CS221252B2 - Method of ammeliorated reproduction of the line informations - Google Patents

Description

Vynález se ' týká způsobu zlepšeného' záznamu čárových prvků, jako je písmo, oddělovací čáry, signety, okrajové pruhy atd., při výrobě filmu pro zhotovení tiskařské formy.

Pro získávání barevných výtahů pro vícebarevný tisk se vedle klasického postupu prostéednicím repro^kamer použív^á vzrostající měrou elektronických přístrojů, tzv. skanerů, které provádějí barevnou korekturu a rozklad obrazů, resp. celých stránek, do rastrů, potřebný pro tisk. Velmi často obsahují takové obrazy nebo stránky čárové prvky, jako je písmo, okrajové pruhy, signety, dělicí čáry, rámečky atd. Pokud by se provádělo rastrování takových čárových prvků jednodu^še společn^ě s polotónovýmⁱ oljrazy, rastrováním by vzniklo na určitých konturách stupňovité zkreslení čárové kontury, na originálu hladké, které působí v tiskařské reprodukci neúnosně rušivě. Dnes se běžně .získávají barevné výtahy tak, že se' ^prov^ádí v elektronic^kýc^h pnstropch nebo ' kamerách jen rastrování polotónových obrazů. Tyto polotónové výtahy se skládají s filmem, který obsahuje nerastrované čárové záznamy. Z této montáže se potom vyrábí na třetím filmu mezinegatlv. Ten je znovu kopírován a poskytuje barevný výtažek, který nyní obsahuje kombinaci rastrovaných ^po^lo^tónovýc^h o^braz^ů a nerastrovanýc^{h čá}rových záznamů a jehož . se užívá k výrobě tiskařské formy. Tento způsob je nákladný z hlediska materiálového i časového, kromě toho vnáší do celkového postupu na základě mno^ha ^ko^pírovacíc^{h p}roces^ů značnou nejⁱsto^ ^poku^d je Jdoucí, '^dále je nutn^é zachovávat hladké kontury čárového záznamu v rastrovaných polotónových obrazech až do tiskařské formy.

B^ylo b^y sice možn^é zlep^ši^t reprodukci ^čar v elektronických přístrojích tím, že by se obě informace, tj. polotónové a čárové obrazy, snímaly s vícenásobnou, příkladně 2- až 3násobnou jemností čar, a .zaznamenávaly. Při předem zadané rychlosti zápisu by však vzrůstala doba zpracování úměrně se zjemňováním, což rovněž není pro praktický provoz únosn^é. Kromě to^ho se v^ys^kytuje pN uchovávání celých obrazů zvýšená potřeba mí v pam^U.

Úkolem ^pře^dkiá^dan^ého vyn^álezu je eliminovat uveden^é nedostat^ky a navrhnoá zp^ůsoů ^který v^yjas^ňuje ^čárov^é z^áznam^y ve snímačmh se zlepšenou reprodukcí ^kontur do rastrovaných ^polot^ónovýc^h olarazů.

Výše uvedené nedostatky nemá způsob zlepšené reprodukce čárových informací, zejm^éna zna^ků pfcma v reprodutórn technlce^, při němž je prováděn záznam s jemnějším rozkladem než snímání a snímané hodnoty se za účelem zachycování okolí každého. snímaného bodu ukládají číslicově ve formě množin^y ve^dle sebe tezích smmatích linii: a jemněj^ší rozMad ^pří záznamu se prov^ádí množinou selektivně řiditelných záznamových paprsků, jehož podstata spočívá v tom, že se řídicí informace pro selektivní řízení jednotlivých záznamových paprsků pro ' každý snímací bod získávají porovnáním uložených dat snímacího bodu s uloženými daty je^ho o^kolmc^{h b}odů. S výhodou se u^kládá množina bodových vzorů v jemnějším rozkladu záznamu, přičemž tyto vzory jsou vybírány a zaznamenávány řídicími informacemi získávanými porovnáním. Výhodně se záznam bodů rastru provádí množinou selektivně řiditelných záznamových paprsků, přičemž informace rastru a zjemněná čárová informace se pn ' záznamu kaž^dého ho^du rastru superponují ^Záznam se rovně^ž m^ůže provádět množinou selektivně řiditelných záznamových paprsků, přičemž- informace rastru se při ztoamu bodů rastru se zjemn^ělou reprodukrn ^čar ^poflačuje. ^pro z^áznam bodů polotónového rastru se s výhodou používá větší počet záznamových paprsků, než ^pro zjemn^ělou re^produkcⁱ ča^ prteemž z^áznamové paprsky se při reprodukci čar slučují do skupin.

