CZ282861B6 - Absorpční výrobek - Google Patents

Abstract

Výrobek obsahuje alespoň jeden podobný záhyb (20, 20', 21, 21'), který se rozprostírá v příčném nebo podélném směru výrobku. V záhybu (20, 20', 21, 21') jsou vzájemně prostorově vsazené pružné prvky (32, 32', 33, 33'), které jsou připevněny k opačným koncovým částem (27, 27', 28, 28') záhybu na opačných stranách čar záhybu (24, 25), které se oddělují od horní potahové vrstvy (1), výrobku, ačkoliv jsou tyto pružné prvky (32, 32', 33, 33') volně pohyblivé v prostřední části (29, 29') záhybu. Koncové části (27, 27', 28, 28') záhybu jsou spojeny s horní potahovou vrstvou (1) v rovném, permanentně dolů stlačeném stavu, kdežto prostřední část záhybu (29, 29') je působením pružných prvků (32, 32', 33, 33') silově zdvihána vertikálně, jak se výrobek přizpůsobuje a následně zakřivuje, že se vytvoří bariéra proti prosakování podél bočních okrajů (4, 5) anebo koncových okrajů (6,7) výrobku.ŕ

Description

Vynález se týká absorpčního dílu se středním zádržným pásmem, určeného pro jedno použití, zejména jako plena, ochranné kalhotky, zdravotnická vložka nebo podobně, sestávajícího z absorpční podložky, sevřené mezi svrchní potahovou vrstvou, propustnou pro kapalinu a určenou pro přilehnutí k tělu nositele a protilehle uspořádanou spodní potahovou vrstvou a opatřeného pružnými prvky.

Dosavadní stav techniky

Absorpční podložky absorpčních dílů jsou předurčeny ke shromažďování tělesných tekutin, vylučovaných nositelem. Jedním z problémů jednodušších známých absorpčních dílů, jako plen, je, že se vylučují velká množství tekutin ve velmi krátkých časových periodách a že tato velká množství tekutin nejsou schopna proniknout dosti rychle přes potahovou vrstvu, propustnou pro tekutinu. Jiným problémem je, že výkaly nejsou schopny proniknout přes potahovou vrstvu, propustnou pro tekutinu vůbec, pokud nejsou provedena speciální opatření k tomuto účelu. V důsledku toho zůstává výkal a rovněž občas i moč v zádržném pásmu na vrchu pleny, mezi vnitřní potahovou vrstvou a uživatelem, což může přirozeně vést k množství problémů a zapříčinit nepohodlí pro nositele. Tato kapalina a výkal, zejména řídké výkaly, budou téci nekontrolovatelně na vrchní část vnitřní potahové vrstvy a potečou dále vlivem gravitace podél nejjednodušší trasy a dříve nebo později poteče kapalina nebo řídký výkal ven přes okraje pleny, čímž se zašpiní šatstvo nebo ložní prádlo nositele, k velké nevýhodě jak nositele či rodičů, tak ošetřujícího personálu. Kapalina, anebo výkal, jsou schopny unikat v koncových okrajích a bočních okrajích pleny, současně v závislosti na poloze těla nositele, třebaže se takové prosakování bude konat hlavně v bočních okrajích pleny. Ta část pleny, která leží mezi stehny nositele, tzv. rozkroková část, je omezena zejména postranně a v důsledku toho moč a výkal mají pouze velmi krátkou vzdálenost k tomu, aby protekly k bočním okrajům pleny. Rozumí se, že riziko prosakování z okrajů pleny je velké zejména tehdy, když nositel/ka leží na boku a jsou vylučována náhle velká množství moči, nebo řídkého výkalu. Okrajové prosakování je problémem rovněž ve výrobcích, které jsou předurčeny k absorbování menstruační tekutiny, jakými jsou zdravotnické vložky, pokud jsou takovéto výrobky velmi úzké tak, aby mohly být nošeny diskrétně a pohodlně. Je známo, že k ochraně proti nepohodlí, zapříčiněného tímto typem okrajového prosakování, se použije vsazení prodloužených pružných prostředků ve formě pružných vláken, pásů, nebo podobně ve snadno flexibilních postranních manžetách, provedených vně bočních okrajů absorpční podložky, takže postranní manžety se budou těsně přizpůsobovat stehnům nositele. Viz například Švédská patentová přihláška 790576-5-9 a Evropská patentová přihláška EP 0 091 412. Boční manžety jsou často složeny z části potahové vrstvy a rozprostírají se alespoň postranně za okraje absorpční podložky, kde jsou navzájem spojeny.

Z Britského patentu 2,161,059 je rovněž známo uspořádání úzkých záhybů ve vnitřní potahové vrstvě, nejblíže nositeli. Záhyby jsou tvarovány v potahové vrstvě a odchylují se od podélně rozprostřené základní čáry, čímž jsou navzájem spojeny protilehlé boční stěny záhybu podél jeho celé délky. Do záhybu jsou vsazeny pružné prostředky, které jsou předurčeny k vyzdvižení záhybu nahoru a od plochy potahové vrstvy. Obě koncové části záhybu v opačných koncových částech pleny jsou opatřeny záhyby směrem ke středu pleny, připojenými k potahové vrstvě.

Spis EP 0 311 333 A2 pojednává o plovoucím pásmu potahové vrstvy v opačných bočních okrajích pleny. Toto pásmo je rozděleno postranně dvěma spojeními, vnějším a vnitřním spojením, mezi kterými není potahová vrstva připojena k materiálu, umístěnému vespod

- 1 CZ 282861 B6 potahové vrstvy. Tato spojení jsou umístěna vzájemně tak, že plovoucí pásmo bude mít danou šířku. V tomto plovoucím pásmu je umístěn pružný prostředek, jehož konce jsou připojeny k potahové vrstvě, zatímco prostřední část uvedeného prostředku je uvolněná alespoň od spodní vrstvy, čímž umožňuje pružnému prostředku plovat volně v uvedeném plovoucím pásmu 5 a současně zdvihá potahovou vrstvu v uvedeném pásmu.

