CZ20002229A3 - Způsob se týká doplňkového ohřevu pro motory uspořádané pro provoz bez škodlivých emisí, které jsou plněny vstřikováním přídavného vzduchu do spalovací komory (2) a jsou opatřeny zásobníkem vysokotlakého vzduchu (23). Stlačený vzduch obsažený ve vysokotlakém zásobníku je před finálním užitím pod nižším pracovním tlakem nejdříve veden do tepelného ohřívače (56), aby se před jeho vstřikováním do spalovací nebo přetlakové komory (2) zvýšil jeho tlak a/nebo objem. - Google Patents

Abstract

Při způsobu výroby trojrozměrného tvarového dílu z vrstveného pojeného materiálu sestávajícího z nosné vrstvy z termoplastického polymeru, na ní umístěné mezivrstvy a na mezivrstvě nanesené teplem vytvrditelné vrstvy se mezivrstva na na mezivrstvu nanesená teplem vytvrditelná vrstva spojí tepelným zpracováním s nosnou vrstvou a před, nebo během tepelného zpracování se trojrozměrně vytvarují.

Description

Způsob výroby trojrozměrného tvarového dílu

Oblast techniky

Předložený vynález trojrozměrného tvarového dílu sestávajícího z nosné vrstvy z umístěné mezivrstvy a na vytvrditelné vrstvy.

se týká způsobu výroby z vrstveného pojeného materiálu termoplastického polymeru, na ní mezivrstvě nanesené teplem

Dosavadní stav techniky vrstvené pojené materiály, které se nábytkářském průmyslu a u domácích v podstatě z nosné vrstvy ze dřeva nebo z za přídavku pryskyřice slisovaných kterou se za působení tepla a tlaku další ohřevem vytvrditelné používané dekorační vrstvy dřeva, kovu nebo mramoru.

Dosud známé používají zejména v spotřebičů, sestávají dřevěného vlákna nebo jednotlivých papírů, na nanesou dekorační vrstvy a rovněž vrstvy, tak zvaný overlays. Přitom často mají fládrování v podobě

Dekorační vrstvy se v mnoha případech používají spolu s na nich nanesenými ohřevem vytvrditelnými vrstvami jako tak zvané lamináty.

Takovéto vrstvené pojené materiály však mají nevýhodu, že jsou citlivé na vlhkost vnikající od okrajů do vnitřního jádra, přičemž jak dřevo tak i dřevní vlákna nebo jednotlivé papíry mají za působení vlhkosti sklony k bobtnání. Dále lze takovéto vrstvené pojené materiály deformovat jen s relativně vysokými náklady.

Pro množství průmyslových použití, například v automobilovém průmyslu a v elektrotechnice jsou potřebné jako povrchové materiály materiály, které mají jednak vysokou • · fl · · * · · * · · · flflfl · fl · A · · · ♦ fl · · · · · · · · fl · · flfl · • flflfl «flflflfl • ••flfl flfl * · flfl flfl

- 2 pevnost v tlaku a jednak relativně vysokou tepelnou odolnost a kromě toho je lze snadno dekorovat.

Ve výrobě nábytku se již delší dobu použ ívaj í povrchové materiály, tvořené více vrstvami, mezi jinými nosnou vrstvou, dekorační vrstvou a na ní ležící ohřevem vytvrditelnou vrstvou, které vytváří pomocí dalších spojovacích vrstev, například z papíru nebo lepících folií, dekorační vrstvený pojený materiál. Výroba takovéhoto vrstveného pojeného materiálu je však velmi nákladná, často má vysoký podíl formaldehydu a vykazuje nepříznivé bobtnání.

