CS256392B2 - Method of phenylnonatetronic acids' derivatives production - Google Patents

Description

Vynález se týká sloučenin obecného vzorce I

ve kterém

Rj znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, atom chloru, atom fluoru nebo trifluormethylovou skupinu,

R₂ představuje atom chloru, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až atomy uhlíku, atom fluoru, hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, trifluormethylalkoxyskupinu obsahující v alkoxylové části 1 až 7 atomů uhlíku nebo atom vodíku,

R₃ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, atom chloru nebo fluoru, ·

R₄ představuje alkylovou skupinu s přímým řetězcem obsahujícím 4 až 10 atomů uhlíku nebo skupinu -CH₂(CH₂)_nCH₂OH,

X znamená skupinu -CHO-, -CH-, -0-, -C=CH- nebo -N-,

II I I ^R10 ^R10 ^R10 ^R10

Rg představuje skupinu COOR^,

R?, R_g, R_g a R|q znamenají vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku a n má hodnotu 6 nebo 7, a farmaceuticky upotřebitelných solí těch shora uvedených sloučenin, v nichž R_g představuje atom vodíku, způsobu výroby těchto látek a farmaceutických prostředků, které je obsahují.

Sloučeniny shora uvedeného obecného vzorce I je možno připravovat podle následujících reakčních schémat 1, 2, 3, 4, 5, б, a 7, v nichž jsou popsány i přípravy různých výchozích látek a meziproduktů.

Schéma 2

(XIX)

(XXII)

(XXXI)

(XXXV)

м (*)

Schéma 4

(Ь·) v

(LIV)

Schéma 5

F

F

Schéma 6

(LXI) (LXII) (LXIII) (LXIV)

(LXV) (LXVI) (LXVII) (XI-A)

Ve sloučeninách podle vynálezu se halogenem míní všechny čtyři halogeny, tj. chlor, brom, jod a fluor, přičemž výhodnými halogeny jsou chlor a brom. Používaným výrazem alkylová skupina s 1 až 7 atomy uhlíku se míní alkylové skupiny s 1 až 7 atomy uhlíku mající jak

Schéma 7

з (LXXI) přímý, tak rozvětvený řetězec. Mezi výhodné alkylové skupiny tohoto typu náležejí skupina methylová, ethylová, isopropylová, n-butylová apod.,přičemž zvláŠř výhodná je skupina methylová a ethylová. Výrazem alkoxyskupina s 1 až 7 atomy uhlíku se označují alkoxylové skupiny obsahující 1 až 7 atomů uhlíku, jako methoxyskupina, ethoxyskupina, isopropoxyskupina, isobutoxyskupina apod. Výrazem trifluormethylalkoxyskupina obsahující v alkoxylové části/ až 7 atomů uhlíku se míní alkoxylová skupina definovaná výše, substituovaná trifluormethylovou skupinou. Výrazem alkylidenová skupina se označuje alifatická nasycená uhlovodíková skupina, v níž terminální uhlíkový atom je dvojvazný. Pokud bude v dalším textu použit к popisu některých zbyků výraz nižší, bude se vždy jednat o zbytky obsahující 1 až 7 atomů uhlíku.

Výrazem aryl se označují jednojaderné aromatické uhlovodíkové skupiny, které mohou být nesubstituované nebo substituované v jedné nebo několika polohách alkylovými skupinami s 1 až 7 atomy uhlíku, jako je skupina fenylová, tolylová apod., a vícejaderné aromatické skupiny, které mohou být nesubstituované nebo substituované v jedné nebo několika polohách alkylovou skupinou s 1 až 7 atomy uhlíku, jako jsou skupiny naftylová, fenanthrylová nebo anthrylová. Výhodnou arylovou skupinou je skupina fenylová.

V souhlase s jedním provedením se vyrábějí sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X znamená skupinu -0- a R? a R_g znamenají vždy alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, s výhodou skupinu methylovou. Podle dalšího výhodného provedení představuje R₄ skupinu -(CH₂)_yH, kde у má hodnotu 6 až 9, zejména Θ až 9 a nejvýhodněji pak 9. Při tomto provedení vynálezu představují Rp R₂ a s výhodou atomy vodíku nebo R^ a R^ znamenají atomy vodíku a R₂ představuje alkoxyskupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, jako methoxyskupinu nebo ethoxyskupinu. Na druhé straně mohou při tomto provedení R₂ a R₃ znamenat atomy vodíku a R^ atom chloru nebo fluoru, nebo R_x a R₂ mohou znamenat atomy vodíku a R₃ atom fluoru nebo chloru.

V souladu s ještě dalším provedením se vyrábějí sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R₄ představuje seskupení -CH₂(CH₂)_nCH₂OH. Při tomto provedení znamenají ve sloučeninách obecného vzorce I R^, R₂ a R₃ atomy vodíku nebo Κ_χ představuje atom chloru či fluoru a R₂ a R₃ atomy vodíku. Na druhé straně se pak při tomto provedení vyrábějí sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R_x a R₃ znamenají atomy vodíku a R₂ představuje alkoxyskupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, výhodně methoxyskupinu nebo ethoxyskupinu. Při tomto provedení jsou výhodné rovněž ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R^ a R₂ znamenají atomy vodíku a R₃ představuje atom chloru nebo fluoru.

Vynález zahrnuje rovněž soli sloučenin shora uvedeného obecného vzorce I s farmaceuticky upotřebitelnými netoxickými organickými či anorganickými bázemi,' například soli s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin. Výhodnými solemi jsou soli sodné, draselné, hořečnaté nebo vápenaté, jakož i soli s amoniakem nebo s vhodnými netoxickými aminy, j^ko s nižšími alkylaminy, například triethylaminem, hydroxy(nižší)alkylaminy, například 2-hydroxyethylaminem, bis(1-hydroxyethyl)aminem nebo tris(2-hydroxyethyl)aminem, s cykloalkylaminy, například dicyklohexylaminem nebo s benzylaminy, například Ν,Ν'-dibenzylethylendiaminem a dibenzylaminem. Tyto soli je možno připravovat reakcí sloučenin obecného vzorce I, v němž Rg znamená atom vodíku, s anorganickými nebo organickými bázemi, prováděnou běžnými postupy známými v daném oboru.

Sloučeniny obecného vzorce I, jakož i jejich soli, jsou účinné jako modifikátory choroby při léčbě rheumatoidní arthritidy a příbuzných chorob, jako je osteo-arthritis.

Sloučeniny obecného vzorce I je možno používat к léčbě pacientu trpících rheumatoidní arthritidou a příbuznými chorobami. V těchto případech popisované sloučeniny příznivým způsobem upravují následky těchto chorob tím, že zmenšují destrukci kloubů způsobovanou touto chorobou a potlačují zánět, teplotu a bolestivost kloubů vyvolávanou rheumatoidní arthritidou a příbuznými chorobami. Sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli jsou rovněž užitečné к léčbě chorob vznikajících z hyperaktivity imunního systému, jako je transplantační autoimunita, autoimunitní onemocnění a reakce vznikající účinkem štěpu na příjemce. Neočekávatelná absence toxicity sloučenin podle vynálezu je zřejmá ze skutečnosti, že (E,E,E,E)-9-[2-(nonyloxy)fenyl]~ -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina má jak při intraperitoneálním tak orálním podání myším hodnotu LD_5Q vyšší než 1 000 mg/kg.

To, že sloučeniny podle vynálezu jsou účinnými antiarthritickými činidly vyplývá z výsledků dosažených při testování těchto sloučenin na krysách s chronickou arthritidou vyvolanou pomocnou látkou. Tento pokusný systém popsali Billingham a Davies v Handbook of Experimental Pharmacology (ed. J. R. Vane a S. H. Ferreira), sv. 50/11, str. 108 až 144, Springer-Verlag, Berlín, 1979.

Při tomto testu se arthritida vyvolává tak, že se ve dnu 0 do pravých zadních tlapek krysích samců (Charles River Lewis) o hmotnosti 120 až 140 g, kteří byli chováni odděleně a nebyli nijak omezováni v příjmu potravy a vody, subplantární injekcí aplikuje 0,05 ml pomocného činidla to ,5% (hmotnost/objem) suspenze teplem usmrcených organismů Mycobacterium butyricum v těžkém minerálním oleji obsahujícím 0,2 % digitoninu]. Okamžitě po injekci pomocného činidla se změří objemy tlapek (obou zadních tlapek). К sledování vývoje otoku způsobeného zánětlivým procesem v tlapkách s arthritidou se pak měří objemy tlapek v intervalech od 3 do 7 dnů, a to tak, že se tlapka až ke značce na zevním kotníku ponoří do rtuřového plethysmografu.

Testované látky se podávají jednou denně (počínaje dnem injekční aplikace pomocného činidla) žaludeční sondou za použití polyoxyethylensorbitan-monooleátu (Tween 80) jako nosného prostředí, v dávce 0,25 ml/100 g tělesné hmotnosti. Arthritické kontrolní krysy dostávají denní dávky pouze nosného prostředí. Ve dnu 23-25 se krysy usmrtí, jejich plasma se shromáždí a turbidimetrickou metodou za použití síranu amonného, jak popsali Exner a spol, Amer. J. Clin Path, 71, 521-527 (1979), se zjistí hladina fibrinogenu v plasmě. Protizánětlivá účinnost testovaných sloučenin se stanoví porovnáním rozsahu otoku (objem tlapky v příslušném dnu, tj. den 4 až den 25, minus objem tlapky ve dnu 0) u arthritických krys ošetřených testovanou látkou s rozsahem otoku u arthritických krys, jimž bylo podáno pouze nosné prostředí. Ke kvantitativnímu vyhodnocování protizánětlivé účinnosti se používá rovněž testovanou látkou způsobené snížení hladiny fibrinogenu v plasmě. Fibrinogen je bílkovinou vyskytující se ve zvýšeném množství v plasmě krys s arthritidou vyvolanou pomocným činidlem.

Výsledky zjištěné při srovnávání různých sloučenin podle vynálezu s preparátem indomethacin a s kyselinou odvozenou od 13-cis-vitaminu A jsou uvedeny v následující tabulce I:

Tabulka I

Látka	Orálně	Snížení (%) objemu	Změna (sní-	Přírůstek
	podaná	tlapky ve dnu 23	žení) obsahu	tělesné
	dávka	pravá levá	fibrinogenu	hmotnosti
	^umol/kg		v plasmě (%)	(g)

nosné prostředí indomethacin

-	-		-	28-31
3	-66	-67	-30	+ 46
60	-33	-49	-18	- 7

CO₂H

^OC9^H19

-43 -58

-55 +27

OC₉H₁₉

co₂c₂h₅ nhc₈h₁₇ + 24

+ 35

CO₂H

O(CH₂)₈OH +27 .co₂h + 46 oc₉h₁₉

Ve shora uvedené tabulce I dokládá snížení objemu tlapky v procentech účinnost sloučenin podle vynálezu na potlačování otoku způsobovaného arthritidou vyvolanou pomocným činidlem. Jak je z výsledků uvedených v této tabulce zřejmé, sloučeniny podle vynálezu účinně potlačují otok způsobený aplikací pomocného činidla. Dále pak sloučeniny podle vynálezu účinně snižují obsah fibrinogenu v plasmě, který s rheumatoidní arthritidou obecně souvisí. Dále pak, jak je zřejmé z hmotnostních přírůstků, sloučeniny podle vynálezu v testovaných dávkách žádným podstatným způsobem nesnižují hmotnostní přírůstky pokusných zvířat, což svědčí o tom, že sloučeniny podle vynálezu nejsou toxické.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich farmaceuticky upotřebitelné soli je možno používat v široké paletě lékových forem. Popisované sloučeniny lze podávat v jednotkových dávkovačích formách, jako v tabletách, pilulkách, prášcích a kapslích, jakož i ve formě injekčních preparátů, roztoků, čípků, emulzí, disperzí a v jiných vhodných formách. Farmaceutické preparáty obsahující sloučeniny obecného vzorce I se účelně vyrábějí smísením účinné látky s netoxickým farmaceutickým organickým nosičem nebo netoxickým farmaceutickým anorganickým nosičem. Typickými farmaceuticky upotřebitelnými nosiči jsou například voda, želatina, laktosa, škroby, stearát horečnatý, mastek, rostlinné oleje, polyalkylenglykoly, přírodní vazelína a jiné běžně používané farmaceuticky upotřebitelné nosné látky. Farmaceutické prostředky mohou rovněž obsahovat netoxické pomocné látky, jako emulgátory, ochranné látky a smáčedla, apod., jako například sorbitan-monolaurát, triethanolamin-oleát, polyoxyethylensorbitan, dioktyl-natriumsukcinát apod.

Podávaná denní dávka účinných látek pochopitelně kolísá v závislosti na použité nové sloučenině, na zvoleném způsobu podání a na hmotnosti pacienta. Aplikované dávky nejsou omezeny žádnými definitivními hranicemi, protože se obecně jedná o účinná množství, v nichž sloučeniny podle vynálezu projevují svou farmakologickou funkci. Reprezentativní typickou metodou aplikace sloučenin podle vynálezu a jejich solí je aplikace orální. Při této aplikační cestě je možno sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli aplikovat orálně v denní dávce od 0,5 mg/kg do 100 mg/kg. S výhodou je možno tyto sloučeniny podávat denně v jednotkových dávkovačích formách pro orální podání, přičemž denní dávka se pohybuje od 1 do 30 mg/kg tělesné hmotnosti, zvlášť s výhodou pak od 1 do 10 mg/kg.

Ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X znamená skupinu -0-, je možno připravit ze sloučenin obecného vzorce III

ve kterém

Rf, R₂ a mají shora uvedený význam, postupem podle shora uvedeného reakčního schématu 1.

Ve vzorcích uvedených v reakčním schématu 1 mají symboly n, Rf, R₂, R^, R? a Rg shora uvedený význam,· Rg představuje alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, Z znamená odštěpitelnou skupinu, Y představuje arylovou skupinu, výhodně skupinu fenylovou a Z' znamená atom halogenu.