Spis GB 2,216,393 pojednává o pleně, která má bariérové manžety, které se rozprostírají podél bočních okrajů pleny. Bariérové manžety mají hlavní část, která se rozprostírá nahoru z pleny, vnitřní rozkrokovou část, která se rozprostírá od uvedené části ve směru k pleně a vnější io rozkrokovou část, která se rozprostírá od uvedené hlavní části pryč od pleny. Obě rozkrokové části obsahují pružné prvky, které zabezpečují, že uvedené části budou těsnit pružné vůči nositeli.

Hlavní část bariérových manžet je složena alespoň ze dvou vzájemně přilehlých vrstev. Každá 15 z rozkrokových částí se větví v opačném směru v nejhomější části hlavní bariérové části, čímž narušuje u bariérových manžet tvar T nebo Y.

Předpokládá se, že pružné prvky budou ležet proti vnitřní straně stehen nositele, místo vycpání rozkroku nositele. Tyto úzké záhyby nebo plovoucí pásma potahové vrstvy jsou však zatíženy 20 stahováním zpět. Například úzký záhyb, vytvořený v souladu se spisem GB 2,161,059, může být snadno odkloněn postranně a málo zakřiven proti potahové vrstvě, takže záhyb nebude déle pomáhat v zamezení proti prosakování, což dovoluje tekutině přes zakřivený záhyb protékat. Protože jsou obě koncové části záhybu zvlněny postranně a uvnitř, budou pružné prvky umístěny vždy postranně uvnitř základní čáry záhybu, čímž umožní pružný těsnící účinek záhybu. 25 Požadované napětí v pružných prvcích v praxi, aby se umožnilo uvedeným prvkům zvyšovat záhyb vertikálně z jeho polohy na jednu stranu základní čáry, je tak velké, že se to stane zejména vůči nositeli nepohodlné. Na druhé straně, menší napětí nebo natažení v pružných prvcích by mohlo mít za následek riziko vzniku významných otvorů mezi záhyby a pokožkou nositele, pokud by pak napětí nebylo tak dostatečné, aby vytáhlo záhyb z jeho výchozího horizontálního 30 stavu. Prostor mezi záhyby je rovněž omezen, protože oba záhyby jsou orientovány směrem dovnitř pleny, čímž umožňují moči nebo výkalům, aby se shromažďovaly na vnější straně záhybů, místo uvnitř těchto záhybů. Z uvedených důvodů nezíská plovoucí pásmo, jehož spojení jsou umístěna navzájem od sebe, jak je popsáno ve spisu EP 0 311 333, dostatečně velkou výšku a nezajišťuje proto dostatečně účinnou bariéru proti prosakování uvnitř rozkrokové 35 plochy, kde je nebezpečí prosakování obzvláště velké a kde je požadována nejvyšší možná a nej stabilnější překážka proti prosakování.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje absorpční díl se středním zádržným pásmem, určený pro jedno použití, zejména jako plena, ochranné kalhotky, zdravotnická vložka nebo podobně, sestávající z absorpční podložky, sevřené mezi svrchní potahovou vrstvou, propustnou pro kapal inu a určenou pro při lehnutí k tělu nositele a protilehle uspořádanou spodní potahovou vrstvou 45 a opatřený pružnými prvky podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že po dvou protilehlých stranách svého středního zádržného pásma je uspořádána vrstva pružného ohebného a k tělu nositele při léhajícího materiálu, shrnutá podle základní linie do záhybu ve tvaru hadice, kde každý záhyb je tvořen jednak prostřední částí a jednak do roviny svrchní potahové vrstvy zploštělými koncovými částmi, které jsou spojeny s přilehlými krajovými plochami vrstvy 50 materiálu, přičemž v každém záhybu jsou po celé jeho délce upraveny dva předepnuté pružné prvky, zachycené ve zploštělých koncových částech záhybu v jeho vzájemně protilehlých ohybových liniích.

-2CZ 282861 B6

Podstatou je dále to, že alespoň na jedné zploštělé koncové části záhybu jsou vzdálenosti mezi jeho jednotlivými ohybovými liniemi a jeho základní linií stejné a že alespoň na jedné zploštělé koncové části záhybu jsou vzdálenosti mezi jeho jednotlivými ohybovými liniemi a jeho základní linií rozdílné, přičemž záhyb je vytvořen ve svrchní potahové vrstvě a pod záhybem je upravena samostatná vrstva materiálu, spojená s ním po obou stranách základní linie.

Podstatou navrhovaného absorpčního dílu je též to, že záhyby jsou upraveny souhlasně se svojí podélnou osou. Mohou však být upraveny příčně ke své podélné ose, nebo příčně a podélně ke své podélné ose.

Za podstatu je dále nutno považovat i to, že záhyb je tvořen samostatnou vrstvou, umístěnou na svrchní potahové vrstvě, propustné pro kapalinu, je upraven u koncového okraje a má své základní linie vedeny mezi bočními okraji absorpční podložky.

Ve výhodném provedení je pak záhyb vytvořen ze svrchní potahové vrstvy propustné pro kapalinu, přičemž jeho konce jsou upraveny před koncovými okraji, mezi nimiž uspořádané a vzájemným spojením potahových vrstev absorpčního dílu vytvořené stranové manžety jsou, stejně jako jejich boky na jedné straně a boční okraje absorpční podložky na druhé straně, upraveny do obloukovité rozkrokové části.

Stranové manžety přitom mohou být opatřeny každá uvnitř mezi oběma svými vrstvami doplňkovým pružným prvkem, pro vytvoření pružné nohavice.

Když je plena při použití zakřivena obecně do tvaru U, budou se pružné prvky následně navzájem přibližovat ve směru od opačných koncových částí, kde se mohou pružné prvky dokonce i překrývat. Následně se podobně v témže směru záhyb zužuje, zatímco se zároveň vzestupně vytahuje vertikálně pryč z plochy potahové vrstvy a má svou nejužší a nejvyšší část v témže pásmu, přibližně uprostřed koncových částí.

