větev
- vě·tev
větev v
- (biologie) tak; een deel van een boom of struik dat aan de stam vastzit en waaraan bladeren groeien
- «Větve hrušně byly obtěžkané plody.»
- De takken van de perenboom hingen vol met vruchten.
- «Větve hrušně byly obtěžkané plody.»
- tak; een aftakking in een denkbeeldige boom
- «Jižní větev tramvajové trati je nyní mimo provoz.»
- De zuidelijk tak van het tramnet is nu buiten gebruik.
- «Jižní větev tramvajové trati je nyní mimo provoz.»
- tak; een aftakking van een groep personen behorend tot hetzelfde geslacht met specifieke voorouders
- «Rod Rožmberků byl jednou z větví rodu Vítkovců.»
- Het geslacht Rosenberg is een tak van het geslacht Witigonen.
- «Rod Rožmberků byl jednou z větví rodu Vítkovců.»
| enkelvoud | meervoud | |
|---|---|---|
| nominatief | větev | větve |
| genitief | větve | větví |
| datief | větvi | větvím |
| accusatief | větev | větve |
| vocatief | větvi | větve |
| locatief | větvi | větvích |
| instrumentalis | větví | větvemi |
- Zie Wikipedia voor meer informatie.
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)