Sloučenina obecného vzorce III se převádí na sloučeninu obecného vzorce VI v reakčním stupni (a) redukcí aldehydické skupiny na skupinu alkoholovou. Tato reakce se provádí za použití obvyklých redukčních činidel převádějících aldehydy na alkoholy. К reakci ve smyslu stupně (a) je možno к danému účelu použít libovolné běžné redukční činidlo. Při provádění této reakce se obecně dává přednost použití borohydridu alkalického kovu, jako natriumborohydridu, jako redukčního činidla. Reakce ve smyslu stupně (a) je možno provádět za použití libovolných podmínek běžně známých pro provádění takovýchto redukčních reakcí. Pokud R₂ představuje hydroxylovou skupinu je obecně výhodné chránit tuto hydroxylovou skupinu v průběhu redukce sloučeniny obecného vzorce III a následující konverse na sloučeninu obecného vzorce II-A.

К chránění hydroxylové funkce ve významu symbolu R₂ je možno použít libovolnou konvenční hydrolýzovatelnou chránící skupinu hydroxylové funkce, jako nižší alkanoylovou skupinu. Tuto esterovou chránící skupinu je možno po přípravě Wittigových solí vzorců XIII а XVI nebo ρσ vzniku etheru vzorce X odštěpit běžnou hydrolýzou esteru.

Sloučenina obecného vzorce IV se převádí na sloučeninu obecného vzorce VI v reakčním stupni (b) reakcí sloučeniny obecného vzorce IV s triarylfosfin-hydrohalogenidem. Tímto způsobem vznikne fosfoniová sul vzorce VI. К provedení této reakce je možno použít libovolnou vhodnou metodu reakce alkoholu allylového typu s triarylfosfin-hydrohalogenidem.

V souladu s dalším provedením je možno sloučeninu obecného vzorce X, v níž R₂ znamená hydroxylovou skupinu, kterážto skupina je chráněna ve formě hydrolýzovatelného esteru, připravit ze sloučeniny obecného vzorce III alkylací nebo etherifikací sloučeninou obecného vzorce V za vzniku sloučeniny obecného vzorce XI.

Ve sloučenině obecného vzorce V může symbol Z znamenat libovolnou běžnou odštěpitelnou skupinu, jak mesyloxyskupinu, tosyloxyskupinu nebo halogenidový iont. К provedení reakce ve smyslu stupně (f) je možno použít libovolnou obvyklou metodu etherifikace hydroxylové . skupiny její reakcí s halogenidovým zbytkem nebo odštěpitelnou skupinou.

Při reakci ve smyslu stupně (f) v případě, že R^ představuje hydroxyalkylovou skupinu, není nutno hydroxylovou funkci obsaženou ve zbytku R₄ chránit. Je tomu tak proto, že za podmínek používaných v tomto reakčním stupni reaguje sloučenina obecného vzorce V se sloučeninou obecného vzorce III za vzniku sloučeniny obecného vzorce XI bez toho, že by bylo nutno chránit hydroxylovou funkci obsaženou v alkylovém řetězci. Alkyláce či etherifikace proběhne přímo na hydroxylové funkci na fenylovém jádru sloučeniny obecného vzorce III, přičemž dochází v jen malé míře nebo vůbec nedochází к reakci s hydroxylovou skupinou obsaženou v alkylovém řétězci vé významu symbolu R₄. Sloučenina obecného vzorce XI se převede na sloučeninu obecného vzorce XII v reakčním stupni (g) redukcí. К převedení sloučeniny obecného vzorce XI na sloučeninu obecného vzorce XII je možno použít tytéž podmínky, jaké byly popsány v souvislosti s reakčním stupněm (a).

Sloučenina obecného vzorce XII se reakcí podle stupně (h) převádí na sloučeninu obecného vzorce XIII, a to reakcí sloučeniny obecného vzorce XII s triarylfosfin-hydrohalogenidem způsobem popsaným výše v souvislosti s reakčním stupněm (b). Sloučenina obecného vzorce XIII se převádí na sloučeninu obecného vzorce X reakcí se sloučeninou obecného vzorce VII

OHC

(VII) ve smyslu reakčního stupně (i). К provádění reakčního stupně (i) je možno použí,t libovolné podmínky běžně užívané při Wittigových reakcích.

Podle dalšího provedení se sloučenina obecného vzorce X vyrábí tak, že se nejprve převede sloučenina obecného vzorce XI na sloučeninu obecného vzorce XIV. Sloučenina obecného vzorce

XI se na sloučeninu obecného vzorce XIV převádí aldolovou kondenzací se sloučeninou obecného vzorce XX. К reakci sloučeniny obecného vzorce XI se sloučeninou obecného vzorce XX za vzniku sloučeniny obecného vzocce XIV je možno použít libovolnou běžnou metodu jíž se provádí aldolová kondenzace. V následujícím stupni se sloučenina obecného vzorce XIV kondenzuje bud Grignardovou reakcí s vinylmagnesiumhalogenidem nebo reakcí s vinyllithiem, za vzniku sloučeniny obecného vzorce XV. Tuto reakci ve smyslu reakčního stupně (k) je možno uskutečnit za použití libovolných podmínek běžně používaných při kondenzaci s lithnými sloučeninami nebo s Grignardovými činidly. Sloučenina obecného vzorce XV se převede na sloučeninu obecného vzorce XVI reakcí s triarylfosfin-hydrohalogenidem postupem popsaným výše v souvislosti s raekčním stupněm (b). Sloučenina obecného vzorce XVI se pak převede na sloučeninu obecného vzorce X v reakčním stupni (m) reakcí se sloučeninou obecného vzorce XVII. Reakce ve smyslu stupně (m) se provádí za použití standardní Wittigovy reakce jak je popsáno v souvislosti s reakcí ve smyslu stupně (i). Sloučenina obecného vzorce XVI poskytne reakcí se sloučeninou obecného vzorce XVII sloučeninu obecného vzorce X. Sloučeninu obecného vzorce X je možno převést na volnou kyselinu, tj. na sloučeninu obecného vzorce I, v němž R^ znamená karboxylovou skupinu, hydrolýzou esterového seskupení. К výrobě sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém představuje karboxylovou skupinu, je možno použít libovolnou konvenční metodu hydrolýzy esterů.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X znamená seskupení -N- , se připravují ze sloučeniny obecného vzorce XXII R^q

ve kterém

Rp R₂ a R^ mají shora uvedený význam, způsobem podle shora uvedeného reakčního schématu 2.

Ve vzorcích uvedených v reakčním schématu 2 mají R^, R₂, R₃, R₄, R?, R_g, R', Z* a Y shora uvedený význam. Symbol R₁₃ ve schématu 2 má stejný význam jako R₄ ale v alkylové skupině odpovídající alkylové skupině R₄ obsahuje o jeden uhlík méně. R₁₃ tedy představuje alkylovou skupinu obsahující 3 až 9 atomů uhlíku nebo zbytek -CH₂(CH₂) CH₂OH, kde m je celé číslo o jednotku nižší než n. To znamená, že m je celé číslo o hodnotě 5 až 6. Symbol R^g v reakčním schématu 2 znamená atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku a R^_Q představuje nižší alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku. Při tomto provedení znamená nižší alkylovou skupinu obsahující o jeden uhlíkový atom méně než alkylová skupina označená R^q.

Podle schématu 2 se sloučenina obecného vzorce XXII nechá reagovat s chloridem kyseliny obecného vzorce XIX, v němž Z' znamená halogen, za vzniku sloučeniny obecného vzorce XXIII, která se pak převádí buč na sloučeninu obecného vzorce XXVI nebo na sloučeninu obecného vzorce XXXI. Pokud R^₃ ve sloučenině obecného vzorce XIX znamená zbytek -CH₂~ (CH₂)^Η,,ΟΗ, v němž m je celé číslo o hodnotě 5 až 6, neovlivňuje přítomnosti hydroxylové skupiny v tomto substituentu R^₃ reakci vedoucí к vzniku sloučeniny obecného vzorce XXVI nebo sloučeniny obecného vzorce XXXI. Bylo zjištěno, že tato hydroxylové skupina v průběhu série reakcí popsané v reakčním schématu 2 zůstává nedotčena.

Tuto hydroxylovou skupinu lze ovšem také chránit vytvořením hydrolýzovatelné etherové funkční skupiny, která hydroxylovou skupinu v průběhu shora uvedených raekcí chrání. К chránění hydroxylové skupiny v průběhu těchto reakcí lze použít libovolnou obvyklou chránící etherovou skupinu. Mezi výhodné zbytky к tvorbě etherových chránících skupin náležejí tetrahdropyranyloxyskupina, terč.butoxyskupina, tri (nižší)alkylsilyloxyskupina, jako trimethylsilyloxyskupina, apod. К chránění terminální hydroxylové skupiny, jež může být přítomna ve zbytku R₁₃, je možno použít libovolnou běžnou etherovou chránící skupinu. Na druhé straně však reakce popsané v reakčním schématu 2 je možno provádět bez jakéhokoli chránění terminální hydroxylové skupiny.

V prvním reakčním stupni tohoto postupu se sloučenina obecného vzorce XXII nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce XIX za vzniku sloučeniny obecného vzorce XXIII. К provedení této reakce je možno použít libovolnou metodu kondenzace aminu s halogenidem kyseliny. V následujícím reakčním stupni se sloučenina obecného vzorce XXIII převede na sloučeninu obecného vzorce XXIV £viz reakční stupeň (η)] , a to působením redukčního činidla na sloučeninu obecného vzorce XXIII. К provedení této reakce je možno použít libovolné běžné redukční činidlo typu aluminiumhydridu s obsahem alkalického kovu, přičemž výhodným redukčním činidlem je lithiumaluminiumhydrid. Tuto reakci je možno provádět za libovolných podmínek běžně používaných při redukcích redukčními činidly typu aluminiumhydridu s alkalickým kovem.

Sloučeninu obecného vzorce XXIV lze pak přes meziprodukt obecného vzorce XXV převést na sloučeninu obecného vzorce XXVI. V prvním reakčním stupni tohoto postupu {* stupeň (o)J se sloučenina obecného vzorce XXIV reakcí s triarylfosfin-hydrohalogenidem za použití postupu popsaného výše v souvislosti s reakčním stupněm (b) převede na fosfoniovou sůl obecného vzorce XXV. Sloučenina obecného vzorce XXV se pak v reakčním stupni (p) reakcí s aldehydem obecného vzorce VII (viz schéma 1) převede na sloučeninu obecného vzorce XXVI. Reakční stupeň (p), jímž se vyrobí sloučenina obecného vzorce XXVI, spočívá ve Wittigově reakci prováděné stejným způsobem jak je popsáno výše u reakčního stupně (i). Sloučeninu obecného vzorce XXVI, ve kterém Rg představuje nižší alkylovou skupinu, je popřípadě možno běžnou bázickou hydrolýzou převést na odpovídající volnou kyselinu. Ke konverzi sloučeniny obecného vzorce XXVI na volnou kyselinu je možno použít libovolnou obvyklou metodu bázické hydrolýzy esterů. Sloučeninu obecného vzorce XXVI, ve kterém obsahuje terminální hydroxylovou skupinu etherifikovanou obvyklou etherovou chránící skupinou, je zase možno kyselou hydrolýzou převést na volný alkohol. К provedení této reakce je možno použít libovolnou běžnou metodu hydrolýzy etherů. Hydrolýzu etherového derivátu obecného vzorce XXVI je možno uskutečnit bud před nebo po kyselé hydrolýze sloužící к hydrolytickému odštěpení esterové chránící skupiny ve významu symbolu Rg. Pokud zbytek R^ ve sloučenině obecného vzorce X v reakčním schématu 1 obsahuje etherifikovanou hydroxylovou skupinu, je možno sloučeninu obecného vzorce X hydrolýzovat stejným způosbem jako sloučeninu obecného vzorce XXVI.

Jinak je možno sloučeninu obecného vzorce XXIV převést na terciární amin obecného vzorce XXXI. Při této přeměně se sloučenina obecného vzorce XXIV v reakčním stupni (q) nechá reagovat s halogenidem kyseliny obecného vzorce XIX-A za vzniku sloučeniny obecného vzorce XXVII. Tato reakce se provádí stejným způsobem, jaký je popsán výše v souvislosti s reakcí, jíž se převádí sloučenina obecného vzorce XXII na sloučeninu obecného vzorce XXIII.

Sloučenina obecného vzorce XXVII se v reakčním stupni (r) převede na sloučeninu obecného vzorce XXIX, a to reakcí s lithiumaluminiumhydridem jako redukčním činidlem, jak je popsáno výše v souvislosti s reakčním stupněm (n).

V následujícím stupni tohoto reakčního schématu se sloučenina obecného vzorce XXIX převede na sloučeninu obecného vzorce XXX £viz reakční stupeň (s)], a to reakcí s triarylfosfin-hydrohalogenidem. Tato reakce se provádí stejným způsobem jaký byl popsán výše v souvislosti s reakčním stupněm (b). Sloučenina obecného vzorce XXX se v reakčním stupni (t) reakcí se sloučeninou obecného vzorce VII (viz reakční schéma 1) převede na sloučeninu obecného vzorce XXXI. Reakce ve smyslu reakčního stupně (t) spočívá ve Wittigově reakci. Reakční stupeň (t) je možno provádět stejným způsobem jaký byl popsán výše v souvislosti s reakčním stupněm (i). Sloučeninu obecného vzorce XXXI, ve kterém Rg představuje nižší alkylovou skupinu, lze popřípadě bázickou hydrolýzou převést na odpovídající sloučeninu obecného vzorce XXXI, obsahující volnou kyselou skupinu. Pokud zbytek ve významu symbolu obsahuje terminální hydroxylovou skupinu chráněnou ve formě hydrolýzovatelného etheru, je možno takovouto sloučeninu obecného vzorce XXXI běžnou hydrolýzou etherového seskupení převést na odpovídající sloučeninu s volnou hydroxylovou skupinou ve zbytku R₄. Tuto hydrolýzu etherového seskupení je možno uskutečnit před nebo až po hydrolýze esterové skupiny ve významu symbolu Rg.

V případě, že v reakčním schématu 2 znamená R₂ hydroxylovou skupinu, je výhodné chránit tuto hydroxylovou skupinu esterovou chránící skupinou. Tuto esterovou chránící skupinu lze po vzniku Wittigovy soli obecného vzorce XXX opět odštěpit.

Ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X znamená skupinu -(^H-, se připravují ze sloučeniny obecného vzorce XXXV Rg^

ve kterém

Z znamená etherový zbytek, atom bromu nebo atom jodu,

Rg, R₃ a Rg mají shora uvedený význam a

RgQ představuje atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu, postupem podle reakčního schématu 3.

Ve vzorcích uvedených v reakčním schématu 3 mají Rg, R₂ , Rg, R^, Ry, R_g , R', RgQ, Rgg, Y, Z' a Z shora uvedený význam.

Podle reakčního schématu 3 se sloučenina obecného vzorce XXXV nejprve v reakčním stupni (u) podrobí reakci se sloučeninou obecného vzorce XXXIV, za vzniku sloučeniny obecného vzorce XXXVI. Tento postup spočívá ve Wittigově reakci. Ve sloučenině obecného vzorce XXXVI může Rgg popřípadě představovat seskupení -CH₂~(CH₂)^-OH, v němž může být volná hydroxylové skupina popřípadě chráněná převedením na libovolnou z výše uvedených obvyklých etherových skupin. Bylo však zjištěno, Že v daném případě není nutno tuto volnou hydroxylovou skupinu chránit převedením na ether. Při provádění reakcí podle reakčního schématu 3 není tato volná hydroxylová skupina při reakcích, jimiž se sloučenina obecného vzorce XXXVI převádí na sloučeninu obecného vzorce XXXXI, napadána. Pro dosažení nejlepších výtěžků je však obecně výhodné chránění této hydroxylové skupiny tvorbou hydrolýzovatelného etherového seskupení.

Reakce ve smyslu reakčního stupně (u) spočívá ve Wittigově reakci mezi sloučeninou obecného vzorce XXXV a sloučeninou obecného vzorce XXXIV za použití stejných reakčních podmínek, jaké byly popsány výše v souvislosti s reakčním stupněm (i).

Sloučeninu obecného vzorce XXXVI je možno v reakčním stupni (v) převést hydrogenací na sloučeninu obecného vzorce XXXVII. Tuto reakci je možno uskutečnit za použití libovolných hydrogenačních metod. Mezi běžné hydrogenační metody náleží působení vodíku v přítomnosti katalyzátoru na sloučeninu obecného vzorce XXXVI v inertním organickém rozpouštědle. К této reakci je možno použít libovolný běžný hydrogenační katalyzátor, přičemž jedním z výhodných katalyzátorů je paladium. Tuto reakci je možno provádět za použití libovolného obvyklého inertního organického rozpouštědla. Při provádění rakce ve smyslu stupně (v) lze dále použít libovolné reakční podmínky obvyklé u katalytických hydrogenací.

V následujícím stupni tohoto postupu se sloučenina obecného vzorce XXXVII převádí na sloučeninu obecného vzorce XXXIX £viz reakční stupeň (w)] , a to reakcí sloučeniny obecného vzorce XXXVII s formaldehydem nebo sloučeninou uvolňující formaldehyd. Při provádění této reakce se sloučenina obecného vzorce XXXVII nejprve převádí na kovový derivát působením alkalderivátu alkalického kovu, například n-buty11ithia. Obecně se tato reakce provádí v inertním organickém rozpouštědle, jako v etherovém rozpouštědle. Výhodnými rozpouštědly jsou diethyl256392 ether a tetrahydrofuran. Teplota a tlak nehrají při provádění této reakce rozhodující roli. Zmíněnou reakci lze uskutečnit při teplotě místnosti a za atmosférického tlaku. Je-li to žádoucí, lze použít vyšší i nižší teploty. Po reakci sloučeniny obecného vzorce XXXVIII s alkylderivátem alkalického kovu se do reakčního prostředí přidá formaldehyd nebo sloučenina uvolňující formaldehyd. К danému účelu je možno použít kteroukoliv běžnou sloučeninu schopnou uvolňovat formaldehyd, jako je paraformaldehyd. Tato reakce se provádí ve stejném reakčním prostředí a za stejných podmínek jako metalace sloučeniny obecného vzorce XXXVIII.

Sloučenina obecného vzorce XXXIX se v reakčním stupni (x) převede na sloučeninu obecného vzorce XXXX, a to reakcí sloučeniny obecného vzorce XXXIX s triarylfosfin-hydrohalogenidem. Tato reakce se provádí stejným způsobem jako bylo popsáno výše v souvislosti s reakčním stupněm (b). Sloučenina obecného vzorce XXXX se v reakčním stupni (y) reakcí se sloučeninou obecného vzorce VII [viz schéma 1] převede na sloučeninu obecného vzorce XXXXI. Tato reakce ve smyslu stupně (y) spočívá ve Wittigově reakci prováděné za stejných podmínek jaké byly popsány v souvislosti s reakčním stupněm (i). Sloučeninu obecného vzorce XXXXI je možno převést na odpovídající sloučeninu obsahující namísto zbytku R' volnou karboxylovou skupinu. Tato reakce představuje obvyklou hydrolýzu esteru prováděnou shora popsaným způsobem, к její muž uskutečnění je možno použít libovolnou konvenční metodu hydrolýzy esterů. Pokud zbytek obsahuje terminální hydroxylovou skupinu chráněnou etherovou chrániči skupinou, je možno tuto etherovou skupinu za použití běžné hydrolýzy etherů, jako vodnou anorganickou kyselinou, hydrolyticky odštěpit za vzniku volné hydroxylové skupiny. К danému účelu je možno použít libovolnou konvenční metodu hydrolýzy etherů. Hydroxylovou skupinu chráněnou ve formě etheru je možno hydrolýzovat bud před nebo po hydrolýze esterové skupiny jíž vzniká sloučenina obecného vzorce XXXXI ve formě volné kyseliny.

Mají-li se získat sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X představuje zbytek -C=CH-, nechá se sloučenina obecného vzorce XXXV ve schématu 1 reagovat v reakčním stupni (u) se sloučeninou obecného vzorce XXXIV, kde znamená zbytek R^, za vzniku sloučeniny obecného vzorce XXXVI, v němž R₁₃ znamená zbytek Tato sloučenina obecného vzorce XXXVI, ve kterém R^₃ znamená zbytek R^, se pak podrobí stejné sérii reakcí jako sloučenina obecného vzorce XXXVII, t j. reakčním stupňům (w), (x) a (y), za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém

X znamená zbytek

-C=CHl

Pokud R₂ ve sloučenině obecného vzorce XXXV v reakčním schématu 3 představuje hydroxylovou skupinu, je výhodné chránit tuto hydroxylovou skupinu esterifikaci nižší alkanovou kyselinou. Pb vzniku Wittigovy soli obecného vzorce XXXX je možno tuto esterovou chránící skupinu odštěpit. '

Sloučeniny shora uvedeného obecného vzorce I a důležité meziprodukty obecného vzorce II

v kterýchžto vzorcích děný význam, je možno představuje X zbytek a zbývající obecné symboly mají shora uve^R10 připravit ze sloučeniny obecného vzorce L

ve kterém

Rp R₂, R^ a Z mají shora uvedený význam, postupem podle erakčního schématu 4.

Ve vzorcích uvedených v reakčním schématu 4 mají symboly r^, R₂, Rg, r?, Rg, r',

Y a Z shora uvedený význam a R^ představuje zbytek R₄, přičemž hydroxylové skupina obsažená ve zbytku R^j- je chráněna ve formě hydrolýzovatelné etherové skupiny, jako tetrahydropyranylově skupiny, jakož i libovolné jiné etherové skupiny jmenované výše.

Sloučenina obecného vzorce L se reakcí s alkoxidem alkalického kovu obecného vzorce L-A převede na sloučeninu obecného vzorce LI. Tato reakce se provádí tak, že se na sloučeninu obecného vzorce L působí sloučeninou obecného vzorce L-A za podmínek běžně používaných při reakci alkoxidu alkalického kovu s halogenidem.

V následujícím stupni se sloučenina obecného vzorce LI převede na sloučeninu obecného vzorce LII tak, že se na sloučeninu obecného vzorce LI nejprve působí alkyllithiem, jako n-butyllithiem, čímž dojde к metalaci sloučeniny obecného vzorce LI. Metalovaná sloučenina obecného vzorce LI se pak podrobí reakci s formaldehydem nebo se sloučeninou uvolňující formaldehyd. Při přeměně sloučeniny obecného vzorce LI na sloučeninu obecného vzorce LII se používají tytéž reakční podmínky, jaké byly popsány v souvislosti s reakčním stupněm (w). Sloučenina obecného vzorce LII se postupem popsaným výše v reakčním stupni (b) převede reakcí s triarylfosfin-hydrohalogenidem na sloučeninu obecného vzorce LIII. Fosfoniová sůl obecného vzorce Lili se podrobí Wittigově reakci se sloučeninou obecného vzorce VII (viz schéma 1) za vzniku sloučeniny obecného vzorce LIV. Tato reakce, vedoucí к vzniku sloučeniny obecného vzorce LIV, se provádí stejným způsobem, jaký byl popsán výše v souvislosti s reakčním stupněm (i).

Pokud zbytek R₁₅ ve sloučenině obecného vzorce LIV obsahuje chráněnou hydroxylovou skupinu, je možno tuto skupinu podrobit hydrolýze prováděné obvyklými metodami hydrolýzy snadno odštěpitelných etherových skupin, za vzniku sloučeniny s volnou hydroxylovou skupinou. К danému účelu je možno použít libovolnou běžnou metodu hydrolýzy etherových chránících skupin. Podmínky obvykle pužívané к hydrolýze etherových chránících skupin neovlivní další etherovou skupinu obsaženou ve sloučenině obecného vzorce LIV. Sloučeninu obecného vzorce LIV lze běžnou hydrolýzou esteru převést na odpovídající volnou kyselinu.

Pokud symbol R₂ ve sloučeninách obecných vzorců L, LI, LII a LIII znamená hydroxylovou skupinu, je výhodné chránit tuto hydroxylovou skupinu pomocí hydrolýzovatelné esterové skupiny, jako nižší alkanoyloxyskupiny. Hydrolýzovatelnou esterovou chránící skupinu je možno odštěpit po vzniku Wittigovy soli obecného vzorce LIII.

Na dvojných vazbách v polohách 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8, 9 ve sloučenině obecného vzorce I mohou, je-li to žádoucí, být bud cis- nebo trans-konfigurace. Zmíněné sloučeniny však mohou existovat i ve formě směsi různých cis- a trans-isomerů. Ve sloučenině obecného vzorce VII mohou být přítomné dvojné vazby bud v cis- nebo trans-konfiguraci, v závislosti na žádaném uspořádání na dvojných vazbách ve sloučeninách obecného vzorce I. Při Wittigově reakci prováděné při výrobě sloučenin obecných vzorců I а II, jako v reakčním stupni (i) apod., vzniká dvojná vazba v poloze 8, 9 jako směs 8,9-cis- a -trans-isomerů. Tyto cis- a trans-isomery je možno separovat obvyklými způsoby, jako frakční krystalizaci apod.

Dále pak, pokud sloučeniny obecného vzorce I obsahují v poloze 2,3 dvojnou vazbu v trans-konfiguraci, je možný tento isomer obvyklými isomerizačními technikami známými v daném oboru převést na odpovídající sloučeninu s dvojnou vazbou v cis-konfiguraci. Mezi tyto techniky náleží působení jodu v inertním organickém rozpouštědle na příslušnou sloučeninu obecného vzorce I. isomerizací jodem se získá sloučenina obecného vzorce I s dvojnou vazbou v poloze

2,3 s cis-konfiguraci.

Sloučeniny obecného vzorce I zahrnují všechny geometrické isomery včetně směsí těchto geometrických isomerů.

Sloučenina obecného vzorce XI, ve kterém R^ znamená atom fluoru, je novou látkou a lze ji připravit ze sloučeniny obecného vzorce LV

ve kterém

R₂ a mají shora uvedený význam, .

postupem podle reakčního schématu 5, v němž mají symboly R₂, R^ a R^ shora uvedený význam.

Podle reakčního schématu 5 se sloučenina obecného vzorce LV alkyluje reakcí s allylbromidem. Pokud se má získat sloučenina, v níž R₂ představuje hydroxylovou skupinu, používá se jako výchozí materiál sloučenina obecného vzorce LV, v němž hydroxylová skupina ve významu symbolu R₂ je chráněna esterifikací, tj. sloučenina obecného vzorce LV, v němž R₂ představuje chráněnou hydroxylovou skupinu. К provedení reakce, jíž se sloučenina obecného vzorce LV převádí na sloučeninu obecného vzorce LVI, je možno pužít libovolnou vhodnou metodu alkylace hydroxylové skupiny allylbromidem. Sloučenina obecného vzorce LVI se pak záhřevem na teplotu od 190 °C do 230 °C přesmykne na sloučeninu obecného vzorce LVII. К tomuto přesmyku může dojít bez použití rozpouštědla nebo v přítomnosti výševroucího uhlovodíkového rozpouštědla. Pokud R^ znamená atom vodíku, získá se sloučenina obecného vzorce LVII ve formě směsi s isomerní sloučeninou odpovídající obecnému vzorci LVII, v němž allylová skupina se nachází v para-poloze к atomu fluoru na benzenovém kruhu. Tento isomer je možno oddělit nebo jej lze podrobit následujícím raekcím a oddělit jej z reakční směsi v pozdějším reakčním stupni.

Sloučenina obecného vzorce LVII se pak reakcí se sloučeninou obecného vzorce V.(schéma 1), jak je uvedeno v reakčním stupni (f), převede na sloučeninu obecného vzorce LVIII. V následujícím reakčním stupni tohoto reakčního schématu se sloučenina obecného vzorce LVIII převede na sloučeninu obecného vzorce LIX, a to isomerizací působením silné báze, jako alkoxidu alkalického kovu v přítomnosti inertního organického rozpouštědla, s výhodou působením terc.butoxidu draselného v dimethylsulfoxidu. Sloučenina obecného vzorce LIX se působením plynného ozonu převede na sloučeninu obecného vzorce LX. Tato reakce se provádí při teplotě od -70 °C do -20 °C, přičemž se pracuje v inertním organickém rozpouštědle. К danému účelu je možno použít kterékoli obvyklé inertní organické rozpouštědlo, s výhodou halogenovaný uhlovodík, jako methylenchlorid.