Z DE-A 1 97 22 339 je známý vrstvený pojený materiál, který sestává z nosné vrstvy z polypropylenu, na ní umístěné dekorační vrstvy a teplem vytvrditelné vrstvy nanesené na dekorační vrstvu. Starší přihláška DE-A 19 858 173 dále popisuje vrstvený pojený materiál z nosné vrstvy z různých dalších termoplastických polymerů, jako například ze stanovených kopolymerů styrenu nebo z polyoxymetylenu, případně z polybutylentereftalátu, a rovněž na ní umístěné dekorační vrstvy a na ní ležící teplem vytvrditelné vrstvy. Takovéto vrstvené pojené materiály z nosné vrstvy z termoplastických polymerů vykazují oproti stávajícím vrstveným pojeným materiálům ze dřeva, dřevěných vláken, nebo papíru a podobně vyšší tepelnou odolnost a odolnost proti vlhkosti, lepší mechanickou pevnost a snadnější zpracovatelnost. Na základě určité tuhosti a křehkosti jednotlivých polymerních vrstev vykazují ale také vrstvené pojené materiály známé z DE-A 19 722 339 a DE-A 19 858 173 ještě určité nevýhody při zpracování a vytvarování, zejména při trojrozměné deformaci, na součásti pro automobilový průmysl, domácnost a elektrotechnický průmysl. Pro trojrozměrnou deformaci má zvláštní význam vysoká flexibilita a snadná zpracovatelnost tvarového dílu.

• »t · · ·· · 9 44

4 * · » * · · · 9 · • « 4 4 4 9 4 4 4 4 4 • 444*6 6 99444 44 6

4 4 4 · 9 9 « 9 ♦ · 4 · 4 9 9 «· 9 ·4 4 4

Podstata vynálezu

Předložený vynález spočívá v úkolu odstranit uvedené nevýhody a vyvinout způsob výroby trojrozměrných tvarových dílů z vrstveného pojeného materiálu, který je jednoduše proveditelný, lze jím vyrábět libovolně tvarované díly a lze ho provádět bez velkých nákladů cenově příznivě v obvyklých zařízeních. Dále spočívá úkol vynálezu v tom, že způsob podle vynálezu má umožňovat výrobu trojrozměrných tvarových dílů, které nemají sklony k chemickému, mechanickému nebo teplotnímu poškození a mají vysokou pevnost v tlaku.

Pro byl vyvinut nový způsob výroby trojrozměrného tvarového dílu z vrstveného pojeného materiálu, přičemž vstvený pojený materiál sestává z nosné vrstvy z termoplastického polymeru, na ní umístěné mezivrstvy a na mezivrstvu dosedající teplem vytvrditelné vrstvy, který spočívá v tom, že se mezivrstva a na mezivrstvu nanesená teplem vytvrditelná vrstva spojí v zařízení tepelným zpracováním s nosnou vrstvou a rovněž se před nebo během tepelného zpracování v zařízení ještě trojrozměrně vytvaruje.

Vrstvený pojený materiál vyrobený způsobem podle vynálezu může mít po obou stranách nosné vrstvy z termoplastického materiálu na ní umístěnou mezivrstvu a teplem vytvrditelnou vrstvu ležící na mezivrstvě, čímž vznikne sendvičové struktura s nosnou vrstvou uprostřed.

Dále může být způsob podle vynálezu obměněn tak, že se vrstvený pojený materiál ještě mezi mezivrstvou a teplem vytvrditelnou vrstvou sestává z dekorační vrstvy umístěné na mezivrstvě, která se s nosnou vrstvou spojí v zařízení společně s mezivrstvou a teplem vytvrditelnou vrstvou tepelným zpracováním a rovněž se před nebo během tepelného zpracování v φφ • ·

«· ♦ · • φ · • φφφ • φ • ΦΦ φφ • Φ φφ • · 9 φ φ φ φ φ φ φ * · · φ · · * φφ φ φ nástroji trojrozměrně deformuje.

Materiál nosné vrstvy může obsahovat 1 až 60, přednostně 5 až 50 a zvláště přednostně 10 až 40 hmotn. %, vztaženo na celkovou hmotnost nosné vrstvy, vytvrditelných plniv, jako například síranu barnatého, hydroxydu hořečnatého a mastku se střední zrnitostí v rozasahu 0,1 až 10 Dm, měřeno podle DIN 66 115, dřeva, lnu, křídy, skelných vláken, dlouhých nebo krátkých skelných vláken, skleněných kuliček nebo jejich směsí. Kromě toho se k materiálu nosné vrstvy ještě mohou v obvyklých a potřebných množstvých přidat obvyklé přísady jako stabizátory proti působení světla, UV a tepelné stabilizátory, pigmenty, saze, maziva, protipožární prostředky, nadouvadla a podobně.

