Ben Shelton

Ben Shelton
Ben Shelton na US Open 2022
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	9. října 2002 (22 let)
Místo narození	Atlanta, Georgie Spojené státy americké[1]
Bydliště	Gainesville, Florida Spojené státy americké[1]
Výška	193 cm[1]
Hmotnost	88 kg[1]
Profesionál od	2022[1]
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	4 874 164 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	71–53
Tituly	2 ATP, 3 challengery, 1 ITF
Nejvyšší umístění	13. místo (19. srpna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2023)
French Open	3. kolo (2024)
Wimbledon	4. kolo (2024)
US Open	semifinále (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	27–32
Tituly	0 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění	68. místo (20. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2024)
French Open	2. kolo (2023)
Wimbledon	2. kolo (2024)
US Open	2. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open	semifinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241024a24. října 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benjamin Todd Shelton (* 9. října 2002 Atlanta) je americký profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje. S otcem Bryanem Sheltonem vytvořili čtvrtou dvojici otce a syna, jejíž oba členové vyhráli turnaj ATP ve dvouhře.^[2] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2024 na 13. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku na 68. místě. Trénují ho Dean Goldfine a otec Bryan Shelton.^[4][1]

Narodil se roku 2002 v georgijské metropoli Atlantě do tenisově založené rodiny. Otec Bryan Shelton figuroval na padesátém pátém místě žebříčku ATP a v letech 1991 a 1992 vyhrál travnatý Hall of Fame Open. V roce 2013 se stal hlavním koučem univerzitního týmu Florida Gators, za nějž začal později nastupovat i syn. Matka Lisa Sheltonová je sestrou bývalé světové čtyřky ve čtyřhře Todda Witskena. Sestra Emma Sheltonová hrála také tenis na floridské univerzitě.^[4]

Tenis začal hrát v deseti letech. Rodina žije v severofloridském Gainesville, kde po maturitě na Buchholzově střední škole nastoupil v roce 2021 na Floridskou univerzitu. V akademickém tenise reprezentoval vysokoškolský tým Florida Gators. V sezóně 2021 se stal členem vítězného družstva, které ovládlo americký univerzitní šampionát NCAA. V dubnu 2022 se premiérově posunul na 1. místo žebříčku ITA, akademického okruhu organizovaného Intercollegiate Tennis Association. Jako konečná jednička se v dané sezóně stal tenistou roku ITA, k čemuž mu dopomohl i květnový titul z dvouhry amerického univerzitního mistrovství NCAA 2022. Na cestě za vítězstvím porazil jako 547. hráč žebříčku ATP^[5] Ondřeje Štylera z Michiganu a ve finále pak Augusta Holmgrena ze San Diega.^[6][4] Poté co obdržel divokou kartu do srpnového Western & Southern Open 2022 v Cincinnati, oznámil ukončení univerzitní dráhy a vstup mezi profesionály.^[7]

V rámci okruhu ITF debutoval v červnu 2021, když na turnaji v illinoiském Champaign, dotovaném 15 tisíci dolary, podlehl v úvodním kole Jihoafričanu Khololwamu Montsimu. První trofej získal o měsíc později v témže champaignském areálu na pětadvacetisícovce po finálovém vítězství nad Nizozemcem Gijsem Brouwerem z páté světové stovky. Ve druhém kole kvalifikace US Open 2021 mu stopku vystavil další zástupce nizozemského tenisu Botic van de Zandschulp. Během července 2022 se jako kvalifikant probojoval přes Jasutaku Učijamu do finále georgijského challengeru Georgia's Rome Challenger, v němž nestačil na Číňana Wu I-pinga.^[8][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval červencovým Atlanta Open 2022, když ve svém rodišti obdržel divokou kartu. Po vítězství nad indickým kvalifikantem Ramkumarem Ramanathanem vypadl se světovou pětadvacítkou Johnem Isnerem až po ztrátě tiebreaku rozhodující sady.^[9] Opět na divokou kartu zasáhl do srpnového Western & Southern Open 2022 ze série Masters, kde na úvod poprvé zdolal člena elitní světové stovky, padesátého šestého v pořadí Lorenza Sonega.^[10] Poté zvládl duel i proti pátému muži žebříčku Casperu Ruudu, v němž nečelil žádné brejkové hrozbě, a připsal si první výhru nad hráčem světové desítky.^[5] Ve třetí fázi uhrál jen dva gamy na jedenáctého hráče klasifikace Camerona Norrieho. Bodový zisk jej debutově posunul do elitní dvoustovky tenistů, když během tří měsíců vystoupal o více než tři sta míst na 171. příčku.^[5][11]

Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu US Open 2022 po zisku divoké karty. V pětisetové bitvě, zahrnující tři zkrácené hry, však nenašel recept na Portugalce Nuna Borgese z počátku druhé stovky.^[12] V listopadu 2022 triumfoval jako nejmladší hráč v historii na třech challengerech v řadě, když ve 20 letech zvítězil během tří týdnů v Charlottesvillu, Knoxvillu a Champaigni. Bodový zisk jej ve druhé polovině listopadu poprvé posunul do elitní světové stovky, na 97. místo. Rovněž se stal nejmladším Američanem v Top 250.^[13][14] Patnáctizápasovou neporazitelnost ukončil v kvalifikaci lednového Adelaide International 2023 Australan James Duckworth. Jednalo se o vůbec první utkání Sheltona odehrané mimo území Spojených států.^[13] Na navazujícím ASB Classic 2023 v Aucklandu zdolal v úvodním kole Sebastiana Báeze než jej vyřadil Francouz Quentin Halys.^[11]

Při první účasti na australském grandslamu, Australian Open 2023, postoupil do čtvrtfinále přes Čanga Č’-čena, s nímž ovládl supertiebreak páté sady, Chilana Nicoláse Jarryho, Australana Alexeje Popyrina^[15] a po pětisetovém průběhu krajana J. J. Wolfa, čímž si zajistil posun do první padesátky světové klasifikace.^[16] Mezi poslední osmičkou však nestačil na třicátého pátého muže žebříčku Tommyho Paula ve čtyřech setech.^[17] Přes krajany Taylora Fritze a světovou desítku Francese Tiafoea se probojoval do semifinále zářijového US Open 2023, v němž podlehl druhému hráči klasifikace Novaku Djokovićovi ve třech setech. Ve 20 letech se stal nejmladším americkým semifinalistou newyorského grandslamu od Michaela Changa v roce 1992. V následném vydání žebříčku poprvé pronikl do světové dvacítky, na 19. místo.^[18][19] První trofej na túře ATP vyhrál na říjnovém Japan Open Tennis Championships 2023 v Tokiu. Blízko vyřazení se ocitl v semifinále, když proti kvalifikantovi Marcosi Gironovi prohrál úvodní sadu a ve druhé otočil nepříznivý vývoj ze stavu 2–5. Ve finále pak zdolal 30letého Aslana Karaceva po dvousetovém průběhu. Stal se tak držitelem prvního kariérního titulu ATP v kategorii ATP 500 od Musettiho v Hamburku 2022. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 15. místo žebříčku ATP.^[2][20]

Druhou trofej na túře ATP vybojoval na antukovém U.S. Men's Clay Court Championships 2024 v Houstonu. Z pozice nejvýše nasazeného postoupil do finále přes Argentince Tomáse Martína Etcheverryho. V něm pak zdolal obhájce trofeje Francese Tiafoea po třísetovém průběhu. Odehráli tak první singlové finále dvou Afroameričanů v otevřené éře tenisu.^[21] Do Houstonu přijel s bilancí antukových utkání 2–7, a pětizápasovou šňůrou porážek na tomto povrchu. Již výhrou nad Bergsem dosáhl prvního čtvrtfinále na antuce.^[22] Na texaském turnaji se stal nejmladším šampionem od 19letého Roddicka v ročníku 2002. Po skončení se posunul na nové žebříčkové maximum, 14. místo.^[23][24][25]

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	22. října 2023	Tokio, Japonsko	ATP 500	tvrdý	Aslan Karacev	7–5, 6–1
Vítěz	2.	7. dubna 2024	Houston, Spojené státy	ATP 250	antuka	Frances Tiafoe	7–5, 4–6, 6–3
Finalista	1.	27. října 2024	Basilej, Švýcarsko	ATP 500	tvrdý (h)	Giovanni Mpetshi Perricard	4–6, 6–7(4–6)

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	červenec 2023	Washington, D.C., Spojené státy	ATP 500	tvrdý	Mackenzie McDonald	Máximo González Andrés Molteni	7–6(7–4), 2–6, [6–10]

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	červenec 2021	Champaign, Spojené státy	tvrdý	Gijs Brouwer	7–6(7–4), 6–3
1.	říjen 2022	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý (h)	Christopher Eubanks	7–6(7–4), 7–5
2.	listopad 2022	Knoxville, Spojené státy	tvrdý (h)	Christopher Eubanks	6–3, 1–6, 7–6(7–4)
3.	listopad 2022	Champaign, Spojené státy	tvrdý (h)	Aleksandar Vukic	0–6, 6–3, 6–2

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červenec 2021	Champaign, Spojené státy	tvrdý	Eliot Spizzirri	Čchong Jun-song Rio Noguči	6–4, 6–0

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ben Shelton (tennis) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ben Shelton na Wikimedia Commons
• Ben Shelton na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Ben Shelton na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Ben Shelton na Facebooku
• Ben Shelton na X (dříve Twitteru)
• Ben Shelton na Instagramu