CZ20014481A3

CZ20014481A3 - Vstřikovací ventil paliva

Info

Publication number: CZ20014481A3
Application number: CZ20014481A
Authority: CZ
Inventors: Ulrich Kunzi; Katsuoki Itoh
Original assignee: Robert Bosch Gmbh
Priority date: 2000-04-18
Filing date: 2001-04-10
Publication date: 2003-03-12
Also published as: KR20020023235A; DE10019153A1; WO2001079688A1; JP2003531338A; US20020104901A1; EP1276987A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vstřikovacího ventilu paliva s tělesem ventilu, které svým jedním koncem zasahuje do spalovacího prostoru spalovacího motoru, přičemž v tělese ventilu je vytvořen otvor, který je uzavřen na konci přivráceném ke spalovacímu prostoru, kde je vytvořeno sedlo ventilu a alespoň jeden . vstřikovací otvor, a s ventilovým členem ve tvaru pístu, který je v otvoru uspořádán posuvně v podélném směru, a který svou těsnicí plochou spolupracuje se sedlem ventilu křížení alespoň jednoho vstřikovacího otvoru, přičemž ventilový člen obsahuje první radiální rozšíření odvrácené od spalovacího prostoru a druhé radiální rozšíření přivrácené ke spalovacímu prostoru, kterými je veden v otvoru, a s tlakovým prostorem vytvořeným radiálním rozšířením otvoru a naplnitelným palivem, který obklopuje ventilový člen mezi prvním radiálním rozšířením a druhým radiálním rozšířením, přičemž na ventilovém členu je v oblasti tlakového prostoru vytvořeno osazení.

Dosavadní stav techniky

Takový vstřikovací ventil paliva je známý z patentového spisu DE 42 05 744 C2. Tento vstřikovací ventil paliva obsahuje těleso ventilu, v němž je vytvořen otvor, který je na jedné straně uzavřen, přičemž uzavřený konec je vytvořen jako sedlo ventilu a zasahuje až do spalovacího prostoru spalovacího motoru. V otvoru je podélně posuvně uspořádán ventilový člen ve tvaru pístu, který má na svém

• · ··· ·	• ·		9	99		• ·
• · ·	•	•	9 9	9	9	•
• · · ·	•	•	•	9	•

• ·	• • ·	•	• ···	9 • ·	•	• • · 9

konci odvráceném od spalovacího prostoru první radiální rozšíření, kterým je utěsněné veden v otvoru. Ventilový člen přechází na svém konci přivráceném ke spalovacímu prostoru do těsnicí plochy, která spolupracuje se sedlem .ventilu k řízení alespoň jednoho vstřikovacího otvoru. U těsnicí plochy ventilového členu je na ventilovém členu vytvořeno druhé radiální rozšíření, kterým je ventilový člen veden v otvoru.

Mezi úsekem otvoru vedoucím první radiální rozšíření ventilového členu a sedlem ventilu je v tělese ventilu vytvořen radiálním rozšířením otvoru tlakový prostor, který je naplňován palivem pod vysokým tlakem, a který pokračuje směrem ke spalovacímu prostoru jako prstencový kanál obklopující ventilový člen až ke vstřikovacím otvorům. Přitom jsou na druhém radiálním rozšíření vytvořena vybrání, kterými může palivo proudit ke vstřikovacím otvorům. Prostřednictvím tohoto vedeného druhého radiálního rozšíření ventilového členu je ventilový člen veden v otvoru přesně uprostřed a přívod paliva z tlakového prostoru do vstřikovacích otvorů je symetrický, takže palivo, v případě, že je upraveno více vstřikovacích otvorů, je vstřikováno vstřikovacími otvory do spalovacího prostoru spalovacího motoru rovnoměrně.