Z termoplastických polymerů, které tvoří nosnou vrstvu, přichází do úvahy mezi jiným polypropylen, polyethylen, polyvinylchlorid, polysulfony, polyeterketony, polyestery, polycykloolefiny, polyakrylany a polymetakrylany, polyamidy, polykarbonáty, polyuretany, polyacetaly, jako například polyoxymetylen, polybutylentereftaláty a polystyreny. Přitom jsou použitelné jak homopolymery tak také kopolymery těchto termoplastických polymerů. Přednostně sestává nosná vrstva vedle ztužujících plniv ještě z polypropylenu, polyoxymetylenu, polybutylentereftalátu nebo z polystyrenu, zejména z kopolymerů styrenu s podíly jednoho nebo více komonomerů jako například butadienu, α-metylstyrenu, akrylnitrilu, vinylkarbazolu a rovněž esterů kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové nebo kyseliny itakonové. Nosná vrstva vrstveného pojeného materiálu podle vynálezu může obsahovat také recykláty z těchto termoplastických polymerů.

Pod označením polyoxymetylen se přitom rozumí homopolymery a kopolymery aldehydů, například formaldehydu, • · • * • 4 » 4 » 4

494 •

• *

44 • «4 4

4 4 4 • 4 4 · • 4 4 4 • 4 4 4 a cyklických acetalů, které v molekule obsahují opakující se vazby uhlíku s kyslíkem a rychlost roztavení (MFR), podle ISO

1133, při 230 °C a při zátěži 2,16 kg mají 5 až 40 g/10 min, zejména 5 až 30 g/10 min.

Přednostně používaným polybutylentereftalátem je vysokomolekulární produkt esterifikace kyseliny tereftalové s butylenglykolem a s rychlostí roztavení (MFR), podle ISO 1133, při 230 °C a při zátěži 2,16 kg 5 až 50 g/10 min, zejména 5 až 30 g/10 min.

Jako kopolymery styrenu přichází do úvahy zejména kopolymery s až 45 hmotn. %, přednostně s až 20 hmotn. % zapolymerizovaného akrylnitrilu. Takovéto kopolymery ze styrenu a akrylnitrilu (SAN) mají rychlostí roztavení (MFR), podle ISO 1133, při 230 °C a při zátěži 2,16 kg 1 až 25 g/10 min, zejména 4 až 20 g/10 min.

Další rovněž přednostně používané kopolymery styrenu obsahují až 35 hmotn. %, zejména až 20 hmotn. % zapolymerizovaného akrylnitrilu a až 35 hmotn. %, zejména až 30 hmotn. % zapolymerizovaného butadienu. Rychlost roztavení (MFR) takovýchto kopolymerů ze styrenu, akrylnitrilu a butadienu (ABS), podle ISO 1133, při 230 °C a při zátěži 2,16 kg leží v rozmezí 1 až 40 g/10 min, zejména v rozmezí 2 až 30 g/10 min.

Jako materiály pro nosné vrstvy se používají zejména také polyolefiny jako polyetylén nebo polypropylen, přičemž posledně uvedený je přednostní. Pod označením polypropylen se přitom rozumí jak homopolymery, tak také kopolymery propylenu. Kopolymery propylenu obsahují monomery kopolymerizovatelné propylenem, například C2-Ce-alk-1-eny, jako mezi jiným etylen, but-l-en, pent-l-en nebo hex-l-en. Mohou se použít také dva • · * 9 «9 99 99 • · 9 · · 9 9 9 9 99 «

9 999 9 >99 9

999 9 9 9 99« 99 99 9

9 99 « 9999

999 99 99 99 >♦ 99 nebo více různých komonomerů.

