Jodid draselný

Jodid draselný
Obecné
Systematický název	jodid draselný
Latinský název	kalii iodidum, kalium iodatum
Anglický název	Potassium iodide
Německý název	Kaliumiodid
Sumární vzorec	KI
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	7681-11-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	231-659-4
PubChem	4875
Číslo RTECS	TT2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost	166,002 8 g/mol
Molární koncentrace cM	3,363 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok)
Teplota tání	682 °C
Teplota varu	1 330 °C
Hustota	3,123 g/cm3 (20 °C); 1,395 9 g/cm3 (20 °C, 40% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient	1,53 cP (707 °C); 1,19 cP (807 °C); 1,00 cP (887 °C); 0,897 cP (20 °C, 40% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient	0,642 6 cS (20 °C, 40% roztok)
Index lomu	nD= 1,402 7 (20 °C, 40% roztok)
Rozpustnost ve vodě	127,31 g/100 g (0 °C); 135,8 g/100 g (10 °C); 144,07 g/100 g (20 °C); 148,45 g/100 g (25 °C); 152,5 g/100 g (30 °C); 159,7 g/100 g (40 °C); 168,50 g/100 g (50 °C); 176,4 g/100 g (60 °C); 191,8 g/100 g (80 °C); 206,63 g/100 g (100 °C); 247 g/100 g (150 °C); 292 g/100 g (200 °C)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	methanol; 13,6 g/100 g (10 °C); 15,1 g/100 g (20 °C); 18,1 g/100 g (40 °C); 18,9 g/100 g (50 °C); ethanol; 1,5 g/100 g (0 °C); glycerol; 50,6 g/100 g (20 °C); aceton; 1,31 g/100 g (25 °C)
Relativní permitivita εr	5,6
Měrná magnetická susceptibilita	−4,98 Sm−1
Povrchové napětí	77,8 mN/m (700 °C); 69,1 mN/m (800 °C); 60,4 mN/m (900 °C)
Struktura
Krystalová struktura	krychlová
Hrana krystalové mřížky	a=705,2 pm
Dipólový moment	36,9×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−327,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	103,4 J/g
Standardní molární entropie S°	110,8 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−324,1 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,641 JK−1g−1
Bezpečnost
	; GHS07 ; GHS08 ; GHS09; Nebezpečí
R-věty	R42/43
S-věty	S22 S26 S37/39
NFPA 704	1 1 0
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI. Tato bílá sůl je komerčně nejvýznamnějším jodidem, v roce 1985 činila roční světová výroba přibližně 37 tisíc tun. Je méně hygroskopický než jodid sodný, takže se s ním snadněji pracuje. Staré a nečisté vzorky jsou žluté, protože podléhají oxidaci jodidu na jod^[2].

Jodid draselný se používá v medicíně, a to buď ve formě tablet obsahujících obvykle 130 mg KI, nebo jako „nasycený roztok jodidu draselného“, který v generické formulaci amerického lékopisu obsahuje 1 000 mg KI na 1 ml (nebo 500 mg KI v 10 kapkách, což se považuje za rovné 0,5 ml)^[3].

Struktura, výroba, vlastnosti

Jodid draselný je iontová sloučenina, K⁺I⁻. Krystalizuje podobným způsobem jako chlorid sodný (krychlová krystalová struktura). Vyrábí se reakcí hydroxidu draselného s jodem^[2].

6 KOH (aq) + 3 I₂ → 5 KI + KIO₃ + 3 H₂O

Anorganická chemie

Protože je jodidový iont slabým redukčním činidlem, tak se silnými oxidačními činidly (např. chlorem) snadno oxiduje na I₂:

2 KI(aq) + Cl₂(aq) → 2 KCl + I₂(aq)

Tato reakce se využívá při izolaci jodu z přírodních zdrojů. Jodid draselný je oxidován i vzduchem, jak lze prokázat pozorováním fialového extraktu, opláchnou-li se staré vzorky KI dichlormethanem. V kyselém prostředí se tvoří kyselina jodovodíková, která je silnějším redukčním činidlem^[4]^[5]^[6].

Podobně jako jiné jodidy, tvoří jodid draselný, je-li smísen s elementárním jodem, trijodidový anion I₃⁻:

KI(aq) + I₂ (s) → KI₃(aq)

Na rozdíl od I₂ jsou soli I₃⁻ dobře rozpustné ve vodě. Takto se jod využívá při redoxních titracích. Vodný roztok KI₃, nazývaný Lugolův roztok, se používá jako dezinficiens a jako leptadlo pro zlaté povrchy.

Jodid draselný je prekurzorem jodidu stříbrného, který se používá pro vysokorychlostní fotografické filmy:

KI(aq) + AgNO₃(aq) → AgI(s) + KNO₃(aq)

Jodid draselný reaguje s peroxidem vodíku za vzniku velkého množství pěny, tzv. sloní zubní pasta.

Organická chemie

KI slouží jako zdroj jodidového iontu pro organickou syntézu. Užitečnou aplikací je příprava aryljodidů z arendiazoniových solí^[7]^[8].

