy budou dále níže osvětleny v následujících přípravách.

Meziprodukty obecného vzorce XI, v němž Z² a Z³ znamenají skupiny, které je možno selektivně odstranit redukcí, je možno získat ze skupin, které jsou analogické způsobu podle reakčního schématu 2 při použití příslušných výchozích látek typu epoxidu, které je možno získat běžným způsobem, jak je zřejmé z následujícího reakčního schématu 7.

Schéma 7

CO₂(C₁-C₄ alkyl)

epoxidace

hydrolýza, dekarboxylace alkylace

-14CZ 279339 B6

Ί 9

Ve schématu 7 mají symboly R, R , R a Y význam, uvedený v obecném vzorci I, Za Z znamenají skupinu, kterou je možno selektivně odstranit redukcí a Z⁴ znamená atom chloru nebo alkoxyskupinu o 1 až 4 atomech uhlíku.

Všechny svrchu uvedené reakce jsou běžného typu a užívá se při nich běžných reakčních činidel a reakčních podmínek. Také způsoby izolace výsledných produktů jsou známé jednak z literatury, jednak budou uvedeny v následujících příkladech.

Adiční soli s kyselinami, přijatelné z farmaceutického hlediska, je možno snadno získat tak, že se smísí roztoky, obsahující volnou bázi a požadovanou kyselinu. Výsledná sůl se z roztoku snadno vysráží a pak se oddělí filtrací, nebo je možno ji oddělit odpařením rozpouštědla.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli jsou antifungální látky, které je možno užít k léčbě a profylaxi fungálních infekcí u živočichů včetně člověka. Může jít například o místní infekce u lidí, které jsou mimo jiné způsobeny čeleděmi Candida, Trichophyton, Microsporum nebo Epidermophyton, nebo může jít o infekce na sliznicích, způsobené kvasinkami Candida albicans (například infekce ústní dutiny u malých dětí, nebo poševní infekce). Sloučeniny je také možno užít k léčbě systemických houbových infekcí, které jsou způsobeny například čeleděmi Candida (například Candida albicans), Cryptococcus neofarmans, Asperfillus flavus, Aspergillus fumigatus, Coccidioides, Paracoccidioides, Histoplasma nebo Blastomyces.

Sloučeniny podle vynálezu mají neočekávaně dobrou účinnost proti klinicky důležitým kmenům čeledi Aspergillus. Tuto účinnost zajišťují zvláště neočekávaně dobré farmakokinetické vlastnosti, jejichž výsledkem je delší biologický poločas (hodnoty t 1/2).

Účinnost uvedených látek in vitro je možno uskutečnit stanovením minimální inhibiční koncentrace m.i.c., jde o koncentraci účinné látky v prostředí, při níž již nedochází k růstu určitého mikroorganismu. Prakticky se toto stanovení provádí tak, že se agařové plotny, z nichž každá obsahuje zkoumanou látku v určité koncentraci, naočkují standardní kulturou, například Candida albicans, a pak se plotny inkubují 48 hodin při teplotě 37 °C. Plotny se pak zkoumají na přítomnost nebo nepřítomnost růstu houby a stanoví se hodnoty m.i.c. Dalšími použitelnými mikroorganismy jsou například Aspergillus fumigatus, Trichophyton spp., Microsporum spp., Epidermophyton floccosum, Coccidiodes immitis a Torulopsis glabrata.

Vyhodnocení in vivo je možno provádět tak, že se intraperitoneálně, nitrožilně nebo perorálně podá zkoumaná látka myším, naočkavaným^ například kmenem . Candida albicans nebo Aspergillus fumigatus. Účinnost je založena na přežití ošetřené skupiny myší po uhynutí neošetřených myší kontrolních. Dávka, jíž je možno zajistit 50% ochranný účinek proti uhynutí, se nazývá PD_5Q. V případě infekce čeledí Aspergillus se hodnotí také počet myší, které jsou z infekce vyléčeny.

-15CZ 279339 B6

Pro použití u člověka je možno účinné látky obecného vzorce I a jejich soli podávat jako takové, avšak obvykle se podávají ve směsi s farmaceutickým nosičem, který še volí v závislosti na předpokládaném způsobu podávání a na standardních farmaceutických postupech. Sloučeniny je například možno podávat perorálně ve formě tablet s obsahem pomocných látek, jako škrobu nebo laktosy, nebo v kapslích jako takové, nebo rovněž s pomocnými látkami, nebo ve formě elixírů, roztoků nebo suspenzí s obsahem chuťových látek nebo barviv. Sloučeniny je možno podávat parenterálně, například nitrožilně, nitrosvalově nebo podkožně. Pro parenterální podání je nejvhodnější sterilní vodný roztok, který může obsahovat ještě další látky, například soli nebo glukosu k zajištění isotonicity s krví.

Rozpustnost sloučeniny obecného vzorce I ve vodném prostředí je možno zlepšit tvorbou komplexu s hydroxyalkylovým derivátem nebo s cyklodextrinem, čímž se usnadní výroba farmaceutických prostředků. Pro tyto účely je možno použít všechny typy cyklodextrinu, nejvýhodněji β-cyklodextrinu. Hydroxyalkylovým derivátem je ve výhodném provedení hydroxypropylový derivát.

Pro perorální a parenterální podání u lidí se pohybuje denní dávka antifungálních sloučenin obecného vzorce I a jejich solí v rozmezí od 0,01 do 20 mg/kg v jednotlivé dávce nebo v rozdělených dávkách při perorálním i parenterálním podání. Tablety nebo kapsle mohou obsahovat 5 až 0,5 gramu účinné látky, přičemž mohou být podávány jednotlivě nebo po dvou nebo více kusech, což závisí na okamžité potřebě. Potřebnou dávku, nejvhodnější pro pacienta, stanoví lékař v závislosti na věku, hmotnosti a reakci pacienta na podané léčivo. Výše uvedené dávky jsou pouze příkladem průměrných dávek, přičemž je samozřejmé, že v jednotlivých konkrétních případech je možno užít i vyšších nebo nižších dávek, které rovněž spadají do rozsahu vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I je možno podávat také ve formě čípků nebo pesarů, nebo místně ve formě suspenzí, roztoků, krémů, mazání nebo prášků. Například je možno tyto látky vpravit do formy krému, tvořeného vodnou emulzí polyethylenglykolu nebo kapalným parafinem, nebo je možno je vpravit v koncentraci 1 až 10 % do masti, která je tvořena bílým voskem nebo měkkým bílým parafinem při použití potřebných stabilizátorů a konzervačních látek.