Výhodou vynálezu je dobrá úroveň zjemněm při pnjatelné ^do^bě zpracován.

^V elektéornckém příroji pro vytvárám barevných výtažků se podle ' , vynálezu . sním^á soufosně se sní^m polotónové^ho obrazu ze zvláštní podlohy nebo při výstupu z elektronické paměti obrazů informace, tý^kají .se ^čárov^ého z^nam^ a sice se stejnou jemností čar jako polotónový obraz. Hodnoty snímání čárové informace se však podle vynálezu přivádějí ke zvláštnímu obvodu, který uchovává - ' obsahy většího počtu sousedních smmacfch linn a v ^ka^ždém bodě stím^ z^ís^káv^á ztepšen^é mezi^to hodnoty srovnáním s okolím tohoto bodu. Tyto hodnoty se přivádějí к záznamovému orgánu, který je opatřen větším 'množstvím seteMvně řiditelných z^namových ^paprs^ků. K takovému záznamovému orgánu (viz patentový spis DE č. 2 107 738), jehož je obvykle používáno pro polotónový záznam pro znázorňování různě velkých a různě tvarovaných bo^dů rastéu se podte v^ynáezu přiv^ádí zlepšen^{á čá}rov^á mformace tak ab^{y by l}a v^yjas^ňov^ána do rastaova·^ ^polot^ónov^é informace. Jemnost ^čar ^čárov^é rn^formace může být přitom však horší než rozlišení, jehož se užívá ^k zolorazovárn polotónový^ ^bo^dů rastru. Výhodným způsobem je možno k zobrazování: ^bodů rastru ^používat napr^íkla^d šest selektivně ^buzenýc^h z^áznamovýc^h paprs^ků v rámci jedn^é zapsovam ^linle^{, k}terá se pro čárový záznam sloučí po- dvojicích, takže ^pro Čárový z^áznam existuje trojn^áso^bn^á jemnost čar polotónového .záznamového rastru. Pro požadav^ která nejsou ta^k vysoké, může být slou^čen^í 2x3 z^áznamových - ^pa^prsků t^éž výhodný ne^boť v z^áznamu ^čar od^pov^ídá zdvojení jemnosti polotónového rastru.

Pokud je pro jiné tiskařské postupy prov^áděn téměř vý^lučn^ě z^áznam' ^čárovýc^h . prv^ků (pnkladne u textUního tisku^ o^dpa^dá samozřejm^ě poc^hod v^yjas^ňován^í do rastro váného polotónového obrazu, avšak .zlepšený záznam čárové informace podle vynálezu může být účelně .prováděn.

Vynález je v následujícím textu blíže popsán v . souvislosti s obr.. 1 .až -6, na nichž znázorňuje obr. 1 schematické znázornění začlenění - uspořádání podle vynálezu . do .základní konstrukce elektronického .přístroje pro vytváření .barevných výtažků, - obr. 2 .a 3 příklady zjemnění různých ..kontur, .obr. 4 příklad .zapojení pro zjemňování - Čárového záznamu, -obr. 5 impulsní diagram řízení, obr. -6 příklad zapojení hradlového -obvodu.

