| dbo:abstract
|
- El biocentrisme (del grec βιος, bios, "vida"; i κέντρον, kentron, "centre") és un terme aparegut en els anys 1970 per designar una teoria moral que afirma que tot ésser viu mereix respecte moral. Associat en els seus orígens amb l'ecologia profunda o radical, el biocentrisme pretén reivindicar el valor primordial de la vida. Proposa que tots els éssers vius tenen el mateix dret a existir, a desenvolupar-se i a expressar-se amb autonomia i mereixen el mateix respecte al tenir el mateix valor. Advoca que l'activitat humana causi el menor impacte possible sobre altres espècies i sobre el planeta en si. Ateses les seves característiques, és una filosofia contrària al teocentrisme i antropocentrisme. Funda el seu ideari en els conceptes d'interacció, la coevolució, la complexitat de les relacions entre les espècies, la no-discriminació, el tracte amb els animals, la cultura del que viu, la interactivitat dels sexes, la democràcia participativa, l'agricultura ecològica i l'ús de les energies renovables. (ca)
- تدور النظرية حول كيف سيبدو الأمر بعد الموت، يحاول فيه ان يضع تصورا لهذه المرحلة من وجهة نظره المستندة إلى نتائج علمية اعتمدت كحصيلة لتجارب طويلة، ومن الجدير بالذكر هنا القول ان لانزا هو واضع نظرية (البايوسنترزم). (ar)
- Biocentrická filosofie či biocentrismus je filosofický princip myšlení, jehož podstatou je přesvědčení, že příroda neexistuje proto, aby sloužila lidem, ale naopak. Člověka chápe jako součást přírody, jedním druhem mezi mnoha jinými. Všechny druhy mají právo existence a to nikoli samy o sobě, ale kvůli sobě samým, bez ohledu na jejich užitečnost pro lidstvo. Podstatou myšlenky je hodnota, podstatná pro rozvoj veškerého, nejen lidského života, tzv. biodiverzita, tedy jeho různorodost. Vše, oč biocentrismus usiluje, je dokázat, že sám o sobě je přírodním zákonem existujícím nezávisle na jeho subjektivním přijetí. Je protikladem antropocentrismu. Biocentrismus je přirozeným přístupem a existuje tedy ve filosofii stejně dlouho, jako ona sama,[zdroj?] i když své individuální protagonisty nachází až v moderním věku. Je tomu tak proto, že moderní průmyslová společnost tento princip ignoruje se všemi důsledky, proto logicky vynutila systémem akce - reakce jak specifický teoretický filosofický směr, tak hnutí, která jej praktikují. Biocentrismus bývá též nazýván hlubinnou ekologií. O biocentrismu pojednávají biolog a astronom ve své knize “Biocentrismus: Život a vědomí jako klíče k pochopení opravdové povahy vesmíru”. Nabízejí tím nový pohled na chápání podstaty vesmíru skrze biocentrickou filozofii. V tomto díle mimo jiné detailně popisují na základě vědeckých poznatků důležitost lidské přítomnosti u pohybu částic a přicházejí se sedmi principy, jež biocentrismus definují. Principy biocentrismu dle Lanzy a Bermana První princip biocentrismu: To, co člověk vnímá jako realitu, je pouze proces, který zahrnuje naše vědomí První princip poukazuje na nutnost přítomnosti lidského vědomí při vnímání reality. Tvrdí, že nelze zkoumat chování věcí či jevy bez přítomnosti lidského oka. Pakliže lidské oko chybí, lze mluvit jen o pravděpodobnosti výskytu daného jevu. Jako příklad uvádí Robert Lanza duhu, jejíž existence je podmíněna lidským okem, jež na ni nahlíží z určitého úhlu. Druhý princip biocentrismu: Naše vnější a vnitřní vjemy jsou tak propleteny, že je nelze rozplést. Jsou různými stranami téže mince a nelze je oddělit. Tvrzení, že nelze oddělit vnější a vnitřní vjemy, jelikož vnější svět je vždy vnímán skrze lidský mozek, ve kterém probíhá smyslové vnímání. Nelze tedy tyto dva prvky úplně odlišit, jelikož to, co vidíme, je jen naše mysl. Jediná realita probíhá v přítomnosti na základě našeho vlastního zprostředkování. Třetí princip biocentrismu: Chování subatomárních částic - vlastně všech částic a objektů - je nerozlučně spojeno s přítomností nějakého pozorovatele. Bez přítomnosti vědomého pozorovatele by existovaly přinejmenším jen v neurčitém stavu vln