Proto má záhyb svou nejvyšší výšku přibližně uprostřed jeho obou koncových částí, které v případě záhybu, umístěného podél bočních okrajů pleny, leží v rozkrokové části pleny, kde je nejvíce potřeba nejvyšší možné bariéry. Tato výška je v podstatě stejná jako šířka koncových částí záhybu, kde se pružné prvky překrývají. Vysoký úzký záhyb se rozšiřuje následně z tohoto pásma směrem ke koncovým částem záhybu, zatímco pružné prvky se snaží oddělit se postranně od sebe navzájem, když se výška záhybu současné následně snižuje. Protože jsou koncové části záhybu připojeny ve značné vzdálenosti, zvlášť na opačných stranách základní čáry, bude záhyb získávat značnou odolnost vůči postranní deformaci.

Důležitou výhodou je, že se bariéra bude natahovat vertikálně, v podstatě přes celou její délku, když je výrobek zakřiven.

Jinou výhodou je, že vzhledem k tomu, že je záhyb relativně roztažený přes srovnatelně velkou část své délky, bude záhyb ležet jemně a pohodlně vůči pokožce nositele. Použití více než jednoho pružného prvku rovněž umožňuje, že se prvky napínají v menším rozsahu, než když je použit pouze jeden prvek, což je prospěšné z hlediska pohodlí nositele. Rozumí se, že uvnitř tunelového záhybu může být vsazeno více než dva pružné prvky, přičemž vzdálenost mezi dvěma nej vzdálenějším i prvky je stejná jako šířka záhybu v jeho koncových částech. Opatření několika pružnými prvky rovněž vysoce zvyšuje stupeň pohodlí nositele.

Význačným rysem vynálezu je, že boční stěny záhybu nejsou ve vzájemném kontaktu a že pružné prvky jsou výhradně v kontaktu s koncovými částmi záhybu a že nejsou v kontaktu s jeho jinou částí. Nevzniká tak tendence udělovat záhybu tuhost a tvrdost a tím zvyšovat nepohodlí nositele.

-3 CZ 282861 B6

Přítomnost vzduchem naplněného tunelu mezi vnitřní a vnější stěnou záhybu umožňuje vnější stěně fungovat jako bariéra proti prosakování. Tekutina je proto nucena procházet vnitřní stěnou a chodbou mezi uvedenou vnitřní stěnou, před dosažením vnější stěny.

Uspořádáním části záhybu a vnitřního pružného prvku uvnitř základní čáry v přední a zadní části výrobku je získán v prostřední části záhybu druh sběrné kapsy, nebo komory mezi potahovou vrstvou a vnitřní stěnou záhybu. Tato kapsa je umístěna uvnitř pleny a rozprostírá se v podélném směru záhybu k pásmu, umístěnému obecně středově mezi koncovými částmi záhybu, kde je záhyb nej užší a nejvyšší.

Kromě toho jsou získány výhody umístěním částí záhybu na vnějším pružném prvku vně základní čáry. Rozdíl mezi záhyby uspořádanými v opačných bočních okrajích výrobku je větší, než celek záhybu, rozprostřeného uvnitř základní čáry. V tomto kontextu funguje vnější pružný prvek jako protiváha k vnitřnímu pružnému prvku, který se snaží pohybovat záhybem uvnitř výrobku zjeho připojovací části uvnitř základní čáry, kdežto vnější pružný prvek se snaží pohybovat záhybem v opačném směru zjeho připojovací části vně základní čáry. Proto oba pružné prvky dávají záhybu jeho tvar, který se mění od šířky nízkého záhybu v přední a zadní části výrobku k následně užšímu a vyššímu záhybu. Zakončení přibližuje záhyb středovému bodu mezi oběma koncovými částmi záhybu. Záhyb tak opisuje podélně prodloužené písmeno X, tj. boční okraje záhybu jsou obloukovité a zakřivené navzájem v opačných směrech.

Jsou-li obě připojovací části pružných prvků umístěny ve stejné vzdálenosti od společné základní čáry v koncových částech záhybu a na opačných stranách základní čáry, bude působit pružný těsnící účinek záhybu proti pokožce nositele ve vertikálním směru, vzhledem k rovině potahové vrstvy a bezprostředně nad společnou základní čárou, kde má záhyb nulový úhel sklonu. V důsledku toho se bude záhyb pružně pohybovat vertikálně nahoru a dolů v závislosti na tom, zda se snižuje nebo zvyšuje tlak na záhyb uplatněný nositelem. Když nositel způsobí, že se tlak na záhyb zvýší, bude záhyb mírně stlačen, zatímco se současně rozšíří tak, že získá obecně trojúhelníkový tvar se základnou trojúhelníkového prostoru směrem nahoru. Záhyb není proto deformován žádným nevýhodným způsobem a kontakt s pokožkou uživatele bude udržován i během tohoto pohybu směrem dolů. Jestliže se tlak na záhyb, způsobený nositelem, sníží, záhyb se pohybuje směrem nahoru, zatímco se současně zúží a tím zvýší výška záhybu, takže dojde k mírnému dotyku s pokožkou a rovněž k plnému splnění jeho funkce, jako bariéry proti prosakování.