Příklady provedení vynálezu

Sloučeniny podle uvedeného vynálezu, meziprodukty a postupy jejich přípravy budou v dalším detailně popsány pomocí konkrétních příkladů, které jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu. Enanciomerní páry B, které jsou uváděny v těchto příkladech nebo přípravách, a rovněž produkty získané postupem podle příkladů 1, 3, 4 a 5, v nichž byl získán vždy pouze jeden ze dvou možných enanciomerních párů, představují racemickou směs enanciomerů 2R,3S- a 2S,3R~.

-16CZ 279'339 B6

Příklady provedení

Příklad 1

3-(3-chlorpyridin-4-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)butan-2-ol

K roztoku 1,01 g, 10 mmol diisopropylaminu v 60 ml bezvodého tetrahydrofuranu (THF) se při teplotě -60 °C v atmosféře dusíku po kapkách přidá 6,25 ml, 10 mmol 1,6M roztoku n-butyllithia v hexanu. Směs se nechá zteplat na -20 °C, pak se znovu zchladí na -70 °C a k výslednému roztoku 10 mmol lithiumdiisopropylamidu (LDA) se při -70 °C po kapkách přidá 1,41 g, 10 mmol 3-chlor-4-ethylpyridinu, získaného podle publikace D. L. Comins a další, Heterocycles, 22 , 339 (1984). Výsledná směs se míchá 15 minut při téže teplotě . a pak se přidá roztok 2,23 g, 10 mmol

1-(2,4-difluorfenyl)-2-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)ethanonu v 15 ml THF. Směs se nechá v průběhu 30 minut zteplat na teplotu místnosti, pak se reakce zastaví přidáním 30 ml vody a směs se extrahuje 3x60 ml ethylacetátu. Organické extrakty se slijí, vysuší se síranem hořečnatým, zfiltruji, odpaří se za sníženého tlaku

-17CZ 279339 B6 a výsledný produkt se izoluje rychlou chromatografií na sloupci oxidu křemičitého, sloupec se vymývá ethylacetátem. Produkt se nechá překrystalovat z ethylacetátu, přičemž se ve výtěžku 0,46 g získá výsledný produkt s teplotou tání 182 až 184 °C.

Analýza pro ^c17^h15^c1f2ⁿ4° vypočteno C 55,98, H 4,14, N 15,36 % nalezeno C 55,76, H 4,15, N 15,23 %.

Příklad 2

2-(2,4-difluorfenyl)-3-(3-fluorpyridin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)butan-2~ol

Reakce se provádí obdobným způsobem, jako v příkladu 1, při použití 4-ethyl-3-fluorpyridinu (jehož výroba je popsána v následující přípravě 1) místo 3-chlor-4-ethylpyridinu jako výchozího materiálu. SUrový produkt se čistí chromatografií na sloupci oxidu křemičitého při použití ethylacetátu jako elučního činidla, frakce s obsahem produktu se sníží a odpaří, čímž se získá vý

-18CZ 279339 B6 sledný produkt ve formě enanciomerního páru A s teplotou tání 178 až 181 °C, totožnost produktu byla ověřena -^LHNMR-spektrem.

A-NMR-spektrum (CDC1₃): δ 1,6 (d, 3H) , 3,95 (q, 1H) , 4,7 a 5,15 (AB q, 2H), 5,1 (s, 1H, (OH)), 6,5 (m, 1H), 6,95 (m, 1H), 7,45 (t, 1H), 7,8 (s, 1H), 7,95 (s, 1H), 8,15 (s, 1H), 8,25 (d, 1H) ppm.

Při dalším vymývání sloupce směsí ethylacetátu a methanolu v poměru 95:5 se získá po spojení a odpaření příslušných frakcí surová výsledná látka, enanciomerní pár B. Tato látka se dále čistí chromatografii na sloupci oxidu křemičitého při použití směsi dichlormethanu, methanolu a 0,88% vodného amoniaku v poměru 93:7:1 jako elučního činidla. Příslušné frakce se slijí a odpaří, čímž se po rozetření s diethyletherem získá výsledná látka, enanciomerní pár B s teplotou tání 188 - 189 °C.

Analýza pro C₁₇H₁₅F₃N₄O . 0,25 H₂O vypočteno C 57,87, H 4,43 , N 15,88 % nalezeno C 57,63, H 4,32, N 15,71 %.

Enanciomerní pár B se dělí pomocí HPLC při použití chirálního materiálu CHIRACEL^R OG, jako eluční činidlo se užije směs isopropanolu a hexanu v poměru 1:1. Příslušné frakce se spojí a odpaří, čímž se získají jednotlivé enanciomery, kontaminované chirálním materiálem, použitým pro rozdělení.

Každý z těchto nečistých enanciomerů se dále čistí chromatograf ii na sloupci oxidu křemičitého, přičemž jako eluční činidlo se užije směs dichlormethanu a methanolu v objemovém poměru 95:5. Příslušné frakce se spojí a odpaří, čímž se po rozetření se směsí hexanu a diethyletheru získají jednotlivé čisté enanciomery.

Tímto způsobem byl získán jeden enanciomer s teplotou tání 57 až 59 °C as optickou otáčivostí [a]²⁵D -59° (c = 1 mg/ml v methanolu) a druhý s teplotou tání 56 až 57 °C a optickou otáčivostí [a]²⁵D + 57° (c = 1 mg/ml v methanolu).

Příklady 3 až 6

Sloučeniny, uvedené v	následující	tabulce, obecného vzorce
l/^N\=- N.	ch₃OH I	\|\|
^r _Y A.

-19CZ 279339 B6 byly připraveny obdobným způsobem jako v příkladu 1, přičemž jako výchozí látky byly použity příslušné 4-ethyl-3-halogenpyridiny a l-(halogenfenyl-2-(lH-l,2,4-triazol-l-yl)ethanonové deriváty.

Y

	1 ^α
3(1)(7)	ΓΊ	( ² ) 166 - 167	c₁₇h₁₆cifn₄o
		k^	vypočteno C 58,88, nalezeno C 58,92,	H 4,65, N 16,16 * H 4,85, N 15,99 %

c₁₇e₁₆cifn₄o vypočteno C 58,88, H 4,65, N 16,16 l nalezeno C 59,05, H 4,84, N 16,06 %

156 - 157	^C17^H16^F2^N4°
	vypočteno C 61,81, H 4,88, N 16,96
	nalezeno C 61,45, H 4,96, N 16,85

-20CZ 279339 B6 teplota tání analýza ^CC

F

enanciomerní	c₁₇h₁₆cifn₄o.h₂o
pár A: 112 - 114	vypočteno C 55,97, H 4,97, nalezeno C 56,06, H 4,94,	N 15,36 š N 15,42 *

enanciomerní C^H^CIFN^O pár B: vypočteno C 58,88, H 4,65, N 16,16 Š

184 - 185 nalezeno C 59,17, H 4,63, N 16,15 L

Vysvětlivky k tabulce:

(1) Chromatografie byla provedena na sloupci oxidu křemičitého při použití ethylacetátu a dichlormethanu v poměru 2:1 a pak ethylacetátu jako elučního činidla. Výsledná pevná látka byla rozetřena s diethyletherem, čímž byl získán požadovaný produkt .