Sloučenina obecného vzorce LX je sloučeninou obecného vzorce XI, ve kterém R^ znamená atom fluoru. Tuto sloučeninu je možno v souladu s reakčním schématem 1 převést na sloučeninu · obecného vzorce X.

Pokud R₂ znamená hydroxylovou skupinu, jsou ve sloučenině obecného vzorce III přítomny dvě hydroxylové skupiny. Je tedy obecně výhodné připravovat sloučeninu obecného vzorce XI, ve kterém R₂ znamená chráněnou hydroxylovou skupinu, ze sloučenin obecného vzorce LXI postupem podle reakčního schématu 6. Tímto způsobem je možno připravit sloučeniny obecného vzorce I, v němž X znamená skupinu -0-, R₂ představuje hydroxylovou skupinu a R^ a R^ mají shora uvedený význam. V reakčním schématu 6 R^ a R^ spolu s navázaným atomem kyslíku představuje hydroxylovou skupinu chráněnou běžnou hydrolýzovatelnou chránící skupinou, s výhodou nižší alkanoylovou skupinou.

Podle reakčního schématu 6 se sloučenina obecného vzorce LXI převede na sloučeninu obecného vzorce LXII za použití stejné reakce, jaká je popsána v souvislosti s konversí sloučeniny obecného vzorce LV na sloučeninu obecného vzorce LVI (reakční schéma 5). Sloučenina obecného vzorce LXII se pak převede na sloučeninu obecného vzorce LXIII za použití stejného postupu, jaký je popsán v souvislosti s konversí sloučeniny obecného vzorce LVI na sloučeninu obecného vzorce LVII. V následujících stupních se sloučenina obecného vzorce LXIII převede na sloučeninu obecného vzorce LXIV stejným postupem, jaký je popsán v souvislosti se stupněm (д') v reakčním schématu 5 a pak na sloučeninu obecného vzorce LXV postupem popsaným v souvislosti se stupněm (h”) v reakčním schématu 5. Konverse brombenzenového derivátu obecného vzorce LXV na fenolickou sloučeninu obecného vzorce LXVI se provádí postupy v daném oboru dobře známými, jako je postup, který popsali Kidwell a Darling, Tetrahedron Letters, (1966), str. 531 až 535.

V následujícím stupni přípravy meziproduktu obecného vzorce XI, v němž R₂ představuje chráněnou hydroxylovou skupinu, tj. sloučeniny obecného vzorce XI-A, se hydroxylová skupina ve sloučenině obecného vzorce LXVI chrání esterifikací libovolnou běžnou hydrolýzovatelnou esterovou skupinou za vzniku sloučeniny obecného vzorce LXVII, v němž R₂ společně s navázaným atomem kyslíku tvoří hydrolýzovatelné esterové seskupení. К přípravě sloučeniny obecného vzorce LXVII je možno použít libovolnou běžnou metodu esterifikace hydroxylových skupin organickými kyselinami, jako nižšími alkanovými kyselinami obsahujícími 1 až 7 atomů uhlíku. Sloučenina obecného vzorce XI-A se připraví ze sloučeniny obecného vzorce LXVII reakcí popsanou výše v souvislosti s konversí sloučeniny obecného vzorce LIX na sloučeninu obecného vzorce LX (viz schéma 5). .

Při provádění konverse sloučeniny obecného vzorce XI-A na sloučeninu obecného vzorce XVII, jak je popsáno v reakčním schématu 1, je obecně výhodné hydrolýzovat esterový substituent tvořící zbytek R₂ po vzniku Wittigovy soli obecného vzorce XIII nebo XVI.

V souhlase s dalším provedením vynálezu je možno sloučeninu obecného vzorce XI, ve kterém znamená trifluormethylovou skupinu (tj. sloučeninu obecného vzorce XI-B) připravit reakcí podle schématu 7 ze sloučeniny obecného vzorce LXX. V prvním reakčním stupni tohoto postupu se sloučenina obecného vzorce LXX převede na sloučeninu obecného vzorce LXXI za použití stejného postupu, jaký byl popsán výše v souvislosti s reakcí podle stupně (f), kdy se sloučenina ' obecného vzorce III podrobovala reakci se sloučeninou obecného vzorce V za vzniku sloučeniny obecného vzorce XI, Při této reakci v případě, že R₂ znamená hydroxylovou skupinu, probíhá alkylace na hydroxylové skupině v ortho-poloze к skupině CF^ velmi pomalu. Tuto skupinu tedy není nezbytně nutno chránit, protože alkylace probíhá přednostně na hydroxylové skupině v meta-poloze. Směsi alkylovaných produktů, vznikající při této reakci, je možno dělit běžnými separačními postupy. Sloučenina obecného vzorce LXXI se převede na sloučeninu obecného vzorce XI-B běžnou formylací benzenového kruhu, jako působením alkyllithia a dimethylformamidu.

Vlastním předmětem vynálezu je způsob výroby sloučenin shora uvedeného obecného vzorce I a jejich solí, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce VII

OHC—(— C=CH-CH=CH-)~ C=CH-C-OR' гл У (VII') nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce XVI

(XVI') kde man/ mají hodnotu 0 nebo 1 s tím, že součet m + n'je vždy roven 1 a pokud m má hodnotu 0, znamená X skupinu -0-,

R^, Rg, R^, R^, R?, Rq а X mají shora uvedený význam,

R' znamená alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku,

Y znamená arylový zbytek, jako zbytek fenylový a

Z' znamená halogenidový iont, načež se popřípadě alkylesterové seskupení -COOR' ve výsledném produktu převede na volnou karboxylovou skupinu a získaný produkt obecného vzorce I, v němž znamená volnou karboxylovou skupinu, se popřípadě převede na svoji farmaceuticky upotřebitelnou sůl.

Vynález ilustrují následující příklady provedení, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje. Výrazem ether se v těchto příkladech míní diethylether a odpařování rozpouštědel se provádí ve vakuu.

Přikladl /[2-(nonyloxy)fenyl]methyl/trifenylfosfoniumbromid

110 g 2-hydroxybenzaldehydu se alkyluje smísením se 180 g 1-bromnonanu, bezvodým uhličitanem draselným a 800 ml dimethylformamidu. Tato směs se 14 hodin zahřívá na 80 °C, pak se к ní přidá hexan a voda, hexanový extrakt se zahustí a zbytek se podrobí destilaci. Získá se 210 g-2-nonyloxybenzaldehydu o teplotě varu 121 °C/40 Pa.

Roztok 100 g shora připraveného 2-nonyloxybenzaldehydu v 1 000 ml ethanolu se při teplotě 10 °C redukuje přidáním 6 g natriumborohydridu (nadbytek). Směs se 15 až 20 minut míchá při teplotě místnosti, načež se vzniklý 2-nonyloxybenzylalkohol izoluje extrakcí hexanem. Po odpaření hexanu ve vakuu se získá 98 g surového 2-nonyloxybenzylalkoholu. Výsledný 2-nonyloxybenyzlalkohol se vnese do směsi 144 g trifenylfosfin-hydrobromidu a 500 ml acetonitrilu a vzniklý roztok se 14 hodin zahřívá к varu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a zbytek se krystaluje ze směsi tetrahydrofuranu a ethyletheru. Získá se 208 g čistého /£2-(nonyloxy)fenyljmethyl/trifenylfosfoniumbromidu.

Příklad 2 f (2-hydroxyfeny1)methyl]trifeny1fosfoniumbromid

Na 2-hydroxybenzylalkohol se postupem popsaným v příkladu 1 působí trifenylfosfin-hydrobromidem v acetonitrilu za vzniku £(2-hydroxyfenyl)methyl]trifenylfosfoniumbromidu.

Příklad 3

Ethylester (E,E,E,E)-9-(2-hydroxyfenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny

Roztok 1 mol [(2-hydroxyfenyl)methyl] trifenylfosfoniumbromidu v tetrahydrofuranu se při teplotě -35 °C působením roztoku n-butyllithia v hexanu (2,1 molekvivalentu) převede na ylid, který se podrobí reakci s 1 mol ethylesteru 7-formyl-3-methy1-2,4,6-oktatrienové kyseliny. Reakční směs se ještě 15 minut míchá při teplotě -70 °C, načež se organické produkty izolují za použití směsi hexanu a ethylacetátu (4:1) a působením zředěné minerální kyseliny (2M vodná kyselina chlorovodíková) se z nich po chromatografii na krystalizací ze směsi dichlormethanu a hexanu získá ve výtěžku 90 % čistý ethylester (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-(2-hydroxyfenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.

Příklad 4

Ethylester (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-(2-hydroxyfenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny

Směs 0,5 mol 2-hydroxybenzaldehydu, 0,.6 mol (7-karboxy-2,6-dimethyl-2,4,6-heptatrien-l-yl)trifenylfosfoniumbromidu a 750 ml 1,2-epoxybutanu se 30 minut zahřívá к varu pod zpětným chladičem, pak se ochladí, vylije se do směsi stejných objemových dílů etheru a hexanu a po filtraci se filtrát zahustí. Zbytek poskytne po krystalizací ze směsi etheru a hexanu ve výtěžku 38 % ethylester (E,E,E,E)-9-(2-hydroxyfenyl)-3,7-dimethy1-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny o teplotě tání 143 až 145 °C.

Příklad 5 ' (E,E,E,E)-9-[2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethy1-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

Roztok 150 g /[2-(nonyloxy)fenyljmethyl/trifenylfosfoniumbromidu v 1 100 ml tetrahyrofuranu se ochladí na -50 °C, čímž se získá jemná suspenze pevné soli, к níž se přidá 180 ml 1,6M roztoku n-butyllithia v hexanu za vzniku roztoku ylidu. Směs se ještě 15 minut míchá při teplotě -40 °C, pak se ochladí na -70 °C a přidá se к ní 65 g ethylesteru 7-formyl-3-methyl-2,4,6-oktatrienové kyseliny rozpuštěného ve 250 ml tetrahydrofuranu. К reakční směsi se přidá hexan a 40% vodný methanol, a hexanový extrakt se zahustí. Získá se 64 g (výtěžek 58 %) ethylesteru (Ε,Ε,E,E)-9-[2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny o teplotě tání 52 až 53 °C.

Tento ester se podrobí hydrolýze, která se provádí tak, že se 70 g esteru rozpustí v 1 000 ml ethanolu, к roztoku se přidá roztok 80 g hydroxidu draselného ve 400 ml vody a směs se. 1 hodinu zahřívá к varu pod zpětným chladičem. Po přidání vody a vodné minerální kyseliny se pevné podíly extrahují chloroformem, organický extrakt se zahustí a zbytek se krystaluje ze směsi ethylacetátu a hexanu. Získá se 38 g (Ε,Ε,Ε,E)-9-[2-(nonyloxy)feny1]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny o teplotě tání 102 až 103 °C.

Příklad 6 (Ε,Ε,Ε,Ε)-3,7-dimethyl-9-/2-[(2,2-dimethyloktyl)oxy]fenyl/-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

Analogickým způsobem jako v příkladu 1 2-hydroxybenzaldehyd kondenzuje s 2,2-dimethyl-1-jodoktanem za vzniku 2-(2,2-dimethyloktyloxy)benzaldehydu, který se redukuje na 2-(2,2-dimethyloktyloxy ) benzylalkohol , jenž se pak převede na /[2-(2,2-dimethyloktyloxy)fenyl] methyl/trifenylfosfoniumbromid. Kondenzací tohoto fosfoniumbromidu s ethylesterem 7-formyl-3-methyl-2,4,6-oktatrienové kyseliny postupem popsaným v příkladu 3 a následující hydrolýzou jako v příkladu 5 se získá (Ε,Ε,Ε,E)-3,7-dimethyl-9-/2-[(2,2-dimethyloktyl)oxy]fenyl/-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina tající po krystalizací ze směsi dichlormethanu a hexanu při 113 až 117 °C.

Příklad 7 (Ε,Ε,Ε,Ε)-3,7-dimethyl-9-£2-£(oktyloxy)methyl]fenyl]-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

Lithium-oktanoát, připravený z oktanolu a n-butyllithia, se ve směsi tetrahydrofuranu, hexanu a dimethylformamidu kondenzuje s 2-brombenzylbromidem za vzniku 2-(oktyloxy)methylbrombenzenu. Na tento materiál se působí nejprve n-butyllithiem ve směsi etheru a hexanu, a pak paraformaldehydem, za vzniku 2-(oktyloxy)methylbenzylalkoholu. Tento meziprodukt se reakcí s trifenylfosfoniumbromidem převede na ££2-£(oktyloxy)methyl]fenyl]methyl]trifenylfosfoniumbromid. Kondenzací tohoto materiálu s ethylesterem 7-formyl-3-methyl-2,4,6-oktatrienové kyseliny jako v příkladu 3 a následující hydrolýzou jako v příkladu 5 se získá (E,E,E,E)-3,7-dimethyl-9-£2-£(oktyloxy)methyl]fenyl]-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina tající po krystalizaci ze směsi dichlormethanu a hexanu při 120 až 121 °C.

Příklad8 (E,E, E,E)-9-£2-chlor-6-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

2-chlor-6-hydroxybenzaldehyd se alkyluje 1-bromnonanem postupem podle příkladu 1, za vzniku 2-chlor-6-nonyloxybenzaldehydu. Redukcí této látky natriumborohydridem jako v příkladu 1 se získá 2-chlor-6-nonyloxybenzylalkohol, který reakcí s trifenylfosfin-hydrobromidem v acetonitrilu jako v příkladu 1 poskytne ££2-chlor-6-(nonyloxy)fenyl]methyl] trifenylfosfoniumbromid. Tento meziprodukt se kondenzuje s ethylesterem 7-formyl-3-methyl-2,4,6-oktatrienové kyseliny postupem popsaným v příkladu 3, za vzniku ethylesteru (E,E,E,E)-9-£2-chlor-6-(nonyloxy )fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny. Tento ester se hydrolýzou jako v příkladu 5 převede na (E,E,E,E)-9-£2-chlor-6-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenovou kyselinu tající po krystalizaci ze směsi ethylacetátu a hexanu při 129 až 131 °C.