pravděpodobnosti. Třetí princip se opírá o vědecké pozorování. Na základě pozorování částic lze vyvodit, že přítomný pozorovatel do jisté míry ovlivňuje případný pohyb částic, jež jsou pozorovány. Nutno také zdůraznit, že částice existují v rámci páru a tento pár funguje, aniž by musel nutně být spojen časem či prostorem. Tento objev vyvrací Einsteinovo tvrzení o „lokálnosti“, která tvrdí, že nic nemůže ovlivnit nic jiného nadsvětelnou rychlostí, jelikož páry reagovaly rychlostí vyšší. Částice existují pouze v určitých vlnách, které definují možnou polohu částic. Avšak až s přítomností pozorovatele částice vykonávají pohyb. Čtvrtý princip biocentrismu Vnímání a tvorba zákonů v biocentrismu úzce souvisí s kvantovou teorií, která přinesla ve 20. století revoluci v lidském myšlení – zabývá se pravděpodobností. Předpokládá pravděpodobnost míst, na nichž se mohou objevit částice a snaží se odhadnout jejich chování. Po nespočtu experimentů kvantové teorie, biocentrismus dospívá k názoru, že nikdy nemůžeme dospět k žádným zákonům bez pozorovatele, jen skrze pozorování můžeme vytvořit realitu. Každý vesmír bez pozorovatele existuje jen v pravděpodobnosti. Pátý princip biocentrismu Biocentrismus prosazuje, že kdekoliv je život, rychle se kolem něj objevuje svět, který je stvořen pro život živočichů. Ovšem vesmír nám není přizpůsoben náhodou, otázkou zůstává, proč vesmír vypadá tak, jako by byl pro člověka navržen? Klíčovou odpovědí pro biocentrismus je antropický princip, který udává, že prostředí se vytváří podle toho, co je zapotřebí. Další uplatňující princip (navazující na čtvrtý princip biocentrismu) hovoří o vesmíru, který má tak vhodné vlastnosti, protože byl navržen pro pozorovatele. Ti jsou nutní vůbec už jen ke vzniku vesmíru, který se předtím nachází pouze v nejasném nedeterminovaném stavu, svůj stav musí přizpůsobit tomu, aby umožňoval i život pozorovatele. Šestý princip biocentrismu Biocentrismus zpochybňuje čas (jak ho vnímáme my), naše jednotlivé aktivity dávají času podobu směřování kupředu, avšak pohyb je řada nespojených, ustálených událostí, které si člověk propojuje pro sebe v mysli. Čas je jen lidským konstruktem mysli – proto, aby mohl mimo jiné popisovat události, které se odehrávají jindy, než nyní (což je v biocentrismu jediný čas, kdy naše mysl existuje). Čas považován jako něco subjektivního – něco, na čem jsme se vzájemně dohodli. Neexistuje mimo náš svět, my stárneme a měníme se, protože máme čas, který je vytvořen speciálně pro nás. Je postaven mimo reálnou existenci, je to jen způsob, kterým živočich vnímá okolní vesmír. Sedmý princip biocentrismu Dennodenně je člověk nucen podléhat času a prostoru, jehož existenci dokládají naše fyzické zkušenosti. Prostor nelze zkoumat jako věc v laboratoři – nelze určit, kde jsou hranice jednoho objektu a kde začínají hranice objektu druhého, objekty vnímáme v jejich komplexnosti. Pokud prostor vnímáme jen jako naši vnitřní součást, pak vše co je vně, bude ve vědomí živočichů propojeno. Prostor neexistuje sám o sobě mimo živočicha, jsme to opět my, kdo si prostor tvoří sám pro sebe. Biocentrismus se dá považovat za odrazový můstek ještě k hlubšímu bádání a také zkoumání přírody a vesmíru. Pojímá vesmír tak, že neexistuje žádný zvláštní fyzikální vesmír. Prostor a čas existují pouze v naší mysli, jsou pouze iluzí a nástrojem našeho vnímání. Realita je tvořena pouze naším vědomím. Všechny příležitosti jsou pouze tady a teď, svobodná vůle člověka není ani vyžadována, ani odmítána. Má však i své hranice, i přesto, že vysvětluje chod věcí takové, jaké jsou. Lidské výtvory jsou však den ode dne dokonalejší, absencí základní otázky, co je podstatou reality či vesmíru jako celku. Dříve byla prvotní myšlenka obhajována bohem, nyní se není k čemu odkázat, protože tato filozofie nezaujímá vůči Bohu žádné stanovisko, naopak se kloní k principům východních náboženství. Tvrdí, že je chybný celkový světový názor, a že řešení spočívá ve změně lidského chápání. (cs)
