CZ5895A3

CZ5895A3 - Continuous bleaching of alkyl polygycosides and products obtained therefrom

Info

Publication number: CZ5895A3
Application number: CZ9558A
Authority: CZ
Inventors: Patrick M Mccurry Jr; Robert L Klein Jr; Michael W Gibson; James D Beaulieu; Janet R Varvil
Original assignee: Henkel Corp
Priority date: 1992-07-15
Filing date: 1993-07-14
Publication date: 1995-09-13
Also published as: ES2134853T3; KR100242176B1; KR950702569A; DE69325102T2; WO1994002494A1; AU4673493A; RU95104944A; CA2140017A1; EP0650491A1; US5362861A; AU676487B2; DE69325102D1; EP0650491A4; BR9306727A; US5554740A; PL307163A1; ATE180487T1; EP0650491B1; JPH07508995A; MX9304288A

Description

Kontinuální bělení alkylpolyglykosidů a produkty Tohoto procesu

Oblast techniky

Tento vynález se týká zlepšeného způsobu bělení alkylpolyglykosidů a zvláště kontinuálního způsobu bělení | peroxidy, jako je peroxid vodíku.

Dosavadní stav techniky

Alkylglykosidy jsou snadno připravovány reakcí alkoholu o typu a délce řetězce žádoucího pro tvorbu alkylové části glykosidů, jež je předmětem zájmu, s cukerným reaktantem (např. monosacharidem, jako je glukosa, xylosa, arabinosa, fruktosa atd., nebo polysacharidem, jako je škrob, hemicelulosa, laktosa, maltosa, melibiosa atd.) nebo s glykosidovým výchozím materiálem, přičemž . jeho aglykonová část je jiná než alkylový substituent vyžadovaný u konečného alkylglykosidového produktu, o nějž je zájem. Typicky se taková reakce provádí za zvýšené teploty a v přítomnosti kyselého katalyzátoru. Různé alkyglykosidové produkty a postupy pro jejich přípravu jsou zveřejněny v řadě reprezentativních patentů. U.S. Patent 4 987 225 obsahuje rozsáhlý seznam postupů k přípravě alkylglykosidových produktů. Jak je v něm uveřejněno, postupy k přípravě alkylglykosidových produktů jsou uveřejněny v U.S. Patent 3 219 656, Boettnerovi (vydaném 23. list. 1965); U.S.

_?ir. _Ί Patent 3 547^828, Mansfieldovi et al (vydaném 15. pros. 1970);

U.S. Patent 3 598 865, Lewovi (vydaném 10. srpn. 1971); U.S.

Patent 3 707 535, Lewovi (vydaném 26. pros. 1972); U.S. Patent ⁷ 3 772 269, Lewovi (vydaném 13. list. 1973); U.S. Patent

839 318, Mansfieldovi (vydaném 1. října 1974); U.S. Patent

4 349 669,	Klahrovi (vydaném 14.	září	1982) ;	U.S.	Patent
4 393 203, J	Maovi et al. (vydaném 12	června 1983)	; U.S.	Patent
4 472 170,	Hellyerovi (vydaném 18	. září	1984) ;	U.S.	Patent
4 510 306,	Langdonovi (vydaném 9.	dubna	1985);	U.S.	Patent
4 597 770,	Forandovi et al. (vydaném	1. června	1986) ;
U.S. Patent	4 704 453, Lorenzovi et .	al. (vydaném 3.	list.	1987);
U.S. Patent 4 713 447, Lettonovi	(vydaném .15.	pros.	1987);
publikované	European Application	čís.	83302002.7	(EPO

Publication čís. 0092355; Vander Burgh et al.; publikováno 26. října 1983.); publikované European Application čís. 83200771.0(EPO Publication čís. 0096917; Farris; .publikováno 28. pros. 1983); publikované European Application čís. 84303874.6 (EPO Publication čís. 0132043; publikováno 23. ledna 1985). Dalšími reprezentačními patenty jsou U.S. Patent čís. 2 235 783 (White,

Patent čís. 2 356 565 (Chwala, Patent čís. 2 390 507 (Cantor, , Patent čís. 2 422 328 (Young, Patent čís. 3 375 243 (Nevin ét vydaný 18. března 1941); U.S.

vydaný 22. srpna 1944); U.S.

vydaný 11. pros. 1945); U.S června 1947); U.S.

vydaný 17 al., vydaný 26. března 1968); U.S. Patent čís. 3 450 690 (Gibbons et al., vydaný 17. června 1969); U.S. Patent čís.

'

640 998 (Mansfield et al., vydaný 8. února 1972); U.S. Patent čís. 3 721 633 (Ranauto, vydaný 20. března 1973); U.S. Patent čís. 3 737 426 (Throckmorton et al., vydaný 5. června 1973); U.S. Patent čís. 3 974 138 (Lew, vydaný 10. srpna 1976); U.S. Patent čís. 4 011 389 (Langdon, vydaný 8. března 1977); U.S. Patent čís. 4 223 129 (Roth etal., vydaný 16. září 1980).

,Při přípravě alkyglykosidových produktů není neobvyklé, že tyto produkty vytvářejí nežádoucí tmavé zabarvení v průběhu použitých syntetických a izolačních . procedur. Byly navrženy různé postupy k vylepšení barvy takovýchto tmavě zbarvených glykosidových produktů, včetně např. zpracování s bělícími činidly, jako je peroxid vodíku; záměrné vytváření zabarvení tepelným zpracováním v alkalickém prostředí. a následným odstraněním (např. srážením, filtrací atd.) tmavě zbarvených nečistot vytvářených během řečeného postupu zpracování; zpracování s odbarvujícími adsorbenty jako jsou zrnité uhlíkaté materiály atd.; a podobně. V tomto ohledu viz např, Gibbonův U.S. Patent čís. 3 450 690, který uveřejňuje postup alkalického tepelného zpracování a separace, jenž může být případně následován zpracováním s bělícími činidly jako je peroxid vodíku nebo zpracováním s odbarvujícím uhlím. Viz též Cantorův U.S. Patent čís. 2 390 507; Whiteúv U.S. Patent čís. 2 235 783; příklad 1 Throckmortonová et al. U.S. Patentu čís. 3 737 426; příklady 5 a 10 Longdonova U.S. Patentu čís.

011 389 (vydán 18. uhlíkatých sklon ztrácet barvu (t.j. dokonce.při poměrně mírných a příklad 1 U.S. Patentu čís. 4 472 170 Hellyerovi září 1984) o znalostech týkajících se použití adsorbentů k odbarvování různých alkylglykosidových produktů.

