Jošino (hora)
| Hora Jošino Posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 Hora Jošino na jaře | |
| Smluvní stát |  Japonsko |
| Souřadnice | 34°21′23″ s. š., 135°52′14″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, iv, vi |
| Odkaz | 1142 (anglicky) |
| Oblast | Asie |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2004 (28. zasedání) |
Hora Jošino (japonsky: 吉野山, Jošinojama) je horský hřeben táhnoucí se asi 8 kilometrů severojižním směrem od řeky Jošino k pohoří Ómine ve střední části prefektury Nara. Celý hřbet leží v katastru města Jošino v okrese Jošino. Hora Jošino je rovněž pojmenování pro širší oblast posetou svatyněmi a chrámy, v jejichž středu se nachází chrám Kinpusendži.
Od pradávna byla hora Jošino známa jako místo vhodné pro pozorování kvetoucích stromů. Obzvláště proslavené byly místní sakury. Na hanami sem kdysi přijel i Hidejoši Tojotomi. I v současnosti v době, kdy kvetou sakury, oblast překypuje turisty. Hora je od úpatí k vrcholu rozdělena na čtyři části: Šimosenbon (下千本), Nakasenbon (中千本), Kamisenbon (上千本) a Okusenbon (奥千本). V každé části kvetou sakury v jinou dobu.
9. prosince 1924 byla hora prohlášena za národní památku (国の史跡, Kuni no šiseki) a za místo s malebnou vyhlídkou (名勝, Meišó).[1] V únoru 1936 byl založen Národní park Jošino-Kumano (吉野熊野国立公園, Jošino Kumano Kokuricu Kóen), jehož je hora Jošino součástí. V roce 1990 se Jošino dostalo do výběru 100 nejlepších míst v Japonsku pro pozorování kvetoucích sakur. A nakonec v červenci 2004 byla hora spolu s dalšími památkami na poloostrově Kii zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem Posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii.
Hora Jošino je posvátná pro stoupence asketické sekty Šugendó a tradičním začátkem poutní stezky na horu Ómine (Sandžó), jejíž vrchol je (stejně jako poloostrov Athos v Řecku) oblastí, kam je ženám již po staletí zakázán přístup.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 吉野山 na japonské Wikipedii.
- ↑ 吉野山 [online]. 文化庁 (Státní úřad pro kulturu) [cit. 2013-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13.
- ↑ Suzuki Masataka, Nyonin kinsei (Tokyo: Yoshikawa Kōbunkan, 2002), 6–26; Minamoto Junko, “Nyonin kinsei” Q&A (Osaka: Kaihō Shuppansha, 2005), 1–10
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Jošino na Wikimedia Commons
- (anglicky) Asociace pro podporu turismu na hoře Jošino