(2) Výchozí látka je popsána v příkladu 1.

(3) Výchozí látka je popsána v přípravě 1.

(4) Chromatografie byla prováděna na sloupci oxidu křemičitého, který byl vymýván nejprve směsí ethylacetátu a dichlormethanu v poměru 2:1 a pak ethylacetátem. Frakce byly spojeny a odpařeny a získaný materiál dále čištěn na sloupci oxidu křemičitého při použití směsi dichlormethanu, methanolu o 0,88% vodného amoniaku v poměru 93:7:1. Frakce byly spojeny a odpařeny a odparek rozetřen s diethyletherem, čímž byl získán požadovaný výsledný produkt.

(5) Enanciomerní pár byl dělen pomocí HPLC obdobně jako v příkla- du 2. Tím byly získány jednotlivé enanciomery, jeden s teplotou tání 83 - 84°C a optickou otáčivostí [a]²⁵ _D = -80° (c = mg/ml v methanolu), a druhý s optickou otáčivostí [a]²⁵ _D= +82° (c = 1 mg/ml v methanolu) a teplotou tání 78 - 79 °C.

-21CZ 279339 B6 (6) Chromatografie byla provedena na sloupci oxidu křemičitého při. použití směsi hexanu, isopropanolu a 0,88% vodného amoniaku v poměru 80:20:1,5 jako elučního činidla. Příslušné frakce byly slity a odpařeny a materiál byl dále čištěn na sloupci oxidu křemičitého při použití směsi ethylacetátu a ethanolu v poměru 97:3. Po slití frakcí a jejich odpaření byly získány oddělené enanciomerní páry, každý z nich byl rozetřen s diethyletherem za získání požadovaného produktu.

(7) Enanciomerní páry byly děleny HPLC jako v příkladu 2.

Příklad 7

2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl-)butan-2-ol

Roztok 0,307 g, 0,8 mmol

3-(4-chlor-5-fluorpyrimidin-6-yl)-22CZ 279339 B6

Roztok 0,307 g, 0,8 mmol 3-(4-chlor-5-fluorpyrimidin-6-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-olu ve formě enanciomerního páru B (příprava 2(iii)) ve 20 ml ethanolu se hydrogenuje za atmosférického tlaku při teplotě místnosti za přítomnosti 30 mg 10% palladia na aktivním uhlí a 0,082 g, 1 mmol octanu sodného. Po 5 hodinách se přidá ještě 10 mg, 10% palladia na aktivním uhlí a v hydrogenací se ještě 1 hodinu pokračuje. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu. Odparek se podrobí rychlé chromatografii na oxidu křemičitém při použití směsi ethylacetátu a methanolu v poměru 97:3 jako elučního činidla, výsledné frakce se spoji, odpaří a odparek se rozetře s diethyletherem, čímž se ve výtěžku 89 % získá 0,249 g výsledné sloučeniny ve formě enanciomerního páru B s teplotou tání 127 °C.

Analýza pro C₁₆H₁₄F₃N₅O vypočteno C 55,01, H 4,01, N 20,05 % nalezeno C 55,08, H 4,00, N 19,96 %.

Vzorek 0,105 g, 0,3 mmol výsledného enanciomerního páru B a 0,07 g, 0,3 mmol kyseliny IR-(-)-10-kafrosulfonové se rozpustí ve 4 ml methanolu a roztok se zchladí na 2 hodiny na 0 °C. Výsledná krystalická pevná látka se oddělí filtrací, čímž se získá 0,6 g lR-(-)-10-kafrosulfonátu 2R,3S-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-olu . 0,5 methanolu s teplotou tání 176 °C. Optická otáčivost [a]²⁵ _D= -49,5° (c = 2 mg/ml v methanolu).

Analýza pro C₂gH₃QF₃N₃O₃S.0,5 CH₃OH vypočteno C 53,27 , H 5,36, N 11,73 % nalezeno C 53,09, H 5,36, N 11,43 %.

Absolutní konfigurace této sloučeniny byla potvrzena rentgenografickou analýzou krystalků.

Filtrát po krystalizací byl odpařen ve vakuu a odparek byl dělen mezi 10 ml dichlormethanu a 5 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva byla vysušena síranem hořečnatým, zfiltrována a odpařena za sníženého tlaku. Odparek byl spolu s 0,46 g, 0,2 mmol kyseliny lS-(+)-10-kafrosulfonové rozpuštěn ve 3 ml methanolu a roztok byl 2 hodiny chlazen na teplotu 0 °C. Pak byla krystalická pevná látka odfiltrována, čímž bylo získáno 0,052 g, 1S-(+)-10-kafrosulfonátu 2S,3R-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-( 1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-olu . 0,5 methanolu s teplotou tání 176 °C. Optická otáčivost [a]²⁵ _d +54,5° (c = 2 mg/ml v methanolu).

Analýza pro ^C26^H30^F3^N5°5^S · °'^{5 CH}3^0H vypočteno C 53,27, H 5,36, N 11,73 % nalezeno C 53,27, H 5,31, N 11,64 %.

Vzorek 1,22 g, 2,1 mmol IR-(-)-10-kafrosulfonátu, připraveného svrchu uvedeným způsobem, se dělí mezi 20 ml dichlormethanu a 3 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného.

-23CZ 279339 B6 zfiltruje a odpaří ve vakuu, čímž se získá 0,64 g 2R,3S-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-olu s teplotou tání 127 °C. Optická otáčivost [a]²⁵ _D- 62° (c = 1 mg/ml v methanolu).

Vzorek 1,17 g, 2,0 mmol lS-(+)-10-kafrosulfonátu, získaného svrchu uvedeným způsobem, se zpracovává podobnou cestou jako svrchu lR-(-)-10-kafrosulfonát, čímž se získá 0,63 g 2S,3R-2-(2,-

4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-olu s teplotou tání 127 °C. Optická otáčivost [a]²⁵ _D+59,5° (c = 2 mg/ml v methanolu).