X když glykosidové produkty jsou původně připravovány (nebo jsou následně odbar.vováňy·v souladu s jedním nebo více postupy navrhovanými výše) způsobem, který'vyústí v počáteční barevné charakteristiky -přijatelné · pro^- určité aplikace,· vykazují takovéto produkty přesto běžně tmavnout) v závislosti na čase, podmínkách skladování (např. při neutrálním nebo slabě kyselém pH a normálních podmínek, >t. j. 20°C - 30°C).. Sklon ztrácet barvu je velmi zesílen (t.j. v pojmech svě intenzity a rychlosti) vystavením zvýšeným teplotám (jako např- v rozmezí 35°C až 100°c, nebo víc) nebo vystavením poměrně silné alkalickým vodným prostředím (t.j. pH 8 až 12). Obecně'řečeno, rozsah ztráty barvy má vztah ke škodlivosti pH/teploty/času; jimž je glykosidový produkt vystaven. V U.S. Patentu čís. 4 557 729 McDanielovi et al.' (vydaném 10. pros. 1985) je dřívezmíněný problém zhoršování barvy glykosidových produktů během jejich skladování rozebrán a je uveřejněn způsob k předejití takovéhoto problému, který zahrnuje napřed bělení glykosidového produktu, jež je předmětem zájmu, oxidačním činidlem jako je ozon, peroxid, vodíku, chlornan, atd. a pak vystavení výsledného běleného glykosidového produktu zdroji kysličníku siřičitého (např. plynnému kysličníku siřičitému, siřičitanu sodnému, metabisulfitu sodnému, hydrogensiřičitanu sodnému, atd.) ke stabilizaci řečeného glykosidového produktu proti degradaci barvy. Jiný patent McDaniela et al., Ú.S.· Patent čís. . 4 904 774, zaznamenává tendenci ztráty barvy u glykosidů,' jež byly odbarveny bělením s peroxidovými materiály, jako je peroxid vodíku, při vystavení vysokým teplotám a navrhuje redukci barvy hydrogenací za podmínek katalytické hydrogenace s použitím materiálů jako jsou Raneyův nikl nebo borohydrid sodný. U.S. Pat. čís. 4 990 605 Luedersovi (vydaný 5. února 1991) popisuje způsob přípravy světle zbarvených alkyloligoglykosidů zpracováním s aktivním uhlím následovaným destilací a bělením peroxidovými sloučeninami, s výhodou peroxidem vodíku, při teplotách 50 až 100°C za neutrálního nebo alkalického pH. Příklad 1 a srovnávací Příklad A objasňují a srovnávají procesy s a bez působení aktivního uhlí.

Celkový proces preparace světle zbarvených alkylpolyglykosidových porvchově aktivních látek podle tohoto typicky zahrnuje reakci alkoholu se sacharidem v přítomnosti kyselého katalyzátoru následovanou neutralizací kyselého katalyzátoru, odstranění alkoholu a bělení výsledného, v podstatě alkoholu prostého, alkylpolyglykosidového- produktu, běžně následovaného stabilizačním zpracováním k , zajištění stability barvy. V minulosti se tento proces proces prováděl jako vsádkový a i když bylo rozpoznáno, že kontinuální proces by byl žádoucí, žádný praktický kontinuální proces nebyl vyvinut k zajištění velmi světle ·«***» .f . * · ; ÍH i.

povrchově aktivních produktů.

zbarvených alkylpolyglykosidových •yfc ·' * . · · ¹ fy ^*'-+4 *

Stručný popis obrázků

Obrázek 1 je schématické znázornění celkového procesu přípravy světle zbarveného, stabilního alkylpolyglykosidového produktu, které ukazuje reakci alkoholu se sacharidem v přítomnosti kyselého katalyzátoru následovanou neutralizací, odstranění ^alkoholu, bělící proces podle vynálezu a navazující stabilizaci.

________ _Obr.áz.ek_- .2......je. .^.nákres-podrobnější-ho-sohéma-t-u—kon-ti-nuál-n-í-ho bělícího kroku podle vynálezu k poskytování světle zbarvených alkylpolyglykosidových povrchově aktivních látek.

Stručný popis vynálezu

Nyní bylo objeveno, že alkylpolyglykosidy mohou být kontinuálně běleny v dobře míchané tlakované nádobě s odměřováním surového alkylpolyglykosidového substrátu (s výhodou v podstatě prostého alkoholu), s výhodou peroxidu vodíku. (jako peroxidového bělícího činidla) a alkálie, a v přítomnosti víc než 250 ppm Mg (ve formě MgO) na libru sušiny suroviny, do bělícího nosiče [matrix]. Přidávání alkálie je nastaveno k udržování hodnoty pH reakce nad 9, s výhodou nad 10, odměřováním od 1,0 do 1,2 molu alkálie na mol peroxidu a asi 0,25 až 2 % hmot. peroxidu na libru sušiny polyglykosidu. Tlak v reakční směsi se vytváří díky hydraulice kapalin, včetně tlaku •ý vodní páry a kyslíku vytvářeného rozkladem peroxidu vodíku a je udržován na zvýšené, ekonomické hladině. _Na. základě-., řízeného tlaku vybělený produkt vychází ven jako zpěněná kapalina a je podroben dalšímu zpracování, jako je stabilizace.

Kontinuální proces podle vynálezu odstraňuje nevýhody dřívějších přístupů zahrnujících vsádkové zpracování.

Předkládaný proces umožňuje bělení při teplotě, jež minimalizuje ztrátu barvy a problémy s transportem, pod 120°C, výhodněji pod 100°C a nejvýhodněji v rozmezí asi 90 až 100°C, jmenovité teplotní mezi bělení za atmosférického tlaku z příčin, expanze pěny, a varu. Protože výběr provozní teploty je prvotné ekonomickou rozvahou, musí vyvážit investiční kapitál (menší reaktor, menší míchadlo, reaktorový systém s vyšším tlakem a více reaktorových zařízení pro _ohřev/chlazení s rostoucí teplotou) proti provozním nákladům (větší spotřeba peroxidu vodíku, větší degradace produktu, větší nutnost ohřevu a .chlazení a menší míchací výkon- s rostoucí teplotou). Při typu výroby, kde jsou rychlost produkce a objem zařízení dány, je barva konečného produktu řízena nastavením kombinace teploty reaktoru, tlaku reaktoru a dávkování peroxidu vodíku, což bude rozebráno podrobněji zde níže.

Použití reaktoru kontinuálního tanku s bělícím nosičem, jenž zahrnuje surový substrát, peroxid, alkálii a Mg, poskytuje významné zlepšení bělící účinnosti, zvyšující celkovou bělící účinnost nad možnosti vsádkové reakce. Jinou výhodou tohoto nepřetržitého procesu je, že poskytuje reprodukovatelnou a méně provozně náročnou zpracovávací technologii. Použití tlakové nádoby též dává možnost, aby se bělení provedlo za teploty vyšší než 100°C, a takto se zkrátil čas zpracování díky zrychlené kinetice bělící reakce. Navíc použití tlakové nádoby zmenšuje objem pěny vytvářené během tohoto bělícího procesu a takto snižuje potřebnou velikost nádoby a zjevnou viskozitu pěny. Snížení viskozity pěny zlepšuje účinnost míchání nádoby a přenost tepla zpěněnou kapalinou. .