Obr. 1 . znázorňuje princip -elektronického přístroje -pro vytváření -barevných výtažků, do - něhož byl vestavěn obvod 14 pro - zjemňování - čárového záznamu podle vynálezu. Takový -přístroj se -skládá ze -snímacího válce 1, který nese polotónovou informaci 2. Další snímací válec - 3 nese - čárovou informaci 4. Na -další válec - 5 je zaznamenáván kombinovaný, barevně korigovaný a rastrovaný -výstupní produkt 6 ve -formě barevného výtažku pro další zpracovávání pro výrobu tiskařské - -formy. -To může být -například - prováděno - - světelnými paprsky na film, citlivý na světlo. Všechny tři válce 1, .3, . 5 jsou poháněny -stejnými -otáčkami motorem 7. Před válcem 1 je -uspořádán snímací orgán --9 -pro snímání polotónové informace 2, .před .válcem 3 snímací - - orgán 10 - pro snímání čárové informace 4. Před -záznamovým válcem 5 je uspořádán záznamový orgán 12. - Snímací - orgány -9, 10, jakož i záznamový orgán 12, konají prostřednictvím vřetene 13, které je poháněno- motorem 11,. posuvný -pohyb, - axiální vzhledem k válcům. -Ze souhry -mezi otáčivým -pohybem, posuvem a generátorem -8 -taktů, - upraveným na stejné - hřídeli .-s -válci .1,- .3, .5, -vzniká snímací, jakož - i polotónový záznamový -rastr. Kromě -taktu - rastru generuje generátor -8 -taktů -ještě - impuls, Který udává -začátek - každé - obvodové - čáry. - - -Oba takty - jsou vedeními - 20, resp. -21, přiváděny k - -násobiči - 19, ' -který ^: -připravuje -takt pro rastrový počítač 17, v němž -jsou.generovány tvar - a. -velikost -zaznamenávaných - hodů - rastru - -způsobem, -odpovídajícím -snímaným -hodnotám .polotónového rastru. .Hodnoty -snímané - -snímacím -orgánem -9 probíhají nejprve -analogově - pracujícím počítačem 15 barvy, .který .provádí barevnou -korekturu. J^í^ístrový počítač 17 pracuje - číslicově. -Proto jsou hodnoty - korigované v .počítači 15 - barvy -předem převáděny v analogově-číslicovém převodníku 16 na číslicovou formu. Takt rastru z vedení 20, jakož i takt pro začátek řádky z vedení 21 jsou dále též vedeny k obvodu 14, jehož příklad zapojení je blíže vysvětlen ve spojení na -obr. 4.

V moderních elektronických přístrojích pro vytváření barevných výtažků - jsou - velikost -a tvar -bodů polotónového rastru generovány v rastrovém počítači 17 a zaznamenávány prostřednictvím většího . počtu odděleně - řiditelných zapisovacích - paprsků - (viz například patentový spis DE č. 2 -107 738 a

č. -1 - -901101). - Vzhledem ke -komplikovanému a různorodému -složení bodů -polotónového rastru je přitom zpravidla počet zapisovacích --paprsků -v jedné šířce snímací -linie vyšší, -než by -bylo nutné pro zlepšení reprodukce čar .podle vynálezu.

Obvod 18, v . němž se - sbíhá informace -rastru .a čárová informace, obsahuje -proto -s výhodou -logické prvky zapojení, -které -při vyjasňování čárové informace slučují zapisovací paprsky -po skupinách, příkladně po třech -skupinách -vždy na dva zapisovací paprsky nebo dvou -skupinách vždy -na tři zapisovací paprsky. -Pro různé -aplikace -je - možné -i přepínatelné seskupení.

Obr. 2 a 3 - znázorňují -na rozdílně tvarovaných konturách -51, jak -dochází ke zjemňování -čárového- záznamu. Zde jsou například v rámci jedné šířky -B -zapisovací linie uspořádány tři -záznamové paprsky, které mohou být -odděleně .buzeny. -Přitom se -mohou jednotlivé paprsky s v-ýhodou skládat ze skupin - sloučených záznamových paprsků nebo z jednoho vícepaprskového záznamové· ho ústrojí -pro zobrazování bodů polotónového . rastru - (viz například patentový spis DE - č. 2107 738 -J. .Na délku vzdálenosti L bodu polotónového rastru ve -směru -obvodu mohou být tyto záznamové -paprsky například obvodem 14 buzeny -třikrát, takže na ploše rastru o velikosti B x L může docházet - k - záznamu -na - devět polí -odděleně. Je zřejmé, že -tvary -51 kontur, zvolené na .obr. 2 -a . 3 libovolně jako příklad, mohou být pomocí určitých bodových vzorů reprodukovány zjemněné v rámci vynálezu -v každém poli -rastru o velikosti BxL. Na . obr. 2 jsou ještě .pro lepší porozumění znázorněny tři modulátory . 50 světla - a -světelný . zdroj 49.