Ačkoliv je upřednostňováno připevnění stejně velkých koncových částí záhybu jak zevnitř, tak zevně společné základní čáry tak, že je záhyb schopen získat maximální výšku a příznivý odolný těsnící účinek bezprostředně nad společnou základní čárou, je myslitelné umístění koncové části záhybu postranně, vzhledem k základní čáře. V případě záhybů, které jsou umístěny podél koncových okrajů výrobku, může být například výhodné, když větší části záhybu se rozprostírají uvnitř základní čáry než vně ní, aby se získala největší možná kapsa. Požadavek vhodné vzdálenosti mezi záhyby je dostatečný především v takových výrobcích, jako pleny, které jsou rozprostřeny a v těchto koncových krajích výrobku jsou tím umístěny v jisté vzdálenosti od sebe navzájem. V případě výrobků, v nichž jsou záhyby provedeny podél jejich bočních okrajů, může být například výhodné dovolit, aby se koncová část záhybu v přední části výrobku prodlužovala bočně s částmi rozdílných velikostí uvnitř a zevně společné základní čáry, tj. dovolit částem o různých velikostech vnitřní stěny a vnější stěny, že jsou připojeny k potahové vrstvě, zatímco v zadní části výrobku dovolují větší části záhybu, aby se prodlužovaly vně základní čáry než uvnitř ní, aby se zvýšil největší možný prostor mezi záhyby uvedené zadní části výrobku.

Protože záhyb má tvar podobný hadici, a protože prostřední část pružného prvku, umístěného mezi body, v nichž je prvek připojen k opačným koncovým částem záhybu, je schopen pohybovat se volně jak bočně, tak vertikálně, může být záhyb orientován ve směru vhodném pro předurčený účel. Například zde může být provedena základní čára, která se rozprostírá úplně

-4CZ 282861 B6 v podélném směru výrobku, zatímco umístění koncových částí záhybu se rozprostírá šikmo, vzhledem k podélné ose výrobku. Toto bude poskytovat vysoký stupeň flexibility ve výrobě, pokud jsou takové výrobky, jako pleny, vyráběny ve velkém množství velikostí a tvarů, z nichž všechny vyžadují svou zvláštní variantu vzorů, vytvořených dvěma záhyby, například podél opačných bočních okrajů pleny, aby plena fungovala účinně, pokud jde jak o pohodlnost, tak těsnění proti prosakování. Pokud jde o výrobu, výhoda je zvýšena, když se lineární základní čára rozprostírá paralelně s podélnou osou nebo příčnou osou výrobku. Toto uspořádání je upřednostňováno, ačkoliv není nutné, pokud jsou výrobky vyráběny ve velmi velkém počtu výrobních a procesních kroků, které jsou prováděny paralelně se směrem výrobní linky a je často nejvhodnější z výrobně-technického hlediska. Rozumí se však, že v některých případech se základní čára vytvoří mírně pod úhlem, vzhledem k podélné nebo příčné ose výrobku, když je to myšleno účelně. Rovněž se rozumí, že vynalezené podélně a příčně rozprostírající se záhyby mohou tím být kombinovány s překážkami, zajištěnými kolem všech okrajů výrobku, které plně obkličují zádržnou plochu tekutiny nebo výkalu uvnitř záhybů.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení konstrukce absorpčního dílu podle vynálezu je znázorněno na doprovodných výkresech, kde znázorňuje:

obr. 1 pohled shora na stranu pleny, která je předurčena k přilehnutí (při použití) k tělu nositele, obr. 2 příčný řez rovinou II-II z obr. 1, obr. 3 příčný řez rovinou III-III z obr. 1, obr. 4 příčný řez rovinou IV-IV z obr. 1, obr. 5 příčný řez rovinou III-III z obr. 1 se smrštěnými pružnými prvky na těle nositele, aplikované při pleně, obr. 6 axonometrický pohled na plenu s pružnými prvky, smrštěnými z jejich nataženého stavu, obr. 7 pohled na zdravotnickou vložku ze shora, s pružnými prvky v nataženém stavu a ze strany, která je předurčena při použití k přilehnutí k tělu nositele, obr. 8 axonometrický pohled na část zdravotnické vložky z obr. 7, znázorňující úsek záhybu, v němž jsou pružné prvky smrštěné zjejich nataženého stavu a obr. 9 pohled shora na alternativní provedení pleny ze strany, která je předurčena k přiléhání (při použití) k tělu nositele.

Příklady provedení vynálezu

Plena, znázorněná na obr. 1, obsahuje svrchní potahovou vrstvu 1, propustnou pro kapalinu, spodní potahovou vrstvu 2, pro tekutinu nepropustnou a absorpční podložku 3, umístěnou mezi uvedenými vrstvami 1 a 2. Potahová vrstva 1 je umístěna na té straně pleny, která je při použití přivrácena ktělu nositele a skládá se například z poddajné netkané tkaniny. Vrstva 2, nepropustná pro kapalinu, je umístěna na opačné straně pleny a je složena například z polyetylenové vrstvy. Absorpční podložka 3 obsahuje například celulózová prachová vlákna, nebo jiná absorpční vlákna. Absorpční podložka 3 může rovněž obsahovat tzv. superabsorbenty, tj. substance, jejichž absorpční schopnost je mnohokrát větší, než hmotnost vlastní substance.

-5CZ 282861 B6

Superabsorbenty mohou být složeny z polymerů, jako zesíťované polyakryláty a mohou být přítomny ve formě vloček, granulátů, prášků nebo vláken. Superabsorbenty a celulózová prachová vlákna mohou být smíšeny dohromady v absorpční podložce 3 ve více nebo méně homogenním stavu, nebo mohou být superabsorbenty alternativně uspořádány ve vrstvách.

Absorpční podložka 3 může být konstruována z jedné nebo více absorpčních vrstev, které se individuálně mění, pokud jde o složení materiálu, velikost, hustotu, plošnou hmotnost atd. Pro jednoduchost je absorpční podložka 3 znázorněného provedení znázorněna jako jedna jednoduchá vrstva.

Znázorněná plena má dva boky 4, 5, dva koncové okraje 6, 7, přední část 8, která je předurčena při použití k umístění zepředu na nositele, zadní část 9, která je předurčena při použití k umístění na nositele zezadu a rozkrokovou část 10. umístěnou mezi přední částí 8 a zadní částí 9 pleny. Jak plena, tak absorpční podložka 3, mají modifikovaný tvar T s příčným lemem tvaru T, umístěného v přední části 8 pleny.