V důsledku vysokého tlaku v tlakovém prostoru vznikne přes nepatrnou vůli prvního radiálního rozšíření ventilového členu vedeného v otvoru proud prosakujícího paliva a oleje z tlakového prostoru prstencovým kanálem vytvořeným mezi prvním radiálním rozšířením a otvorem. Tento proud prosakujícího paliva a oleje se vede do sběracího prostoru a odtud dále do sběracího systému.

Pro zajištění dobrého vedení ventilového členu a současně bezpečného utěsnění vysokotlaké oblasti vůči sběrací oblasti ·· »···

prosakujícího paliva a oleje vstřikovacího ventilu paliva je vůle radiálních rozšíření ventilového členu v otvoru provedena co nejmenší, většinou o velikosti jen několika mikrometrů. Protože z výrobního hlediska je velmi obtížné vytvořit obě radiální rozšíření ventilového členu navzájem přesně lícované, mají známé vstřikovací ventily paliva tu nevýhodu, že v důsledku výrobních tolerancí může docházet k zadírání a zvýšenému tření ventilového členu v otvoru.

Pro odstranění tohoto problému se sice vůle ventilového členu může na jednom nebo obou radiálních rozšířeních zvětšit, avšak v obou případech je to nevýhodné: zvětší-li se vůle těsnicího radiálního rozšíření odvráceného od spalovacího prostoru, vznikne příliš velký proud prosakujícího paliva a oleje z tlakového prostoru vstřikovacího ventilu paliva do sběracího prostoru, a zvětší-li se naopak vůle druhého radiálního rozšíření přivráceného k sedlu ventilu, dojde k nepřesnostem polohy těsnicí plochy ventilového členu vůči sedlu ventilu, a tudíž ke vzniku problémů, které měly být odstraněny druhým vedením.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje vstřikovací ventil paliva s tělesem ventilu, které svým jedním koncem zasahuje do spalovacího prostoru spalovacího motoru, přičemž v tělese ventilu je vytvořen otvor, který je uzavřen na konci přivráceném ke spalovacímu prostoru, kde je vytvořeno sedlo ventilu a alespoň jeden vstřikovací otvor, a s ventilovým členem ve tvaru pístu, který je v otvoru uspořádán posuvně v podélném směru, a který svou těsnicí plochou spolupracuje se sedlem ventilu k řízení alespoň jednoho vstřikovacího otvoru, přičemž ventilový člen obsahuje první radiální rozšíření odvrácené od spalovacího prostoru a druhé radiální • 4 4·

4 4 4 • · β ·· ···« ·*

Φ * 4 4 4 • ··· · · • · 4 · · ·»···· · 4 · *« rozšíření přivrácené ke spalovacímu prostoru, kterými je veden v otvoru, a s tlakovým prostorem vytvořeným radiálním rozšířením otvoru a naplnitelným palivem, který obklopuje ventilový člen mezi prvním radiálním rozšířením a druhým radiálním rozšířením, přičemž na ventilovém členu je v oblasti tlakového prostoru vytvořeno osazení, podle vynálezu, jehož podstatou je, že v otvoru je za ventilovým členem na straně odvrácené od spalovacího prostoru uspořádán utěsněné vedený ventilový píst, který dosedá na ventilový člen, který je zatěžován ve směru k sedlu ventilu uzavírací silou.

Výhodou vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu je, že první radiální rozšíření ventilového členu odvrácené od spalovacího prostoru může být v otvoru vedeno s větší vůlí, čímž se zabrání zadírání nebo zvýšenému tření ventilového členu v otvoru, aniž by docházelo ke vzniku většího proudu prosakujícího paliva a oleje. Utěsnění tlakového prostoru se provede přídavným ventilovým pístem, který je veden v otvoru za ventilovým členem na straně odvrácené od spalovacího prostoru, a který svou čelní stranou dosedá na ventilový člen. Přitom není nutné tento ventilový píst spojit s ventilovým členem. První vedení ventilového členu na straně odvrácené od spalovacího prostoru má nyní jen vodicí funkci a již neslouží k utěsnění. Oddělením funkcí utěsnění tlakového prostoru a vedení ventilového členu je možno dosáhnout velmi dobrého utěsnění ventilového pístu v otvoru, aniž by existovalo nebezpečí zadření ventilového členu v otvoru.