Příklad 9 (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-(5-methoxy-2-nonyloxyfenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

5-methoxy-2-hydroxybenzaldehyd se alkyluje nonylbromidem a redukuje natriumborohydridem jako v příkladu 1, za vzniku 5-methoxy-2-nonyloxybenzylalkoholu, který reakcí s trifenylfosfin-hydrobromidem poskytne £(5-methoxy-2-nonyloxyfenyl)methyl] trifenylfosfoniumbromid. Kondenzací tohoto materiálu s ethylesterem 7-formyl-3-methyl-2,4,6-oktatrienové kyseliny jako v příkladu 3 a následující hydrolýzou jako v příkladu 5 se získá (E,E,E,E)-9-(5-methoxy-2-nonyloxyfenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina tající po krystalizaci z methanolu při 125 až 126 °C.

Příklad 10 .

(E,E)-£5-(2-nonyloxyfenyl)-3-methyl-2,4-pentadienyl] trifenylfosfoniumbromid g 2-(nonyloxy)benzaldehydu, rozpuštěného v 500 ml acetonu, se při teplotě místnosti nechá 18 hodin reagovat se 100 ml 1M vodného roztoku hydroxidu sodného. К reakční směsi se přidá směs roztoku chloridu sodného a směsi stejných objemových dílů ethylacetátu a hexanu, organická fáze se zahustí a zbytek se krystaluje z hexanu. Získá se 53 g 4-(2-nonyloxyfenylj-3-buten-2-onu.

Roztok 58 g 4-(2-nonyloxyfenyl)-3-buten-2-onu ve 200 ml tetrahydrofuranu se při teplotě

-30 °C přidá к 200 ml 1,6M roztoku vinylmagnesiumbromidu v tetrahydrofuranu, zředěným dalším tetrahydrofuranem na objem 1 000 ml. Po skončeném přidávání se směs 30 minut míchá při teplotě °C, pak se к ní přidá 100 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného a 2 litry etheru a výsledná směs se filtrací zbaví pevných podílů. Po zahuštění organického extraktu a vyčištění zbytku chromatografií na silikagelu se získá 40 g olejovitého (E)-5-(2-nonyloxyfenyl)-3-hydroxy-3-methyl-l,4-pentadienu.

К suspenzi 66 g trifenylfosfin-hydrobromidu ve 300 ml acetonitrilu se při teplotě 10 °C přidá roztok 66 g (E)-5-(2-nonyloxyfenyl)-3-hydroxy-3-methyl-l,4-pentadienu ve 250 ml acetonitrilu. Po zahřátí na teplotu místnosti se směs při této teplotě 2 hodiny míchá, přičemž přejde na roztok. Tento roztok se extrahuje dvakrát vždy 250 ml hexanu, acetonitrilová vrstva se zahustí na objem cca 400 ml a ochladí se na -10 °C. Pevný produkt se odfiltruje a po promytí acetonitrilem a hexanem poskytne 21 g čistého (E,E)f5-(2-nonyloxyfenyl)-3-methyl-2,4-pentadienyl] trifenylfosfoniumbromidu.

Příklad 11

Pracuje se postupem podle příkladu 5 s tím, že se jako výchozí materiál použije (E,E)- [5-(2-nonyloxyfenyl)-3-methyl-2,4-pentadienyl] trifenylfosfoniumbromid. Ylid se nechá reagovat s ethylesterem 3-formyl-2-butenové kyseliny a po vyčištění chromatografii na silikagelu a po hydrolýze vodně ethanolickým roztokem hydroxidu draselného jako v příkladu 5 se získá (E, E, E, E)-9-(2-nonyloxyfenyl)-3, 7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina.

Příklad 12 (Z ,Ε,Ε,Ε)-9-^2-(nonyloxy)fenyl-] 3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina g ethylesteru (E,Ε,Ε,E)-9-[2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny se rozpustí ve 200 ml hexanu obsahujícího 0,5 g jodu a výsledný roztok.se 30 minut míchá při teplotě místnosti. Hexan se zbaví jodu promytím 10% (hmotnostní %) vodným roztokem thiosíranu sodného, vysuší se a zahustí se. Získá se směs isomerních sloučenin lišících se konfigurací na dvojné vazbě. Dělením prováděným chromatografii na silikagelu se získá 1,5 g ethylesteru (Z,E,E,E)-9-[2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny v čistém stavu. Tento produkt poskytne hydrolýzou vodně ethanolickým roztokem hydroxidu draselného za varu pod zpětným chladičem čistou (Z ,Ε,Ε,Ε)-9-(^2-(nonyloxy) fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenovou kyselinu o teplotě tání 135 až 136 °C.

Příklad 13 (Ε,Ε,Ε,Z)-9-[j2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

Materiál z matečných louhů odpadajících při krystalizaci ethylesteru (E,Ε,Ε,Ε)-9-^2-(nonyloxy) fenyl] —3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny v příkladu 5 je tvořen směsí obsahující různé isomery. Po vyčištění chromatografii se získá ethylester o čistotě 80 %, který po hydrolýze prováděné jako v příkladu 5 poskytne čistou (Ε,Ε,Ε, Z)-9-[^2-(nonyloxy) fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenoVou kyselinu o teplotě tání 105 až 109 °C.

Příklad 14

2-decyl-l-brombenzen

0,1 mol nonylmethyl-trifenylfosfoniumbromidu ve 200 ml tetrahydrofuranu se při teplotě -10 °C převede působením 0,1 molekvivalentu n-butyllithia (1,6M hexanu) na ylid.

К směsi se přidá 0,09 mol 2-brombenzaldehydu ve 25 ml tetrahydrofuranu a po dalším třicetiminutovém míchání při teplotě 0 °C se přidá hexan a vodný methanol (40:60). Hexanový extrakt se zahustí a zbytek se podrobí destilaci, jíž se získá v 90% výtěžku 2-(1-decenyl)-1-brombenzen.

Tento materiál se rozpustí v hexanu obsahi. ·cím 10% paladium na uhlí jako katalyzátor a hydrogenuje se při teplotě místnosti za normál; n tlaku až do nasycení olefinické vazby. Pevné podíly se odfiltrují, hexan se odpaří a zbyter ·- podrobí destilaci. Získá se ve výtěžku 80 % čistý 2-decyl-l-brombenzen o teplotě varu 120 °C/ú,13 Pa.

Příklad 15

2-decyl-l-hydroxymethylbenzen _t

К 0,1 mol 2-decyl-l-brombenzenu, rozpuštěného ve 150 ml etheru, se přidá 0,11 ekvivalentu n-butyllithia (1,6M v hexanu) a směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti.

Po přidání 0,2 molekvivalentu suchého paraformaldehydu se směs ještě dalších 18 hodin míchá při teplotě místnosti, načež se к ní přidá voda a reakční směs se extrahuje etherem. Etherické extrakty se vysuší, zahustí se a zbytek se podrobí chromatografii. Ve výtěžku 75 % se získá čistý 2-decyl-l-hydroxymethylbenzen.

Příklad 16 (E,E,E,E)-9-(decylfenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

Postupem podle příkladu 1 se 2-decyl-l-hydroxymethylbenzen převede reakcí s trifenylfosf oniumbromidem v acetonitrilu na fosfoniovou sůl. Na tuto sůl se stejně jako výše působí n-butyllithiem v tetrahydrofuranu a pak se stejně jako výše podrobí reakci s methylesterem 7-formyl-3-methyl-2,4,6-heptatrinové kyseliny.

Surový kondenzační produkt se vyčistí chromatografii na silikagelu a pak se podrobí bázické hydrolýze, jíž se získá čistá (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-(decylfenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina tající po krystalizaci ze směsi hexanu a etheru při 107 až 108 °C.

Příklad 17

Ethylester (E,E,E,E)-9-(2oktylaminofenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny

К 1 mol 2-aminobenzylalkoholu se při teplotě 0 °C přidá 2,2 mol oktanoylchloridu ve směsi dichlormethanu a triethylaminu. Po třicetiminutové reakci při teplotě 10 °C se směs promyje vodou a ether se oddestiluje. Surový zbytek se rozpustí ve 2 000 ml tetrahydrofuranu, к roztoku se přidá 1 500 ml 1N vodného hydroxidu sodného a směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti. Po přidání vody a etheru se obvyklým zpracováním získá surový hydroxymethyl-oktylamid, který po vyčištění chromatografii poskytne ve výtěžku 85 % čistý oktylamid.

100 g tohoto materiálu se rozpustí v 500 ml tetrahydrofuranu a roztok se přidá к suspenzi 2 molekvivalentů lithiumaluminumhydridu v 1 000 ml tetrahydrofuranu. Směs se 8 hodin zahřívá к varu pod zpětným chladičem, pak se ochladí na 0 °C -a přidá se к ní 100 ml vodného roztoku síranu sodného.

Pevné podíly se odfiltrují, rozpouštědla se odpaří ve vakuu a zbytek se vyčistí chromatografií na silikagelu, čímž se získá 75 g čistého 2-hydroxymethyl-N-oktylanilinu.

Tento materiál se rozpustí ve 300 ml acetonitrilu obsahujícím 1,1 ekvivalentu trifenylfosf in-hydrobromidu, směs se 24 hodiny zahřívá к varu pod zpětným chladičem a pak se zahustí. Zbytek se digeruje s etherem za vzniku žádané fosfoniové soli ve formě bílé pevné látky.

Tato sůl se přidáním 1,5 molekvivalentu n-butyllithia a jednohodinovým mícháním při teplotě 0 °C převede na odpovídající ylide, к němuž se pak přidá 1,6 molekvivalentu ethylesteru 7-formyl-3-methyl-2,4,6-heptatrienové kyseliny v tetrahydrofuranu a směs se 1 hodinu míchá při teplote 10 °C.

Po přidání hexanu a vodného methanolu (2:3), a po odstranění hexanu ve vakuu se získá surový kondenzační produkt, který po vyčištění chromatografii na silikagelu a po krystalizaci z hexanu poskytne ve výtěžku 25 % čistý ethylester (E,E,E,E)-9-(2-oktylaminofenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny o teplotě tání 38 až 40 °C.

Příklad 18

2-fluor-6-nonyloxybenzylalkohol

К roztoku 100 g 3-fluorfenolu v 1 000 ml dimethylformamidu, obsahujícímu 165 g uhličitanu draselného, se přidá 115 g allylbromidu a směs se 18 hodin zahřívá na 80 °C.

Po přidání vody a hexanu se hexanové extrakty promyjí 5% vodným roztokem hydroxidu sodného, nasyceným roztokem chloridu sodného a zahustí se, čímž se získá 155 g žádaného allyletheru. 134 g tohoto materiálu se 16 hodin zahřívá na 220 °C, čímž vznikne směs 3-fluor-2-(2-butenyl)fenolu a 5-fluor-2-(2-butenyl)fenolu. ‘Tato směs se rozpustí ve 2 000 ml dimethylformamidu obsahujících 170 g 1-bromnonanu a 150 g uhličitanu draselného a roztok se 16 hodin zahřívá na 80 °C. Po zředění vodou, extrakci hexanem a zahuštění extraktů se získá směs produktů, která destilací poskytne 186 g směsi 3- £(2-fluor-6-nonyloxy)fenyl] butenu a 3-£(3-fluor-2-nonyloxy)fenylj butenu, vroucí při 120 až 125 °C/13 Pa.

185 g této směsi isomerů se nechá při teplotě místnosti 6 hodin stát v 1 000 ml dimethylsulfoxidu obsahujících 1,5 g terč.butoxidu draselného. Po přidání vody a extrakci hexanem se získá směs 1- f(2-fluor-6-nonyloxy) fenyl] butenu a 1-[j3-fluor-2-nonyloxy) fenyl] butenu.

175 g této směsi isomerů se rozpustí ve 2 000 ml směsi dichlormethanu a methanolu (9:1) a do roztoku se po dobu 8 hodin uvádí při teplotě -40 °C proud ozonu. Po této době se reakční směs vylije do směsi vody, hexanu a dimethylsulfoxidu (100 ml) a 1 hodinu se míchá při teplotě místnosti.

Hexanový extrakt se promyje vodou, vysuší se síranem hořečnatým, přidá se к němu dalších 50 ml dimethylsulfidu a směs se nechá 16 hodin stát při teplotě místnosti. Po odpaření rozpouštědel se získá 155 g směsi aldehydů, tj. 2-fluor-6-nonyloxybenzaldehydu a 4-fluor-2-nonyloxybenzaldehydu.

К 150 g této směsi aldehydů ve 2 000 ml ethanolu se při teplotě 5 °C přidá 15 g natriumborohydridu a výsledná směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti. К reakční směsi se přidá 1 500 ml vody a 500 ml roztoku chloridu sodného, a směs alkoholů se extrahuje hexanem. Po odpaření rozpouštědel a chromatografii zbytku na silikagelu za použití hexanu s 5 % ethylacetátu jako elučního činidla se získá 76 g čistého 2-fluor-6-nonyloxybenzylalkoholu.

Příklad 19 (Ε,Ε,Ε,E)-9-[2-fluor-6-(nonyloxy)fenyl] -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

Směs 19 g 2-fluor-6-nonylbenzylalkoholu a 26 g trifenylfosfin-hydrobromidu se ve 250 ml acetonitrilu 14 hodin zahřívá к varu pod zpětným chladičem a pak se zahustí к suchu, čímž se získá 42 g ГЕ<2 -fluor-6-nonyloxy)fenyl]methyljtrifenylfosfoniumbromidu. Tato fosfoniová sůl se rozpustí v 600 ml tetrahydrofuranu, roztok se ochladí na -50 °C a přidá se к němu 45 ml 1,6M n-butyllithia v hexanu. Po patnáctiminutovém míchání při teplotě -50 °C se přidá

8,4 g ethylesteru 7-formyl-3-methyl-2,4,6-oktatrienové kyseliny, reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti a dalších 15 minut se míchá. Po přidání hexanu se směs promyje vodou a 40% vodným methanolem, vysuší se síranem hořečnatým, hexanový extrakt se zahustí a zbytek se vyčistí chromatografií za použití 5% etheru v hexanu jako elučního činidla. Získá se 11 g Čistého trans-isomeru.