- Der Biozentrismus ist ein ethisches Modell, das allem „Lebendigen“ einen ethischen Eigenwert zuordnet. Ist dieser Eigenwert für alle Entitäten derselbe, also ohne Abstufung, spricht man von einem radikalen Biozentrismus oder egalitären Biozentrismus, andernfalls von einem hierarchischen beziehungsweise schwachen Biozentrismus. Im Sinne allgemeiner ethischer Theorien, insbesondere tierethischer Theorien, wird er oft im Zusammenhang mit Ansätzen des Pathozentrismus und Anthropozentrismus auf der einen Seite und dem Holismus auf der anderen vergleichend diskutiert. Wird die Frage, wer von moralischen Rechtsvereinbarungen profitiert, umgekehrt und nach einer eventuellen Exklusion beziehungsweise Diskriminierung gefragt, berührt man Fragestellungen kontraktualistischer Theorien. Einen Vergleich solcher Paradigmen aus dieser Perspektive versucht etwa Martha Nussbaum in Frontiers of Justice (2006). Mark Rowlands schlägt ausgehend von einer solchen vorgeblichen Diskriminierung in Animals like us (2002) eine etwaige Öffnung von John Rawlsscher Vertrags- und Gerechtigkeitstheorien auf Tiere hin vor. Inwiefern dessen Vorschlag noch dem Rawlsschen Modell entspricht, wird diskutiert. Eine Kritik am Biozentrismus kann von einem utilitaristischem Standpunkt so geführt werden, dass ethische Kriterien Einflüsse auf das konkrete Wohlbefinden von Individuen haben müssen. Folgt man etwa Peter Singers Argumenten, gelangt man so normativ zu einem weniger inklusiven Pathozentrismus. Allerdings gibt es auch utilitaristische Vertreter des Biozentrismus, wie etwa Jean-Claude Wolf. Von deontologischen Positionen aus argumentieren gegen den Biozentrismus etwa moderne Kantianer, das heißt Anthropozentriker, mit Berufung auf die Formulierungen des Kategorischen Imperativs, die der Reich-der-Zwecke- oder Autonomie-Formel entsprechen würden. (selbst kein Biozentriker) kritisiert diesen Ansatz, indem er anmerkt, diese Formulierungen bezögen sich auf die Quelle der Moral. Zwischen denjenigen Individuen, die von moralischen Urteilen betroffen sind, und denjenigen, die sie erstellen, müsse man unterscheiden. Eine analoge Unterscheidung vertritt Tom Regan, indem er zwischen den Mengen der Moral Agents und Moral Patients (etwa moralisch Handelnde und moralisch Behandelte) unterscheidet. Bernd Ladwig greift diesen Ansatz auf, kommt aber im Gegensatz zu Regan normativ, vorwiegend aus pragmatischen Gründen, zu einer hierarchischen Rechtstheorie. (de)
- Biocentrism (from Greek βίος bios, "life" and κέντρον kentron, "center"), in a political and ecological sense, as well as literally, is an ethical point of view that extends inherent value to all living things. It is an understanding of how the earth works, particularly as it relates to its biosphere or biodiversity. It stands in contrast to anthropocentrism, which centers on the value of humans. The related ecocentrism extends inherent value to the whole of nature. Biocentrism does not imply the idea of equality among the animal kingdom, for no such notion can be observed in nature. Biocentric thought is nature-based, not human-based. Advocates of biocentrism often promote the preservation of biodiversity, animal rights, and environmental protection. The term has also been employed by advocates of "left biocentrism", which combines deep ecology with an "anti-industrial and anti-capitalist" position (according to David Orton et al.). (en)