- : - e »>*,»11*1»,<»<· Ί- * < -i -j.'.

Podrobný popis a příklady provedení vynálezu

Pokud nejde o provozní příklady nebo není uvedeno jinak, všem zde použitým číslům vyjadřujícím množství nebo reakční

Ί podmínky je třeba rozumět tak, že jsou ve všech případech pozměněna výrazem asi.

*

Ve smyslu výšeuvedeného stručného popisu je příslušným předmětem vynálezu poskytnutí zlepšeného procesu na přípravu světle zbarvených alkylpolyglykosidú ze sacharidů zreagovaných s alkoholem v přítomnosti kyselého katalyzátoru za zvýšené teploty, po čemž je kyselý katalyzátor neutralizován a přebytek alkoholu odstraněn a v podstatě alkoholu prostý ^alky-lpolyglykosidový- ..produkt-je—bělen- -a —s-tab-i-l-i-zová-n-, -přičemž- zlepšení zahrnuje řízený, nepřetržitý bělící krok, kde řečený alkylpolyglykosid je bělen při alkalickém pH a zvýšené teplotě s peroxidovým bělícím činidlem, s výhodou v přítomnosti hořčíku ve formě kysličníku, MgO.

Jak je popsáno výše v části o znalostech k tomu se vztahujících, počátečním produktem reakce alkoholu a sacharidu v přítomnosti, kyselého katalyzátoru, je vznikající glykosidový ^rprodukt. Tento produkt je směsí monoglykosidu alkoholu a různých do vyšších' stupňů polymerizovaných (DP, degree of polymerization} polyglykosidů v progresivně klesajícím molárním procentu, t.j. diglykosidu (DP2), triglykosidu . (DP3) a vyšších polyglykosidů. (DP4 a vyšších). Typické statistické, rozdělení různých poskytovaných oligomérů-se'uvádí jako Floryho rozdělení.

I když konkrétní rozdělení do různých podílů může poněkud kolísat, celková křivka rozdělení je stejná, přestože průměrné DP reakční směsi může kolísat pro odlišné rozdělení do různých podílů, t.j. DPI, DP2’, DP3 a vyšších podílů. Typicky bude mít Floryho rozdělení reakčního produktu po odstranění přebytku alkoholu průměrný stupeň polymerizace přes 1,2., t.j. kolem 1,4, s obsahem monoglykosidu v rozmezí 50 - 70 % bráno na hmotnost glykosidového produktu. Komerčně dostupné produkty mají průměrný Floryho DP asi 1,3-1,7.

Glykosidové produkty reakce alkoholu a sacharidu mohou být reprezentovány vzorcem I:

	(I)
je glykosidový	zbytek
vycházející z	vážení
glykosidových	podílů
tři.

ROG a x je průměrný stupeň polymerizace (Dl různých mono-, di-, tri- á vyššícl v produktu a je číslem od asi jedna do as

Průměrný stupeň polymerizace je tak definován jako- poměr cukerných kruhů k R skupinám v alkylglykosidu. Monoglykosidový podíl by měl jeden cukerný kruh, diglykosid by měl dva, triglykosid by měl 3, s vyššími glykosidy majícími příslušně více kruhů, jejichž průměr v komerčních, v současnosti dostupných, produktech je proto typicky větší než asi 1, obecně v řádu asi 1,2 až 1,7 , se směsmi, jimž se dává přednost, u asi

1,3 až 1,7.

Alkylpolyglykosidové uvedeným výše obsahují a hydrofilní skupinu, 0G_x ·”*} produkty reprezentované vzorcem lipofilní skypinu, R skupinu, skupinu. Pro aplikační využití jako detergentu nebo povrchově aktivní látky musí mít tento produkt mít hydrofilní-lipofilní rovnováhu (HLB, hydrophilic-lipophilic balance) od asi 10 do asi 16, s výhodou asi 11 až 14. Hodnota

HLB produktu se může vypočítat ze vzorce ([MW_AGU] X °P ^{+ MW}O^

HLB = ---_:- x .100/5 (nMW_AGU] X DP + -MW₀) + MW_r) ' niUbtoffiiiWiit»» '·*' \ ...Qi.&) /·,. n..· . ' .· » kde AGU je typicky anhydroglukosová jednotka v G, mající molekulovou hmotnost 162, MW₀ je molekulová hmotnost kyslíku a MW_r je molekulová hmotnost R skupiny, a DP je průměrný stupeň polymerizace, jak jej předpovídá Floryho statistické zpracování.

Lipofilní R skupina v alkylpolyglykosidech je odvozena od alkoholů, s výhodou monohydroxylových pro aplikační využití jako detergentu nebo povrchově aktivní látky, a musí obsahovat od asi 8 do asi 20, s výhodou 9 až 18 uhlíkových atomů, s průměrem 10 až 13 nejvýhodněji, aby poskytla R.skupině dostatečnou délku při aplikačním využívání jako detergentu nebo povrchové aktivní látky. X když výhodné R skupiny jsou nasycené alifatické či alkylové, mohou zde být přítomny i některé nenasycené

...uhlovodíkové___skupiny- -Takto. . ,-jsou— výhodné--skupiny-—odvozeny- - z mastných alkoholů odvozených od přirozeně se vyskytujících tuků a olejů, jako jsou oktyl, decyl, dodecyl tetradecyl, hexadecyl, octadecýl, oleyl a linoleyl, ale R skupiny mohou být odvozeny ze synteticky produkovaných Zieglerových alkoholů nebo oxoalkoholú obsahujících 9, 10, 11, 12, 13, 14 nebo 15 uhlíkových atomů. Alkoholy přirozeně se vyskytujících mastných — kyselin obsahují typicky sudý počet uhlíkových atomů a směsi alkoholů jsou komerčně dostupné, jako směsi Cg a C₁₀, C₁₂ a C₁₄a podobně. Synteticky produkované alkoholy, například ty, co jsou produkovány oxo postupem, obsahují jak lichý tak sudý počet uhlíkových atomů, jako jsou směsi C_g, C_1Q, C-^, jež jsou rovněž dostupné komerčně.

Glykosidové produkty vhodné ke zpracování v souladu s předkládaným vynálezem též zahrnují deriváty produktů vzorce I zhora, včetně, například, takových, v nichž jedna nebo více normálně volných (t.j. nezreagovaných) hydroxylových skupin sacharidové části byla alkoxylována, s Výhodou ethoxylována nebo propoxylována, jakoby k připojení jedné nebo více ' zavěšených alkoxy- nebo polyalkoxy-^ skupin _:na_ jejím místě. Vzorec/(I) zhora může být pozměněn, aby zahrnoval jak alkoxylované tak nealkoxylované produkty, na vzorec II:

RO (R^XO)_yG_x (II) s nižšími alkyly (např. propylglykosid, butylglykosid, kde R, O, G a x jsou jak byly definovány dříve, R¹ je divalentní uhlovodíkový radikál alkoxylačního činidla, typicky obsahující od 2 do asi 4 uhlíkových atomů a y je číslo mající průměrnou hodnotu od 0 po asi 12, s většívýhodou 0 ař asi.5. Když y je 0, tento vzorec se redukuje na vzorec I zhora a produkt je nealkoxylován.