Vstřikovací ventil podle vynálezu může být spojen například se známým přídržným tělesem ventilu, které se používá u takzvaných vstřikovacích systémů paliva se společným vysokotlakým zásobníkem paliva, označovaných jako vstřikovací systémy common-rail. Konstrukční přizpůsobení přídržného tělesa ventilu není zapotřebí.

··»· • « 9 99 A ·* · 99 99

9 99 9 · · · • · * 9 9 * • · · 9 · · ·

9 9 9 9 9 '»*· «· 9999

Podle výhodného provedení vynálezu je dosednutí ventilového pístu na ventilový člen zajištěno v podstatě bodovou dosedací plochou. Tím je s výhodou umožněno to, že ventilový píst a ventilový člen se mohou vůči sobě v důsledku tohoto bodového dosednutí snadno posouvat. Vůle vedení ventilového členu na straně odvrácené od spalovacího prostoru není proto ventilovým pístem nijak ovlivňována.

Další výhody a výhodná provedení vstřikovacího ventilu podle vynálezu vyplývají z výkresů, popisu a patentových nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje podélný řez vstřikovacím ventilem podle vynálezu a obr. 2 ve zvětšeném měřítku detail oblasti ventilového členu z obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn podélný řez vstřikovacím ventilem paliva podle vynálezu, který je určen pro vstřikovací systém paliva se společným vysokotlakým zásobníkem paliva podle principu commonrail. Přesná konstrukce vstřikovacího ventilu paliva v oblasti ventilového členu 10 je ve zvětšeném měřítku znázorněna na obr. 2. Těleso i ventilu je pomocí upínací matice 6. upnuto ve směru podélné osy 2_ vstřikovacího ventilu paliva k přídržnému tělesu 3. ventilu, přičemž konec tělesa £ ventilu odvrácený od přídržného tělesa 3. ventilu zasahuje až do spalovacího prostoru spalovacího motoru, neznázorněného na výkresech. V úvahu rovněž připadá to, že mezi

tělesem £ ventilu a přídržným tělesem 3. ventilu je uspořádán vložený kotouč. V tělese J_ ventilu je vytvořen otvor 5_, který je na konci přivráceném ke spalovacímu prostoru uzavřen a tam tvoří sedlo 32. ventilu. Na konci otvoru 5. přivráceném ke spalovacímu prostoru je dále vytvořen alespoň jeden vstřikovací otvor 34, který spojuje otvor 5. se spalovacím prostorem spalovacího motoru. V otvoru 5_je podélně posuvně uspořádán ventilový člen 10 ve tvaru pístu, který je uspořádán souose s podélnou osou 2_, a na jehož konci přivráceném ke spalovacímu prostoru je vytvořena těsnicí plocha 30. Tato těsnicí plocha 30 spolupracuje se sedlem 32 ventilu pro řízení alespoň jednoho vstřikovacího otvoru 34. V tělese 1_ ventilu je uspořádán tlakový prostor 23. vytvořený radiálním rozšířením otvoru 5_, který směrem k sedlu 32 ventilu pokračuje jako prstencový kanál obklopující ventilový člen 1Ó a spojující tlakový prostor 23. se vstřikovacími otvory 34. Tlakový prostor 23 je přívodním kanálem 21 provedeným v tělese 1_ ventilu a v přídržném tělese 3. ventilu spojen s palivovou přípojkou 40, kterou je z neznázorněného vysokotlakého zdroje paliva přiváděno do tlakového prostoru 23 palivo pod vysokým tlakem.

