Karel Čurda
| Karel Čurda (Karel Vrbas, Karl Jerhot) | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. října 1911 Stará Hlína nebo Nová Hlína |
| Úmrtí | 29. dubna 1947 (ve věku 35 let) Praha |
| Národnost | česká |
| Choť | německé národnosti |
| Děti | syn |
| Civilní činnost | dělník |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | četař (rotný) |
| Sloužil |  Československá armáda |
| Složka | poddůstojník 29. pěšího pluku Československé armády v Jindřichově Hradci |
| Jednotka | voják cizinecké legie, člen výsadkové skupiny Out Distance |
| Války | II. světová válka |
| Bitvy | Atentát na Heydricha (zrádce výsadku Anthropoid) |
 multimediální obsah na Commons | |
Karel Čurda (10. října 1911 Nová Hlína u Třeboně[1] – 29. dubna 1947 Praha) byl československý voják, za druhé světové války příslušník výsadku Out Distance a konfident gestapa. Měl hlavní podíl na odhalení úkrytu parašutistů z výsadku Anthropoid a jejich následné smrti.[2] Po válce byl souzen a popraven.
Mládí a začátek války
[editovat | editovat zdroj]Byl nejmladší z šesti dětí, vychodil obecnou a měšťanskou školu, živil se jako dělník. V roce 1933 nastoupil povinnou vojenskou službu k 29. pěšímu pluku, absolvoval poddůstojnické kurzy a zůstal jako délesloužící. V roce 1938 byl z armády propuštěn a sloužil ve finanční stráži. V červnu 1939 utekl do Polska, v srpnu do Francie, kde byl přijat do cizinecké legie. Do bojů kvůli rychlé porážce Francie už nezasáhl. V červenci 1940 unikl lodí do Anglie.[3]
Anglie a výsadek
[editovat | editovat zdroj]V Anglii byl zařazen k automobilové rotě a přihlásil se pro speciální operace. Od září 1941 absolvoval výcvik a v lednu 1942 byl zařazen do skupiny Out Distance. Jako parašutista byl 27. března 1942 vysazen na území Protektorátu Čechy a Morava spolu s dalšími členy skupiny Opálkou a Kolaříkem. Po přistání se skupina zhroutila zraněním Opálky, částečným prozrazením a sebevraždou obklíčeného Kolaříka, ztrátou veškerého materiálu. Úkryt Opálka a Čurda hledali v Praze. V druhé polovině dubna se podílel na přípravách a realizaci operace Canonbury, leteckém útoku RAF na plzeňskou Škodovku.
Čurda onemocněl a přesunul se 28. května 1942 za matkou do obce Nová Hlína, kde se schovával v č.p. 12. Zde se také dozvěděl o atentátu na Heydricha a následné heydrichiádě. Nevydržel psychický tlak způsobený jeho matkou a sestrou, a tím, že si každý den četl seznamy mrtvých v novinách. Rozhodl se nejprve 13. června poslat na četnickou stanici v Benešově anonymní udání, které však zůstalo bez odezvy. A tak 16. června vyrazil do Prahy vyhledat spolubojovníky, které v krycím bytě rodiny Svatošových nenašel. Odešel na gestapo, kterému poskytl zásadní informace o rodinách, které spolupracovaly s parašutisty, což ve výsledku vedlo k odhalení atentátníků skrývajících se v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Neúspěšně se pokusil o sebevraždu.[3][4]
Později mu byla po částech vyplacena odměna, avšak zdaleka ne v plné slibované výši půl milionu říšských marek (část mu zabavovalo samo gestapo), neboli čtvrtina celkové nacisty vypsané odměny dva miliony říšských marek (stejná suma čekala dalšího zrádce – parašutistu Viliama Gerika – zbytek se rozdělil mezi sedm občanů Říše a 53 menších udavačů z Protektorátu). Žil pak v Praze pod změněným jménem Karl Jerhot a oženil se s Němkou, s níž měl syna.[4]
Pražské gestapo jej později využívalo jako agenta-provokatéra, kdy se prohlašoval za parašutistu a předstíral snahu se ukrývat. Karel Čurda má hlavní vinu na tragickém osudu paraskupiny Antimony a na zatčení Františka Pospíšila ze skupiny Bivouac. Z Čurdy se později stal alkoholik,[zdroj?] pročež ho gestapo využívalo čím dál tím méně.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Po konci války byl Čurda dopaden 19. května 1945 při pokusu o útěk v Manětíně.[5] Byl zatčen, později odsouzen k trestu smrti a 29. dubna 1947 oběšen v Pankrácké věznici. Čurda ve svém závěrečném prohlášení odmítl žádat o milost. Jeho žena a syn byli odsunuti do Rakouska.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NAVARA, Luděk. Kdyby parašutista nezradil, nacisté by nás vyvraždili, říkají v Nové Hlíně. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-05-24 [cit. 2015-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Z hrdiny zbabělcem. Karel Čurda za zradu parašutistů dostal peníze, byt a německou manželku - Info.cz. INFO.CZ. CMI News. Dostupné online [cit. 2017-06-15].
- ↑ a b Libor Vykoupil: Ecce Homo - Karel Čurda, příslušník čs. zahraničního odboje Archivováno 6. 2. 2012 na Wayback Machine., 10. října 2011, ČRo Brno
- ↑ a b Karel Čurda v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století (Libri 1998, ISBN 80-85983-65-6)
- ↑ HABICHOVÁ, Ludmila. Výcvik československých parašutistů ve Velké Británii (1940–1945). Plzeň, 2016 [cit. 2019-11-27]. 103 s. Diplomová práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Lukáš Novotný. s. 54. Dostupné online.
- ↑ Callum Macdonald. The Killing of Reinhard Heydrich: The SS 'Butcher of Prague'. [s.l.]: Da Capo Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0306808609. S. 190. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- IVANOV, Miroslav. Atentát na Reinharda Heydricha. Praha : XYZ, 2008. 358 s. ISBN 978-80-7388-064-4.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 95–96.
- TICHÝ Antonín. Nás živé nedostanou. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1969. 309 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Čurda na Wikimedia Commons
- Karla Čurdu dělily od hrdinství milimetry. Na smrt poslal stovky lidí, říká novinář