Obě potahové vrstvy 1, 2 se rozprostírají postranně za boční okraje U, 12 absorpční podložky 3, kde jsou spojeny dohromady tak, že tvoří stranové manžety 13, 14. Obě potahové vrstvy 1, 2 jsou navzájem spojeny také v koncových okrajích 6, 7 pleny (aniž tvoří příslušnou koncovou manžetu) vytvořením záhybů vrstvy 2, nepropustné pro tekutinu kolem koncových okrajů 15, 16 absorpční podložky 3 a nepatrně ve shora zmíněné podložce 3 a vespodu potahové vrstvy 1, propustné pro tekutinu, což není znázorněno. Obě potahové vrstvy 1, 2 jsou spojeny dohromady konvenčním způsobem, například pomocí adhesiva, nebo vázáním za horka, nebo ultrasonickými spojovacími procesy.

Doplňkové pružné prvky 17 ve tvaru dvou předem natažených pružných vláken jsou provedeny ve stranových manžetách 13, 14, rozprostírajících se od zadní části 9 k přední části 8 pleny. Tyto pásy z pěnového materiálu, filmu a podobného materiálu se rozprostírají přes absorpční podložku 3 v přední části 8 pleny a odchylují se ze stranových manžet B, 14. Pružná vlákna 17 v obou stranových manžetách 13, 14 tvoří navzájem vzory ve tvaru písmene V, s vrcholem umístěným v přední části 8 pleny.

Pár upevňovacích poutek 18, 19 je proveden na opačných bocích 4, 5 zadní části 9 pleny konvenčním způsobem. Tato upevňovací poutka 18, 19 umožňují připevnění zadní části 9 pleny k přední části 8 pleny potom, když je plena umístěna na těle nositele.

Záhyby 20, 21 v svrchní potahové vrstvě 1, propustné pro tekutinu, jsou uspořádány podél boků 4, 5 pleny. Záhyby 20, 21 mají tvar podobný hadici nebo mají tubulámí konfiguraci a každý z nich má vnitřní boční stěnu 22 a vnější boční stěnu 23. Vnitřní boční stěna 22 přiléhá směrem ke středu pleny a vnější boční stěna 23 je umístěna odlehle od středu pleny ve vypouklém a vyvýšeném stavu záhybů 20, 21, jak je nejlépe vidět na obrázku 5.

Každá vnitřní a vnější boční stěna 22, 23 vychází z jednoho ze dvou navzájem opačných ohybů 24, 25 v potahové vrstvě 1, propustné pro tekutinu. Tyto ohyby 24, 25 jsou umístěny tak, aby se kryly navzájem a tvořily podélně se rozprostírající základní linii 26, která je společná záhybům 20, 21. Tato společná základní linie 26 je umístěna mezi bočními okraji 11, 12 absorpční podložky a je vedena v obecně strmé čáře od koncového okraje 6 pleny k druhému koncovému okraji 7 pleny.

Záhyby 20, 21 mají rovněž koncové části 27, 28 a prostřední část 29. Šířka záhybů, 21 je v podstatě stejně velká, jak v koncových částech 27, 28, tak v prostřední části 29. Obě koncové části 27, 28 jsou připevněny k potahové vrstvě 1, propustné pro tekutinu v bočních připevňovacích pásmech 30, 31 jak zevnitř, tak vně společné základní linie 26 a jsou odděleny postranně opačnými ohybovými liniemi 36, 37. Koncové části záhybů 20, 21 mohou být

-6CZ 282861 B6 připojeny k potahové vrstvě 1 pomocí adhesiv nebo připojeny k ní ultrasonickým spojením, vazbou za horka nebo nějakým jiným způsobem, vhodným pro zamýšlený účel.

Poněvadž záhyby 20, 21 mají tutéž šířku přes celou svou délku a společná základní linie 26 se rozprostírá ve směru podélné osy pleny, budou části vnitřní boční stěny 22 a vnější boční stěny 23 záhybů 20, 21 připojeny k potahové vrstvě 1. Vnitřní boční stěna 22 je připojena zevnitř společné základní linie 26 v připevňovacích pásmech 30 a vnější boční stěna 23 je připojena vně společné základní linie 26 v připevňovacích pásmech 31. Záhyby 20, 21 jsou umístěny postranně, takže ty části záhybů 20, 21, které jsou připojeny vně společné základní linie 26, budou obecně stejné velikosti jako ty části, které jsou připojeny zevnitř uvedené společné základní linie 26. Nicméně z důvodů výrobní, anebo technické povahy, je pro šířku záhybů 20, 21 v koncových částech 27, 28 příznivé, aby byla menší než připojení koncových částí 27, 28 k potahové vrstvě 1, propustné pro tekutinu, například v důsledku zhroucení nebo zvětšení bočních stěn 22, 23 záhybů 20, 21..

Pružné prvky 32, 33, například ve tvaru předem natažených pružných vláken, pásů, anebo podobně, jsou umístěny uvnitř záhybů 20, 21. Pružné prvky 32, 33 jsou připojeny ke koncovým částem 27, 28 záhybů 20, 21 například pomocí adhesiva, ale jsou volné, aby se pohybovaly, vzhledem k záhybům 20, 21 a vzhledem k sobě navzájem v prostřední části 29 záhybů 20, 21. Pružné prvky 32, 33 uvnitř záhybů 20, 21 jsou umístěny rovněž zvlášť, ve vzdálenosti, která je stejná jako v koncové části 27, 28 záhybů 20, 21, tj. v opačných ohybových liniích 36, 37. Když je plena rozprostřena, tj. ve stavu znázorněném na obr. 1, pružné prvky 32, 33 se rozprostírají paralelně navzájem podél opačných ohybových linií 36, 37 záhybů 20, 21. V koncových částech 27, 28 záhybů 20, 21 jsou při aplikaci pleny pružné prvky 32. 33 umístěny i nadále navzájem od sebe, kdežto v prostřední části 29 navzájem splývají a zdvihají záhyby 20, 21 do jeho maximální výšky v rozkrokové části 10 pleny. Z procesně-technických důvodů je výhodné, že pružné prvky 32. 33 nemusí být umístěny přesně v maximální vzdálenosti, poskytnuté šířkou záhybů 20, 21. Vychýlení o jeden až dva milimetry může být tolerováno, pokud mají záhyby 20. 21 šířku alespoň dva milimetry. Nejdůležitějším kritériem však je, že pružné prvky 32, 33 jsou umístěny vždy v největší možné vzdálenosti navzájem od sebe.