- El biocentrismo (del griego βιος, bios, "vida"; y κέντρον, kentron, "centro") es un término aparecido en los años 1970 para designar a una teoría moral que afirma que todo ser vivo merece respeto moral. Asociado en sus orígenes con la ecología profunda o ecologismo radical, el biocentrismo pretende reivindicar el valor primordial de la vida. Propone que todos los seres vivos tienen el mismo derecho a existir, a desarrollarse y a expresarse con autonomía y merecen el mismo respeto al tener el mismo valor. Aboga que la actividad humana cause el menor impacto posible sobre otras especies y sobre el planeta en sí. Dadas sus características, es una filosofía contraria al teocentrismo y antropocentrismo.El biocentrismo explica que lo que percibimos como realidad es un proceso que exige la participación de la conciencia.Funda su ideario en los conceptos de interacción, la coevolución, la complejidad de las relaciones entre las especies, la no discriminación, el trato con los animales, la cultura de lo vivo, la interactividad de los sexos, la democracia participativa, la agricultura ecológica y el uso de las energías renovables. (es)
- Le biocentrisme (grec : βίος, bio, « vie » ; et κέντρον, kentron, « centre ») est un courant de l'éthique environnementale, pensée pour l'essentiel d'origine norvégienne, s'opposant au « chauvinisme humain » et à la position « anthropocentrique » qui consiste à n'accorder de dignité morale qu'aux êtres humains et à considérer la nature uniquement comme « un ensemble de ressources ». Arne Naess peut être considéré comme le tenant de ce courant qui est introduit en France par Catherine Larrère (Du bon usage de la nature, 1997). Aux États-Unis, il est représenté, entre autres, par Paul Taylor. À distinguer du « mouvement biocentrique », mouvement culturel et pédagogique créé par Rolando Toro Araneda en Amérique latine autour de la Biodanza. (fr)
- Il biocentrismo (dal greco βιος, bios, "vita"; e κέντρον, kentron, "centro") è una concezione filosofica apparsa negli anni 1970 secondo la quale l'uomo è solo uno degli innumerevoli elementi dell'universo, e quindi è tenuto a rispettare tutte le altre forme di vita e a vivere in armonia con animali e vegetali, il biocentrismo pretende rivendicare il valore primordiale della vita. Propone che tutti gli esseri viventi abbiano lo stesso diritto a esistere, a svilupparsi e a esprimersi con autonomia. L'attività umana dovrà quindi cercare di causare il minore impatto possibile sopra altre specie e sopra il pianeta in sé. Date le sue caratteristiche, è una filosofia contraria al teocentrismo e all'antropocentrismo.Il biocentrismo spiega che quello che percepiamo come realtà è un processo che esige la partecipazione della coscienza.Fonda i suoi ideali nei concetti di interazione, la co-evoluzione, la complessità delle relazioni tra le specie, la non discriminazione, il contatto con gli animali, la cultura della vita, l'interazione dei sessi, la democrazia partecipativa, l'agricoltura ecologica e l'uso delle energie rinnovabili. (it)
- O biocentrismo (do grego βιος, bios, "vida"; e κέντρον, kentron, "centro") é uma posição filosófica que concebe a considerabilidade moral como inerente à vida e seres vivos, em reverência ao bem próprio de cada sujeito vivo. O biocentrismo não privilegia a racionalidade nem a senciência (como no sencientismo) enquanto critérios morais definidores da categoria de sujeito moral. (pt)
- Biocentrism (av grekiskans βίος bios, "liv" och κέντρον kentron, "center") är en, från en politisk och ekologisk syvinkel, etisk världsåskådning som vidareutvecklar uttrycket "inneboende värde" till att omfatta alla levande varelser. Begreppet står i stark kontrast till antropocentrism som enbart fokuserar på människors inneboende värde. Ett närbesläktat begrepp är , som avgränsar det inneboende värdet till enbart djurriket. (sv)
- Біоцентризм (біоцентричний індивідуалізм) — світоглядна концепція, згідно з якою окремі особини живих істот, насамперед птахів і ссавців, є морально значимими і вимагають турботи. Як суб'єкт моралі, моральний партнер розглядаються окремі ссавці і птахи. У цьому біоцентризм протистоїть антропоцентризму, який суб'єктом моралі розглядає тільки людину. Також біоцентризм відрізняється і від екоцентризму, який розглядає суб'єктами моралі види живих істот і екосистеми. В даний час біоцентризм і екоцентризм є двома рівнозначними і взаємодоповнюючими напрямками в екологічній етиці. У рамках біоцентризму захист окремих тварин проводиться не скільки заради цілей людини, а насамперед заради самих тварин. (uk)
