[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Květen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
<< květen >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31
2024
Tento článek je o kalendářním měsíci. Další významy jsou uvedeny na stránce Květen (rozcestník).

Květen je podle gregoriánského kalendáře pátý měsíc v roce. Má 31 dní. Český název květen vytvořil filolog a překladatel Josef Jungmann v roce 1805, když překládal román Atala aneb láska dwau diwochů na paušti od francouzského spisovatele Chateaubrianda. V češtině se do té doby používal název máj, který jako jediné označení ze všech měsíců v roce nemělo slovanský původ. Nový název postupně z češtiny vytěsnil starý.[1] V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky May, německy Mai, slovensky Máj) odvozen od latinského Maius, což bylo pojmenování podle mytologické bohyně Maia.

V římském kalendáři byl květen do roku 153 př. n. l. třetím měsícem v roce. Měsíc květen začíná ve stejný den v týdnu jako leden příštího roku. Žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen. Podle židovského kalendáře připadá březen obvykle na měsíce ijar a sivan.

Astrologicky je Slunce asi první dvě třetiny května ve znamení Býka a zbytek měsíce ve znamení Blíženců. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Berana a končí v souhvězdí Býka.

Během května se na severní polokouli prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, je první květnový den dlouhý okolo 14 hodin a 43 minut. Slunce vychází přibližně v 5.36 a zapadá ve 20.19 hodin středoevropského letního času. Poslední den v květnu je delší o hodinu a 19 minut. Slunce vychází okolo 4.57 a zapadá ve 20.59 hodin.

Podle meteorologických měření v pražském Klementinu byla od 18. století nejvyšší květnová teplota zaznamenána 29. května 2005 (32,8 °C) a nejnižší 6. května 1864 (-1,6 °C). Průměrné květnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 12,5 do 16,8 °C.[2] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 29. května 2005 v Dobřichovicích u Prahy (35 °C) a nejnižší 4. května 2011 na Jizerce v Kořenově na Jablonecku (-13,1 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 31. května 1940 v Starých Hamrech na Frýdeckomístecku (215,3 mm).[3]

Teplotní průměr v květnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:

Květen je měsícem zasvěceným Panně Marii

V České republice se v květnu slaví dva svátky: Svátek práce (1. května) a Den vítězství (8. května). Kromě toho se připomínají dva významné dny: Květnové povstání českého lidu (5. května) a v rámci Mezinárodního dne rodiny také Den rodin (15. května).

Poslední dubnový či první květnový den se staví máje. První den se také v některých evropských zemích slaví jako svátek zamilovaných. O prvním máji jako času lásky psal v roce 1836 český básník Karel Hynek Mácha v básni Máj. Zamilované dvojice se v tento den schází u Máchova pomníku v Petřínských sadech v Praze. V římskokatolické církvi je květen spojen s májovými pobožnostmi a uctíváním Panny Marie. Druhou neděli v měsíci lidé slaví Den matek. Od slova máj je také odvozen název studentské oslavy příchodu máje – majáles. Květen je měsícem obětí komunismu a měsícem požární ochrany.

Podle května jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. V Polsku 12. května 1926 provedl maršál Józef Piłsudski Květnový převrat. V květnu 1938 proběhla v Československu Květnová krize, když vláda vyhlásila 20. května mobilizaci z obav před vpádem německém armády. Dne 4. května 1941 se jugoslávští komunisté v Květnové poradě rozhodli zahájit boj proti německým okupantům. V Protektorátu Čechy a Morava na konci druhé světové války vypuklo 1. května 1945 Květnové povstání českého lidu.

Pranostiky

[editovat | editovat zdroj]
Květen (Přebohaté hodinky vévody z Berry)
  • Mokrý máj – v stodole ráj
  • Májová kapka platí za dukát.
  • Májová voda vypije víno.
  • Svatá Žofie políčka často zalije
  • Na mokrý květen přichází suchý červen.
  • Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
  • V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.
  • Na Urbana pěkný, teplý den – bude suchý červenec i srpen.
  • Vinná réva nedbá toho – bude míti vína mnoho.
  • Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
  • Březen, za kamna vlezem, duben ještě tam budem, trnopuk z kamen fuk.
  1. OLIVA, Karel. Máchův Máj? Do češtiny bychom ho měli překládat jako Květen. Lidovky.cz [online]. 2016-05-16 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  2. Historická data – Praha Klementinum [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  3. Historické extrémy [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]