Po krystalizaci ze směsi hexanu a ethylacetátu se získá 9,5 g ethylesteru (E,E,E,E)-9~[2-fluor-6-(nonyloxy)fenyl] -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.

К roztoku 6,5 g tohoto esteru ve 150 ml ethanolu se přidá roztok 7 g hydroxidu draselného ve 40 ml vody a směs se 1 hodinu zahřívá к varu pod zpětným chladičem. Ochlazená reakční směs se vylije do studené vodné chlorovodíkové kyseliny a kyselá směs se extrahuje chloroformem. Po odpaření rozpouštědel a Rrystalizaci odparku ze směsi hexanu a ethylacetátu se získá čistá (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-^2-fluor-6-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina o teplotě tání 107 až 109 °C.

Příklad 20 '

Tento příklad popisuje složení a přípravu prostředku ve formě kapslí.

Složení: ,

č.	Složka	mg/kapsle	mg/kapsle	mg/kapsle
1	(Ε,Ε,Ε,Ε) -9- [2- - (nonyloxy) fenyl] -3,7-dimethyl-2,4,6, 8-nonatetraenová kyselina	15	30	60
2	laktosa	239	224	194
3	Škrob	30	30	30 '
4	mastek	15	15	15
5	stearát hořečnatý	1	1	1
hmotnost náplně kapsle	300 mg	300 mg	300 mg

Postup:

1) složky č. 1 až 3 se smísí ve vhodné míchačce

2) přidá se mastek a stearát hořeČnatý a směs se krátkou dobu mísí

3) směsí se za pomoci vhodného zařízení plní kapsle.

P ř í к l₍a d 21

Obdobné kapsle se připravují postupem podle příkladu 20 pouze s tím rozdílem, že se jako účinná látka (složka č. 1) použije (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-f2-fluor-6-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina.

Příklad 22 ’ .

Tento příklad popisuje přípravu a složení prostředku ve formě tablet (granulace za vlhka).

č. Složka mg/tableta mg/tableta mg/tableta

1	(E,E,E,E)-9-f2- - (nonyloxy) fenyl] - -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina	100	250	500
2	laktosa	98,5	147,5	170
3	polyvinylpyrrolidon	15	30	40

pokračování tabulky

Č.	Složka	mg/tableta	mg/tableta	mg/tableta
4	modifikovaný škrob	15	30	40
5	kukuřičný škrob	15	30	40
6	stearát hořečnatý	1,5	2,5	5
hmotnost tablety	2 45 mg	4 90 mg	79 5 mg

Postup:

1) Složky č. 1, 2, 4 a 5 se smísí ve vhodné míchačce, směs se granuluje za použití polyvinylpyrrolidonu rozpuštěného ve vodném alkoholu, granulát se vysuší a rozemele se ve vhodném mlýnu.

2) Přidá se stearát hořečnatý a ze směsi se na vhodném lisu vylisují tablety.

Příklad 23

Obdobné tablety se připraví analogickým způsobem jako v příkladu 22 s tím rozdílem, že se jako účinná složka (složka 1) použije (E,E,E,E)-9-£2-fluor-6-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina.

Příklad 24

Tento příklad popisuje přípravu a složení prostředku ve formě tablet (přímé lisování).

Složení;

Č.	Složka	mg/tableta	mg/tableta	mg/tableta
1	(E,E,E,E)-9-[2- - (nonyloxy) fenyl] - -3,7-dimethy1-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina	15	30	60
2	laktosa	207	192	162
3	avicel	45	45	45
4	škrob к přímému lisování	30	30	30
5	stearát hořečnatý	3		3
hmotnost tablety	3 00 mg	300 i<-	300 mg

Postup:

1) Složka č. 1 se smísí se stejným množstvím laktosy a směs se důkladně promíchá.

2) Přimísí se složky č. 3 a 4, a zbývající množství složky 2. Směs se důkladně promíchá.

3) Přidá se stearát hořečnatý a směs se 3 minuty míchá.

4) Ze směsi se za použití vhodné raznice vylisují tablety.

Příklad 25

Tento příklad popisuje složení a přípravu kapslí.

Složení:

c.	Složka	mg/kapsle	mg/kapsle	mg/kapsle
1	(Ε,Ε,Ε,Ε)-(3,7-dimethyl)-9-[2- £(8-hydroxyoktyl) oxy] fenyl] -2,4,6,8-nonatetraenová kyselina	15	30	60
2	laktosa	239	224	194
3	škrob	30	30	30
4	mastek	15	15	15
5	stearát hořečnatý	1	1	1
hmotnost náplně kapsle	300 mg	300 mg	300 mg

Postup:

1) Složky č. 1 až 3 se ve vhodné míchačce smísí.

2) Přidá se mastek a stearát hořečnatý, a směs se krátkou dobu míchá.

3) Směsí se za pomocí vhodného zařízení plní kapsle.

Příklad 26

Tento příklad popisuje složení a přípravu tablet (granulace za vlhka).

Složení:

C. Složka mg/tableta mg/tableta mg/tableta

-dime thy 1 - 9 - (j2- [(oktyloxy)metr hyl] fenyl] -2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

250

500

2	laktosa	98,5	147,5	170
3	pólyvinylpyrrolidon	15	30	40
4	modifikovaný škrob	15	30	40
5	kukuřičný škrob	15	30	40

pokračování tabulky

Č. Složení mg/tableta mg/tableta mg/tableta stearát hořečnatý 1,5 2,5 5 hmotnost tablety 245 mg 490 mg 795 mg

Postup:

1) Složky č. 1, 2, 4 a 5 se smísí ve vhodné míchačce a směs se granuluje za použití polyvinylpyrrolidonu rozpuštěného ve vodném alkoholu. Granulát se vysuší a suchý granulát se rozemele ve vhodném mlýnu.

2) Přidá se stearát hořečnatý a ze směsi se na vhodném lisu vylisují tablety.

Příklad 27

CL.2 -trifluromethy1-6-(nonyloxy)fenyl] methyl]trifenylfosfoniumbromid

Směs 51 g alfa,alfa,alfa-trifluor-m-kresolu, 70 g 1-bromnonanu a 100 g uhličitanu draselného se v dimethylformamidu 48 hodin zahřívá na teplotu 85 °C. Po přidání vody a hexanu a po obvyklém zpracování se získá 89 g čistého (3-trifluormethyl)fenyl-nonyletheru vroucího při 115 °C/13 Pa.

g tohoto produktu se v 1,5 litru etheru smísí při -20 °C s 233 ml 1,5M n-butyllithia v hexanu, směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti, pak se ochladí na -40 °C, přidá se к ní nadbytek suchého dimethylformamidu (40 ml) ve 100 ml etheru, směs se zahřeje na 0 °C a přidá se к ní voda. Po extrakci hexanem a chromatografií na silikagelu za použití 5% etheru v hexanu jako elučního činidla se získá 35 g (2-trifluormethyl-6-nonyloxy)benzaldehydu, který po redukci natriumborohydridem v ethanolu za použití postupu popsaného v příkladu 1 a po chromatografií na silikagelu poskytne 32 g (2-trifluormethyl-6-nonyloxy)benzenmethanolu. 31 g tohoto materiálu se reakcí s trifenylfosfin-hydrobromidem za použití postupu popsaného v příkladu 1 převede na ff2-trifluormethyl-6-(nonyloxy)fenyl] methyl]trifenylfosfoniumbromid.

Příklad 28 (E,E,E,E)-9-f2-(trifluormethyl)-6-(nonyloxy)fenyl] -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina mmol cc 2-trifluormethyl-6-(nonyloxy)fenyl] methyl] trifenylfosfoniumbromidu se v 600 ml tetrahydrofuranu postupem popsaným v příkladu 3 převede reakcí s ethylesterem 7-formyl-3-methyl-2,4,6-oktatrienové kyseliny na ethylester (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-^2-(trifluormethyl)-6-(nonyloxy)-fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny. Po vyčištění chromatografií a krystalizací z hexanu se získá čistý ethylester ve výtěžku 41 %. 5,2 g tohoto esteru poskytne hydrolýzou prováděnou analogickým postupem jako v příkladu 5 3 g čisté (E,E,E,E)-9-f2-(trifluormethyl)-6-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny tající po krystalizaci ze směsi ethylacetátu a hexanu při 135 až 136 °C.

Příklad 29 (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-Q-(hexyloxy)fenyl] -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina [& -(hexyloxy)fenyl] methyl] trifenylfosfoniumbromid, připravený postupem podle příkladu 1 reakcí 2-hydroxybenzaldehydu a 1-bromhexanu se postupem popsaným v příkladu 3 převede na (E,E,E,E)-9-f2-(hexyloxy)feny 1J-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenovou kyselinu tající po* krystalizaci z ethanolu při 137 až 138 °C.

Příklad 30 [[2 -(попуloxy)-5-(hydroxy)fenyl] methyl] trifenylfosfoniumbromid

К suspenzi 1,17 mol natriumhydridu v 1,2 litru dimethylformamidu se při teplotě 25 °C přidá roztok 1 mol 4-bromfenolu v 500 ml tetrahydrofuranu. Po skončeném přidávání tohoto roztoku se přidá 1,32 mol allylchloridu, směs se další 3 hodiny míchá při teplotě 45 °C a po přidání vody a hexanu se produkt izoluje obvyklým způsobem. Destilací se získá ve výtěžku · 82 % allyl-(4-bromfenyl)ether o teplotě varu 65 až 67 °C/13 Pa. Tento materiál se 4 hodiny zahřívá s dimethylanilinem na teplotu 195 °C a pak se podrobí destilaci. Získá se 0,81 mol

2-ally1-4-bromfenolu.

Roztok 0,81 mol tohoto materiálu ve 200 ml tetrahydrofuranu se při teplotě 25 °C přidá к směsi 0,8 mol 1-bromnonanu, natriumhydridu (0,92 mol) a 1 g jodidu draselného v 1 litru dimethylformamidu. Po odeznění vývoje vodíku se směs 14 hodin zahřívá na 50 °C, pak se ochladí, vnese se do nadbytku vody a extrahuje se hexanem. Destilací se získá 256 g nonyl-(2-allyl-4-bromfenyl)etheru o teplotě varu 147 až 156 °C/13 Pa. 255 g tohoto materiálu se v 1 litru dimethylsulfoxidu a 0,5 litru tetrahydrofuranu 2 hodiny zahřívá s 2 g terč.butoxidu draselného na teplotu 35 až 40 °C, načež se к reakční směsi přidá 5 ml kyseliny octové a voda. Reakční produkt se izoluje za pomoci hexanu, z něhož se získá 234 g čistého 1-^2-(nonyloxy)-5-(brom)fenyl] propenu o teplotě varu 145 až 155 °C/13 Pa:

Roztok 0,56 mol shora připraveného materiálu v 600 ml tetrahydrofuranu se tříhodinovou reakcí s 1 mol hořčíku při teplotě 55 °C převede na Grignardovo činidlo. Po ukončení reakce se směs ochladí na 0 °C a přidá se к ní 0,75 mol trimethylborátu ve 200 ml etheru. Po dalším třicetiminutovém míchání při teplotě 25 °C se směs ochladí na 0 °C, vylije se do směsi 10% chloridu amonného a 500 ml 10% peroxidu vodíku, a výsledná směs se ještě 1 hodinu míchá při teplotě 25 °C. Po přidání vody a hexanu, a po následujícím odpaření hexanové fáze se získá čistý p— [2-(1-propenyl)-4-(nonyloxy)fenyl] fenol chromatografií surového produktu přes krátký sloupeček silikagelu. Výtěžek činí 73 g.

Acetylací 0,8 g tohoto materiálu acetylchloridem a triethylaminem v dichlormethanu se ve výtěžku 89 % získá £2-(1-propenyl)-4-(nonyloxy)-1-(acetoxy) benzen. 99 g tohoto materiálu se rozpustí ve směsi 150 ml methanolu a 1,5 litru dichlormethanu a do roztoku se při teplotě -40 °C uvádí ozon až do spotřebování veškerého výchozího materiálu. Přidá se 50 ml dimethylsulfidu a 500 ml vody, směs se 30 minut intenzivně míchá při teplotě 25 °C, načež se organická fáze vysuší síranem hořečnatým a zahustí se. Získá se 83 g £ 2-(nonyloxy)-5-(acetoxy)] benzaldehydu.

g tohoto materiálu se 2 hodiny redukuje při teplotě 20 °C 6 g natriumborohydridu v 1 litru ethanolu. Získá se surový [ 2-(nonyloxy)-5-(acetoxy)] benzenmethanol, na který se okamžitě působí po dobu 30 minut při teplotě 60 °C 300 ml 40% vodného hydroxidu draselného v 1 litru ethanolu. Reakční směs se okyselí 6M vodnou kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se chloroformem. Po zahuštění chloroformového extraktu se získá surový produkt, který trituraci s hexanem poskytne 63 g čistého pevného £4-(hydroxymethyl)-4-(nonyloxy)] fenolu. Roztok 62 g tohoto materiálu ve směsi 0,5 litru acetonitrilu a 86 g trifenylfosfin-hydrobromidu se 14 hodin zahřívá к varu pod zpětným chladičem a pak se při teplotě 50 °C zahustí к suchu, čímž se získá sklovitý [[2-(nonyloxy)-5-(hydroxy)fenyl]methyl]trifenylfosfoniumbromid.

Příklad 31 (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-[5-hydroxy-2-(nonyloxy)fenyl] -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

К 0,23 mol 2-(nonyloxy)-5-(hydroxy) fenyl] methyl] trifenylfosfoniumbromidu v 1,5 litru tetrahydrofuranu se při teplotě -70 °C přidá 315 ml 1,6M n-butyllithia v hexanu a pak se přidá 59 g ethyl-8-formyl-3,7-dimethyl-2,4,б-oktatrienoátu v tetrahydrofuranu. Směs se ohřeje na -15 °C, okyselí se kyselinou octovou a extrahuje se etherem a 40% vodným methanolem.

Po vyčištění chromatografií na silikagelu se získá čistý ethylester (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-[5-hydroxy-2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny. 6 g tohoto esteru poskytne nyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny tající po krystalizaci z ethylacetátu při 170 až 173 °C.