Cukerné reaktanty, které mohou být použity k přípravě dřívezmíněných glykosidových povrchově aktivních látek zahrnují redukující monosacharidové materiály obsahující 5 nebo 6 uhlíkových atomů jako, například, glukosu, galaktosu, manosu, * xylosu, arabinosu, fruktosu, atd., jakož i materiály hydrolyzovatelné za tvorby , monosacharidů, jako glykosidy methylglykosid , ethylglykosid, atd.) oligosacharidy (sacharosu, maltosu, maltotriosu, laktosu, zylobiosu, melibiosu, cellobiosu, rafinosu, stachyosu, atd.) a jiné polysacharidy. Takovéto cukerné reaktanty mohou být použity v suché (t.j. bezvodé) formě, nebo, když je to žádoucí, ve formě hydratovaných pevných látek nebo jejich roztoků. Když jsou používány ve formě roztoku je výhodné, aby výsledné reakční směsi obsahovaly jen malá množství vody, t.j. méně asi 1 % hmot., s výhodou méně než asi _;0,5 % t.j; méně než 0,25 nebo 0,1 %.

I když příprava počáteční alkylglykosidové reakční směsi i

používaná v tomto patentu netvoří žádnou přímou součást.tohoto pa ten tu,., následuje stručný* popis., obecné, o. .této přípravě. „Molární poměr alkoholu k monosacharidů v reakční směsi může široce kolísat, ale typicky je od asi 1,5 : 1 po asi 10 : 1, s výhodu mezi asi 2,0 : 1 až 6,0 : 1.Konkrétní vybraný molární poměr závisí na požadovaném průměrném stupni polymerizace (DP)

1,. mezi hydrofobním reaktantem za tvorby alkoholovým glykosidové monosacharidu zreagovaného s alkoholem. S výhodou bude poměr alkoholu k monosacharidu vybrán tak, aby umožnil tvorbu alkylglykosidového produktu majícího DP mezi asi 1,2 až 1,7 , s větší výhodou asi 1,3 a 1,6.

Reakce, jak je ukázána v Obr.

reaktantem a cukerným povrchově aktivní látky se typicky provádí za zvýšené teploty a v přítomnosti kyselého katalyzátoru. Jako ..obecné., pravidlořečená-reakce - se - -s-v-ýhodou - provádí- př-i-teplotě od asi 80° po asi 140°C, výhodněji 90° až 120°C a za tlaků (asi 10 až 100 mm Hg absolutně), což ulehčuje odstranění vody, přičemž se současně udržuje žádoucí reakční teplota.

- Kyselé katalyzátory vhodné k použití zahrnují silné minerální kyseliny jako kyselinu chlorovodíkovou, sírovou, dusičnou,, fosforečnou, .fosforitou, . atd.;. silné organické, kyseliny jako kyselinu para-toluensulfonovou, methansulfonovou; trifluormethansulfonovou, mono- a polyalkylované aryl monoa polysulfonové kyseliny jako kyselinu dodecylbenzensulfonovou, atd.; makrosítované kyselé ioriexové pryskyřice jako makrosítovaná ionexové. pryskyřice se zbytky kyseliny sulfonové, pryskyřice se zbytky perfluorované kyseliny sulfonové, atd. Typicky se řečené kyselé katalyzátory použijí v množstvích v rozmezí asi od 0,0005 do 0,03 (s výhodou asi od 0,002 do 0,015) mol na mol použitého sacharidu.

Typicky se reakce popsaná výše provede během reakční doby asi l až 20 (s výhodou asi 2 až 10) hodin. Po doběhnutí reakce je kyselý katalyzátor neutralizován jak je vyznačeno v Obr. 1. alkalickou substancí, s výhodou^ hydroxidem alkalického kovu, jako hydroxidem sodným, použitým v množství jež se rovná, na stechiometrickém základě, množství materiálu potřebného k neutralizaci katalyzátoru. Pro předkládaný vynález je nejvýhodnější, když se směs neutralizuje a nastaví na pH v rozsahu asi 9 až 10 hydroxidem alkalického kovu nebo12 kysličníkem kovu alkalických zemin, jako kysličníkem hořečnatým, před odstraněním alkoholu.

Po neutralizci kyselého katalyzátoru je typicky odstraněn přebytek nezreagovaného alkoholu. Odstranění alkoholu se dosáhne obecně odpařením, např. destilací, alkoholu jak je vyznačeno v Obr. 1. Použití odparky se šlehaným nebo tenkým filmem je obzvláště příhodné k tomuto .účelu, s výhodou prováděné při asi 150°C - 220°C a asi 0,1 až 50 mm Hg tlaku., Obecněji lze použít tlaky aši 1 až 100 mm Hg a teploty.asi 140° až 230°C. Mohou být použity jiné způsoby odstranění alkoholu včetně destilačních technik a nadkritické extrakce za podmínek odstranění alkoholu na hladinu pod asi 5 %, raději pod asi 2 % hmot. až 0,5 %.

V tomto bodě, je výsledný komerční produkt, v podstatě zbavený alkoholu, typicky směsí alkylglykosidů, v níž, pro účely tohoto,patentu, bude průměrná alkylová skupina obsahovat asi od 8 do 20, s výhodou 9 až 18, nejvýhodněji průměrně asi 10 až .13 uhlíkových atomů, mající typické Floryho rozdělení probrané dříve zhora.

Po odstranění alkoholu na hladinu méně než asi. 5 % a s výhodou méně než asi 1 % podle váhy. je pak v. podstatě alkoholu prostý produkt bělen na světlou barvu kontinuálním bělícím postupem podle předkládaného vynálezu. Předkládaný vynález je též použitelný na glykosidové produkty, jež byly molekulárně destilovány k dalšímu odstranění části přítomného monoglykosidu, zvláště ty , z nichž byl odstraněn dostatek monoglykosidu na to, aby poskytly směs alkylpolyglykosidů mající různý stupeň polymerizce s hodnotou 2 a vyšší v progresivně klesajícím množství, v nichž váhové množství polyglykosidu majícího stupeň..polymerizace, 2,, nebo jeho směsí s, polyglykosidem majícím stupeň polymerizace 3, převládá v poměru k množství monoglykosidu, a řečené směsi mají průměrný stupeň polimerizace as 1,8 až 3. Takovéto směsi mohou být připraveny separací mono glykosidu z původních reakčních směsí monoglykosidu a alkylpolyglykosidů po odstranění alkoholu. Tato separace se může provést molekulární destilací, jejímž výsledkem je normálně odstranění asi 70 - 90 % hmot. alkylmonoglykosidů. Po odstranění alkylmonoglykosidů se mění poměrné zastoupení různých složek, mono- a poly-glykosidů, ve výsledném produktu a v produktu vzroste koncentrace polyglykosidů v poměru k monoglykosidu jakož i celková koncentrace jednotlivých- polyglykosidů, t.j. DP2 a DP3 podílů v poměru k souhrnu všech DP podílů.. Takovéto směsi.