Přiklad

V - -souvislosti -s obr. - 4 -je -popsán příklad .obvodu --14 . (obr. - 1) pro -získávání - bodových vzorů - z -informací -o - dosavadním okolí -bodu při -záznamu čar. -Příklad - zapojení - opět -vychází -z -toho, -že -plocha .rastru -o -velikosti B••x-I» . (jobr. -2) -je -rozdělena v 3x3 jednotlivá pole. -Principiální způsob - práce -je .následující: Čárová - -informace -o.d . snímače -10 čar (obr. - 1) se -dostává - po - vedení 22 -a -přes d-emultiplexor 25 - do čtyřnásobné -střídavé .paměti -23 -a až -d,. do níž -jsou - ukládány -hodnoty vždy - čtyř -po sobě . - následujících . snímacích linií tak, že každá část paměti obsahuje jednu snímací linii. Tři části paměti obsahují informaci o okolí vyhodnocovaného- bodu, zatímco do čtvrté - části je zapisována následující snímací linie. Informaci -o -okolí bodu, - která je -k dispozici ve třech pamětech, .naplněných vždy - sousedními obrazovými - čarami, - je prostřednictvím -paměti - 39 pevných hodnot -přiřazován -určitý vzor bodu zapisovaného - záznamovým --orgánem - 12. Pamět -39 pevných - hodnot - je . programována tak, aby se tento --bodový vzor - - optimálně - -ho dil kontuře, snímané snímacím orgánem, a aby zjemňoval její reprodukci způsobem podle vynálezu.

Řádkový čítač 24 řídí přes 2bitové vedení cyklické přepínání střídavé paměti 23 a až d tím, že přes demultiplexor 25 určuje, do které části střídavé paměti je čárová informace ukládána. Dále řídí čtecí impuls, který přichází od řídicího ústrojí po vedení a který prostřednictvím dalšího demultiplexoru 26 zapojuje v závislosti na střídavé paměti. Současně poskytuje řádkový čítač 24 prostřednictvím tří odečítaček, které konstantně odečítají 1, 2, resp. 3, a multiplexoru 34 adresy těch řádků, z nichž se smí číst. Čítač 28 adres, taktovaný snímacím taktem prostřednictvím generátoru 8 (obr. 1] taktů po vedení 20, dává k dispozici spolu se sčítačkou 29, která konstantně přičítá 1, a odečítačkou 30, která konstantně odečítá 1, tři adresy bodů, z nichž se může číst.

Řízení je navrženo pro lineární průběh programu a skládá se z čítače 31 programu a programovatelné paměti 32. Tato paměť obsahuje mikroprogram pro řízení, jehož impulsní diagram je znázorněn na obr. 5. Taktování řídicího · ústrojí je prováděno několikanásobkem snímací frekvence (zde například dvanáctinásobkem], který je prostřednictvím frekvenční násobičky 33 vytvářen v obvodu PLL.

Faktor dvanáct dává'řídicímu ústrojí k ' dispozici dvanáct kroků programu pro dobu trvání jednoho snímacího taktu. V průběhu těchto kroků programu zapojuje řídicí ústrojí prostřednictvím dvoubitového vedení 43 přes multiplexor 34. postupně tři části střídavé paměti, které právě obsahují úplnou sousední čárovou · informaci, přes další multiplexor 35 na posuvný registr 36 a vybírá v rámci jednoho řádku po vedení 44 (dvoubitovém) přes multiplexor 37 tři body, takže na vstupu · posuvného registru 36 se postupně objevuje devět bodových informací. Řídicí ústrojí poskytuje po vedení 45 ke každé · · bodové informaci · impuls, který působí posuv informace v posuvném registru, takže · po devíti posuvech se . objeví informace paralelně na výstupu posuvného registru. Prostřednictvím vedení 46 udílí řídicí ústrojí · následujícímu registru 38' · impuls k zápisu, takže je devítibitová informace převzata do· registru 38, ' aby tam byla k ' dispozici · po následující dobu snímání za účelem genero vání bodového vzoru, zatímco posuvný registr 36 se uvolňuje za účelem sběru další informace. Informace uložená v registru 38 tvoří spolu s dvoubitovou informací, která přichází po vedení 48 od řídicího ústrojí, adresu pro programovatelnou paměť 39. Přitom zůstává po· dobu zapisovacího taktu pro jeden celý bod (BxL) část adresy, která přichází z registru 38, konstantní, zatímco ta část adresy,· která přichází od řídicího ústrojí po vedení 48, je v rámci jednoho bodu třikrát měněna. Tím je zapisovaný bod rozkládán ve tři řádky i ve směru obvodu, čímž se uplatňuje zjemnění i ve směru obvodu. Po mezilehlém uložení prostřednictvím impulsu, přicházejícího po vedení 47, v dalším registru 39 a na jeho výstupech 40 a až c k dispozici budicí signál pro obvod 18 (obr. 1).

