AMX-10P
| AMX-10P | |
|---|---|
 AMX-10P během francouzské vojenské přehlídky | |
| Typ vozidla | bojové vozidlo pěchoty |
| Země původu |  Francie |
| Historie | |
| Výrobce | GIAT |
| Období výroby | 1973 – 1994 |
| Ve službě | od r. 1973 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 3+8 |
| Délka | 5,778 m |
| Šířka | 2,78 m |
| Výška | 2,58 m |
| Hmotnost | 14,2 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Hlavní zbraň | 20mm autokanón F2/M693 |
| Sekundární zbraně | kulomet AA-52 |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | Hispano-Suiza HS-115 |
| Max. rychlost | 65 km/h |
| Dojezd | 600 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
AMX-10P je francouzské obojživelné bojové vozidlo pěchoty, přijaté do služby v roce 1973 jako náhrada staršího typu AMX-VCI. Patří k první generaci bojových vozidel pěchoty. Do roku 1994 bylo vyrobeno více než 1800 vozidel AMX-10P, z toho 960 pro francouzskou armádu.[1]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]
AMX-10P byl vyvinut konstrukční kanceláří Atelier de Construction d'Issy-les-Moulineaux z koncernu GIAT jakožto reakce na požadavek francouzské armády na nové pásové bojové vozidlo, které by ve službě doplnilo a postupně zcela nahradilo zastarávající AMX-VCI (Véhicule de Combat d’Infanterie). AMX-VCI byl první francouzský poválečný obrněný transportér, využívající podvozek tanku AMX-13. Jeho nádraha měla být mimo jiné obojživelná. Vývoj AMX-10P byl zahájen roku 1964. V dubnu 1966 ministerstvo obrany schválilo specifikace nového typu. Jeho konstrukce vycházela z průzkumného obrněného vozidla ERAC. V roce 1967 byla dokončena jeho maketa.[1]
První prototypy AMX-10P byly dokončeny v roce 1968 a následující rok si je prohlédli potenciální tuzemští i zahraniční zájemci. Od ledna 1969 do června 1970 byly prototypy testovány. Zkoušky zejména ukázaly, že přepravní prostor je příliš stísněný. Proto byla korba prodloužena, v místech výsadku zvýšena a opatřena o druhé zadní dveře.[1]
Roku 1972 objednalo velení francouzské armády prvních osmdesát vozidel, jež byla o rok později zavedena do armády. V reakci na zavedení sovětského typu BMP-1 byla výroba AMX-10P zahájena ještě před zohledněním všech konstrukčních úprav u třetího prototypu. Během vývoje bylo dále upuštěno od instalace protitankových střel MILAN na boky věže.[1] Prvních dvanáct vozidel převzala 7. mechanizovaná brigáda v Remeši. Od roku 2008 je ve službě nahrazován modernějším kolovým VBCI a k roku 2015 se již všechny AMX-10P nacházely mimo službu co se týká francouzské armády.
Design
[editovat | editovat zdroj]Výzbroj a pancéřování
[editovat | editovat zdroj]
Vozidlo v základní variantě disponuje dvoumístnou dělovou věží Toucan II s 20mm kanónem M963 F2 schopným penetrovat 20mm pancíř na vzdálenost 1000 m. Maximální dostřel děla činí 1 500 m. Sekundární výzbroj tvoří s kanónem spřažený 7,62mm kulomet FN-1. Dále může využít až deset přenosných protitankových řízených střel MILAN. Existují také varianty s 90mm kanónem exportované především do Singapuru a Indonésie.
AMX-10P chrání pancíř schopný odolat střelám do ráže 14,5 mm včetně.[2]
Pohon
[editovat | editovat zdroj]Obrněnec pohání dieselový osmiválcový motor Hispano-Suiza HS-115 o výkonu 202 kW. Vozidlu umožňuje dojezd 600 km a maximální rychlost 65 km/h na silnici, resp. 7,5 km/h ve vodě.[3]
Verze
[editovat | editovat zdroj]- AMX-10P – základní verze
- AMX-10P 25 – zesílená výzbroj s 25mm kanónem M811 (licenční Bushmaster)
- AMX-10PC (Poste de Commande) – velitelská verze
- AMX-10ECH (Échelon) – vozidlo technické pomoci
- AMX-10AMB (Ambulance) – ambulance
- AMX-10HOT – protitanková verze
- AMX-10EDC (Ecole De Conduite) – cvičné vozidlo
- AMX-10RATAC (RAdar de Tir de l’Artillerie de Campagne) – vozidlo pro průzkum a řízení dělostřelecké palby
- AMX-10SAO – vozidlo pro řízení dělostřelecké palby
- AMX-10SAT – vylepšená verze AMX-10SAO
- AMX-10VOA (Véhicule d’Observation d’Artillerie) – vozidlo pro řízení dělostřelecké palby
- AMX-10TM (Tracteur Mortier) – muniční vozidlo
- AMX-10 PAC-90 – vozidlo palebné podpory a lehký tank s 90mm kanónem Cockeril ve věži TS-90
- AMX-10P Marine – verze určená pro námořní pěchotu
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Současní
[editovat | editovat zdroj]Bosna a Hercegovina - 25 kusů
Indonésie - 34 kusů[1]
Irák - 100+ kusů.[1] Některá vozidla se v roce 2015 dočkala modernizace.
Katar - 40 kusů[1]
Maroko - 10 kusů[1]
Saúdská Arábie - 570 kusů[1]
Spojené arabské emiráty - 15 kusů
Bývalí
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku AMX-10P na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l PANCHARTEK, Radek. Univerzální voják pro Ukrajinu. Do války mají vyjet bojová vozidla z Francie [online]. iDnes.cz [cit. 2023-05-10]. Dostupné online.
- ↑ AMX-10P Infantry Fighting Vehicle. www.military-today.com [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AMX-10P : Francie (FRA). https://www.valka.cz [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu AMX-10 P na Wikimedia Commons