Příklad 32 (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-£2-(nonyloxy)-5-(2,2,2-trifluorethoxy)fenyl] -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

4,4 g ethylesteru (E,E,E,E)-9-[5-hydroxy-2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny se spolu se 7 g uhličitanu draselného a 6 g 2,2,2-trifluorethyl-p-toluensulfonátu ve 200 ml dimethylformamidu 72 hodiny zahřívá na 90 °C. К reakční směsi se přidá voda a hexan a po obvyklém zpracování a vyčištění chromatografií na silikagelu se získá 0,75 g čistého ethylesteru. Hydrolýzou tohoto esteru (0,9 g) za použití postupu podle příkladu 5 se získá 0,6 g čisté (E,E,E,E)-9-[2-(nonyloxy)-5-(2,2,2-trifluorethoxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny tající po krystalizaci ze směsi tetrahydrofuranu a hexanu při 121 °C.

Příklad 33 (Z)-[C2- (1-decenyl)fenyl]methyl]trifenylfosfoniumbromid a (E) 1-decenyl)fenyl]methyl]trifenylfosfoniumbromid

Směs E- a Z-isomerů 2-(1-decenyl)-1-brombenzenu připravená v příkladu 16 (1:4) se postupem podle příkladu 15 převede na směs E- a Z-isomerů 2-(1-decenyl)-1-hydroxymethylbenzenu. Tato směs se rozdělí chromatografií na silikagelu na čistý E- a Z-alkohol. Reakcí každého z těchto isomerů s trifenylfosfin-hydrobromidem jako v příkladu 1 se získají odpovídající fosfoniové soli, tj. (Z)- -(1-decenyl)fenyÍJmethyl]trifenylfosfoniumbromid a (E)-££2-(l-decenyl)fenyl]methyl]trifenylfosfoniumbromid.

Příklad 34 (Ε,Ε,Ε,Ε,Z)-9- £2-(1-dečenyl)fenyl] -3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina

Sloučenina uvedená v názvu se připraví analogickým postupem jako v příkladu 33 za použití (Z)- 1-decenyl)fenyl] methyl] trifenylfosfoniumbromidu. Po hydrolýze ethylesteru a krystalizaci surové kyseliny z etheru se získá čistá (Ε,Ε,Ε,Ε,Z)-9-[2-(1-decenyl)feny]]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina o teplotě tání 103 až 105 °C.

V následujících příkladech se jako sloučenina A používá (E,E,E,E)-9-[2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenová kyselina. Sloučenina A se v těchto příkladech testuje co do své protizánětlivé účinnosti na zvířatech s modelovým zánětem a na zvířecích modelech chronické arthritidy vyvolané pomocným činidlem.

Ve všech těchto testech se sloučenina A a ostatní současně testované látky podávají v podzemnicovém oleji obsahujícím 0,05 % propyl-gallátu jako antioxidačního činidla. Krysám se aplikuje objem 5 ml/kg, myším objem 10 ml/kg. Kontrolním zvířatům se podává odpovídající objem podzemnicového oleje sloužícího jako nosné prostředí.

Příklad 35

Účinek sloučeniny A na zpožděnou hypersensitivitu na methylovaný albumin sera skotu

Pokusná zvířata:

Samci a samice myší MFI (podkmen E33). Počáteční hmotnost cca 25 g.

Materiály:

Methylovaný albumin sera skotu (Sigma). Freundovo kompletní adjuvans Difco

Metoda:

Skupiny vždy 10 myší se ve dnu 0 sensitisují na dvou místech na břiše intradermálními injekcemi methylovaného albuminu sera skotu a Freundova kompletního adjuvans v emulzi vody v oleji. Tyto preparáty se podávají v objemu 0,05 ml. Ve dnu 9 se myším injekčně podá 20 fil 1% roztoku methylovaného albuminu sera skotu do jedné tlapky a 20 Д11 vody do protilehlé tlapky. Objemy tlapek se měří po 24 hodinách za pomoci rtuíového vytěsňovacího plethysmografu. Pro každou skupinu pokusných zvířat se vypočítá průměrné procentické zvýšení objemu tlapky ošetřené methylovaným albuminem sera skotu v porovnání s tlapkou ošetřenou pouze vodou. Podávání nosného prostředí a testované látky začíná ve dnu 0 a končí dnem 9.

Výsledky:

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce II. Každá skupina pokusných zvířat sestává ze 4 samců (M) a 6 samic (F) myší, přičemž samci a samice jsou chovány v oddělených klecích. Testované látky se podávají orálně v objemu 10 ml/kg (10 dávek).

Tabulka II

Účinky sloučeniny A na zpožděnou hypersensitivitu na methylovaný albumin sera skotu

Testovaná látka

Dávka zvýšení objemu (mg/kg) tlapky (%)

Snížení v % oproti kontrole (podzemnicový olej)

Průměrná změna tělesné hmotnosti (g)

podmzemnicový olej	109 - 11	M F	3,8 0,2
etretinat		10	59 í 9XX	46	M	-0,8
					F	-2,0
sloučenina	A	10	102 - 12ns	6	M	3,3
					F	-0,2
sloučenina	A	30	50 ± 7XXX	54	M	2,8
					F	0,5
sloučenina	A	100	40 t 5XXX	63	M	3,3

F -0,2

Legenda:

ns - nevýznamné xx p < 0,01 xxx p<0,001 při porovnávání s kontrolním pokusem (aplikace nosného prostředí) za použití párového Studentova t-testu

Příklad 36

Účinek sloučeniny A na vývoj arthritidy vyvolané u krysy pomocným činidlem

Pokusná zvířata:

Krysí samice AHH/R s počátečním rozmezím hmotnosti od 110 do 140 g.

Materiály:

Pomocné činidlo pro injekční aplikaci. Homogenizovaná suspenze teplem usmrcených organismů M. tuberculosis (lidské kmeny C, DT a PN) v koncentraci 5 mg/ml v kapalném parafinu.

Metoda:

Krysy se náhodně rozdělí do skupin po pěti zvířatech a u každé krysy se subplantární injekcí 0,1 ml suspenze pomocného činidla do pravé zadní tlapky vyvolá arthritida. Testované sloučeniny se palikují žaludeční sondou každé ráno, počínaje dnem injekce pomocného činidla. Pro srovnávací účely se dvěma skupinám kontrolních krys podá pouze nosné prostředí a dále se sleduje skupina tří normálních krys. Aplikované látky se podávají denně až do ukončení testu (den 15) s výjimkou prvního víkendu (dny 5 a 6). Ošetřování jednotlivých skupin je uvedeno v tabulce III, přičemž jako standardní srovnávací účinná látka se používá entretinat.

Měření objemu pravé zadní tlapky se provede nejprve ve dnech 2 a 4 po injekci pomocného činidla (primární fáze). Pak se měří objem pravé a levé zadní tlapky nejprve ve dnu' 8 a pak každé dva nebo tři dny až do ukončení pokusu ve dnu 15 (sekundární fáze). V této době se rovněž zjišíuje pohyblivost každého kotníku, jakož i výskyt a rozsah sekundárních lesí na nose, uších, pravých tlapkách, levé zadní tlapce a ocasu, a to podle stupně možné flexe a za použití dohodnutého systému hodnocení.

Zhodnocení výsledků:

Křivky časového průběhu otékání tlapek se vstříknutým pomocným činidlem se integrují jednak ode dne 0 do dne 4 к satnovení primárního otoku, a jednak ode dne 8 do dne 15 к zjištění sekundárního otoku. Obdobně se ode dne 8 do dne 15 integruje sekundární otékání tlapky, do níž nebyla vstřiknuta pomocná látka. Výpočty se provádějí za použití specifického počítačového programu, kterým se pro každou plochu vypočítává průměr - standardní odchylka. Statistická významnost diferencí od kontrolních hodnot se stanovuje Studentovým t-testem (párový test) a vypočítávají se procentická snížení oproti kontrolním plochám.

Zjišňují se rovněž procentická zlepšení pohyblivosti kloubů a procentická snížení výskytu lesí. V posledně zmíněném případě se к vyjádření odchylky od kontrolní hodnoty zpracovávají získané údaje párovým Wolcoxonovým testem.

Výsledky:

Výsledky testu jsou uvedeny v následující tabulce III.

254)392

1-H M M d

Λί r-i □

л rtl

	ιη rH
'Φ		00
Д	0»
co		>1
Φ		tí
r4	-/4
>ф	Ρ
Ρ	(Л
	0	in
d	д	rH
д	Ρ	1
i	t	o
Ν		>4 Д Ό

X X X cn m !—I + m

J

LO o

I

X <N

-ΙO in

I

CM N*O

СЧ U~>r4 + 4-+

Účinek sloučeniny A a ertretinatu na arthritidu vyvolanou u krys pomocným činidlem

u г M c*>

СЧ Q > ЧЧ g í« ω к p Ф ω H op

M Й
	Й
	Ό	vd
	Д	>
OP	0	Φ
	,X	rH
>	Ф	—-
S	ω M
í+	Д
d	Й	ми
H	vtí	>
P	Ό	d
	Д	й
д	0	tx
.X	Λ4	—
0	Φ
P	(Л
0	M
ЧЧ	tí	vd
Д	Й	>
Φ	*d	d
>N		P
M	•i4	04
Д	Й
и	Λ

d	tr	(Л
X	X	0
>
«d		P
Q	Jí	Φ
		04

d d > x o + P ЧС m r-4

Ф b

X

X LO LO

X <N ГX X

X

Ν'

LO LO

O tn

X 1Л LO

X LO 10

X r^·

P Ul Ф P <3S Г· LO

O

C0

O ř*l

LO LO OL

L0 10 40

Ф

	M	P Й 0 Й
d Д	P 'd
d	Д	d	04	•>4	Д
r4	rH	rH		Д	Ή
o	4ti	0	'Ф	Ф	P
0	S	Й	Д	>o	Φ
P	Й	P	U1	0	Й
Д	o	Д	o	o	P
o	Д	o	Д	rH	Й
		/X		ω	Φ

'>4 > O

4« β P ω o P i P

řh <β N '><

d tí d

H P d p <л statistická analýza podle Wilcoxonova testu (párový test)

P< 0,05

гЧ СЧ X	X X	X X
d Ό Д Ф ty Ф Й		X

Příklad 37

Účinek sloučeniny A na rozvinutou arthritidu vyvolanou kolagenem typu 2

Pokusná zvířata:

Samci a samice krys (Alderley Park Strain 1).

Materiály:

Kolagen typu 2 (připraven z chrupavky nosní přepážky skotu). Freundovo inkompletní adju vans (Difco).

Metoda:

Krysy se sensitisují na kolagen typu 2 tak, že se jim intradermální injekcí aplikuje ml emulze vody v oleji obsahující stejné díly roztoku kolagenu typu 2 v 0,45M chloridu sodném, o koncentraci 1 mg/ml, 0,02M tris-pufru o pH 7,4 a Freundova inkompletního adjuvans. Krysy, u nichž se vyvine arthritida, se ve dnu 15 po sensitizaci přiřadí ke kontrolní skupině dostávající pouze podzemnicový olej (6 samců, 4 samice) nebo ke skupině, jíž se podává sloučenina A (6 samců, 5 samic). К zajištění rovnoměrného rozdělení krys mezi tyto skupiny se měří objem zadní tlapky. V noci z 15. na 16. den se odebírá moč pokusných zvířat a s podáváním účinných látek se začne ve dnu 16. Tyto vzorky moči se podrobí analýze na obsah glykosaminoglykanů (GAG). Sloučenina A se aplikuje orálně v dávce 100 mg/kg. Druhý odběr moči se provede přes noc mezi dny 19 a 20. Rovněž tyto vzorky moči se analýzují na obsah glykosaminoglykanů. Ve dnu 20 se provede druhé měření objemu zadní tlapky. Krysy se pak anestetizují natrium-pentobarbitonem, odebere se jim krev, usmrtí se a jejich zadní a přední tlapky se zrentgenují. Testovaná látka se krysám podává ve dnech 16 až 19 včetně (4 dávky).

Výsledky:

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce IV.

Tabulka IV

Účinek sloučeniny A v testu arthritidy vyvolané kolagenem typu 2

Den Objem tlapky Sloučenina A podaná v dávce 100 mg/kg Kontrolní skupina

GAG (jig) hmotnost (g) objem tlapky (podzemnicový olej)

GAG (ug) hmotnost (g)

16	2,44 - 0,08	1 586 -	307	247	+	14	2,48 í	0,07	1 538 i	192	249	+	19
20	2,66 - 0,06	634 -	72	229	+	10	2,46 í	0,07	729 í	134	258	+	19

Poznámka: jak samci tak samice krys během ošetření sloučeninou A ubyli na hmotnosti

Příklad 38

Účinek sloučeniny A na neimunní zánět

Pokusná zvířata:

Krysí samice (Alderley Park Strain 1), jejichž hmotnost na začátku testu činí 170 až

205 g.

Materiály:

Lambda-karagenin, připravený jako roztok v solném roztoku a sterilizovaný v autoklávu.

Metoda:

• Skupinám vždy 8 krys se po dobu 10 dnů denně podává orálně sloučenina A v dávce 10, 30 a 100 mg/kg. Kontrolní zvířata dostávají pouze nosné prostředí. Za 1 hodinu po posledním podání se zvířata anestetizují methohexitonem (Brietal, 50 mg/kg) a do jejich pleurální dutiny se injekčně aplikuje 0,2 ml 1% lamga-íkarageninu. Za 4 hodiny poté se zvířata usmrtí předávkováním pentobarbitonu (SagataL) , pleurální exudát se shromáždí a pleurální dutina se vypláchne 2 ml solného roztoku pufrovaného fosfátovým pufrem (PBS-A, Oxoid). Objem exudátu se zaznamená a za použití automatického počítače buněk (Coulter) se zjistí počet buněk. К separátnímu stanovení počtů polymorfonukleárních leukocytů (PMN) a mononukleárních buněk (MN) se provádí diferenciální odečet buněk na nátěrech exudátu barvených Giemsovým barvivém.

Okamžitě po izolaci pleurálních exudátů se vyjmou tibie zvířat a zjistí se síla potřebná к jejich 21omení.