Příklad 8

2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, enanciomerní pár B

1) [(CH₃)₃Si]₂NNa, THF

-24CZ 279339 B6

K 200 ml THF se přidá 79 ml l,0M roztoku bis-(trimethylsilyl)amidu sodíku v THF a roztok se zchladí pod dusíkem na -65 ’C. Pak se v průběhu 30 minut přidá roztok 10 g 4-ethyl-5-fluorpyrimidinu (příprava 8) ve 100 ml THF. Směs se míchá 3 hodiny při teplotě -65 °C a pak se na řídkou suspenzi působí 100 ml roztoku 17,7 g 1-(2,4-difluorfenyl)-2-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)ethanonu ve 100 ml THF, roztok se přidává po kapkách v průběhu 30 minut. Pak se roztok ještě 1 hodinu míchá při teplotě -65 °C a pak se přidá 20 ml kyseliny octové. Směs se zahřeje na -20 ’C, promyje se 200 ml vody, organická vrstva se oddělí a smísí se s 200 ml ethylacetátového extraktu vodné fáze. Organické vrstvy se spojí a odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá pevná látka,· která se rozetře se 230 ml diethyletheru a roztok se zfiltruje. Filtrát se odpaří za sníženého tlaku a odparek se chromátografuje na sloupci, oxidu křemičitého při použití směsi diethyletheru a ethylacetátu v poměru 1:1. Frakce s obsahem produktu se spoji, odpaří za sníženého tlaku a odparek se chromatografuje na sloupci oxidu křemičitého jako elučního činidla. Frakce s obsahem produktu se spojí a odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 0,82 g čisté výsledné látky s teplotou tání 125 až 127 °C.

Analýza pro CfgH-^FgNgO vypočteno C 55,01, H 4,01, N 20,05 % nalezeno C 54,89, H 4,06, N 19,66 %.

Příklad 9

2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1- (1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, enanciomerní pár A

Výslednou látku je možno získat obdobným způsobem, jako v příkladu 7, jako výchozí látka se užije 3-(4-chlor-5-fluorpyrimidin-6-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, enanciomerní pár A (příprava 2(iii)). Tímto způsobem se získá produkt s teplotou tání 137 °C.

Analýza pro ^ci6^H14^F3^R5° vypočteno C 55,01, H 4,01, N 20,05 % nalezeno C 54,89, H 4,06, N 19,82 %.

Přiklad 10

3-(5-chlorpyrimidin-4-yl)-2-(2,4-difluorfenyl-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol, enanciomerní pár B

-25CZ 279339 B6 h₂, 10% Pd/C

CH₃CO₂Na,

------------:----------------->

č₂h₅°^h

Roztok 0,58 g, 1,46 mmol 3-(4,5-dichlorpyrimidin-6-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-l-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-olu, enanciomerního páru B (příprava 6(iii)) ve 20 ml ethanolu se hydrogenuje za atmosférického tlaku při teplotě místnosti za přítomnosti 45 mg 20% palladia na aktivním uhlí a 122 mg, 1,5 mmol octanu sodného celkem 7 hodin. Pak se katalyzátor odfiltruje a filtrát se odpaří za sníženého tlaku. Odparek se podrobí rychlé chromatograf ii na oxidu křemičitém při použití ethylacetátu jako elučního činidla, frakce s obsahem produktu se spojí a odpaří, čímž se ve výtěžku 72 % získá 0,35 g výsledného produktu s teplotou tání 128 °C.

Analýza pro ^C16^H14^C1F2^N5° · °'^{3 H}2° vypočteno C 51,76, H 3,94, N 18,87 % nalezeno C 51,68, H 3,89, N 18,58 %.

-26CZ 279339 B6

Příklad 11

3-(5-chlorpyrimidin-4-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)-butan-2-ol, enanciomerní pár A

Výsledný produkt je možno získat obdobným způsobem, jako v příkladu 10, jako výchozí materiál se užije 3-(4,5-dichlorpyrimidin-6-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-l-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-01, enanciomerní pár A (příprava 6(iii)).

Tímto způsobem se získá pryžovitý produkt, jehož vlastnosti _{v v} Ί byly overeny H-NMR spektroskopii.

¹H-NMR (CDC1₃) δ: 1,50 (d, 3H), 4,4 (q, 1H), 4,67 a 4,82 (AB q, 2H), 6,35 (s, 1H (OH)), 6,45 (m, 1H), 6,62 (m, 1H), 7,07 (m, 1H), 7,6 (s, 1H), 8,05 (s, 1H), 8,5 (s, 1H), 8,8 (s, 1H) ppm.

Příklady 12 až 16

Sloučeniny obecného vzorce I, připravené způsobem podle vynálezu a vyjádřené následujícím obecným vzorcem:

CHΝ' je možno získat způsobem, který byl popsán v příkladu 10, přičemž jako výchozí, materiály se užijí příslušné 2-aryl-3-(4-chlor-5-fluorpyrimidin-6-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-olové deriváty.

Významy symbolů R, teploty táni a analytické údaje pro sloučeniny jednotlivých příkladů 12 až 16 jsou uvedeny v následující tabulce:

-27CZ 279339 B6 příklad č.

12(¹)

enanciomerní teplota analýza pár tání C c₁₆H₁₅F₂N₅O vypočteno C 58,01, H 4,53, N 21,15 % nalezeno C 58,17, B 4,68, N 21,12 l

13<²)

117	^C16^B15^F2^N5°
	vypočteno C 58,01, H 4,53, N 21,15 %
	nalezeno C 58,22, B 4,68, N 21,10 1

103 - 104 C₁₆H₁₅C1FN₅O vypočteno C 55,26, B 4,35, N 20,14 % nalezeno C 55,58, B 4,30, N 20,05 l

121 - 122 C₁₆H₁₅C1FN₅O vypočteno C 55,26, B 4,35, N 20,14 $ nalezeno C 55,53, B 4,25, N 20,16 I

150 - 152 C₁₆H₁₄C1₂FN₅O vypočteno C 50,28, H 3,69, N 18,32 š nalezeno C 50,23, H 3,61, N 18,13 %

-28CZ 279339 B6 (1) Chromatografie se provádí na sloupci oxidu křemičitého při použití směsi ethylacetátu a methanolu v poměru 96:4 jako elučního činidla.

(2) Chromatografie se provádí na sloupci oxidu křemičitého při použití isobutylmethylketonu jako elučního činidla.

(3)	Výchozí	látka	se	získá	podle	přípravy	3.
(4)	Výchozí	látka	se	získá	podle	přípravy	4 .
(5)	Výchozí	látka	se	získá	podle	přípravy	5.

(6) Získaný enanciomerní pár se dělí pomocí HPLC při použití způsobu podle příkladu 2.

