obor

• obor

obor

1. fakkel, toorts
2. (figuurlijk) voorlichter

• [1] suluh

• IPA: /ɔbɔr/

obor mbezield

1. reus

• gigant
• velikán

• obryňa

• obrovský

obor monbezield

1. vakgebied

• odbor
• odvetvie
• úsek
• oblasť
• okruh

• IPA: /ɔbɔr/
• Geluid:  obor    (hulp, bestand)

• obor

obor monbezield

1. vakgebied

   «Během pár let se z něho stal jeden z nejúspěšnějších profesionálů ve svém oboru.»

   Binnen een paar jaar werd hij één van de meest succesvolle profesionals in zijn vakgebied.

	enkelvoud	meervoud
nominatief	obor	obory
genitief	oboru	oborů
datief	oboru	oborům
accusatief	obor	obory
vocatief	obore	obory
locatief	oboru	oborech
instrumentalis	oborem	obory

• disciplína v
• doména v
• odvětví o
• okruh monbezield
• pole o

• oborový
• podobor monbezield

• definiční obor monbezield
• obor hodnot monbezield
• studijní obor monbezield – studierichting
• v oboru – in het (vak)gebied

• mezioborový
• víceoborový

• oboř

• Zie Wikipedia voor meer informatie.

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)

obor

1. genitief meervoud van obora