..... _j.sou-.uveřejněny-ve- společně-připsané- současně -podávané—přihlášce poř. čís. 07/810 588, vyplněné 19. 12. 1991, jejíž plný obsah je zde zahrnut odkazem. Molekulární destilace jak je tam popsána je vysokovakuová destilace s krátkou dráhou. V laboratorním měřítku mohou být použity tlaky asi 0,1 mbar a nižšší. V komerčním měřítku budou žádoucí tlaky v rozmezí 0,01 mbar a nižších, s výhodou'asi .0,001 mbar a nižších. Při molekulární destilaci se . použije velmi malá vzdálenost ' mezi odpařovacími a.kondenzačními povrchy, jež jsou tak blízko, jak je možné. V praxi se skutečná mezera váže k asi 0,1 až 10-ti násobku střední volné dráhy destilujících molekul, jak je definována kinetickou teorií. Doba zdržení je tak krátká, jak je možné, k minimalizaci tepelné degradace alkylpolyglykosidů, méně než asi 2 minuty a s výhodou méně než asi 15 sekund. Při odstranění nejméně asi. 50 % monoglukosidů bude mít molekulárně destilovaný produkt průměrné DP přinejmenším asi 1,8 a přinejmenším o 0,2 jednotky vyšší než průměrné DP počátečního plnění aparátu molekulární destilace. Když jsou množství monoglykosidů separovaných z původních reakčních směsí dostatečná na to, aby bylo zajištěno, že monoglykosidů^. zadrženého .ve výsledném produktu „je /méně než.,, souhrn DP2 a DP3 podílu, nebo s výhodou, méně než množství DP2 frakce, pak je snadno vidět, že dochází k rozdělení na vrcholy, t.j. že distribuce DP2 a DP3 vykazují snížená monoglykosidová nebo ne-monoglykosidóvá zastoupení ve vrcholech výsledných produktů, které udržují DP4 a vyšší ' podíly ve výsledných produktech připravených molekulární destilací.

Předkládaný kontinuální bělící postup je - podle tohoto použitelný na alkylpolyglykosidy, z nichž byl pouze odstraněn přebytek alkoholu nebo na ty, jež byly zpracovány tak, aby se odstranila přinejmenším část, včetně odstranění podstanté části, monoglykosidu. ...... ..

V ještě dalším provedení vynálezu, kontinuální proces bělení je použitelný též na přípravky [compositions] obsahující směs dvou nebo více přinejmenším binárních složek alkylpolyglykosidů, přičemž každá binární složka je přítomná ve směsi, ve vztahu k průměrné délce svého uhlíkové řetězce, v množství umožňujícím zajištění přípravku povrchově aktivní látky s průměrnou délkou uhlíkového řetězce asi 9 až 14 a přičemž přinejmenším jedna nebo obě binární složky obsahují Floryho rozdělení polyglykosidú odvozené od kysele katalyzované reakce alkoholu obsahujícího 6 - 20 uhlíkových atomů a vhodného sacharidu, z níž byl odstraněn přebytek alkoholu. Takovéto přípravky jsou uveřejněny ve společně připsané současně podávané přihlášce poř. čís. 07/774 430, vyplněné 10. října 1991, jejíž plný obsah je zde zahrnut odkazem. Jak se tam popisuje, v komerční praxi jsou alkylpolyglykosidy připravovány z binárních nebo ternárních směsí alkoholů poskytujících odpovídající směsi (binární nebo ternární) alkylpolyglykosidů. V souladu s tím tato přihláška popisuje přípravu alkylpolyglykosidových přípravků majících předem určenou průměrnou délku alkylového povrchově aktivních látek, připravovaných z komerčně dostupných přinejmenším*binárních**sniěsí'.' Povýběru -'předem¹ určené průměrné délky uhlíkového řetězce alkylového zbytku je přípravek mající žádané detergentní vlastnosti nebo vlastnosti povrchově aktivní látky připravován smíšením dvou nebo více přinejmenším binárních složek, kde každá binární složka má průměrnou délku alkylového předem vybranou nebo řetězce a vlastnosti řetězce takovou, že při smíchání binárních složek jsou jejich množství účinná co do zajištění předem určených vybraných průměrných alkylových zbytků a vlastností povrchově aktivních látek. Takto mohou tyto přípravky obsahovat směs ^c10 ^c12' jakož ^c12^c13‘ směs ^C12^_C16' ^C12^_C14' ^C14^C15'

Cg C_1Q, ^C16^-C18.' ^C12 ^C14^C16 obsahující ^c9**^cio^-cll ^a.alkylpolyglykosidy .a~podobně Takto bělící proces podle vynálezu, -. ! když -s výhodou užitečný- --jako—krok'“v“celkovépřípravě^aTkylpolyglykosídů’, *jež. obsahuje počáteční reakci, neutralizaci, odstranění alkoholu, odbarvení a stabilizaci (jak je ukázáno v obr. 1), je aplikovatelný také na alkylpolyglykosidy (a) s jednotlivou alkylovou skupinou, (b) na komerčně dostupné směsi aklylpolyglykosidů majících dvě nebo tři různé alkylové skupiny a (c) na molekulárně destilované produkty,” v -nichž- maj í produkty vrchol svých DP2 nebo DP2 a DP3. složek..

V nejširším provedení je předkládaný vynález způsob snížení zabarvení alkylpolyglykosidů zahrnující kroky (a) zajištění vodného roztoku alkylpolyglykosidů;

(b) nepřetržitého přidávání . řečeného roztoku, z kroku (a) do bělící zóny udržované na zýsené teplotě vhodné pro bělení;

(c) nastavení a udržování pH vodného' roztoku v řečené bělící zóně při alkalickém pH;

(d) umožnění kontaktu vodného roztoku při alkalickém pH s bělícím činidlem v množství účinném k bělení a snížení zabarvení

- alkylpolyglykosidů; a........ _r —~ (e) nepřetržitého odstraňování alkylpolyglykosidů z řečené bělící zóny,, přičemž alkylpolyglykosid * má Klettovo zabarvení pod asi 50 a reziduální . hladina bělícího činidla je pod asi 1000 ppm, s výhodu pod asi 500 ppm.