Příklad 17

Roztok 2R,3S-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)-butan-2-olu a hydroxypropyl-p-cyklodextrinu ve vodném roztoku chloridu sodného g hydroxypropyl-p-cyklodextrinu (molární substituce = 0,41) se vloží do 10 ml baňky a rozpustí v 7 ml destilované vody. Přidá se 90 mg chloridu sodného, sůl se rozpustí v roztoku a objem se doplní na 10 ml destilovanou vodou. Výsledný roztok se přidá ke 100 mg 2R,3S-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(5-fluorpyrimidin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-olu (příklad 7) v lékovce, na směs se působí 15 minut ultrazvukem a pak se směs dále míchá mechanickou rotací lékovky dva dny. Pak se přidá ještě 200 mg hydroxypropyl-p-cyklodextrinu a směs se 1 hodinu míchá mechanickou rotací lékovky, čímž se získá výsledný roztok.

Příprava některých nových výchozích látek, použitých v příkladové části, bude vysvětlena v následujících přípravách:

Příprava 1

4-ethyl-3-fluorpyridin

1) LDA, THF

2) C₂H₅I

K míchanému roztoku 200 mmol LDA ve 40 ml bezvodého THF (sloučenina byla připravena způsobem podle příkladu 1) se při teplotě -70 °C pod, dusíkem po kapkách přidá 20 g, 200 mmol 3-fluorpyridinu. Po 30 minutách při téže teplotě se přidá ještě

-29CZ 279339 B6 g, 370 mmol ethyljodidu po kapkách a pak se směs nechá pomalu zteplat na teplotu v rozmezí -10 až -5 °C, tím dojde ke vzniku exothermní reakce a teplota se samovolně zvýší na 15 až 20 °C. Pak se směs míchá ještě 30 minut, načež se reakce zastaví přidáním 50 ml vody a organická fáze se oddělí. Vodná fáze se extrahuje 3x50 ml etheru, organické vrstvy se spojí, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří za sníženého tlaku. Výsledná kapalina se destiluje za atmosférického tlaku, čímž se získá 13 g výsledné sloučeniny s teplotou varu 154 až 158 °C. Tato látka byla charakterizována ¹H-NMR spektrem.

¹H-NMR (CDC1₃): δ 1,25 (t, 3H, J = 10 Hz), 2,65 (q, 2H, J = 10 Hz), 7,1 (t, 1H, J = 8 Hz), 8,3 (d, 1H, J =8 Hz), 8,33 (s, 1H) ppm.

Příprava 2

3-(4-chlor-5-fluorpyrimidin-6-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol

-30CZ 279339 B6

CH, f

OCH₂CH₃

1) CH₃ONa, ch₃oh ------------------------->

2)

(ii)

-31CZ 279339 B6

K roztoku 8,64 g, 160 mmol methoxidu sodíku v 50 ml methanolu se při teplotě 0 °C přidá roztok 12,96 g, 80 mmol ethyl-a-fluorpropyonylacetátu, získaného podle publikace E. D. Bergmann a další, J. Chem. Soc., 1959, 3278 a D. J. Burton a další, Tet. Lett., 30, 6113 (1989), a 8,32 g, 80 mmol formamidinacetátu v 50 ml methanolu a výsledná směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0 °C, pak přes noc při teplotě místnosti a nakonec 30 minut při teplotě varu pod zpětným chladičem. Pak se směs zchladí a přebytek methoxidu sodíku se neutralizuje přidáním 10 g ledové kyseliny octové. Reakční směs se odpaří za sníženého tlaku a odparek se rozpustí v horkém ethylacetátu, nerozpustný octan sodný se odfiltruje a filtrát se odpaří za sníženého tlaku. Odparek se čistí rychlou chromatografií při použití ethylacetátu jako elučního činidla, příslušné frakce se spojí a odpaří a odparek se rozetře s diethyletherem, čímž se ve výtěžku 48 % získá 5,5 g výsledného produktu s teplotou tání 105 až 106 °C.

Analýza pro CgH₇FN₂O vypočteno C 50,70, H 4,93 , N 19,72 % nalezeno C 50,38, H 4,85, N 19,63 %.

Tutéž látku je možno získat také způsobem, popsaným v přípravě 7.

ií) 4-chlor-6-ethyl-5-fluorpyrimidin

Směs 6,4 g, 45 mmol produktu ze stupně (i) a 30 ml fosforylchloridu se zahřívá 3 hodiny na teplotu varu pod zpětným chladičem. Přebytek fosforylchloridu se odstraní destilací za sníženého tlaku a zbytek se vlije do směsi vody a ledové drti. Výsledná směs se extrahuje 3x50 ml methylenchloridu, organické extrakty se spojí, promyjí se vodou a vysuší síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a výsledný olej se destiluje za sníženého tlaku, čímž se ve výtěžku 66 % získá 4,81 g produktu s teplotou varu 74 °C při tlaku 3 kPa, produkt byl charakterizo_{x x} Ί van pomoci H-NMR spektra.

¹H-NMR (CDC1₃): δ 1,3 (t, 3H, J = 10 Hz), 2,9 (q, 2H, J = 10 Hz), 8,68 (S, 1H) ppm.

(iii) 3-(4-chlor-5-fluorpyrimidin-6-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol

K roztoku 20 mmol LDA v 50 ml THF (roztok byl připraven obdobně jako v příkladu 1) se v dusíkové atmosféře při teplotě -70 °C po kapkách přidá roztok 3,2 g, 20 mmol produktu ze stupně (ii) ve 30 ml THF v průběhu 15 minut. Při přípravě této směsi je místo THF možno užít také toluenu. Výsledná směs se míchá při téže teplotě 3 hodiny a pak se přidá roztok 4,46 g, 20 mmol 1-(2,4-difluorfenyl)-2-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)ethanonu v 50 ml THF a směs se 1 hodinu udržuje na -70 ’C a pak další hodinu na -50 C. Pak se reakce zastaví přidáním roztoku 1,2 g ledové kyseliny octové v 10 ml vody a směs se nechá zteplat na teplotu místnosti. Organická fáze se oddělí/' vodná fáze se extrahuje 20 ml

-32CZ 279339 B6 nosti. Organická fáze se oddělí, vodná fáze se extrahuje 20 ml ethylacetátu, organické vrstvy se spojí, vysuší síranem horečnatým a odpaří za sníženého tlaku. Odparek se chromatografuje na sloupci oxidu křemičitého při použití směsi ethylacetátu a diethyletheru v poměru 3:2 jako elučního činidla, frakce se spojí a odpaří a odparek se rozetře s diethyletherem, čímž se ve výtěžku 12 % získá 0,94 g enanciomerního páru B výsledného produktu s teplotou táni 92 °C.

Analýza pro C₁₆H₁₃C1F₃N₅O vypočteno C 50,06, H 3,39, N 18,25 % nalezenoC 49,93, H 3,57, N 18,17 %.

Další elucí se získá po spojení a odpaření příslušných frakcí enanciomerní pár A výsledné látky, kontaminovaný ketonovým výchozím materiálem. Tento produkt se čistí opakovaným překrystalováním z diethyletheru, čímž se získá výsledný produkt s teplotou tání 132 °C.