Zvláště vhodné materiály nosné vrstvy jsou mezi jiným homopolymery propylenu nebo kopolymery propylenu s až 50 hmotn. % zapolymerizovaných jiných alk-l-enů s až 8 atomy uhlíku. Kopolymery propylenu jsou přitom statistické kopolymery nebo blokové kopolymery nebo rázové kopolymery. Jestliže jsou kopolymery propylenu vytvořeny statisticky, obsahují obecně až 15 hmotn. %, přednostně až 6 hmotn. %, jiných alk-l-enů s až 8 atomy uhlíku, zejména etylenu, but-l-enu, nebo směs z etylénu a but-l-enu.

Blokové a rázové kopolymery propylenu jsou polymery, u nichž se v prvním stupni vyrobí homopolymer propylenu nebo statistický kopolymer propylenu s až 15 hmotn. %, přednostně až 6 hmotn. %, jiných alk-l-enů s až 8 atomy uhlíku a potom ve druhém stupni se vytvoří s obsahem etylenu 15 až propylenu a etylenu může C4-Ce-alk-l-eny. Zpravidla polymerizuje tak, že kopolymer vyrobený ve druhém v koncovém produktu podíl 3 až 60 hmotn. %.

kopolymer propylenu a ethylenu 80 hmotn. %, přičemž kopolymer doplňkově obsahovat ještě další se kopolymer propylenu a etylenu stupni má

Polymerizace k výrobě polypropylenu se může provést pomocí systému katalyzátorů Ziegeler-Natta. Přitom se používají zejména takové katalyzátory, které mají vedle pevné komponenty a), obsahujících titan, ještě kokatalyzátory ve formě organických sloučenin b) hliníku a sloučenin c) donorů elektronů.

Mohou se ale také použít katalyzátorové systémy na bázi metalocenových sloučenin, například na bázi polymerizací aktivovaných kovových komplexů.

»·

00

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

00 • 00 • 0 0 0

0«

000 • 0

00« «0 • 0 « 0

0 * 0

0· • 0

0 ♦

0·0

Zvláště obsahují obvyklé systémy katalyzátorů Ziegler-Natta pevnou komponentu obsahující titan, mezi jiným halogenidy nebo alkoholy trojmocného nebo čtyřmocného titanu, rovněž halogen obsahující sloučeninu hořčíku, organické oxidy, jako například křemičitý gel, jako nosič a rovněž sloučeniny donorů elektronů. Jako takové látky přicházejí do úvahy zejména deriváty kyseliny karboxylové a rovněž ketony, ethery, alkoholy nebo organické sloučeniny křemíku.

Titan obsahující pevná komponenta se může vyrobit známými postupy. Jejich příklady jsou mezi jiným popsány v EP-A 45 975, EP-A 45 977, EP-A 86 473, EP-A 171 200, GB-A 2 111 066, US-A 4 857 613 a US-A 5 288 824. Přednostně se používá způsob známý z DE-A 195 29 240.

Vhodné trialkylhliníku sloučeniny

b) hliníku jsou vedle také takové sloučeniny, u skupina nahrazena alkoxyskupinou nebo například chlorem nebo bromem. Alkylové stejné nebo navzájem různé. Do rozvětvené alkylové skupiny, trialkylhliníkové sloučeniny, až 8 atomů uhlíku, například nichž je alkylová atomem halogenu, skupiny mohou být úvahy přichází lineární nebo

Přednostně se používají jejichž alkylové skupiny mají 1 trimethylhliník, triethylhliník, tri-iso-butylhliník, nebo jejich směsi.

trioktylhliník nebo metyldiethylhliník

Vedle sloučenin b) hliníku se zpravidla používají jako další kokatalyzátory sloučeniny c) donorů elektronů jako monofunkční nebo polyfunkční kyseliny karboxylové, anhydridy kyseliny karboxylové nebo estery kyseliny karboxylové, rovněž ketony, ethery, alkoholy, laktony a rovněž organické sloučeniny fosforu a křemíku, přičemž sloučeniny c) donorů elektronů mohou být stejné nebo rozdílné od sloučenin donorů elektronů použitých k výrobě pevné komponenty a), obsahující titan.

