CZ20011351A3 - Jehly pro pletací stroje - Google Patents

Description

_________(57-) Anotace:--------------------------------------------------->; Jehla má stvol (2), který je opatřen na jednom konci háčkem t (5). Háček (5) je opatřen na své vnitřní straně (11) nejméně í v jednou dělicí hranou (15), určenou pro oddělování dvou W úložných úseků (16, 17) pro nitě. Jehla se tak hodí zejména pro provádění krytí.

CZ 2001 -1351 A3

' í' 1		VV JjM- M&I • ···· ·· · í· · ·· · ··♦ · · · · * · ··♦· ···
	-1-	··· ·· ·· · ·· ··· ':

Jehly pro pletací stroje

Oblast techniky

Vynález se týká jehel pletařských strojů, se stvolem, který je opatřen na jednom konci háčkem, vybíhajícím do koncové části (špičky) háčku.

Dosavadní stav techniky,

V pletařství se k pletacím jehlám často přivádějí současně* dvě nebo více nití pro dosažení zvláštních efektů. Jedním z těchto efektů je tak zvané kryti hladkého úpletu. Při němj se přivádějí k jehlám dvě nitě tak, že se jedna z nití ukládá na přední straně úpletu, zejména lícní stranu, a druhá<

nit se ukládá na rubní nebo zadní stranu úpletu. Použitím nití s různými vlastnostmi, například nití různých barev nebo z různých materiálů, je tak možné dosáhnout na lícní nebo rubové straně úpletů rozdílných účinků a optických dojmů.

Jako krycí nit se přitom často označuje ta nit, která tvoří lícní stranu, zatímco jí překrývaná nit, tvořící rubovou ._________stranu ,__je označována__jako_JLzákladní__nit---Tato—označení --------_Λ jsou však v principu nevýznamná, nebot se vztahují pouze k tomu, která nit má ležet a být viditelná na které straně '< úpletu.

Výroba krytých úpletů se provádí tak, že se přivádějí dvě nebo více nití k pletacím jehlám odděleně, t.j. vkládají se v předem zvolených odstupech do háčků. Má se tím dosáhnout toho, aby jedna nit byla co možná blízko ke koncové části (špičce) háčku a dosáhlo se tím dobrého oddělovacího účinku. Jedná-li se ve specielním případě o zpracovávání normální, kupříkladu relativně tlusté nitě a elastické, nap-2-

říklad tenké nitě (z elastomeru), potom je často tlustá nit v blízkosti stvolu jehly, zatímco tenká nit je blízko koncové části (špičky) jazýčku, jak je například popsáno ve spisu DE 20 14 229 AI.

Přestože se toto vedení jeví relativně jednoduché, dochází při výrobě krytých úpletů stále k obtížím. Hlavní důvodem se zdá být to, že nitě při tvorbě oček si nezachovávají stále tu polohu, která byla určena při vkládání do háčku jehly určena vodičem, takže krytí se často bez cíle mění a nitě leží střídavě vpředu nebo vzadu.

Pro odstranění těchto obtíží byly učiněny pokusy, dodat háčku jehly tvar vybíhající v horní části do špičky, odlišující se od obvyklého okrouhlého tvaru, aby se zabránilo vzájemnému klouzání nití. Kromě toho jsou známé jazýčkové jehly (DE 40 12 710 AI), jejichž jazýčky jsou o určitou délku širší než obvyklé jazýčky, aby se tím zabránilo, že jedna z nití se může při tvorbě očka posunout pod druhou nit. Takové návrhy řešení mají__však pouze spíše teoretický—význam^ protože jehly tohoto druhu dosud nebyly nabízeny na trhu.

Ji

Vynález si proto klade za úkol vyřešit výše uvedený technický problém navržením jehly, kterou by se dalo dosáhnout spolehlivého krytí.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo jehlami stvolem, který je opatřen na jednom v koncové části, jehož podstatou je, pro pletací stroj, se konci háčkem, končícím že háček je opatřen na své vnitřní straně nejméně jednou dělicí hranou, určenou pro

oddělování dvou úložných úseků nitě.