Obrázky 2 až 4 znázorňují příčné řezy pleny, z obr. 1 ve třech různých polohách, tj. v přední části

8. rozkrokové části 10 a zadní části 9 pleny v uvedeném pořadí. Znázorněné velikostní poměry mezi různými šířkami, délkami a tloušťkami znázorněných strukturních prvků se mohou v několika případech jevit vnitřně nesouměmé. Toto je proto, že tyto parametry nejsou kvůli jasnosti ani zvětšené, ani zmenšené.

Obrázek 2 znázorňuje, jak jsou dva záhyby 20, 21 připevněny k potahové vrstvě 1, propustné pro tekutinu, pokud jde o společnou základní linii 26 v opačných připevňovacích pásmech 30, 31. Obrázek 2 rovněž znázorňuje umístění pružných prvků 32, 33 uvnitř koncových částí 27 záhybů 20, 21. Doplňkové pružné prvky 17 jsou připevněny v přední části 8 pleny, uvnitř opačných bočních okrajů 11, 12 absorpční podložky 3, a to mezi uvedenou podložkou 3 a potahovou vrstvou 1, propustnou pro tekutinu. Pružný prvek 17 se dále rozprostírá od přední části 8 pleny ve směru k zadní části 9 pleny, a to paralelně se šikmo seříznutými částmi boků 4, 5 v rozkrokové části 10. V zadní části 9 pleny jsou boční manžety 13, 14 připojeny tak, jak znázorňují obr. 3 a 4. Na obrázku 3 je rovněž vidět, že když jsou pružné prvky 17, 32, 33 natažené, budou záhyby 20, 21 prodlužovat mírně vnější opačné boční okraje 11, 12 absorpční podložky 3, pokud je rozkroková část 10 užší, než přední a zadní části 8, 9 pleny. Obr. 4 znázorňuje, že v zásadě jsou oba záhyby 20, 21 upevněny v zadní části 9 pleny týmž způsobem, jako v přední části 8 pleny. Obr. 4 rovněž znázorňuje upevňovací poutka 18, j9. připojená k vnější ploše zadní potahové vrstvy 2, nepropustné pro tekutinu, ve zvlněné konfiguraci Z.

-7 CZ 282861 B6

Jestliže jsou pružné prvky Γ7, 32, 33 smrštěny ze svého nataženého stavu, jsou oba záhyby 20, 21 v rozkrokové části 10 vyzdviženy, jak znázorňuje obr. 5. Řez na obrázku 5 je brán vtom samém místě, jako řez na obr. 3. Obrázek 5 znázorňuje, že v tomto stavu pleny se mohou oba pružné prvky 32, 33 společně pohybovat. Smrštění doplňkového pružného prvku 17 rovněž zapříčiňuje, že se stranové manžety 13, 14 zakřiví směrem nahoru, jak je rovněž vidět na obr. 5.

Na obr. 6 je znázorněn půdorys pleny podle vynálezu. Připojení koncových okrajů 27, 28 se zde liší od provedení pleny podle obr. 1, ačkoliv v jiném ohledu je tato plena identická s plenou, znázorněnou na obr. 1.

Podle obr. 6 se záhyby 20, 21 zužují od koncových okrajů 27, 28 ve směru k prostřední části 29, zatímco se současně zvětšují vertikálně nad společnou základní linií 26. Lem 34, 35 je vytvořen podél opačných koncových okrajů 6, 7 pleny, nad potahovou vrstvou 1, propustnou pro tekutinu a nad opačnými koncovými částmi 27, 28 záhybů 20, 21, takže drží tyto koncové okraje 27, 28 záhybů 20, 21 v rovinném a prodlouženém stavu proti svrchní potahové vrstvě L

Obr. 7 a 8 znázorňují zdravotnickou vložku, konstruovanou podle vynálezu. Znázorněná zdravotnická vložka zahrnuje svrchní potahovou vrstvu 101, propustnou pro tekutinu, spodní potahovou vrstvu 102, nepropustnou pro tekutinu a absorpční podložku 103, umístěnou mezi oběma potahovými vrstvami 101, 102. Potahová vrstva 101, propustná pro tekutinu, je umístěna na té straně vložky, která je předurčena, aby při použití přiléhala směrem ktělu nositele a je složena například z netkaných vláken, nebo perforovaného pružného filmu. Vrstva 102, nepropustná pro tekutinu, je složena například z pružného filmu, nebo netkané tkaniny, které jsou vyrobeny hydrofóbní. Absorpční podložka 3 může obsahovat jednu nebo více vrstev absorpčního materiálu, například celulózová prachová vlákna bez příměsi superabsorbentů, nebo s jejich příměsí. Na obr. 8 je znázorněna absorpční podložka 103, kterou tvoří pouze jedna vrstva.

Znázorněná vložka má dva boky 104, 105 a dva koncové okraje 106, 107. Obě potahové vrstvy 101, 102 se rozprostírají za boční okraje 111-112 a koncové okraje 115-116 absorpční podložky, jsou za nimi navzájem spojeny ve stranové manžety 113, 114. Potahové vrstvy 101, 102 jsou konvenčně spojeny navzájem pomocí známých technik, například slepením, vázáním za horka nebo ultrasonickými vazbami. Potahová vrstva 101, propustná pro tekutinu, má dva záhyby 120, 121, které se rozprostírají podél boků 104, 105 vložky. Tyto záhyby 120. 121 jsou znázorněny na obr. 7 v rovném a rozprostřeném stavu. Jak je nejlépe vidět na obr. 8, mají záhyby 120, 121 tubulámí nebo hadici podobnou konfiguraci s vnitřní boční stěnou 122 a vnější boční stěnou 123. Vnitřní boční stěna 122 je orientována směrem ke středu vložky a vnější boční stěna 123 od středu vložky.