Denně se zaznamenávají tělesné hmotnosti zvířat. Statistické analýzy se provádějí za použití párového Studentova t-testu.

Výsledky:

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce V. Dávky aplikovaných látek jsou udávány v mg/kg denně.

'256392 φ •H Λ •H 4->

Ή a

0) ε o H

N

Λ4 d r4 S4 ω

c >Φ e

N со

I ш со гЧ о

4- I

Účinek sloučeniny A na čtyřhodinový vývoj pleurálního zánětu vyvolaného karageninem

tn

Г со

О + 1

ωω

Zz оо сог- гч

О40 О

4-1+1

ТЗ 3 4-> ω о дз o > о и 'd

CL,

>14 о Cl,

	tíP
4Φ	• '
>□	d
0	С
CL, z	>ф
s	β
Рч > 0 Λί	N
гЧ	40
φ	О
и	X

М

0) >О

О о.

'>1 > О

ε d G •и >о ϋΡ (0 Λί С >ф >ф з ε

О

X

СЧ СО

О О гч +1 ·—< 04 σ> сч г-н 4-1

СО гЧ

СО сч 4-1

О Ю Г «—<

«-Н о + 1 *3· ггЧ

I ω

Ч¹ 00 о

4-1 ω z ’З' гсч 40 г-н 4-1 ш

I ω

z со со о гсч 4-1 г-нΓόη4D счсч

II

X σ> г х

·. - 1П гЧ г- о

4-1 г- гч + 1 сч

I

СЧ 40 ςΤ 1Л О 4-1

СО

СО с-Н

I

СЧ 40

4-1 ω Z

--Н >-Н ГО 4-1 г1П σ\ оо о 4-1

ОО 0404

СЧ 40СЧ со со’З’

I II

X со

О о о + 1

X

СО 04 аз о о о + 1

гЧ		СП		сл	СП
ε		ε		ε	ε
ιη		о		ο	о
				С0	о
					1-1
	го
	Φ
	,—1
	0
	'>Ч
	>	<
	0
	υ	d		d	d
	•гЧ	G		G	с
d	с	•rl		•Η	•Η
гЧ	ε	с	,Χ	а	С
0	φ	φ	0	ф	Ф
Η	N	>υ	Ρ	>и	>□
4J	Tj	3	N	3	3
С	0	0	0	0	0
0	а	г-Ч	Í4	гЧ
Λί		ω		ω	ω

d тЗ с φ Сл

Φ »3

Příklad 39

Účinek sloučeniny A na granulom vyvolaný u krysy zavedením impregnované pelety z hadrovité tkaniny

Pokusná zvířata:

Samice krys (AHH/R) mající na počátku testu tělesnou hmotnost 120 až 140 g.

Materiály:

Z celulosové hadrovité tkaniny (Wettex) se vysekají pelety o průměru 6,5 mm a na každou z těchto pelet se nanese 0,1 ml suspenze obsahující 0,5 mg/ml teplem usmrcených organismů M. tuberculosis (lidské kmeny C, DT a PN) ve sterilním solném roztoku. Pelety se vysuší, zjistí se jejich hmotnost a sterilizují se v autoklávu.

Metoda:

Krysy se náhodně rozdělí do skupin po pěti zvířatech a začne se s denním podáváním testovaných látek. Po páté dávce se krysy anestetizují sagatalem (45 mg/kg intraperitoneálně), jejich hřbety se oholí a za pomoci malého řezu ve střední čáře se každé kryse subkutánně implantují dvě pelety (na každou stranu jedna). Řez se uzavře a krysy se nechají z anestesie probudit.

, Za 7 dnů po implantaci se krysy usmrtí, pelety se vyjmou, zbaví se ulpělé tkáně a zjistí se jejich hmotnost. Každá peleta se vloží do 4 ml destilované vody, rozstříhá se malými nůžkami a směs se promíchá ultrazvukem. Po odstředění se v kapalině nad usazeninou plamenovou fotometrií zjistí obsah sodných a draselnzch iontů. Kromě toho se z každé krysy vyjmou nadledvinky a brzlík, a zjistí se jejich hmotnost. Dále se odejme dolní část obou zadních končetin к zjištění síly potřebné к zlomení tibie. Během testu se rovněž zaznamenává tělesná hmotnost pokusných zvířat.

Výsledky:

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce VI.

Zjišťování výsledků:

Pro každý z parametrů se vypočítává průměrná hodnota - standardní odchylka a zjišťují se diference od kontrolních Hodnot, a to za použití párového Studentova t-testu. Snížení hmotnosti granulomu se vyjadřuje v procentech, dále se zjišťuje obsah sodných a draselných iontů, a procentické změny hmotnosti nadledvinek a brzlíku a síly potřebné к zlomení tibie.

Tabulka VI

Účinek sloučeniny A, etretinátu a dexamethasonu na granulom vyvolaný u krysy zavedením pelety z hadrovité tkaniny ’

Sloučenina	Dávka	Počet	Potlačení vývoje	granulomu	. Změna v %		Změna tělesné
	(mg/kg)	krys	v %		hmot-	hmot-	síly	hmotnosti (g)
			hmotnost		nosti	nosti	к zlo-
			vlhké		nad-	brz-	mení
			pelety Na+	K4	led-	líku	tibie
					vinek
kontrola	-	8	- -	-	-	-	-	+9,6 í 1,3
sloučenina A	15 (p.oj	i 5	-XX -. cxx 15,1 14,5	-6,9XX	+17,6XX	-4,4	-4,0	+7,2 i 0,74
	45 (p.o.)	1 5	10,8 11	0,8	+29,0XX	+ 14,3	“1,12	+11,4 i 0,98

pokračování tabulky VI

Sloučenina	Dávka	Počet	Potlačení	vývoje	granulomu	Změna v %		Změna tělesné
	(mg/kg)	krys		v %		hmot-	hmot-	síly	hmotnosti (g)
			hmotnost			nosti	nosti	к zlo-
			vlhké			nad-	brz-	mení
			pelety	Na+	K+	. led-	líku	tibie
						vinek

etretinát	15 (p.o.)	4	2,7	5,9	3,9	+22,9XX +15,2	-4,6 +13,3 - 2,6
dexamethason	0,5 (s.c.)	1 5	65,5XXX	51,2XXX	75,2XXX	-49,5XXX-79XXX	-11,5* X +10,2	+	1,59

Legenda:

p.o. - orální aplikace

s.c. = subkutánní aplikace ^X P<0,05, ^XX p<0,02, ^XXX p<0,01 poznámka: 2 kontrolní krysy a 1 krysa ošetřená etretinátem uhynuly při anestesii

Příklad 41

Účinek na průběh již rozvinuté arthritidy vyvolané pomocným prostředkem

Pokusná zvířata:

Krysí samci (Lewis, Charles River).

Materiály: . ,

Teplem usmrcené, vysušené organismy Mycobacterium butyricum.

Metoda: .

Arthritida se vyvolá injekcí 0,1 ml pomocného činidla fsuspenze teplem usmrcených, vysušených organismů Mycobacterium butyricum v těžkém minerálním oleji obsahujícím 0,2 % digitoninu (0,5% hmotnost/objem)] do kořene ocasu. Arthritida se nechá 21 dnů vyvíjet, načež se za použití rtuťového plethysmografu změří objem obou zadních tlapek. Krysy se rozdělí do skupin po 8 zvířatech, která mají stejný průměrný objem tlapek a pak se jim po dobu 7 dnů podává sloučenina A, indomethacin (jako kontrolní srovnávací látka) nebo nosné prostředí. Po ukončení doby léčby se к zjištění protizánětlivého účinku znovu změří objemy obou zadních tlapek. Sledují se rovněž změny tělesné hmotnosti a po ukončení pokusu se shromáždí plasma zvířat к stanovení fibrinogenu v plasmě (Exner a spol., Amer.. J. Clin. Path., 71, 521-527).

Výsledky:

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce VII.

Tabulka VII

Účinek na průběh již rozvinuté arthritidy vyvolané pomocným prostředkem ^a^

Skupina Ošetření Dávka Změna objemu tlapky Fibrinogen v plasmě Změna tělesné (mg/kg) (ml) (mg/100 ml) hmotnosti (g)

arthritická (10)d) arthritická	nosné prostředí sloučenina A	100	+0,53 - 0,08	1 773 i 30	7,5 5,2	+ +	1,2 2,1
-0,96 -	o,iox>	874 -	57X
(10)
arthritická	indomethacin	1	-1,22 -	0,15X>	978 -	1OOX)	25,6	+	3,1

(10)

Legenda:

^a) jsou uváděny průměrné hodnoty - standardní odchylka sloučeniny se aplikují pomocí sondy jednou denně po 7 dnů počínaje dnem 22 po vyvolání arthritidy; jako nosné prostředí se používá povrchově aktivní činidlo Tween 80

c) změna objemu tlapky/tělesné hmotnosti rovnající se rozdílu objem tlapky/tělesná hmotnost ve dnu 28 minus objem tlapky/tělesné hmotnost ve dnu 22} ·. protože pomocný prostředek se aplikuje injekčně do kořene ocasu uvažuje se jako změna objemu tlapky spojená hodnota pro obě zadní tlapky počet zvířat ve skupině hodnota výrazně odlišná od hodnoty zjištěné u arthritických zvířat ošetřených pouze nosným prostředím (Studentův t-test, p<0,05)

Claims (13)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   1. Způsob výroby derivátů fenylnonatetraenových kyselin obecného vzorce I ve kterém znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, atom chloru, atom fluoru nebo trifluormethylovou skupinu,

   R₂ představuje atom chloru, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až

   7 atomy uhlíku, atom fluoru, hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, trifluormethylalkoxyskupinu obsahující v alkoxylové části 1 až 7 atomů uhlíku nebo atom vodíku,

   R^ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, atom chloru nebo fluoru,

   R₄ představuje alkylovou skupinu s přímým řetězcem obsahujícím 4 až 10 atomů uhlíku nebo skupinu -CH₂(CH₂)_nCH₂OH, znamená skupinu -CHO-, -CH-, -0-, -<j?=CH- nebo -N-, ^R10 ^R10 ^R10 ^R10

   Rg představuje skupinu COORg,

   Ry, R_g, Rg a R₁₀ znamenají vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku a má hodnotu 6 nebo 1, se sloučenina obecného vzorce VII' a farmaceuticky upotřebitelných solí těch shora uvedených sloučenin, v nichž R_g představuje atom vodíku, vyznačující se tím, že nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce XVI' kde man ^R1' ^R2*

   Z' mají hodnotu 0 nebo 1 s tím, že součet m + n' je vždy roven 1 a pokud m má hodnotu

   0, znamená X skupinu -0-,

   Rg а X mají shora uvedený význam, znamená alkylovou skupinu s 1 až představuje arylový zbytek, jako znamená halogenidový iont,

   7 atomy uhlíku, zbytek fenylový a ve výsledném produktu převede na volnou tg znamená volnou karboxylovou se popřípadě převede na svoji farmaceuticky upotřebitelnou sůl.

   načež se popřípadě alkylesterové seskupení -COOR' karboxylovou skupinu a získaný produkt obecného vzorce I, v němž R₍ skupinu,
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použijí za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém odpovídající výchozí látky, ^R1 znamená atom vodíku, chloru nebo fluoru ^R2 představuje atom vodíku, alkoxyskupinu s 1 až nebo fluoru,

   7 atomy uhlíku, atom chloru ^R3 znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 aŽ nebo fluoru,

   7 atomy uhlíku, atom chloru ^R4 představuje alkylovou skupinu s 8 až 10 atomy obsahující 8 nebo 9 atomů uhlíku, uhlíku mající přímý řetězec

   X znamená skupinu -CH-Ο-, -CH-, -0- nebo -N-, ^R10 ^R10 ^R10 ^R5 představuje skupinu -COORg a _#

   n, Ry, Rg, Rg a R^g mají význam jako v bodu 1, a solí těch shora uvedených sloučenin, v nichž Rg znamená atom vodíku.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém R^ znamená alkylovou skupinu definovanou v bodu 2, a zbývající obecné symboly mají význam jako v bodu 2.
4. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém X znamená skupinu -0-, a zbývající obecné symboly mají význam jako v bodu 3.
5. 5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém R^ znamená atom chloru nebo fluoru, a zbývající obecné symboly mají význam jako v bodu 4.
6. 6. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém R₂ znamená alkoxyskupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, a zbývající obecné symboly mají význam jako v bodu 4.
7. 7. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku 9-[2-chlor~6-(nonyloxy)fenylJ-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.
8. 8. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-^2-fluor-6-(nonyloxy)feny 1J-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.
9. 9. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku 3,7-dimethyl-9-(5-methoxy-2-nonyloxyfenyl)-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.
10. 10. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku 9-^2-(nonyloxy)feny 1J-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.
11. 11. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku (E,Ε,Ε,Ε)-3,7-dimethyl-9-(2-oktylaminofenyl)-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.
12. 12. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku (Ε,Ε,Ε,Ε)-3,7-dimethyl-9-[2-[(8-hydroxyoktyl)oxy] fenyl] -2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.
13. 13. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky, za vzniku (Ε,Ε,Ε,Ε)-8-^2-(trifluormethyl)-6-nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny,

    3.7- dimethyl-9-[2-(oktyloxy)fenyl]-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny,

    3.7- dimethyl-9-[2-[(2,2-dimethyloktyl)oxy]fenyl]-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny, ethylesteru 9-[2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny, (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-[2-(hexyloxy)fenyl]-3,7-dimethy1-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny, (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-[5-hydsroxy-2-(nonyloxy)fenyl]-3,7-dimethy1-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny, (Ε,Ε,Ε,Ε)-9-[2-(nonyloxy)-5-(2,2,2-trifluorethoxy)fenyl]-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny,

    3,7-dimethyl-9-[2-[(oktyloxy)methyl]fenyl]-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny,

    9-(decylfenyl)-3,7-dimethyl-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny, ethylesteru 3,7-dimethyl-9-(2-oktylaminofenyl)-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny a (E,E,E,E,E)-9-[2-(1-decenyl)feny1J-3,7-dimethy1-2,4,6,8-nonatetraenové kyseliny.