Ventilový člen 10 obsahuje dvě radiální rozšíření 110 a 210, uspořádaná vůči sobě přesazené v axiálním směru, pomocí nichž je ventilový člen 10 veden v otvoru 5_. První radiální rozšíření 110 je uspořádáno na straně tlakového prostoru 23 odvrácené od spalovacího prostoru. Druhé radiální rozšíření 210 je uspořádáno u sedla 32 ventilu, takže těsnicí plocha 30 je uspořádána přesně symetricky souose se sedlem 32 ventilu. Na druhém radiálním rozšíření 210 jsou vytvořena vybrání ve formě šikmých drážek 25, kterými může palivo proudit z tlakového prostoru 23 ke vstřikovacím otvorům 34. Na ventilovém členu 10 je v tlakovém prostoru 23 na přechodu do jeho prvního radiálního rozšíření 110 vytvořeno osazení 13.

V otvoru 5. je za ventilovým členem 10 na straně odvrácené od spalovacího prostoru uspořádán ventilový píst 12, který je utěsněné veden v otvoru 5.. Ventilový píst 12 je v otvoru 5. uložen podélně posuvně a do otvoru 5. je vložen s menší vůlí než první radiální rozšíření 110 ventilového členu 10. Na čelní straně 19 ventilového pístu 12 přivrácené k ventilovému členu 10 je vytvořen výstupek 14, který má alespoň přibližně tvar kulové výseče, takže vznikne bodové dosednutí ventilového pístu 12 na jemu přivrácenou čelní stranu ventilového členu 10. Výstupkem 14 je mezi ventilovým pístem. 12 a ventilovým členem 10 vytvořen meziprostor 15, který je prstencovou mezerou. 20 vytvořenou mezi . prvním radiálním rozšířením 110 ventilového členu 1 0 a otvorem 5. spojen s tlakovým prostorem 23..

Ventilový píst 12 je na straně odvrácené od spalovacího prostoru spojen s talířovou pružinou 29 uspořádanou v prostoru 28. Mezi talířovou pružinou 29 a čelní stranou prostoru 28 odvrácenou od spalovacího prostoru je pod předpětím uspořádána pružina 27, která tlačí na talířovou pružinu 29 ve směru ke spalovacímu prostoru. Prostor 28 pro talířovou pružinu 29 pokračuje ve směru odvráceném od spalovacího prostoru jako vodicí otvor 11, v němž je uspořádána podélně posuvná pístní tyč 8., která svým koncem přivráceným ke spalovacímu prostoru dosedá na talířovou pružinu 29. Pístní tyč 8. svou čelní stranou odvrácenou od spalovacího prostoru ohraničuje řídicí prostor 42, který je vstupním škrticím ústrojím 44 spojen s přívodním kanálem 21 a výstupním škrticím ústrojím 46. uzavíratelným řídicím elementem 48 je spojen se sběracím prostorem 50 pro prosakující palivo a olej, vytvořeným v přídržném tělese 3. ventilu. Sběrací prostor 50 je přípojkou 52 spojen se sběracím systémem prosakujícího paliva a oleje, který není znázorněn.

• · ·

Prostor 28 pro talířovou pružinu 29 je prostřednictvím prstencové mezery vytvořené mezi pístní tyčí 8. a vodicím otvorem 11 a prostřednictvím kanálu 54 vytvořeného v přídržném tělese 3. ventilu spojen se sběracím prostorem 50 pro prosakující palivo a olej, takže palivo proudící kolem ventilového pístu 12 do prostoru 28 může odtékat do sběracího prostoru 50.

