Nokturna (Chopin)
Svých 21 nokturen pro sólový klavír napsal Frédéric Chopin mezi léty 1830 a 1846, dle jiného datování 1827–1848.[1] Dle většiny zdrojů jimi tento žánr dosáhl svého vrcholu.[1][2]
Prvních 18 nokturen vydal Chopin za svého života, další dvě byla, přes Chopinovo přání všechny jeho nevydané rukopisy spálit, vydána posmrtně. Navíc se k nokturnům řadí i posmrtně vydané Lento con gran espressione cis moll.[1]
Historický podklad
[editovat | editovat zdroj]Chopin se při své tvorbě inspiroval nokturny Johna Fielda[3], ten však na Chopinovo dílo pohlížel negativně.[4]
| „ | Již jsme viděli plaché, nežné city, které Field ve svých nokturnech obsáhl, nahrazené podivnými, cizími efekty. Pouze jeden génius si přivlastnil tento styl a propůjčil mu vše potřebné. Chopin ve svých poetických nokturnech nezpíval pouze s harmonií, která je pro nás zdrojem nepopsatelného potěšení, ale také ukázal netrpělivost a zmatek, které jeho nokturna vyvolávají. | “ |
| — Franz Liszt [5] | ||
Často je také zmiňována podobnost s Belliniho kavatinami, ačkoliv není zřejmé, zda jimi byl Chopin přímo ovlivněn.[5]
Forma
[editovat | editovat zdroj]Dle Fielda mají všechna Chopinova nokturna zpěvnou melodii v pravé ruce doprovázenou rozloženými akordy.[1] Většina skladeb plní jednoduchou formu A–B–A kde krajní sekce jsou lyrické a melodické, zatímco prostřední část je kontrastní, dramatická.[1] Výjimkou jsou nokturna č. 2, Op. 9 č. 2 a č. 16, Op. 55 č. 2, která nemají kontrastní část, č. 6, Op. 15 č. 3, s codou s novou melodií a č. 12 Op. 37 č. 2 ve formě ABABA.
Všechna nokturna jsou označena Lento, Larghetto nebo Andante, jediné nokturno č. 3, Op. 9 č. 3 vybočuje nadepsáním Allegretto.[6]
Seznam skladeb
[editovat | editovat zdroj]| Pořadové číslo |
Tónina | Opus | Publikování | Složeno | Věnování | Téma |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | b moll | Op. 9 No. 1 | 1833 | 1830–1832 | Marie Pleyel | 
|
| 2 | Es dur | Op. 9 No. 2 | 1833 | 1830–1832 | Marie Pleyel | 
|
| 3 | H dur | Op. 9 No. 3 | 1833 | 1830–1832 | Marie Pleyel | 
|
| 4 | F dur | Op. 15 No. 1 | 1833 | 1830–1832 | Ferdinand Hiller | 
|
| 5 | Fis dur | Op. 15 No. 2 | 1833 | 1830–1832 | Ferdinand Hiller | 
|
| 6 | g moll | Op. 15 No. 3 | 1833 | 1833 | Ferdinand Hiller | 
|
| 7 | cis moll | Op. 27 No. 1 | 1835 | 1835 | Hraběnka d'Apponyi | 
|
| 8 | Des dur | Op. 27 No. 2 | 1837 | 1835 | Hraběnka d'Apponyi | 
|
| 9 | H dur | Op. 32 No. 1 | 1837 | 1837 | Baronka de Billing | 
|
| 10 | As dur | Op. 32 No. 2 | 1837 | 1837 | Baronka de Billing | 
|
| 11 | g moll | Op. 37 No. 1 | 1840 | 1838 | 
| |
| 12 | G dur | Op. 37 No. 2 | 1840 | 1839 | 
| |
| 13 | c moll | Op. 48 No. 1 | 1841 | 1841 | Laura Duperre | 
|
| 14 | fis moll | Op. 48 No. 2 | 1841 | 1841 | Laura Duperre | 
|
| 15 | f moll | Op. 55 No. 1 | 1844 | 1842–1844 | Jane Stirling | 
|
| 16 | Es dur | Op. 55 No. 2 | 1844 | 1842–1844 | Jane Stirling | 
|
| 17 | H dur | Op. 62 No. 1 | 1846 | 1846 | R. de Konneritz | 
|
| 18 | E dur | Op. 62 No. 2 | 1846 | 1846 | R. de Konneritz | 
|
| 19 | e moll | Op. 72 | 1855 | 1827–29 | 
| |
| 20 | cis moll | Op. P 1 No. 16 | 1870 | 1830 | 
| |
| 21 | c moll | Op. P 2 No. 8 | 1870 | 1837 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nocturnes (Chopin) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e (anglicky)Chopinova nokturna Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Institutu Frédérica Chopina ve Varšavě
- ↑ (anglicky)Nokturno na Encyclopaedia Britannica
- ↑ SAMSON, J.; MICHALOWSKI, K. Chopin, Fryderyk Franciszek Grove Music Online. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ SZULC, Tad. Chopin v Paříži. [s.l.]: [s.n.], 1998. S. 76.
- ↑ a b Nokturna na Chopinmusic.net
- ↑ Frédéric Chopin, Nokturna, revidoval Hermann Scholtz, edice C. F. Peters
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Nokturna na Wikimedia Commons