Vynález vychází z myšlenky, vytvořit uvnitř háčku jehly dvě prostorově oddělené oblasti, pro uložení jedné nitě (t.j. základní k uložení druhé nitě (t.j. krycí nitě).

z nichž jedna slouží nitě) a druhá slouží

Jelikož dělicí hrana leží na vnitřní straně háčku jehly, může být účinná při zatahování jehel, prováděném pro tvorbu očka, a držet jednu nit blíže ke stvolu jehly a druhou nit blíže ke koncové části (špičce) háčku.

Podle dalšího znaku vynálezu dělicí hrana leží blíže ke koncové části háčku než ke stvolu. Podle jiného provedení leží dělicí hrana přibližně ve středu háčku.

Háček je podle dalšího znaku vynálezu opatřen na vnitřní straně dvěma dělicími hranami, určenými k oddělování tří úložných úseků nitě.

_______Podle dalšího znaku vynálezu_j_so_u__úložné úseky nitě-------vzájemně vůči sobě přesazeny v podélném směru nejméně jedním stupněm.

Leží-li dělicí hrana přibližně ve středu háčku, mohou být úložné úseky nitě uloženy nad sebou bez přesazení stupněm v podélném směru.

Podle dalšího znaku vynálezu jsou dělicí hrany zaoblené .

Jehly podle vynálezu jsou s výhodou vytvořeny jako jazýčkové jehly.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l boční pohled na jazýčkovou jehlu podle prvního provedení vynálezu, obr.2 půdorysný pohled shora na jehlu z obr.l s plně otevřeným jazýčkem, obr.3 a 4 zvětšený pohled na část jehly, odpovídající obr.l, v různých polohách jazýčku, a obr.5 a 6 detaily, odpovídající obsahu obr.3 a 4, pro dva další příklady provedení jehly podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu'

Ve výkresech jsou znázorněny vždy podstatné části jehly pletařského stroje podle vynálezu, zejména její hlava nebo há-í kovitě ohnutý konec a navazující stvolová část. Ostatní části jehly jsou vytvořeny jako u známých jehel a jsou běžně známé pro odborníka.

V případě příkladu, který je současně považován za nej vhodnější pro demonstraci jehly pletacího stroje podle4 vynálezu, je jehla vytvořena jako jazýčková jehla 1 se stvo-s lem 2, který je opatřený na jednom konci kolénkem 2 a patkou 4 a na druhém konci je opatřený háčkovítě ohnutou hlavou neboli háčkem 5. V části stvolu 2, ležící v blízkosti háčku 5, a ve vybrání v něm vytvořeném, je pomocí obvyklého čepu 6 otočně uložen jazýček 7, přičemž jazýček 7 slouží známým způsobem k tomu, aby při tvorbě očka háček 5 otevíral nebo se zavíral tím, že jazýček dolehne na koncovou část 8 háčku.

V příkladě provedení (obr.2) se koncová část 8 háčku klínovitě zužuje ve směru jeho tloušťky směrem k volnému konci, zatímco jazýček 7 je na jeho volném konci opatřen lžičkou

-5'♦ · ♦ · · · · • · · · · · • · · · · · · • · · ······· · s vybráním 10, čárkovaně znázorněným na obr.l až 6, do níž v uzavřeném stavu zapadá téměř úplně zapadá koncová část háčku 5 (obr.4).

Háček má vnitřní stranu 11, probíhající jako háček samotný v úhlu 180° a vymezuje s navazujícím přilehlým úsekem stvolu a jazýčku, když je jazýček 7 uzavřený, prostor pro uložení nití, vyznačených na obr.1,3 a 4, a to kupříkladu tlusté základní nitě 12 a tenké elastomerní nitě 14.