Radiální vůle radiálních rozšíření 110 a 210 ventilového členu 10 v otvoru 5_, respektive ventilového pístu 12 v otvoru 5_, je vytvořena různě velká: druhé radiální rozšíření 210 má velmi malou vůli, aby bylo zaručeno přesné vedení ventilového členu 10 v otvoru 5_ u sedla 32 ventilu. To znamená, že vůle prvního radiálního rozšíření 110 v otvoru 5_ je vytvořena podstatně větší, aby se zabránilo zadírání ventilového členu 10 nebo vysokému tření. Přitom je nutno dbát na to, aby prstencová mezera 20 vytvořená mezi otvorem 5. a prvním radiálním rozšířením 110 měla tak vysoký škrticí účinek, aby v průběhu fáze otevírání ventilového členu 10 nevznikal žádný podstatný tok paliva z tlakového prostoru 23 do meziprostoru 15. Vlastní utěsnění vůči vysokému tlaku a škrcení průtoku paliva z tlakového prostoru 23 do prostoru 28 nastává jen prstencovou mezerou mezi ventilovým pístem 12 a otvorem 5., která je v důsledku malé vůle jen .velmi úzká.

Způsob činnosti vstřikovacího ventilu paliva je následující: Vysokotlakým systémem paliva na výkresech neznázorněným je palivo pod vysokým tlakem přiváděno do palivové přípojky, takže v přívodním kanálu 21 a v tlakovém prostoru 23 je v průběhu celého provozu vstřikovacího ventilu paliva udržován předem stanovený vysoký tlak paliva. Při zavřeném vstřikovacím ventilu paliva uzavírá řídicí element 48 výstupní škrticí ústrojí 46, takže v řídicím prostoru 42 panuje stejný tlak paliva jako v přívodním kanálu 21. Protože

• · · · prstencová mezera 20 mezi prvním radiálním rozšířením 110 ventilového členu 10 a otvorem 5. je relativně velká, panuje i v meziprostoru 15 alespoň přibližně stejný tlak paliva jako v tlakovém prostoru 23. Průměr pístní tyče 8. je větší než průměr ventilového pístu 12, takže hydraulická síla na čelní straně pístní tyče 8, odvrácené od spalovacího prostoru, jakož i síla pružiny 27, převažuje nad hydraulickou silou působící na osazení 13 ventilového členu 10. Ventilový píst 12 je výstupkem 14 přitlačován na čelní stranu 17 ventilového členu 10 odvrácenou od spalovacího prostoru a tlačí tak ventilový člen 10 jeho těsnicí plochou 30 do sedla 32 ventilu. Na začátku vstřikování se řídicím elementem 48 otevře výstupní škrticí ústrojí 46. Tímto výstupním škrticím ústrojím 46 proudí palivo z řídicího prostoru 42 do sběracího prostoru 50 a tlak v řídicím prostoru 42 klesne, protože odpor proudění vstupního Škrticího ústrojí 44 je větší než odpor proudění výstupního škrticího ústrojí 46. Poklesem tlaku v řídicím prostoru 42 se odpovídajícím způsobem sníží hydraulická síla působící na čelní stranu pístní tyče 8_ odvrácenou od spalovacího prostoru a pístní tyč 8. je prostřednictvím ventilového členu 12 v důsledku tlaku paliva v meziprostoru 15 odtlačena pryč od spalovacího prostoru. Pohybem ventilového pístu 12 směrem od spalovacího prostoru poklesne ihned silně tlak paliva v meziprostoru 15, takže ventilový člen 10 se v důsledku hydraulické síly působící na osazení 13 a alespoň na části těsnicí plochy 30 rovněž pohybuje směrem od spalovacího prostoru. Tímto způsobem se ventilový člen 10, ventilový píst 12 a pístní tyč 8. pohybují směrem od spalovacího prostoru, dokud pístní tyč 8. nedosedne na čelní stranu vodícího otvoru 11 odvrácenou od spalovacího prostoru. Protože prstencová mezera 20 mezi prvním radiálním rozšířením 110 ventilového členu 10 a otvorem 5. škrtí průtok paliva dostatečně a celý vstřikovací postup trvá jen několik milisekund, vždy podle frekvence otáčení spalovacího motoru, může v průběhu otevírací fáze

ventilového členu 10 proudit prstencovou mezerou 20 do meziprostoru 15 jen nepodstatné množství paliva.