Analýza pro C₁₆H₁₃C1F₃N₅O vypočteno C 50,06, H 3,39, N 18,25 % nalezeno C 49,93, H 3,58, N 18,23 %.

Přípravy 3 až 5

Sloučeniny následujícího obecného vzorce

byly připraveny obdobným způsobem, jako v přípravě 2(iii), při použití 4-chlor-6-ethyl-5-fluorpyrimidinu a příslušných l-aryl-2-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)ethanonových derivátů jako výchozích látek.

-33CZ 279339 B6 příprava R enanciomerní teplota analýza pár tání ‘C

C₁₆H₁₄C1F₂N₅O vypočteno C 52,53, H 3,83, N 19,15 % nalezeno C 52,22, H 3,92, N 19,08l

110 C ig^ClF^O vypočteno C 52,53, H 3,83, N 19,15fc nalezeno C 53,17, H 4,00, N 19,27l

B

118 - 119 C_lgH₁₄Cl₂FN₅O vypočteno C 50,28, H 3,69, N 18,32 I nalezeno C 50,65, H 3,71, N 18,12 í

119 - 120 C₁₆H₁₄C1₂FN₅O vypočteno C 50,28, H 3,69, N 18,32 š nalezeno C 50,54, H 3,71, N 18,16 %

Cl

123 - 124 C₁₆H₁₃C1₃FN₅O vypočteno C 46,12, H 3,05, N 16,81 l nalezeno C 46,49, H 3,05, N 16,69 L

-34CZ 279339 B6

Příprava 6

3-(4,5-dichlorpyrimidin-6-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol(i) 6-ethylpyrimidin-4(3H)-on

(ií)

(i) 6-ethylpyrimidin-4(3H)-on

K roztoku 4,19 kg, 77,6 molu methoxidu sodíku a 3,0 kg, 28,8 molu formamidinacetátu ve 45 litrech methanolu se při teplotě 5 až 10 °C pomalu přidá roztok 2,5 kg methylpropionylacetátu v 10 litrech methanolu, přičemž teplota se v průběhu přidávání udržuje pod 20 °C. Výsledná směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a pak se pH upraví na 7 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Reakční směs se odpaří za sníženého tlaku na objem přibližně 10 litrů, zředí se 10 litry vody a extrahuje 2x30 1 2-butanonu. Organické extrakty se spojí a odpaří za sníženého tlaku na přibližně 2 litry a roztok se zředí 4 litry ethylacetátu. Z roztoku ve výtěžku 70 % vykrystalizuje 2,4 kg výsledného produktu, který se nechá překrystalovat z isopropanolu, čímž se získá produkt s teplotou tání 132 až 134 °C.

Analýza pro C₆H₈N₂O vypočteno C 58,05, H 6,50, N 22,57 % nalezeno C 58,45, H 6,37, N 22,41 %.

(ii) 4,5-dichlor-6-ethylpyrimidin

K roztoku 18,6 g, 150 mmol 6-ethylpyrimidin-4(3H)-onu ze stupně (i) ve 120 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové se při teplotě 30 až 40 °C po kapkách přidá 18 ml 30% roztoku peroxidu vodíku v průběhu 30 minut. Reakce je mírně exothermní, výsledná směs se míchá přes noc při teplotě 40 °C a pak se odpaří za sníženého tlaku a odparek se uvede do suspenze nebo rozpustí v toluenu a toluen se pak odstraní za sníženého tlaku.

Odparek se rozpustí ve 150 ml oxychloridu fosforečného a roztok se zahřívá 3 hodiny na teplotu varu pod zpětným chladičem, pak se oxychlorid fosforečný odpaří za sníženého tlaku. Odparek se vlije do směsi vody a ledové drti a směs se extrahuje 3x50 ml methylenchloridu. Organické extrakty se spojí, promyjí se 30 ml vody a vysuší se síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a výsledný olej se destiluje za sníženého tlaku, čímž se ve výtěžku 20 % získá 5,4 g produktu s teplotou varu 104 °C při tlaku 3 kPa, produkt byl charakterizován ^H-NMR spektroskopií.

¹H-NMR (CDC1₃): δ 1,3 (t, 3H, J = 10 Hz), 3,04 (g, 2H, J = 10 Hz), 8,75 (s, 1H) ppm.

(iii) 3-(4,5-dichlorpyrimidin-6-yl)-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol

K roztoku 13,6 mmol LDA v 50 ml THF, připravenému podle příkladu 1, se při teplotě -70 °C po kapkách přidá 2,35 g, 13,3 mmol 4,5-dichlor-6-ethylpyrimidinu ze stupně (ii) a výsledný roztok se při téže teplotě míchá ještě 10 minut. Pak se k reakční směsi přidá roztok 2,97 g, 13,3 mmol 1-(2,4-difluorfenyl)-2-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)ethanonu v 50 ml THF tak rychle, aby reakční směs byla udržována na teplotě nižší než -50 C. Pak se směs míchá 1 hodinu při teplotě -70 °C a další 1 hodinu při -50 °C, pak še reakce zastaví přidáním 11 ml 10% vodného roztoku kyseliny

-36CZ 279339 B6 octové. Organická fáze se oddělí, vodná fáze se extrahuje 2x20 ml ethylacetátu, organické vrstvy se spojí, vysuší síranem hořečnatým a pak se rozpouštědlo odpaří za sníženého tlaku, odparek se rozetře s 25 ml diethyletheru a 1,7 g nezreagovaného výchozího ketonu se odfiltruje. Filtrát se odpaří za sníženého tlaku a odparek se podrobí rychlé chromatografii na sloupci oxidu křemičitého při použití směsi ethylacetátu a diethyletheru, příslušné frakce se spojí a odpaří a odparek se rozetře s diethyletherem, čímž se ve výtěžku 13 % získá 670 mg enanciomerního páru B jako pevná látka s teplotou tání 124 °C.

Analýza pro ^C16^H13^C12^F2^N5° vypočteno C 48,00, H 3,25, N 17,50 % nalezeno C 47,78, H 3,33, N 17,13 %.

Po další eluci, spojení a odpařeni příslušných frakcí a rozetření odparku s diethyletherem se získá ve výtěžku 10 % celkem 527 mg enanciomerního páru A jako pevná látka s teplotou tání 137 °C.

Analýza pro ^C16^H 13 ci₂f₂n₅o vypočteno C 48,00, H 3,25, N 17,50 % nalezeno C 48,02, H 3,30, N 17,39 %.