Podle vynálezu je háček 5 na své vnitřní straně 11 opatřený nejméně jednou dělicí hranou 15, vyčnívající do úložného prostoru nitě, která slouží k tomu, aby vytvářela dva úložné úseky 16, 17 nití 12, 14. Dělicí hrana 15 je s výhodou vytvořena jako výstupek, vystupující z vnitřní strany 11. Jelikož je nit relativně tlustá, má úložný úsek 16 relativně velký rozměr ve směru výšky háčku 5,jehly (rozměr h na obr.l), zatímco má relativně malý rozměr ve směru výšky, odpovídající menšímu průřezu druhé nitě 14,. Kromě to_________ho je úložný úsek 17 vůči úložnému^úseku 16_stupňovitě—pře^ , sazen. Úložný úsek 16 pak leží ve směru výšky blíže ke stvolu 1, zatímco úložný úsek 17 leží blíže ke koncové části 8 j háčku. Jinak řečeno je vzdálenost úložného úseku 16 od hřbetu 18 jehly nebo od jeho myšleného prodloužení menší, než je vzdálenost úložného úseku 17 od hřbetu 18 jehly.

Pro vytváření krytých úpletů jsou nitě 12, 14 účelně přiváděny vzájemně odděleně směrem do strany, přičemž mezi nitěmi 12, 14 je jak v podélmém směru jehly 1, tak i ve směru kolmém k ose j5, udržována vzdálenost s. Tím je v protikladu k možné variantě, při níž je rovnoběžně s podélným

směrem jehel 1 a kolmo k ose 6 předem určena vzdálenost t mezi nitěmi 12, 14 , zajištěno již při vkládání nití 12, 14 do háčku 5 jehly, že nit 12, přiváděná při vkládání nití 12, 14 blíže k jehle, dolehne blíže ke stvolu 2, a nit 14, přiváděná dále od jehly 1, dolehne blíže ke koncové části 8 háčku. Jestliže se potom jehla 1 pohybuje známým způsobem pro tvorbu očka ve směru v, ukládá se potom nit 12 při pomalém uzavírání jazýčku 7, jak je patrné z obr.1,3 a 4, na úložný úsek 16., zatímco nit 14 se ukládá na úložný úsek 17, přičemž dělicí hrana 15 drží obě nitě 12, 14 také v dalším průběhu tvorby očka od sebe odděleně. Tím je dosaženo dobré krytí s tím následkem, že nit 12 bude ležet na lícní straně úpletu a nit 14 na rubové straně úpletu.

Jelikož jsou oba úložné úseky 16., 17 odděleny ve směru v stupněm, je nit 14 při tvorbě očka odtahována hlouběji než nit 12, takže tvoří větší očka než nit 12.. Z toho však nevyplývá žádný problém, protože nit 14 je vysoce elastická elastomerní nit, která po tvorbě očka ihned odskočí zpět na __________stejnou velikost o_čka_j_ako—ni_t_L2- Příklad—provedení—podieobr.l až 4 je proto uvažován pro použití nití 14 , které jsou dostatečně pružné.

-G

V provedení podle obr.5, v němž jsou všechny části označeny stejnými vztahovými značkami jako na obr.l až 4, má háček 19 jehly koncovou část 20., která je na vnitřní straně opatřena dvěma vedle sebe ležícími úložnými úseky 22, 23, vzájemně oddělovanými dělicí hranou 21. Tyto úložné úseky jsou přibližně stejně velké, neboť dělicí hrana 21 leží přibližně ve středu háčku, t.j. uprostřed mezi navazujícím úsekem stvolu a koncovou částí 20 háčku. Odpovídajícím způ- • · · '4 ·4 · • · · ·4 * · 4 · 44

-Ίsobem mohou být také použity dvě v podstatě stejně tlusté nitě 24, 25. Kromě toho vzniká ta výhoda, že oba úložné úseky 22, 23 končí přibližně ve stejné rovině, uspořádané kolmo k podélnému směru jehel, a jsou proto ve směru v šipky uspořádány bez přesazení, takže obě nitě 24, 25 tvoří stejně , dlouhá očka. V dalších znacích platí pro vytvoření a použití jehel podle obr.5 totéž jako pro jehlu 1 z obr.l až 4, t.j. zejména se ukládají nitě 24, 25 při tvorbě oček na úložné úseky 22, 23 obdobně jako na obr. 4.