Ve zhora uvedeném postupu, je alklypolyglykosid získán z reakce alkoholu a sacharidu za zvýšené teploty a v přítomnosti kyselého katalyzátoru jak je rozebráno dříve zhora, po neutralizaci kyselého katalyzátoru a odstranění v podstatě

i. , všeho přebytečného alkoholu. V nádobě 1 z Obr. 2 je alkylpolyglykosid ředěn vodou k tvorbě vodného roztoku, obshuj íc.ího. .asi 3,0 až 85 „% hmotnosti sušiny (ds, dřy solids) alkylpolyglykosidu, s výhodou asi 50 až 75 % a nejvýhodněji asi 53 až 73 %. Alkylpolyglykosidový po odpaření alkoholu obsahuje méně než asi 5 %, s výhodou méně než asi 2 % a nejvýhodněji méně než l % až 0,5 %., a tedy obashuje asi 95 až 99,5 % alkylpolyglykosidu. Alkylpolyglykosidový produkt, nyní v podstatě prostý alkoholu, je odstraněn z odpařovací zóny při teplotě asi 390°F, plus nebo mínus 30°F, kolem teploty použité v odpařovacím kroku. Voda použitá k poskytnutí vodného roztoku '1 f· alkylpolyglykosidu pro bělící postup podle vynálezu může být předehřátá na teplotu asi 70 až 150°F v předehřívači 2

A,· v Obrázku 1.

Po postupu reakce alkoholu a sacharidu za tvorby alkylpolyglykosidu je kyselina neutralizována jak je rozebráno dříve zhora, s výhodou hydroxidem alkalického kovu, jako hydroxidem sodným. Nejvýhodněji se neutralizace provádí směsí hydroxidu alkalického kovu a kysličníku kovu alkalických zemin, jako kysličníku hořečnatého na úroveň pH asi 9 až 11 či 12. Kysličník hořečnatý se používá v množství účinném k zajištění asi 250 až 1000 ppm, nebo méně, hořčíku v produktu po odpaření a odstranění alkoholu. Vodný roztok v podstatě alkoholuprostého alkylpolyglykosidu a předehřáté vody bude, v souladu stím, obsahovat,^ méně, než. 1000 ppm hořčíku,^výhodou asi 500 až obsahující asi . 50 % až 70 % sušiny

700 ppm pro roztok alkylpolyglykosidů.

Teplota vodného kolem teploty, při roztoku je řízena a udržována při teplotě níž se bude provádět bělící krok, a vodný roztok je pak zaváděn do nádoby bělícího reaktoru 3, která je udržévána na bělící teplotě asi 85 až 105°C, s výhodou asi 88 až 93°C (asi 190 až 200°F), nejvýhodněji při asi 88°C (190°F).

Jak je ukázáno v Obrázku 2, vodný roztok je zaváděn do bělícího reaktoru 3. Při nastartování kontinuálního procesu bude reaktor plněn na hladinu nad míchadlem (není ukázáno) v nádobě 3 dříve, než jsou do. reaktorové nádoby -zavedeny alkálie a bělící činidlo (s výhodou NaOH a H₂O₂). pH vodného roztoku se nastavína—hl-adinu—asi· TO 'až’TT75'^_7'’ s^výiroUou^aSi^oS^^áT^TO /8’ ’’ nejvýhodněji asi 10,3 až 10,7 a udržuje na této hladině během bělícího procesu s použitím hydroxidu alkalického kovu, s výhodou NaOH jak je ukázáno v Obrázku 2. Bělícím činidlem je s výhodou peroxid vodíku, H₂O₂, ukázaný v Obrázku 2. Množství NaOH a H₂O₂ jsou řízena a odměřována do nádoby 3 v množstvích účinných- k udržení hladiny pH na žádané 'hladině a k dosažení redukce zabarvení na žádanou hladinu. Peroxid vodíku,.s výhodou v 35 %-ním vodném roztoku, bude používán v hmotnosti na hmotnost pevné sušiny alkylpolyglykosidu asi 0,25 až 2 % hmot., vhodněji asi 0,6 až 1,25 % a nejvýhodněji asi 1 %. Hydroxid sodný bude používán v množství asi 0,9 až 1,2 . molu NaOH na mol H₂0₂, výhodněji asi 1,1 molu NaOH na mol H₂0₂.

Když je hořčík už přítomen ve vhodné hladině jako výsledek -použití při neutralizaci kyselého katalyzátoru po reakci, v níž se připravoval alkylpolyglykosid reakcí alkoholu a sacharidu, není potřebná další úprava hořčíku. Nastavení hladiny hořčíku, pokud je nutné, se může s výhodou provádět přidáváním zdroje hořčíku, jako je MgO nebo MgSO₄ do vodného roztoku před . zaváděním... do-reaktorové nádoby-- 3, -během přípravy vodného roztoku. Avšak, pokud je to příhodné, kysličník hořečnatý se může zavádět přímo do bělící zóny reaktorové nádoby 3. Nižší hladiny MgO způsobují větší rozklad peroxidu během reakce a v souladu s tím bude dosažení stejné změny barvy vyžadovat vyšší dávkování peroxidu nebo vyšší pH. Operace nad 250 ppm a méně než 1000 ppm vedou k optimální bilanci.

Peroxid vodíku a hydroxid sodný jsou typicky injikovány současně a proces postupuje za vývoje kyslíku z přidávku peroxidu vodíku, což způsobuje, že reakční tlak vzrůstá. V reaktoru dochází k pěnění, ale pěnění je minimalizováno tím, že reaktor-není „automaticky _.vypouštěn_na. atmosferický tlak. Jak je ukázáno v Obrázku 2, kohout 4, který obsahuje ventil k uvilňování tlaku dovoluje, aby tlak v raktoru vzrostl a byl udržován na asi 40 psig, výhodněji asi 20 psig. Toto minimalizuje pěnu a umožňuje účinné bělení.

Účinnost bělení.peroxidem vodíku je ovlivňována koncentrací zůstatkového peroxidu, pH a reakční teplotou. Při hladině pH a teplotách rozebíraných výše jsou hladiny zůstatkového peroxidu udržovány nad 200 ppm do asi 1500 ppm, s výhodou pod 1000 ppm a nejvýhodněji při asi 200 až 400 pro nejvyšší účinnost.