K objasnění udaného příkladu programu je na obr. 5 znázorněn impulsní diagram, který znázorňuje časový průběh výstupních impulsů z programovatelné paměti 32.

Obr. 6 značí příklad obvodu 18 (obr. 1), který vhodným způsobem slučuje signály rastru a ' zlepšené signály čar před záznamem. Zde se jako příklad opět vychází z toho, že je k dispozici šest záznamových paprsků. Mohou to být například světelné paprsky, které, modulovány modulátory 50 světla (obr. 2), provádějí záznam na film citlivý na světlo. Modulátory 50 světla jsou ovládány prostřednictvím šesti vedení 58 a až f. Tato vedení jsou výstupy šesti součtových hradel 57 a až f, na jejichž vstupech se sbíhají Informace rastru z výstupních vedení součinových hradel 53 a až f a čárová informace zlepšená podle vynálezu z vedení · 40 a až c (obr. 4). Informace · rastru je přiváděna vždy' na jeden vstup součinového hradla 53 a až f, zatímco ostatní vstupy jsou zapojeny ' paralelně na · vedení 54. ' Podle toho, který ' logický signál je 'přítomen na vedení 54, je ' nebo není podle vynálezu ' 'Informace rastru při zapisování zjemněného čárového vzoru potlačována.

Dva · elektronické · přepínače 52, znázorněné · zde z · důvodu zjednodušení · jako mechanické spínače, m-ohou přepínat · seskupení šestí záznamových · signálů 57 a áž · f ' vybuzením po vedení 55 volitelně · do · tří · skupin po vždy dvou sousedních záznamových · · paprscích nebo do dvou skupin po vždy třech sousedních záznamových paprscích.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob zlepšené reprodukce čárových informací, zejména znaků písma v reprodukční technice, při němž je prováděn záznam s jemnějším rozkladem než snímání, a snímané hodnoty se za účelem zachycování okolí každého snímaného bodu ukládají číslicově ve formě množiny vedle sebe ležících snímacích linií a jemnější rozklad při záznamu se provádí množinou selektivně ři- vynalezu ditelných záznamových paprsků, vyznačený tím, · že řídicí informace pro selektivní . řízení jednotlivých záznamových paprsků pro každý snímací bod se získávají porovnáním uložených dat snímacího bodu s uloženými daty jeho okolních bodů.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se · ukládá množina bodových vzorů v · jem-

   9 10 nějším rozkladu záznamu, přičemž tyto vzory jsou vybírány a zaznamenávány řídicími informacemi získ^ávanými porovnán^ím.
3. 3. Z^půso^b podte ^bo^du 1 ^pro ztečenou reprodukci čárových informací ve spojení se záznamem rastrovaných polotónových obrazů, vyznačený tím, že záznam bodů rastru se provádí množinou selektivně řiditelných záznamových paprsků, přičemž ' informace rastru a zjemněná čárová informace se při záznamu ^ka^ždého ^bo^du rastru superponují.
4. 4. Způsob podle bodu 1 pro zlepšenou reprodukci čárových informací ve spojení se záznamem rastrovaných polotónových obrazů v^yzna^čený že záznam se prov^ádí množinou selektivně řiditelných záznamových pa^prs^ků, ^přič:emž informace rastru se při záznamu bodů rastru se zjemněnou reprodukcí čar potlačuje.
5. 5. Způsob podle bodu 4 nebo 5 vyznačený tím, že pro· .záznam bodů polotónového rastru se používá větší počet záznamových paprsků než pro zjemněnou reprodukci čar, pn^čem^ž záznamov^é paprs^ky se pH reprodukci čar slučují do skupin.