Každá z vnitřní a vnější boční stěny 122, 123 se rozprostírá od jednoho z opačných ohybů 124, 125 na potahové vrstvě 101, propustné pro tekutinu. Tyto ohyby 124, 125 jsou umístěny tak, že přiléhají k sobě navzájem tak, že se v podstatě shodují a tvoří společnou, podélně se rozprostírající základní linii 126. Společná základní linie 126 je uspořádána uvnitř opačných bočních okrajů 111. 112 absorpční podložky 103 a rozprostírá se v podstatě jako rovná čára od jednoho koncového okraje 106 vložky ke druhému koncovému okraji 107 vložky.

Záhyb 120. 121 má dvě koncové části 127, 128 a jednu prostřední část 129, která má v podstatě tutéž šířku, jaká je v koncových částech 127, 128 záhybů 120, 121. Obě koncové části 127, 128 jsou připojeny ke svrchní potahové vrstvě 101, propustné pro tekutinu v postranních připojovacích pásmech 130, 131 jak zevnitř, tak zvenku společné základní linie 126 ajsou ploché vůči potahové vrstvě 101 v uvedených koncových částech 127, 128 tak, že vymezují záhyby 120, 121 postranně opačnými ohybovými liniemi 137, 138. Koncové části záhybů 120, 121 mohou být zabezpečeny například pomocí lepidla, nebo ultrasonickým vazebním procesem, procesem vázání za horka nebo jiným vhodným procesem pro tento účel.

-8CZ 282861 B6

Protože záhyby 120, 121 mají stejnou šířku přes celou svou délku a protože se společná základní linie 126 táhne v podélném směru vložky, části vnitřní boční stěny 122 a vnější boční stěny 123 budou připevněny k potahové vrstvě 101, vnitřní boční stěna 122 v připojovacím pásmu 130 uvnitř společné základní linie 126 a vnější boční stěna 123 v připojovacím pásmu 131 vně společné základní linie 126. Záhyby 120, 121 jsou umístěny bočně tak, že ty části záhybů 120, 121, které jsou zajištěny vně společné základní linie 126. budou zhruba téže velikosti, jako ty části záhybů 120. 121, které jsou zajištěny uvnitř společné základní linie 126.

Oba pružné prvky 132, 133, například předem natažená, pružná vlákna, pásy, nebo podobně, jsou vsazeny uvnitř záhybů 120, 121 týmž způsobem jako ty, popsané s odkazem na plenu, znázorněnou na obrázcích 1 až 6.

Obrázek 8 pak znázorňuje, jak se pružné prvky 132, 133 navzájem uvnitř záhybu 121 přibližují tak, že se kryjí v pásmu prostřední části 129 záhybu 121. Záhyb 121 je široký a nízký ve své koncové části 127. ale zvyšuje se a vybíhá do špičky ve směru k prostřední části 129. Záhyb 121 tím tvoří stabilně vysokou, pohodlnou a odolnou bariéru, která účinně působí proti prosakování menstruační tekutiny přes boční okraje vložky.

Obr. 9 znázorňuje provedení podle vynálezu, v němž jsou záhyby 20', 2Γ. podobné hadici, uspořádány v příčném směru pleny, místo v jejím podélném směru. Plena, znázorněná na obr. 9 a záhyby 20', 2Γ. jsou jinak podobné pleně a záhybům 20, 21, znázorněným na obr. 1. Upevňovací poutka 18, 19, znázorněná na pleně v provedení na obr. 1 a použitá k zajištění pleny k nositeli, nejsou na obr. 9 znázorněna. Rozumí se však, že plena, znázorněná na obr. 9, může být rovněž provedena s upevňovacími poutky 18, 19, konvenčně připevňovanými v týchž polohách, jako upevňovací poutka 18. 19 na pleně, znázorněné na obr. 1.

Hadici podobné záhyby 20', 21' na obr. 9 jsou identické se záhyby 20, 21, znázorněnými na obr.

1. Ostatní strukturní prvky jsou též číselně identické, ale s přidáním apostrofu. Záhyby 20', 21' jsou konfigurovány přesně týmž způsobem, jako dříve popsané podélně se rozprostírající záhyby 20, 21. Když je plena přizpůsobena k nositeli, jsou koncové okraje 6, 7 pleny zakřiveny kolem břicha a zadní části těla nositele, čímž se příčné záhyby 20', 21' budou zvyšovat ze svého rovného protaženého stavu týmž způsobem, jako podélně se rozprostírající záhyby 20, 21 k vytvoření bariéry vůči prosakování podél bočních okrajů pleny. Tato konstrukce pleny rovněž zabezpečuje bariéru vůči prosakování, která odolně těsní vůči tělu nositele ve vertikálním směru, vzhledem k rovině potahové vrstvy 1 a v koncových částech 27', 28' záhybů 20', 2Γ. protože pružné prvky 32'. 33'jsou umístěny stejně bočně od společné základní linie 26', záhybů 20'. 21'.

Vynález není omezen na znázorněná a popsaná provedení, protože je myslitelných uvnitř měřítka následujících nároků mnoho variant. Například výrobek může obsahovat potahovou vrstvu, která je doplňková ke znázorněným potahovým vrstvám 1, 2 a která je umístěná mezi absorpční podložkou 3 a potahovou vrstvu 1» z níž jsou záhyby 20, 21 tvořeny. Části této přídavné potahové vrstvy mohou být rovněž zahrnuty ve vytvořených záhybech 20. 21, které tak mají dvojitou vnitřní a dvojitou vnější boční stěnu 22, 23.