V nepřetržitém procesu je doba zdržení určena hlavně rychlostí produkce.v odparce, kde se odpařuje alkohol. Doby zdržení řádu asi 5 až 15 hodin jsou obecně používány, s výhodou 5 až 7,0 při teplotách asi 200 až 210°F,. nejvýhodněji asi 6,0 až 6,5 při teplotách kolem 205°F a asi 10 až 12 při asi 190 až 200°F, s asi 12 při asi 190°F, za pH a hladin peroxidu rozebíraných výše a s rychlostmi přidávání v podstatě alkoholu prosté taveniny alkylpolyglykosidu z odpařování jako výše. Teplota je řízena a udržována na výhodné hladině a přidávání alkálie a peroxidu řízeno a udržováno tak, aby poskytovalo výhodná pH a hladiny peroxidu, s cílovými rovnovážnými hodnotami asi 10,7 až 11,0 pH respektive asi 200 až 400 ppm. Tyto podmínky zajistí produktu žádoucí snížení zabarvení, které může být monitorováno během celého procesu odebíráním vzorků a stanovením zabarvení. Vodný roztok přiváděný do bělící nádoby bude tmavý, mající extinkční koeficient při 470 nm v rozmezí asi 10 áž 15, typicky u asi 12,5 až 13. Cílová rovnovážná hodnota pro extinkční koeficient produktu při pH 7 je od asi 0,025 do asi 0, 15 , a poskytuje Klettovo zabarvení 50 nebo méně výhodně v rozmezí asi 5 až 30.

Po dosažení žádané bělící hladiny je produkt opouštějící kontinuální míchaný bělící reaktor 3 ochlazován na asi 150°F (asi 65°C) v přípravě dovršení konečného postupu, který zahrnuje

...stabilizační . zpracování ke stabilizaci zabarvení proti jakémukoli návratu, k tmavějšímu zabarvení.. ...Takovéto zpracování

..... — zahrnuje.,-------kata-l-y-t-ickou- --hyd-rogenae-i-......-nebo- - - zpracování-— se stabilizující sloučeninou, jako borohydridy alkalických kovů, k další redukci zabarvení a stabilizaci zabarvení proti znehodnocení .během dlouhého období skladování. Po konečném postupu jsou nastaveny pH a koncentrace alkylpolyglykosidové povrchově aktivní látky a tato je dána do uložení k prodeji. Při borohy.dridové. stabilizaci je roztok peroxidem běleného alkylpolyglykosidú o koncentraci-aktivní složky asi 50 až 55 %, o pH asi 10 a koncentraci zůstatkového peroxidu pod asi 50 ppm, a s výhodou pod asi 25 ppm, nastaven na pH asi 7 kyselinou sírovou k eliminaci jakéhokoli kouře, po čemž je produkt nastaven na pH asi 10 a zpracováván s roztokem borohydridu sodného dokud není koncentrace borohydridu v podstatě nulová.

Vynález může být nejlépe vysvětlen pomocí následujících příkladů, v kterých jsou všechny části a procenta hmotnostní, pokud není uvedeno jinak. V předcházejícím popisu bylo odkazováno na” stanovení zabervení vyjadřovaného v extinkčních koeficientech a v Kletovo zabarveních. Tato stanovení zabarvení jsou prováděna jak je uváděno v Příkladech A a B níže:

'3·

Příklad A

Stanovení zabarvení podle extinkčního koeficientu

Methoda extinkčního koeficientu je míra . zabarvení podle absorbce. Tato metoda používá absorbanci při 470 nm, podíl tuhé sušiny, váhu vzorku jak je, váhu ředěného vzorku a hustot k tomu, aby se došlo k extinkčnímu koeficientu.

Stanovení se provádí s použitím spectrofotometru Spectronic 20, Bausch & Lomb (kat. čís. 33-31-72 nebo ekvivalent) a zkumavek Dispo Culture Tubes, 13 x 100 mm (VWR Products, kat. čís. 60825-571 nebo ekvivalent) pro měření, vzorek se ředí směsí 3/1 (obj./obj.) isopropanolu/vody k získání čirého roztoku, který bude dávat na Spectronic 20 transmitanei mezi 15 % a 85 %. Zaznamená se váha vzorku jak je a zředěného vzorku a stanoví se hustota (g/ml) konečného zředěného vzorku. Absorbance čirého zředěného vzorku při 470 nm se změří na Spectronic 20. Extinkční koeficient (ec) se vypočítá s použitím následujcícho vzorce:

* (absorbance) ‘ (gramu konečného zředěného roztoku) ec =-———(podíl tuhé sušiny ve vzorku jak je) ' (gramů vzorku jak je) ' (hustota konečn. zředěného roztoku)

Příklad B

Stanovení Klettova .zábaryení^^^ .. _t ,

V této metodě je postupem empirické měření zabarvení • * (absorbance v širokém pásmu) pomocí Klettova-Summersonova fotoelektrického kolorimetru se skleněnou buňkou, model 900-3, s použitím modrého 400-450 nm filtru čís. RS-42 a testovaací buňky Klettovy kyvety (pravoúhlé, 8 x 4 x 2 cm skleněné kyvety, Klettova součástka čís. 901, délka optické dráhy 4 cm). Po kalibraci a přípravě kyvety se vzorkem se absorbance měří při 5 %-ních aktivních složkách a pH 7a odečet stupnice se uvádí jako Klettovo zabarvení (4 cm).

-Př-í-k-lad -1- - - -......- — - -......-------Tento příklad je ilustrací nepřetržitého rovnovážného procesu bělení v podstatě alkoholu prosté alkylpolyglykosidové taveniny následujícího po odstranění alkoholu odpařovacím postupem. Změkčená voda (2900#/hod) byla injikována do proudu ^C12“^CI6 alkylpolyglukosidové. taveniny (3250 #/hod). Výsledná 6150 #/hod směs obsahující 0,23 % zůstatkového mastného alkoholu byla tmavé barvy (extinkční koeficient / @ 470 nm =. 12,7) a • ' r procházela přes předřazenou statickou směs a přes ponořenou trubku na dno pláštované .tlakové nádoby, opatřené řízením teploty, míchadlem a liniemi ponořených trubek .na chemické přídavky (50 %-ní alkálie a 35 %-ní peroxid). Po asi čtyřech hodinách byl přítomen dostatek materiálu ke spuštění michadla a termostat byl nastaven na 190°F a horní přepadový kohout nastaven na otevření při 20 psi. Alkálie byla přidávána při 200 #/hod dokud pH směsi, měřené na základě jak je při pokojové teplotě, bylo nad 10,8 , při kterémžto čase byl proud 50 %-ní alkálie snížen na 77 #/hod a spuštěn proud peroxidu při 90 #/hr. Tyto proudy, byly... udržovány, počas.celého běhu s,menšími úpravami k udržení cílových rovnovážných hodnot zabarvení, pH, zůstatkového peroxidu u e.c. (@ pH = 7) = 0,05-0,15 , . pH =

10,7-11,0 resp. zůstatkový H₂O₂ = 200-4Ó0 ppm. K těmto cílům se dospělo po asi 1,25-1/5 objemech reaktoru a materiál opouštějící kontinuální míchaný bělící reaktor byl ochlazován na asi 150°F v přípravě na dovršení konečného postupu.