Analytická chemie

KI je spolu se zásaditým dusičnanem bismutitým - BiO(NO₃)·H₂O surovinou k přípravě Dragendorffova činidla - KBiI₄.

Použití

Mezi hlavní oblasti použití patří využití jako potravní doplněk pro krmiva, prekurzor AgI a jako složka dezinfekčních přípravků. Jodid draselný se také přidává do prostředků na vlasy a někdy se s ním „jodizuje“ kuchyňská sůl. Využívá se také pro potlačování fluorescence v biomedicínském výzkumu díky koliznímu potlačování fluorescence jodidovým iontem.

SSKI

Nasycený roztok jodidu draselného, označovaný zkratkou SSKI, se používá při léčbě houbové infekce sporotrichózy. Protože je KI velmi rozpustný ve vodě, obsahuje SSKI 1 g KI na mililitr roztoku. KI obsahuje cca 76,4 % (hmotnostních) jodidu, tedy cca 764 mg na mililitr.

Nasycené roztoky KI lze použít také pro nouzovou léčbu hyperthyroidismu, protože vysoké dávky jodidu dočasně potlačují sekreci thyroxinu ve štítné žláze^[9].

Roztoky vytvořené z několika kapek SSKI přidaných do nápojů lze použít i jako expektorans, ke zvýšení obsahu vody v sekretu dýchacího ústrojí a tedy k umožnění lepšího vykašlávání.

Ochrana proti radiaci

KI se podává preexpozičně perorálně v tabletách. Přijatý jód nasytí štítnou žlázu a sníží se tím vychytávání radioaktivních nuklidů jódu během pobytu v radioaktivně zamořeném prostředí.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Nežádoucí reakce

Byly hlášeny případy, kdy léčba jodidem draselným způsobovala otok příušních slinných žláz, protože KI stimuluje tvorbu slin^[10]. Mezi nežádoucí účinky SSKI, podává-li se dospělému člověku orálně v dávkách cca 250 mg KI několikrát denně (5 kapek několikrát denně) pro blokádu štítné žlázy, případně jako expektorans, patří akné, ztráta chuti a žaludeční nevolnost; objevují se v několika prvních dnech, než si tělo zvykne na medikaci. Vážnějšími vedlejšími účinky, které vyžadují poradu s lékařem, jsou zvýšená teplota, slabost, neobvyklá vyčerpanost, otok šíje nebo krku, bolesti v ústech, vyrážka, nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, neobvyklá tepová frekvence, necitlivost nebo brnění rukou či nohou nebo kovová chuť v ústech^[11].

Bezpečnost

Jodid draselný je mírně dráždivý, při práci s ním by se měly používat ochranné rukavice. Nadměrná chronická expozice může mít nežádoucí účinky na štítnou žlázu. KI je možný teratogen (může způsobovat strumu u plodu).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium iodide na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Potassium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim
↑ Archivovaná kopie. www.drugs.com [online]. [cit. 2009-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-27.
↑ N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, Pergamon Press, Oxford, UK, 1984
↑ Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990
↑ The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960
↑ L. G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003.
↑ J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992.
↑ Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist. 2005, s. 112–118. Dostupné online. Archivováno 24. 4. 2009 na Wayback Machine.
↑ McCance; Huether. "Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children". 5th Edition. Elsievier Publishing
↑ http://www.medicinenet.com/potassium_iodide-oral/article.htm

Literatura

VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu jodid draselný na Wikimedia Commons
World Health Organization's guidelines for iodine prophylaxis following a nuclear accident

[pubchem_cid_4875-1] Potassium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[Ullmann-2] Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim

[3] Archivovaná kopie. www.drugs.com [online]. [cit. 2009-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-27.

[4] N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, Pergamon Press, Oxford, UK, 1984

[5] Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990

[6] The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960

[7] L. G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003.

[8] J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992.

[9] Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist. 2005, s. 112–118. Dostupné online. Archivováno 24. 4. 2009 na Wayback Machine.

[Pathophysiology-10] McCance; Huether. "Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children". 5th Edition. Elsievier Publishing

[11] ttp://www.medicinenet.com/potassium_iodide-oral/article.htm

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Anorganické soli draselné

Halogenidy a pseudohalogenidy	Hydrogendifluorid draselný (K H F₂) • Fluorid draselný (K F) • Bromid draselný (K Br) • Chlorid draselný (K Cl) • Jodid draselný (K I) • Kyanid draselný (K C N) • Kyanatan draselný (K O C N) • Isokyanát draselný (K N C O) • Fulminát draselný (K C N O) • Thiokyanatan draselný (K S C N) • Isothiokyanatan draselný (K N C S)

Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli se záměnou kyslíku za jiný prvek, složené a „zásadité“)	Chlornan draselný (K O Cl) • Chloritan draselný (K Cl O₂) • Chlorečnan draselný (K Cl O₃) • Chloristan draselný (K Cl O₄) • Bromnan draselný (K O Br) • Bromitan draselný (K Br O₂) • Bromičnan draselný (K Br O₃) • Jodičnan draselný (K I O₃) • Hydrogendijodičnan draselný (K H I₂O₆) Jodistan draselný (K I O₄) • Siřičitan draselný (K₂S O₃) • Hydrogensiřičitan draselný (K H S O₃) • Disiřičitan draselný (K₂S₂O₅) • Dithioničitan draselný (K₂S₂O₄) • Dithionan draselný (K₂S₂O₆) • Síran draselno-hlinitý (K Al(S O₄)₂) • Síran draselný (K₂S O₄) • Hydrogensíran draselný (K H S O₄) • Disíran draselný (K₂S₂O₇) • Peroxosíran draselný (K₂S O₅) • Hydrogenperoxosíran draselný (K H S O₅) • Peroxodisíran draselný (K₂S₂O₈) • Seleničitan draselný (K₂Se O₃) • Selenan draselný (K₂Se O₄) • Telluričitan draselný (K₂Te O₃) • Metatelluran draselný (K₂Te O₄) • Tetrahydrogenorthotelluran draselný (K₂H₄Te O₆) • Dusitan draselný (K N O₂) • Dusičnan draselný (K N O₃) • Orthodusičnan draselný (K₃N O₄) • Peroxydusitan draselný (K O O N O) • Fosfornan draselný (K P O₂H₂) • Dihydrogenfosforitan draselný (K₂P O₃) • Hydrogenfosforitan draselný (K₂H P O₃) • Dihydrogenfosforečnan draselný (K H₂P O₄) • Hydrogenfosforečnan draselný (K₂H P O₄) • Fosforečnan draselný (K₃P O₄) • Dihydrogendifosforečnan didraselný (K₂H₂P₂O₇) • Hydrogendifosforečnan tridraselný (K₃H P₂O₇) • Difosforečnan draselný (K₄P₂O₇) • Trifosforečnan draselný (K₅P₃O₁₀) • Metafosforečnan draselný (K P O₃) • Cyklotrifosforečnan draselný (K₃P₃O₉) • Cyklohexafosforečnan draselný (K₆P₆O₁₈) • Arsenitan draselný (K As O₂) • Dihydrogenarseničnan draselný (K H₂As O₄) • Hydrogenarseničnan draselný (K₂H As O₄) • Arseničnan draselný (K₃As O₄) • Hexahydrogenantimoničnan draselný (K Sb (OH)₆) • Antimonitan draselný (K Sb O₂) • Bismutičnan draselný (K Bi O₃) • Uhličitan draselný (K₂C O₃) • Hydrogenuhličitan draselný (K H C O₃) • Šťavelan draselný (K₂(C O₂)₂) • Hydrogenšťavelan draselný (K H(C O₂)₂) • Orthokřemičitan draselný (K₄Si O₄) • Metakřemičitan draselný (~K₂Si O₃~) • Dikřemičitan draselný (K₂Si₂O₅) • Trikřemičitan draselný (K₂Si₃O₇) • Cínatan draselný (K₂Sn O₂) • Cíničitan draselný (K₂Sn O₃) • Metaboritan draselný (K B O₂) • Tetraboritan draselný (K₂[B₄O₅(OH)₄]•8H₂O) • Oktaboritan draselný (K₂B₈O₁₃•4H₂O) • Perboritan draselný (K₂H₄B₂O₈) • Hlinitan draselný (K₂Al₂O₄) • Tetrahydroxidozinečnatan draselný (K₂Zn(OH)₄) • Zinečnatan draselný (K₂Zn O₂) • Železičitan draselný (K₂Fe O₃) • Železan draselný (K₂Fe O₄) • Osman draselný (K₂Os O₄) • Manganitan draselný (~K Mn O₂~) • Manganečnan draselný (K₃Mn O₄) • Manganan draselný (K₂Mn O₄) • Manganistan draselný (K Mn O₄) • Technecistan draselný (K Tc O₄) • Rhenistan draselný (K Re O₄) • Chromitan draselný (K₃[Cr(OH)₆]) • Chroman draselný (K₂Cr O₄) • Dichroman draselný (K₂Cr₂O₇) • Molybdenan draselný (K₂Mo O₄) • Wolframan draselný (K₂W O₄) • Metavanadičnan draselný (K V O₃) • Orthovanadičnan draselný (K₃V O₄) • Trititaničitan draselný (K₂Ti₃O₇) • Zirkoničitan draselný (K₂Zr O₃) • Berylnatan draselný (K₂Be O₂)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid draselný (K H) • Hydroxid draselný (K OH) • Oxid draselný (K₂O) • Peroxid draselný (K₂O₂) • Superoxid draselný (K O₂) • Ozonid draselný (K O₃) • Hydrogensulfid draselný (K S H) • Sulfid draselný (K₂S) • Selenid draselný (K₂Se) • Tellurid draselný (K₂Te) • Polonid draselný (K₂Po) • Amid draselný (K N H₂) • Imid draselný (K₂N H) • Nitrid draselný (K₃N) • Azid draselný (K N₃) • Fosfid draselný (K₃P) • Tetrahydridoboritan draselný (K B H₄) • Tetrahydridohlinitan draselný (K Al H₄)