Vstřikování se ukončí tím, že řídicí element 48 uzavře výstupní škrticí ústrojí 46. Potom opět palivo proudí vstupním škrticím ústrojím 44 do řídicího prostoru 42 a tlak paliva v řídicím prostoru 42 se zvyšuje do té míry, dokud neodpovídá tlaku paliva v přívodním kanálu 21. Hydraulická síla působící na čelní plochu pístní tyče 8. odvrácenou od spalovacího prostoru se zvýší a pístní tyč 8. se v důsledku svého průměru většího ve srovnání s ventilovým členem 10 pohybuje směrem ke spalovacímu prostoru, dokud ventilový člen 10 nedosedne svou těsnicí plochou 30 na sedlo 32 ventilu a neuzavře alespoň jeden vstřikovací otvor 34.

Pružina 27 hraje přř vstřikování vstřikovacího ventilu paliva jen podřadnou roli a slouží zejména k udržování vstřikovacího ventilu paliva při vypnutém spalovacím motoru, a tudíž při beztlakém stavu v přívodním kanálu 21, v zavřeném stavu.

Alternativně ke vstřikovacímu ventilu paliva znázorněnému na výkresech je možno vybrání na druhém radiálním rozšíření 210 ventilového členu 10 nevytvořit jako šikmé drážky 25, nýbrž jako drážky probíhající rovnoběžně s podélnou osou 36 ventilového členu 10. Dále je rovněž možné zajistit průtok paliva otvory, které vedou od čelní plochy druhého radiálního rozšíření 210 ventilového členu 10 odvrácené od spalovacího prostoru k jeho čelní ploše přivrácené ke spalovacímu prostoru.

Rovněž může být výhodné vytvořit otvor 5. s odstupňovaným průřezem, takže, uvažováno směrem od tlakového prostoru 23, může mít úsek otvoru 5. odvrácený od spalovacího prostoru větší průměr · 9 9·· ·· • 9 9 9 9 9

než úsek přivrácený ke spalovacímu prostoru, uvažováno od tlakového prostoru 23. Radiální rozšíření 110, 210 ventilového členu 10 mají v tomto případě odpovídajícím způsobem různé průměry, takže výše popsané různé vůle radiálních rozšíření 110, 210 zůstanou stejné.

Je rovněž možné vytvořit uzavírací sílu působící na ventilový píst 12 nikoli hydraulickou silou v řídicím prostoru 42, nýbrž jiným zařízením, například magneticky řízeným zařízením. Uzavírací síla působící na ventilový píst 12, vytvořená takovým zařízením, přitom musí být schopna vyvinout větší sílu než je hydraulická síla působící na osazení 13 a těsnicí plochu 30 na ventilovém členu 10 v axiálním, směru.

Výše popsaný vstřikovací ventil paliva podle vynálezu je určen pro vstřikovací systém paliva se společným vysokotlakým zásobníkem paliva na takzvaném common-rail principu, u něhož je vysokotlakým čerpadlem paliva udržován ve vysokotlakém zásobníku paliva, označovaném jako „rail“, neustále vysoký tlak, který v průběhu Celého provozu panuje i v přívodním kanálu 21 a tlakovém prostoru 23. Vstřikovací ventil paliva podle vynálezu však může být použit i s takovými přídržnými tělesy ventilu, u nichž je uzavírací síla působící na ventilový člen 10 vytvářena jednou nebo více uzavíracími pružinami a vstřikování se provádí řízením tlaku paliva v tlakovém prostoru 23. V tlakovém prostoru 23 přitom panuje mezi vstřikováními nižší tlak paliva. Relativně velkou prstencovou mezerou 20 je meziprostor 15 rovněž odlehčen a bez tlaku. Na začátku vstřikování se palivo vtlačí do tlakového prostoru 23, v němž se tedy tlak zvýší. Převýší-li hydraulická síla působící na osazení 13. ventilového členu 10 sílu alespoň jedné uzavírací pružiny, nadzdvihne se ventilový člen 10 svou těsnicí plochou 30 od sedla 32 β β βφ ventilu a uvolní vstřikovací otvory 34. Jak již bylo výše popsáno, škrtí prstencová mezera 20 průtok paliva z tlakového prostoru 23 do meziprostoru 15 tak silně, že v průběhu otevírací fáze ventilového členu 10 nemůže do meziprostoru 15 uniknout žádné podstatné množství paliva. Konec vstřikování se zahájí tím, že do tlakového prostoru 23 již není dopravováno žádné palivo a tlakový prostor 23 se odlehčí. Ventilový člen 10 se pohybuje silou uzavírací pružiny směrem ke spalovacímu prostoru, dokud svou těsnicí plochou 3 0 nedosedne na sedlo 32 ventilu.