- Биоцентризм — идеология, этическая концепция или научный подход в природоохранном деле, ставящие превыше всего интересы живой природы в том виде, в каком они представляются человеку. Биоцентризм противопоставляется антропоцентризму в том его наполнении, которое получило широкое распространение в XX веке и согласно которому человек — это хозяин природы, имеющий права изменять и использовать окружающий мир, сообразуясь лишь с собственными интересами. Однако полной противоположностью антропоцентризму является , ставящий превыше всего природу вообще — абиотическую и биотическую её составляющие. Биоцентризм является одним из ответвлений экоцентризма — течения биоэтики, исходящего из представлений о заведомом приоритете сохранности экологической сферы планеты (включая и её неживые элементы) над удовлетворением текущих нужд человека (причём в этом также оппонирующего антропоцентризму), и рассматривающего как самостоятельную ценность экосферу в целом. Основное отличие биоцентризма от собственно экоцентризма — наделение первичным приоритетом важности всех живых организмов (то есть, представителей биосферы), и рассмотрение как индивидуумов той их части, для которой это принципиально возможно, не акцентируя при этом особое внимание на проблемах сохранения неживой природы. Одно из ответвлений — (Дэвид Ортон и др), имеющий антикапиталистическую, антииндустриальную и эко-анархическую направленность, близкий идеологии антиглобализма, появившийся в середине 1980-х годов в Канаде, США, Австралии. Ряд сторонников идеологии биоцентризма в борьбе за свои идеи осуществляют на практике противоправную деятельность, расцениваемую в США как экологический терроризм. (ru)
- 生物中心主義（英語：Biocentrism，或zoocentrism）是一種倫理學上的觀點，認為應該以所有生物的內在價值平等，作為出發點，來思考地球上的事物。環境保育人士用它來反對人類中心主義，提倡支持保存生物多樣性、推動動物權利以及環境保護。 (zh)
|
| rdfs:comment
|
- تدور النظرية حول كيف سيبدو الأمر بعد الموت، يحاول فيه ان يضع تصورا لهذه المرحلة من وجهة نظره المستندة إلى نتائج علمية اعتمدت كحصيلة لتجارب طويلة، ومن الجدير بالذكر هنا القول ان لانزا هو واضع نظرية (البايوسنترزم). (ar)
- O biocentrismo (do grego βιος, bios, "vida"; e κέντρον, kentron, "centro") é uma posição filosófica que concebe a considerabilidade moral como inerente à vida e seres vivos, em reverência ao bem próprio de cada sujeito vivo. O biocentrismo não privilegia a racionalidade nem a senciência (como no sencientismo) enquanto critérios morais definidores da categoria de sujeito moral. (pt)
- Biocentrism (av grekiskans βίος bios, "liv" och κέντρον kentron, "center") är en, från en politisk och ekologisk syvinkel, etisk världsåskådning som vidareutvecklar uttrycket "inneboende värde" till att omfatta alla levande varelser. Begreppet står i stark kontrast till antropocentrism som enbart fokuserar på människors inneboende värde. Ett närbesläktat begrepp är , som avgränsar det inneboende värdet till enbart djurriket. (sv)
- Біоцентризм (біоцентричний індивідуалізм) — світоглядна концепція, згідно з якою окремі особини живих істот, насамперед птахів і ссавців, є морально значимими і вимагають турботи. Як суб'єкт моралі, моральний партнер розглядаються окремі ссавці і птахи. У цьому біоцентризм протистоїть антропоцентризму, який суб'єктом моралі розглядає тільки людину. Також біоцентризм відрізняється і від екоцентризму, який розглядає суб'єктами моралі види живих істот і екосистеми. В даний час біоцентризм і екоцентризм є двома рівнозначними і взаємодоповнюючими напрямками в екологічній етиці. У рамках біоцентризму захист окремих тварин проводиться не скільки заради цілей людини, а насамперед заради самих тварин. (uk)
- 生物中心主義（英語：Biocentrism，或zoocentrism）是一種倫理學上的觀點，認為應該以所有生物的內在價值平等，作為出發點，來思考地球上的事物。環境保育人士用它來反對人類中心主義，提倡支持保存生物多樣性、推動動物權利以及環境保護。 (zh)
- El biocentrisme (del grec βιος, bios, "vida"; i κέντρον, kentron, "centre") és un terme aparegut en els anys 1970 per designar una teoria moral que afirma que tot ésser viu mereix respecte moral. Associat en els seus orígens amb l'ecologia profunda o radical, el biocentrisme pretén reivindicar el valor primordial de la vida. (ca)