Varianta, v níž jsou provedeny dvě potahové vrstvy 1, propustné pro tekutinu, je vhodná zejména, když se záhyby 20, 21 v podélném směru nebudou rozprostírat přes celou délku výrobku. V tomto případě je použita dvojitá potahová vrstva 1 pouze v rozkrokové části 10, kde je nejužitečnější a koncové části 27, 28 záhybů 20, 21 jsou připevněny k přední a zadní části výrobku.

Místo vytvoření záhybů 20, 21 v potahové vrstvě 1, propustné pro tekutinu, je samozřejmě myslitelné, že se vytvoří záhyby 20, 21 v oddělených vrstvách materiálu, které jsou umístěny na vrchu potahové vrstvy výrobku a které nemaj í značné postranní prodloužení za čáry záhybu, nebo se alespoň neprodlužují přímo ven k bočním okrajům výrobku. Tyto oddělené vrstvy

-9CZ 282861 B6 materiálu mohou tvořit buď jednoduchý diskrétní záhyb ohraničeného prodloužení rovněž uvnitř čar záhybů, nebo tvořit dva vzájemně umístěné záhyby v opačných bočních okrajích vrstvy.

Je rovněž možné, umístit společnou základní čáru záhybů vně bočního okraje nebo koncového okraje absorpční podložky přes plnou délku záhybu nebo přes jeho části.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (14)

1. Absorpční díl se středním zádržným pásmem, určený pro jedno použití, zejména jako plena, ochranné kalhotky, zdravotnická vložka nebo podobně, sestávající z absorpční podložky (3), sevřené mezi svrchní potahovou vrstvou (1), propustnou pro kapalinu a určenou pro přilehnutí k tělu nositele a protilehle uspořádanou spodní potahovou vrstvou (2) a opatřený pružnými prvky (32, 33, 32', 33'), vyznačující se tím, že po dvou protilehlých stranách středního zádržného pásma je uspořádána vrstva pružného, ohebného a ktělu nositele přiléhajícího materiálu shrnutá podle základní linie (26, 26') do záhybů (20, 21, 20', 2Γ) ve tvaru hadice, kde každý záhyb (20, 21, 20', 2Γ) je tvořen jednak prostřední částí (29, 29') ajednak do roviny svrchní potahové vrstvy (1) zploštělými koncovými částmi (27, 28, 27', 28'), které jsou spojeny s přilehlými krajovými plochami vrstvy materiálu, přičemž v každém záhybu (20, 21, 20', 2Γ) jsou po celé jeho délce upraveny dva předepnuté pružné prvky (32, 33, 32', 33'), zachycené ve zploštělých koncových částech (27, 28, 27', 28’) záhybu (20, 21, 20’, 2Γ) v jeho vzájemně protilehlých ohybových liniích (36, 37, 36', 37').

2. Absorpční díl podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň na jedné zploštělé koncové části (27, 28, 27', 28') záhybů (20, 21, 20', 2Γ) jsou vzdálenosti mezi jeho jednotlivými ohybovými liniemi (36, 37, 36', 37') a jeho základní linií (26, 26') stejné.

3. Absorpční díl podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň na jedné zploštělé koncové části (27, 28, 27', 28') záhybů (20, 21, 20', 2Γ) jsou vzdálenosti mezi jeho jednotlivými ohybovými liniemi (36, 37, 36', 37') a jeho základní linií (26, 26') rozdílné.

4. Absorpční díl podle nároků 1, 2 a 3, vyznačující se tím, že záhyby (20, 21, 20', 2 Γ) jsou vytvořeny ve svrchní potahové vrstvě (1).

5. Absorpční díl podle nároku 4, vyznačující se tím, že pod záhyby (20, 21, 20', 2Γ) je upravena samostatná vrstva materiálu, spojená s nimi po obou stranách základní linie (26, 26').

6. Absorpční díl podle nároků laž5, vyznačující se 2Γ) jsou upraveny souhlasně se svojí podélnou osou.

7. Absorpční díl podle nároků 1 až 5, vyznačující se 2Γ) jsou upraveny příčně ke své podélné ose.

8. Absorpční díl podle nároků 1 až 5, vyznačující se 2Γ) jsou upraveny příčně a podélně ke své podélné ose.

tím, že záhyby (20, 21, 20', tím, že záhyby (20, 21, 20', tím, že záhyby (20, 21, 20',

9. Absorpční díl podle nároků laž8, vyznačující se tím, že záhyby (20, 21, 20', 2Γ) jsou tvořeny samostatnou vrstvou, umístěnou na svrchní potahové vrstvě (1), propustné pro kapalinu.

- 10CZ 282861 B6

10. Absorpční díl podle nároků 7 a 8, vyznačující se tím, že záhyby (20', 2 Γ) jsou upraveny u koncového okraje (6, 7).

11. Absorpční díl podle nároků 6a 8, vyznačující se tím, že záhyby (20, 21) mají své základní linie (26) vedeny mezi bočními okraji (11, 12) absorpční podložky (3).

12. Absorpční díl podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že záhyby (20, 21) jsou vytvořeny ze svrchní potahové vrstvy (1) propustné pro kapalinu, přičemž jeho konce jsou upraveny před koncovými okraji (6, 7).

13. Absorpční díl podle nároku 9, vyznačující se tím, že mezi koncovými okraji (6, 7), uspořádané a vzájemným spojením potahových vrstev (1, 2) absorpčního dílu vytvořené stranové manžety (13, 14) jsou, stejně jako jejich boky (4, 5) na jedné straně aboční okraje (11, 12) absorpční podložky (3) na druhé straně, upraveny do obloukovité rozkrokové části (10).

14. Absorpční díl podle nároku 11, vyznačující se tím, že stranové manžety (13, 14) jsou opatřeny každá uvnitř mezi oběma svými vrstvami (1, 2) doplňkovým pružným prvkem (17) pro vytvoření pružné nohavice.