Slávka jedlá
 Slávka jedlá | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | měkkýši (Mollusca) |
| Třída | mlži (Bivalvia) |
| Řád | Mytiloida |
| Čeleď | slávkovití (Mytilidae) |
| Rod | slávka (Mytilus) |
| Binomické jméno | |
| Mytilus edulis Linnaeus, 1758 | |
| Poddruhy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slávka jedlá (Mytilus edulis) je středně kosmopolitní velký jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Slávky jedlé se nacházejí na severoatlantickém pobřeží Severní Ameriky, Evropy[1] a v dalších mírných i polárních vodách po celém světě.
Stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Žijí v příbřežních oblastech na skalách a dalších pevných podkladech přichyceny byssovými vlákny,[1] která jsou vylučována byssovými žlázami umístěnými ve spodní části slávek.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Mušle je hladká s jemnými soustřednými rýhami v linii růstu. Lasturu mají slávky světle hnědou, modravou nebo černou. Může být dlouhá až 12 cm.[1]
Použití
[editovat | editovat zdroj]
Po celém světě jsou běžně sbírány na jídlo z přírodních i z uměle vytvořených lokalit. Slávky jsou základem pro mnohá jídla z mořských plodů ve španělské, portugalské, francouzské, holandské, belgické a italské kuchyni. Jejich chuť je zvláštně kořenitá. Obsahují málo kalorií[2], minerální soli, železo, vitamíny A, B, C, D a bílkoviny.[3] Podávají se bez i s lasturou.[2] V Evropě se jich ročně spotřebuje přibližně 100 tisíc tun.[4]
Predátoři
[editovat | editovat zdroj]Slávky jedlé jsou kořistí hvězdic jako hvězdice růžová (Asterias rubens, Linnaeus, 1758). Malé slávky jsou také požírány plži nachovec obecný (Nucella lapillus, (Linnaeus, 1758)).
Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]- M. e. abbreviatus (Lam., 1818)
- M. e. aoteanus (A.W.B. Powell, 1958)
- M. e. diegensis (Coe, 1946)
- M. e. elegans (Brown, 1827)
- M. e. modiolaeformis (Bucquoy, Dautzenberg & Dollfus, 1889)
- M. e. obesus (Bucquoy, Dautzenberg & Dollfus, 1889)
- M. e. planulatus (Lam., 1819)
- M. e. platensis (A.D.Orb., 1846)
- M. e. retusus (Lam., 1818)
- M. e. spathulinus (Locard, 1889)
- M. e. uncinnatus (Bucquoy, Dautzenberg & Dollfus, 1889)[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blue mussel na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c HORČIČKO, Petr; LYSONĚK, Ivo. Mlži - Slávka jedlá [online]. Gymnázium Uherské Hradiště [cit. 2008-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02.
- ↑ a b Slávka jedlá (lat. Mytilus edulis) [online]. Gastro-slovník.cz [cit. 2008-11-27]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Slávka jedlá [online]. NordSee.cz [cit. 2008-11-27]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ jardoslav. Ustrica jedlá (Ostrea edulis) a Slávka jedlá (Mytilus edulis) [online]. Atlas.cz, 2002-03-09 [cit. 2008-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Mytilus edulis (slávka jedlá) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-11-27]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GILBERTSON, Lance. Zoology Laboratory Manual. 4. vyd. [s.l.]: The McGraw-Hill Companies, Inc., 1999. S. 11.1-11.4. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Galerie slávka jedlá na Wikimedia Commons
- The Blue Mussel In Maine [online]. Department of marine resources [cit. 2008-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-04-27. (anglicky)
- Blue mussel [online]. Delaware: Delaware Sea Grant, University of Delaware [cit. 2008-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-16. (anglicky)
Taxon Mytilus edulis ve Wikidruzích