Celá otevírací fáze ventilového členu 10 činí pouze malou část celkové doby trvání vstřikovacího cyklu. V průběhu uzavírací fáze vstřikovacího ventilu je proto k dispozici dostatečně dlouhá doba, během níž malé množství paliva, které se v průběhu otevírací fáze dostalo do meziprostoru 15, může odtéci buď do tlakového prostoru 23 nebo kolem ventilového pístu 12 do sběracího prostoru 50.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vstřikovací ventil paliva s tělesem (1) ventilu, které svým jedním koncem zasahuje do spalovacího prostoru spalovacího motoru, přičemž v tělese (1) ventiluje vytvořen otvor (5), který je uzavřen na konci přivráceném ke spalovacímu prostoru, kde je vytvořeno sedlo (32) ventilu a alespoň jeden vstřikovací otvor (34), a s ventilovým členem (10) ve tvaru pístu, který je v otvoru (5) uspořádán posuvně v podélném směru, a který svou těsnicí plochou (30) spolupracuje se sedlem (32) ventilu k řízení alespoň jednoho vstřikovacího otvoru (34), přičemž ventilový člen (10) obsahuje první radiální rozšíření (110) odvrácené od spalovacího prostoru a druhé radiální rozšíření (210) přivrácené ke spalovacímu prostoru, kterými je veden v otvoru (5), a s tlakovým prostorem (23) vytvořeným radiálním rozšířením otvoru (5) a naplnitelným' palivem, který obklopuje ventilový člen (10) mezi prvním radiálním rozšířením (110) a druhým radiálním rozšířením (210), přičemž na ventilovém členu (10) je v oblasti tlakového prostoru (23) vytvořeno osazení (13), vyznačující se tím, že v otvoru (5) je za ventilovým členem (10) na straně odvrácené od spalovacího prostoru uspořádán utěsněné vedený ventilový píst (12), který dosedá na ventilový člen (10), který je zatěžován ve směru k sedlu (32) ventilu uzavírací silou.
2. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1, vyznačující se tím, že první radiální rozšíření (110) ventilového členu (10) má větší vůli v otvoru (5) než druhé radiální rozšíření (210).
3. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že ventilový píst (12) má menší vůli v otvoru (5) než první radiální rozšíření (110) ventilového členu (10).

·» 0 90 0 ·'· * 4 9

9 9 9 9 '49 4

4449 · 4 * 00 ·*

0 0'
4. Vstřikovací ventil paliva podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že uzavírací síla vyvozená na ventilový píst (12) je vytvořena hydraulicky.
5. Vstřikovací ventil paliva podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že dosednutí ventilového pístu (12) na ventilový člen (10) je vytvořeno výstupkem (14) uspořádaným na ventilovém členu (10) nebo na ventilovém pístu (12), přičemž výstupkem (14) je vytvořeno v podstatě bodové dosednutí ventilového členu (10) na ventilový píst (12).