-37CZ 279339 B6

Příprava 7

6-ethyl-5-fluorpyrimidin-4(3H)-on(i)

2,4-dichlor-5-fluorpyrimidin

poci₃, c₆h₅n(ch₃)₂

------------------—>

(ϋ) | i) CH₃CH₂MgBr,

DME, THF ii) AcOH

V

(iii) <------------vodný KMnO₄

(iv) vodný NaOH V

(v)

H₂,CH₃CO₂Na,

Ρα/c, c₂h₅oh

-38CZ 279339 B6 (i) 2,4-dichlor-5-fluorpyrimidin

K 141,4 g oxychloridu fosforečného se při teplotě 25 °C přidá 20 g práškovaného 5-fluoruracilu. Výsledná suspenze se zahřívá na 90 °C a v průběhu 1 hodiny se přidá 37,3 g Ν,Ν-dimethylanilinu. Reakce se zahřívá 5 hodin na teplotu varu pod zpětným chladičem, načež se 70 g oxychloridu fosforečného oddestiluje. Směs se zchladí na 25 °C, vlije do 200 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové s teplotou 0 °C po částech v průběhu 1 hodiny. Pak se výsledný produkt extrahuje ze směsi 2x70 ml dichlormethanu. Extrakty se spoji, promyjí se 50 ml vody a odpaří ve vakuu na 24 g oleje, který se analyzuje pomocí ^H-NMR spektra a pomocí hmotové spektrometrie.

¹H-NMR (CDC1₃): δ 8,5 (s, 1H) ppm.

Hmotová spektrometrie: m/e = 166.

(ii) 2,4-dichlor-l,6-dihydro-6-ethyl-5-fluorpyrimidin

Ke , 4,27 g hořčíkových hoblin v 56 ml THF se přidá roztok 19 g bromethanu v 19 ml THF v průběhu 5 hodin. Ke vzniklé suspenzi se při 0 °C přidá roztok 24 g produktu ze stupně (i) v 70 ml 1,2-dimethoxyethanol v průběhu 1 hodiny. Pak se reakce zastaví při teplotě 10 °C přidáním 10 g ledové kyseliny octové, čímž se získá roztok výsledného produktu, který se přímo užije v následujícím stupni.

(iii) 2,4-dichlor-6-ethyl-5-fluorpyrimidin

K roztoku, získanému v předchozím stupni, se přidá roztok 23 g manganistanu draselného ve 260 ml vody v průběhu 2 hodin, přičemž teplota reakční směsi se udržuje pod 20 °C. Pak se postupně přidá 30 ml 5N kyseliny chlorovodíkové a roztok 14 g metabisulfitu sodného ve 42 ml vody. Po odbarvení směsi se produkt extrahuje 250 ml ethylacetátu. Organická vrstva se pak odpaří na olej, který se dělí mezi 50 ml dichlormethanu a 105 ml 2N roztoku hydroxidu sodného a organická vrstva se promyje 100 ml 5% roztoku chloridu sodného. Pak se organická vrstva odpaří, čímž se získá roztok produktu, který se přímo užije v následujícím stupni.

(iv) 2-chlor-6-ethyl-5-fluorpyrimidin-4(3H)-on

K roztoku z předchozího stupně se přidá 6 ml vody. Směs se míchá při 80 “C a současně se pomalu v průběhu 2 hodin přidá 45 ml 4N roztoku hydroxidu sodného. Po skončeném přidávání se reakční směs zchladí a promyje se 15 ml dichlormethanu. Pak se přidá vodná vrstva k 60 ml dichlormethanu a pH se upraví na hodnotu 1 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Organická vrstva se oddělí a pH se upraví na 3 přidáním koncentrovaného vodného amoniaku. Vysrážený chlorid amonný se odfiltruje, filtrát se odpaří na objem 15 ml a zředí 150 ml ethylacetátu. Pak se roztok odpaří na objem 30 ml a vzniklé krystalky výsledné látky se odfiltruji a usuší, získá se 8 g produktu, který se analyzuje poz Ί „ moci H-NMR a pomoci hmotové spektrometrie.

-39CZ 279339 B6 ¹H-NMR (DMSO-dg): δ 7,3 (výměnný), 2,4 (m, 2H), 1,1 (t, 3H) ppm.

Hmotová spektrometrie: m/e = 176.

(v) 6-ethyl-5-fluorpyridin-4-(3H)-on

K 6 g produktu z části (iv) v 60 ml ethanolu se přidá 5,5 g octanu sodného a 0,6 g 5% palladia na aktivním uhlí. Směs se hydrogenuje 8 hodin při tlaku 0,3 MPa. Katalyzátor se odfiltruje, filtrát se odpaří na objem 10 ml a pak se smísí se 2 ml vody a 80 ml dichlormethanu. Pak se přidá ještě 32 ml toluenu a roztok se odpaří na objem 5 až 6 ml a pak se přidá ještě 8 ml toluenu. Vzniklé krystalky produktu se odfiltrují, získá se 3,9 g krystalického produktu, který se analyzuje ¹H-NMR a také pomocí hmotové spektrometrie.

¹H-NMR (DMSO-d_g): δ 8,0 (s, 1H), 2,5 (m, 2H), 1,15 (t, 3H).

Hmotová spektrometrie: m/e = 142.

Příprava 8

4-ethyl-5-fluorpyrimidin

H₂, Pd/C,

--------->

CH₃CO₂Na, ch₃oh

Směs 10 g 2,4-dichlor-6-ethyl-5-fluorpyrimidinu z přípravy 7(iii), 8,83 g octanu sodného, 2 g 5% palladia na aktivním uhlí s koncentrací 50 % za vlhka a 30 ml methanolu se hydrogenuje při teplotě 50 “C a tlaku 0,3 MPa celkem 5 hodin. Výsledná suspenze se opatrně zfiltruje přes vrstvu celulosy s pomocným prostředkem, vrstva se promyje 5 ml methanolu a výsledný oranžový filtrát se destiluje při teplotě 64 °C za atmosférického tlaku za vzniku bezbarvého destilátu, který se dělí mezi 300 ml vody a 40 ml etheru a obě fáze se oddělí. Organická fáze se promyje 4 x 50 ml vody, vysuší síranem hořečnatým a pak se rozpouštědlo odpaří při teplotě místnosti za sníženého tlaku, čímž se získá 2,2 g výsledného produktu ve formě bleděžluté kapaliny.