Jak lze vidět z předcházejícího popisu příbuzných znalostí a předkládaného vynálezu, včetně příkladů nepřetržitého procesu, byl vyvinut vysoce účinný bělící proces, který vede. k neočekávanému zeslabení zabarvení od tmavě hnědého (extinkční koeficient asi_10 až 15 při..47O nm _u vodného roztoku 50-55 % aktivníčh látek) na velmi světlý nebo bílý, slabě kouřový, ro2tok se zabarvením podle extinkčního koeficientu v řádu asi 0,025 až 0,15. Zabarvení stanovené Klettovou metodou je pod asi 50 a v rozmezí asi 5 až 30.

·«►· r ·*· · ' I ................ > ,

N A R O

Claims

PATENTOVÉ

1. Způsob snižování zabarvení alkylpolyglykosidů zahrnující kroky (a) zajištění vodného roztoku alkylpolyglykosidů;

(b) nepřetržitého přidávání řečeného roztoku z kroku (a) do bělící zóny udržované na teplotě „. asi 85 až 105°C; ..... -u

- ----- - (-ej------nastavení-—a~nepřetržité~-udržová-ní—pH vodného-------<roztoku v řečené bělící zóně při pH asi 10 až 11,5 ;

(d) umožnění kontaktu vodného roztoku s peroxidovým bělícím činidlem v množství účinném k bělení a snížení zabarvení alkylpolyglykosidů; a (e) nepřetržitého odstraňování alkylpolyglykosidů z řečené bělící zóny, přičemž alkylpolyglykosid má Klettovo zabarvení pod asi 50 a reziduální hladinu bělícího činidla pod asi 1000. ppm.

2. Způsob podle nároku 1,vyznaču jící se tím, že alkylpolyglykosid v kroku (a) je produktem reakce alkoholu a sacharidu v přítomnosti kyselého katalyzátoru, mající zabarvení o extínkčním koeficientu asi 10 až 15, přičemž alkylpolyglykosid odstraňovaný v kroku (e) má zabarvení o extínkčním koeficientu asi 0,025 až 0,15.

3. Způsob podle nároku 2,vyznaču jící se tím, že řečený, alkylpolyglykosid v,kroku (a) obsahuje méně než asi 5 % hmot. alkoholu z reakce alkoholu a sacharidu.

4. Způsob podle nároku 3,vyznačující se tím, že alkylpolyglykosid v kroku (a) obsahuje méně než asi 1 % hmot. alkoholu.

5. Způsob podle nároku 3,vyznačující se tím, že řečený vodný roztok v kroku (a) obsahuje asi 30 % až 85 % hmot. alkylglykosidu.

<

6. Způsob podle nároku 5,vyznačující se tím, že. řečený vodný rozjtok obsahuje asi 5Í0_% až 85 % hmot. alkylglykosidu.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, v* že řečený vodný roztok obsahuje asi 55 % hmot.

alkylglykosidu.

8. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že teploty v řečené bělící zóně jsou udržovány na teplotě asi 88 až 93°C.

i

9. Způsob podle nároku 8,vyznačuj ící se tím, že teplota je udržována při asi 88°C.

10. Způsob podle, nároku 1, vyznačující se tím, že pH vodného roztoku v bělící zóně je udržováno při asi 10,2 až 10,8.

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že pH je udržováno při asi 10,5.

12. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že vodný roztok v bělící zóně obsahuje Mg ve formě ί 1. * - -** f - -- - . Ή. y

MgO.v množství asi 250 až 1000 ppm.

13. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že bělícím činidlem je peroxid vodíku.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že pH v bělící zóně je udržováno hydroxidem sodným.

Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že peroxid vodíku je používán v množství, na základě hmotnosti peroxidu na hmotnost tuhé sušiny alkylglykosidu, asi 0,25 až 2 % a hydroxid sodný je používán v množství asi _0_,9. až ...l.,.2..mo.l.u..hy.droxidu-sodného. na-.mol-peroxidu—vod-í-ku.

Způsob podle nároku 15,vyznačující se tím, že peroxid vodíku je používán v asi 1 % a hydroxid sodný je používán v asi 1,1 molu hydroxidu sodného na mol peroxidu vodíku.

Způsob *podle. nároku 15, vyznačující se tím, Že vodný roztok v bělící zóně obsahuje Mg ve formé MgO v množství asi 250 až 1000 ppm.

Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že tlak v bělící zóně je udržován až do 40 psig a doba zdržení alkylglykosidu v bělící zóně je asi 5 až 15 hodin.

Způsob podle nároku 18,vyznačující se tím, že tlak v bělící zóně je udržován při asi’ 20 psig a doba zdržení je asi 6 až 6,5 hodin.

Způsob podle nároku T, vyznačující s e _ *t í m, že (1) alkylglykosid. v kroku (a) má zabarvení o extinkčním koeficientu asi 10 až 15, obsahuje méně než asi 5 % hmot. alkoholu z něhož byl alkylglykosid připravován, a je obsažen ve vodném

20.

roztoku kroku (a) v množství asi 30 % až

85 % hmot.;
(2) teplota v bělící zóně je udržována na asi 88 až 93°C;
(3) pH vodného roztoku v bělící zóně je udržováno při asi 10,2 až 10,8;
(4) bělícím činidlem je peroxid vodíku používaný v množství, na základě hmotnosti peroxidu na hmotnost tuhé sušiny alkylglykosidů, asi 0,25 až 2 % a hydroxid sodný v (3) je používán v množství asi 0,9 až 1,2 molu hydroxidu sodného na mol peroxidu vodíku;
(5) vodný roztok v bělící zóně obsahuje Mg ve formě MgO v množství asi 250 až 1000 ppm;

(6) tlak v bělící zóně je udržován až do a doba zdržení v bělící zóně je 15 hodin; asi 40 psig asi 10 až (7) alkylglukosid odstraňovaný v kroku (e) má zabarvení o extinkčním koeficientu 0,15. asi 0,05 až

21. Způsob podle nároku 20,vyznačující se tím že alkohol v (1) je méně než asi 1 % hmot. a vodný roztok v (1) obsahuje 55 % hmot. alkylglykosidů; teplota je udržována na asi 88°C; tlak je udržován při asi 20 psig; doba zdržení je asi 12 hodin; peroxid vodíku je používán v množství, na základě hmotnosti peroxidu na hmotnost alkylglykosidů, asi 1 % a hydroxid sodný je používán v množství.asi 1,1 molu na mol peroxidu vodíku; a pH vodného roztoku je udržováno při asi 10,5.

Alkylglykosid připravený podle vyznačující se tím, o extinkčním koeficientu asi 0,025 až 0,15 nároku 1, že má zabarvení podle nároku 22, í m , že má zabarvení až 0,15.

23. Alkylglykosid připravený vyznačující se t o extinkčním koeficientu asi 0,025 . ..2Ai...Alkylglyko.sid. _v..y z. n. a..č. u. j. í _c...í_. s.e _ _t -í ..m..že—,má- . .-_rzabarvení snížené ze zabarvení o extinkčním koeficientu asi 10 až 15 na zabarvení o extinkčním koeficientu asi 0,025 až 0,15. ·' .....