Podle obr.6, na němž jsou stejné části opatřeny stejnými vztahovými značkami, obsahuje jehla podle třetího pro- .1 vedení vynálezu háček 27 se třemi nad sebou uloženými úložnými úseky 28, 29 a 30, které jsou od sebe oddělovány dvěma í dělicími hranami 31, 32. Úložné úseky 28, 29 a 30 mohou být různě velké, aby se uprostřed mohla použít silnější nit 33, která má být po stranách kryta dvěmi nitěmi 34 a 35. V ostatním platí odpovídajícím způsobem podrobnosti, vysvětlené na obr.l až 5, přičemž úložné úseky 28 až 30 mohou být od __________sebe oddělovány ve směru—V—s tupni nebo—mohou konč it—také—ve—-----stejné příčné rovině. Nitě 33 , 35 se ukládají při pohybu je- ;

hel ve směru v šipky na příslušné úložné úseky 28 až 30,

0- přičemž jsou drženy odděleně dělicími hranami 31, 32.

Vynález se neomezuje na popsané příklady provedení,

I] které mohou být různým způsobem obměňovány. Zejména mohou být dělicí hrany podle potřeby zaoblené, jako například hrana 21, a/nebo vybíhat dále ve směru v, než je jak je znázorněno. Výška dělicích hran nebo míra, v níž vybíhají do úložného prostoru, může být různě dimenzovaná v závislosti na funkci požadované v jednotlivém případě a může být větší ne-8♦ · · · · ·

bo menší. Také poloha dělicích hran může být různá a zejména sahat až ke krčku (vybrání) jehly. Dále mohou být také použity jiné než znázorněné tvary jehel, což zejména platí pro oblast stvolu a počet a uspořádání kolének, ale také například pro konkrétní tvar háčku a jazýčků.

Místo jazýčků s lžičkami mohou být kupříkladu použity jazýčky, které nemají lžičky a vstupují kupříkladu svými konci do štěrbiny, vytvořené v koncové části háčku. Kromě toho mohou být hlavy vytvořené jako ohnuté vzhůru, jak to ukazují obr.5 a 6, nebo průběžně přímé (doléhající). Dále může být také vynález realizován na jiných nech jazýčkových jehlách, zejména závěrkových nebo dvoudílných jehlách, dvouhlavých nebo dvoujazýčkových, jakož i při výrobě jiných než hladkých úpletů, zejména například oboulícních úpletů. Kromě toho mohou najít jehly podle vynálezu uplatnění jak u plochých, tak i u okrouhlých pletacích strojů. Konečně se rozumí, že jednotlivé znaky mohou být použity také v jiných než znázorněných a popsaných kombinacích.

Claims (6)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Jehly pro pletací stroje, opatřen na jednom konci háčkem (5, se stvolem (2), který je

   19, 27), končícím v koncové části (8, 20), vyznačené tím, že háček (5, 19, 27) je opatřen na své vnitřní straně (11) nejméně jednou dělicí hranou (15, 21), určenou pro oddělování dvou úložných úseků (16, 17; 22, 23) nitě.

   2. Jehly podle nároku 1, vyznačené tím, že dělicí hrana (15) leží blíže ke koncové části (8) háčku než ke stvolu (2). 3 . Jehly podle nároku 1, vyznačené tím, že dělicí

   hrana (21) leží přibližně ve středu háčku.
2. 4. Jehly podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačené tím, že háček (27) je opatřen na vnitřní straně dvěma dělicími_hranami (_3132) ^určenými—k oddělování tří—úložných úseků (28, 29, 30) nitě.
3. 5. Jehly podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že úložné úseky (16, 17) nitě jsou vzájemně vůči sobě v podélném směru přesazeny nejméně jedním stupněm.
4. 6. Jehly podle nároku 3, vyznačené tím, že úložné úseky (22, 23) nitě jsou uloženy nad sebou bez přesazení stupněm v podélném směru.
5. 7. Jehly podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačené tím, že dělicí hrany (15, 21, 31, 32) jsou zaoblené.
6. 8. Jehly podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačené tím, že jsou vytvořeny jako jazýčkové jehly.