-40CZ 279339 B6

CO₂CH₂CH₃

Příprava 9

2-chlor-4-ethyl-5-fluorpyrimidin

ch₃ch(co₂ch₂ch₃)₂,

NaH, THF (i) ch₃—CO₂CH₂CH₃

(ií) vodná HC1, ch₃co₂h

V

(i) Diethylester 2-methyl-2-(2-chlor-5-fluorpyrimidin-4-yl)-1,3-propandikyseliny

2,8 g 60% disperze hydridu sodíku v oleji a 6 g diethylmethylmalonátu se uvede do reakce ve 200 ml THF při teplotě -10 °C. Po 30 minutách se přidá roztok 5 g 2,4-dichlor-5-flúorpyrimidinu z přípravy 7 ve 25 ml THF v průběhu 30 minut při teplotě -10 °C. Reakční směs se dělí mezi 200 ml dichlormethanu a 200 ml vody, směs se okyselí vodným roztokem kyseliny octové a vrstvy se oddělí. Organická vrstva se odpaří za sníženého tlaku na olej, který se chromatografuje na silikagelu při použití dichlormethanu jako elučního činidla. Tímto způsobem se po spojení a odpaření příslušných frakcí získá 9 g výsledného produktu, který se analyzuje ¹H-NMR a hmotovou spektrometrií.

¹H-NMR (CDC1₃): δ 8,5 (d, 1H), 4,6 (m, 4H), 1,9 (s, 3H), 1,3 (t,

3H) ppm.

Hmotové spektrum: m/e = 304.

-41CZ 279339 B6 (ii) 2-chlor-4-ethyl-5-fluorpyrimidin

3,2 g produktu ze stupně (i) se rozpustí ve 25 ml kyseliny octové a roztok se zředí 10 ml 5N kyseliny chlorovodíkové. Směs se zahřívá 16 hodin na 100 °C, pak se směs zchladí a dělí mezi 30 ml vody a 45 ml dichlormethanu. Dichlormethanová vrstva se oddělí, vysuší a odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá olej ovitá kapalina, která se podrobí chromatografii na silikagelu při použití dichlormethanu jako elučního činidla. Produkt se analyzuje ¹H-NMR a hmotovou spektrometrií. Výtěžek je 350 mg.

¹H-NMR (CDC1₃): δ 8,4 (s, 1H), 2,9 (m, 2H), 1,3 (t, 3H) ppm. Hmotové spektru: m/e = 160.

Stanovení účinnosti sloučenin podle vynálezu in vivo proti Aspergillus fumigatus u myší

Při použití obecného postupu, který již byl vysvětlen v popisné části, se skupina pokusných myší naočkuje kmenem Aspergillus fumigatus. Všechny myši se pak ošetří podáváním zkoumaných látek při zachovávání standardní dávky 20 mg/kg, sloučeniny se podávají celkem pět dnů. Výsledky uvedených pokusů na myších byly vyhodnocovány 10. dne.

Účinnost jednotlivých látek se stanoví podle přežití myší ve skupině ošetřených myší po uhynutí myší z kontrolní skupiny, posuzuje se rovněž počet myší, které se podařilo z infekce vyléčit.

Výsledky, které byly získány ve srovnávacím pokusu při použití dvou sloučenin podle vynálezu, a to z příkladu 2 a z příkladu 7 a při použití dvou sloučenin, které byly popsány v evropské patentové přihlášce č. 89307920.2, (EP-A-0357241), jsou shrnuty v následující tabulce:

Vyvětlivky k tabulce:

1. Za vyléčené byly považovány myši, které byly 10. dne zcela prosté infekce.

2. Přestože v uvedených případech nebyly vyléčeny ve svrchu uvedeném smyslu, došlo k podstatnému snížení progrese infekce.

-42CZ 279339 B6 zkoumaná látka vzorec přežití (vyjádřeno v počtu ze skupiny pěti myší) vyléčení > (vyjádřeno v počtu ze skupiny pěti myší) příklad 2 enanciomerní pár B

5/5

příklad 7 enanciomerní pár B příklad 2, diastereomerní pár B z EP č. 89307920.0

-43CZ 279339 B6 přežití (vyjádřeno v počtu ze skupiny pěti myší) vyléčení (vyjádřeno v počtu ze skupiny pěti myší) zkoumaná látka vzorec příklad 3, . diastereomerni pár B z EP č.

89307920.2

3/5

0/5 (2)

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Triazolové deriváty obecného vzorce I (I) ve kterém znamená:

R fenylovou skupinu, substituovanou 1 až 3 substituenty, přičemž každý z těchto substituentů je nezávisle vybrán ze skupiny, zahrnující halogeny, skupinu -CF₃ a -OCF₃,

R¹ představuje alkylovou skupinu, obsahující 1 až 4 atomy uhlíku,

R představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu, obsahující 1 až 4 atomy uhlíku,

X znamená skupinu CH nebo atom dusíku, a

Y představuje atom fluoru nebo, chloru;

nebo farmaceuticky přijatelné soli, odvozené od této sloučeniny.

-44CZ 279339 B6

2. Triazolový derivát podle nároku 1, ve kterém substituent R představuje fenylovou skupinu, substituovanou 1 nebo 2 halogenovými substituenty.

3. Triazolový derivát podle nároku 2, ve kterém substituent R představuje fenylovou skupinu, substituovanou 1 nebo 2 substituenty, nezávisle zvolenými ze skupiny, zahrnující atom fluoru a chloru.

4. Triazolový derivát podle nároku 3, ve kterém substituent R představuje 2-fluorfenylovou skupinu, 4-fluorfenylovou skupinu, 2,4-difluorfenylovou skupinu, 2-chlorfenylovou skupinu nebo 2,4-dichlorfenylovou skupinu.

5. Triazolový derivát podle nároku 4, ve kterém substituent R představuje 2-fluorfenylovou skupinu, 2,4-difluorfenylovou skupinu, 2-chlorfenylovou skupinu nebo 2,4-dichlorfenylovou skupinu.

6. Triazolový derivát podle některého z předchozích nároků 1 až 5, ve kterém R^představuje methylovou skupinu.

7. Triazolový derivát podle některého z předchozích nároků 1 až

6, ve kterem R představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu.

8. Triazolový derivát podle nároku 7, ve kterém R²atom vodíku.

Triazolový derivát podle některého z předchozích 8, ve kterém X představuje atom dusíku.

10.Triazolový derivát podle některého z předchozích 9, ve kterém Y představuje atom fluoru.

11.Triazolový derivát podle některého z předchozích představuje nároků 1 až nároků 1 až nároků 1 až

10, ve kterém R² představuje atom vodíku, přičemž tato sloučenina má 2R,3S-konfiguraci, to znamená

12.Triazolový derivát podle nároku 1, který je vybrán ze souboru, zahrnujícího:

2R,3S-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(3-fluorpyridin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol,

2R,3S-2-(2-chlorfenyl)-3-(3-fluorpyridin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol,

-45CZ 279339 B6

2R,3S-2-(2-fluorfenyl)-3-(3-fluorpyridin-4-yl)-1-(1H-1,2,4-triazol-l-yl)butan-2-ol,