Věra Junková

Věra Junková
Narození	24. června 1917 Pardubice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. července 1942 (ve věku 25 let) Pardubice Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	popravena zastřelením
Bydliště	Pardubice
Národnost	česká
Občanství	československé
Vzdělání	reálná škola, učitelský kurz
Povolání	učitelka
Nábož. vyznání	Českobratrská církev evangelická
Partner(ka)	Alfréd Bartoš posléze Jiří Potůček
Rodiče	V. Junek, Emilie Pištorová
Příbuzní	Antonín Pištora, Jiří Pištora
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Věra Junková (24. června 1917 Pardubice – 2. července 1942 Pardubice) byla učitelka a odbojářka z období druhé světové války, spolupracovnice výsadku Silver A.

Věra Junková se narodila 24. června 1917 v Pardubicích v rodině úředníka cukrovaru V. Junka. Její otec zemřel ještě v období první světové války a její matka Emilie Junková se znovu provdala za tiskaře Adolfa Švarce. Studovala na pardubické reálce, kde v roce 1935 odmaturovala. V roce 1936 pak absolvovala učitelský kurz v Litomyšli. Poté učila v Pardubicích a v Mněticích, bydlela s matkou a jejím mužem v pardubické čtvrti Studánka. Ještě před jeho odchodem do zahraničí se zasnoubila s Alfrédem Bartošem.

Již druhý den po seskoku výsadku Silver A 30. prosince 1941 se na Věru Junkovou obrátil její snoubenec a velitel výsadku Alfréd Bartoš, aby jí oznámil ukončení vztahu. Věra Junková se poté pokusila o sebevraždu, ale přežila. U sebe doma poté na nějaký čas ubytovala radistu Jiřího Potůčka, který jí sdělil, že se Alfréd Bartoš v Anglii zasnoubil s jinou dívkou. Poté se mezi nimi rozvinul milostný vztah. V dubnu Jiřímu Potůčkovi domluvila léčení zápalu plic u dr. Josefa Bartoně. Ke spolupráci přivedla i svou matku Emilii Švarcovou, nevlastního otce Adolfa Švarce, strýce Antonína Pištoru, známého z Mnětic Josefa Chrbolku a další. Dne 16. června 1942 došlo ke zradě Karla Čurdy, kvůli kterému se Gestapo dostalo ke jménům a adresám spolupracovníků Silver A a mimo jiné zatklo Hanu a Václava Krupkovi. V jejich bytě nalezlo i Bartošovy záznamy. Není zřejmé, co v nich přesně bylo, pravdou je, že nemohlo jít o konkrétní jména, protože k dalšímu zatýkání docházelo postupně, jak byla prolamována konspirace. Věra Junková byla zatčena 21. června 1942 a k brutálním výslechům na úřadovnu Gestapa byla převážena z donucovací pracovny. Spolu s dalšími odbojáři byla popravena 2. července 1942 na pardubickém Zámečku. V posledních chvílích svého života se ještě stala nedobrovolnou aktérkou inscenované popravy Taťány Hladěnové, která byla zavražděna dříve a společně s Věrou Junkovou bylo popraveno jen její mrtvé tělo. Ve stejný den zastřelil i Jiřího Potůčka na okraji Pardubic protektorátní četník. Tělo Věry Junkové bylo spáleno v místním krematoriu a popel vysypán do Labe.

• Pamětní deska Věry Junkové se nachází v Pardubicích na domě v Hronovické ulici.^[1]
• Po Věře Junkové je v Pardubicích pojmenována ulice spojující ulici K Lesu, kde stál dům její rodiny, a věznici, kde trávila poslední dny svého života.

Bratrancem Věry Junkové byl básník Jiří Pištora. Jeho otec a bratr Věřiny matky Antonín Pištora se podílel na zajištění pracovních knížek pro členy výsadku Silver A a byl popraven na stejném místě a ve stejný den jako jeho neteř.

• V hraném dokumentu Stříbrné requiem hraje postavu Věry Junkové Kateřina Kornhäuserová.

• Jiří Sedláček - Pomáhali Silver A/Taťána Hladěnová, 2005
• Věra Junková na stránkách Válka.cz
• Věra Junková na stránkách Parpedie.cz
• Medailonky osobností spojených s Heydrichiádou na stránkách města Pardubic