- Biocentrická filosofie či biocentrismus je filosofický princip myšlení, jehož podstatou je přesvědčení, že příroda neexistuje proto, aby sloužila lidem, ale naopak. Člověka chápe jako součást přírody, jedním druhem mezi mnoha jinými. Všechny druhy mají právo existence a to nikoli samy o sobě, ale kvůli sobě samým, bez ohledu na jejich užitečnost pro lidstvo. Podstatou myšlenky je hodnota, podstatná pro rozvoj veškerého, nejen lidského života, tzv. biodiverzita, tedy jeho různorodost. Vše, oč biocentrismus usiluje, je dokázat, že sám o sobě je přírodním zákonem existujícím nezávisle na jeho subjektivním přijetí. Je protikladem antropocentrismu. Biocentrismus je přirozeným přístupem a existuje tedy ve filosofii stejně dlouho, jako ona sama,[zdroj?] i když své individuální protagonisty nacház (cs)
- Biocentrism (from Greek βίος bios, "life" and κέντρον kentron, "center"), in a political and ecological sense, as well as literally, is an ethical point of view that extends inherent value to all living things. It is an understanding of how the earth works, particularly as it relates to its biosphere or biodiversity. It stands in contrast to anthropocentrism, which centers on the value of humans. The related ecocentrism extends inherent value to the whole of nature. (en)
- El biocentrismo (del griego βιος, bios, "vida"; y κέντρον, kentron, "centro") es un término aparecido en los años 1970 para designar a una teoría moral que afirma que todo ser vivo merece respeto moral. Asociado en sus orígenes con la ecología profunda o ecologismo radical, el biocentrismo pretende reivindicar el valor primordial de la vida. (es)
- Der Biozentrismus ist ein ethisches Modell, das allem „Lebendigen“ einen ethischen Eigenwert zuordnet. Ist dieser Eigenwert für alle Entitäten derselbe, also ohne Abstufung, spricht man von einem radikalen Biozentrismus oder egalitären Biozentrismus, andernfalls von einem hierarchischen beziehungsweise schwachen Biozentrismus. Im Sinne allgemeiner ethischer Theorien, insbesondere tierethischer Theorien, wird er oft im Zusammenhang mit Ansätzen des Pathozentrismus und Anthropozentrismus auf der einen Seite und dem Holismus auf der anderen vergleichend diskutiert. (de)
- Le biocentrisme (grec : βίος, bio, « vie » ; et κέντρον, kentron, « centre ») est un courant de l'éthique environnementale, pensée pour l'essentiel d'origine norvégienne, s'opposant au « chauvinisme humain » et à la position « anthropocentrique » qui consiste à n'accorder de dignité morale qu'aux êtres humains et à considérer la nature uniquement comme « un ensemble de ressources ». Arne Naess peut être considéré comme le tenant de ce courant qui est introduit en France par Catherine Larrère (Du bon usage de la nature, 1997). Aux États-Unis, il est représenté, entre autres, par Paul Taylor. (fr)
- Il biocentrismo (dal greco βιος, bios, "vita"; e κέντρον, kentron, "centro") è una concezione filosofica apparsa negli anni 1970 secondo la quale l'uomo è solo uno degli innumerevoli elementi dell'universo, e quindi è tenuto a rispettare tutte le altre forme di vita e a vivere in armonia con animali e vegetali, il biocentrismo pretende rivendicare il valore primordiale della vita. (it)
- Биоцентризм — идеология, этическая концепция или научный подход в природоохранном деле, ставящие превыше всего интересы живой природы в том виде, в каком они представляются человеку. Биоцентризм противопоставляется антропоцентризму в том его наполнении, которое получило широкое распространение в XX веке и согласно которому человек — это хозяин природы, имеющий права изменять и использовать окружающий мир, сообразуясь лишь с собственными интересами. Однако полной противоположностью антропоцентризму является , ставящий превыше всего природу вообще — абиотическую и биотическую её составляющие. (ru)
|