• * · · • · · · ' ♦ · 4 · ·»♦

Místo systémů katalyzátorů Ziegeler-Natta se mohou použít k výrobě polypropylenu také metalocenové sloučeniny, případně polymerazací aktivované kovové komplexy.

Pod metaloceny se zde rozumí komplexy sloučenin z kovů vedlejších skupin periodické soustavy s organickými ligandami, které poskytují spolu se sloučinami tvořícími iony metalocenů účinné katalyzátorové systémy. Pro použití k výrobě polypropylenů jsou k dispozici metalocenové komplexy v katalyzátorovém systému zpravidla nesené. Jako nosič se často používají anorganické oxidy, mohou se ale také použít organické nosiče ve formě polymerů, například polyolefiny. Přednostně se používají shora popsané anorganické oxidy, které se používají také k výrobě pevné komponenty a), obsahující titan.

Obvykle používané metaloceny obsahují jako centrální atomy titan, zirkonium nebo hafnium, přičemž přednostní je zirkonium. Obecně je centrální atom vázán pomocí TC-vazby na alespoň jednu, zpravidla substituovanou cyklopentadienylovou skupinu a rovněž na další substituenty. Další substituenty halogeny, vodík nebo organické radikály, přičemž jsou fluor, chlor, brom mohou být přednostní

Cí-Cí o-alkylová skupina. Cyklopentadienylová nebo jód nebo skupina může být také součástí příslušného heteroaromatického systému.

Přednostní metaloceny obsahují centrální atomy, které jsou vázány pomocí dvou stejných nebo různých TC-vazeb na dvě substituované cyklopentadienylové skupiny, přičemž zvláště přednostní jsou takové, v nichž jsou substituenty cyklopentadienylových skupin vázány na obě cyklopentadienylové skupiny. Zvláště přednostní jsou komplexy, jejichž substituované nebo nesubstituované cyklopentadienylové skupiny jsou přídavně substituovány pomocí cyklických skupin na dvou sousedních atomech uhlíku, přičemž cyklické skupiny mohou být • · • * «· ·* 44

4 * 4 4 4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4 9 4 4 4 • 4 44 4 4 4 449 4 4 4 0 4

4 4 4 4 4 4 9 4

444 ·· ♦· ·» ·» integrovány také v heteroaromatickém systému.

Přednostní metaloceny jsou také takové, které obsahují jen substituovanou nebo nesubstituovanou cyklopentadienylovou skupinu, která však je substituována alespoň jedním radikálem, který je také vázán na centrální atom.

Zvláště vhodné metalocenové sloučeniny jsou například dvojchlorid ethy1enbis{indenyl)-zirkonia, dvojchlorid ethylenbis-(tetrahydroindenyl)-z i rkonia, dvojchlorid difenylmethylen9-flourenylcyklopentadienylzirkonia, dvojchlorid dimethylsilandiylbis{-3-tert.butyl-5-metylcyklopentadienyl)-zirkonia, di chlorid dimethylsilandiyl(2-metyl-4-azapentalen)(2-methyl-4(4'-methylfenyl)-indenyl)-zirkonia, dvojchlorid dimethylsilandiy1(2-methyl-4-thiapentalen) (2-ethyl-4 (4 '-tert.butylfeny1)-indenyl )-z irkoniua, dichlorid ethandiyl (2-ethyl-4-azapentalen)(2-ethyl-4(4'-tert.-butylfenyl)-indenyl)-zirkonia, dichlorid dimethylsilandiylbis-(2-methyl-4-azapentalen)-zirkonia, dichlorid di-methylsilandiyl-bis(2-methyl-4-tiapentalen)zirkoniam, dichlorid dimethylsilandiy1-bis(-2-methylindenyl)-zirkonia, dichlorid dimethylsilandiylbis-(-2-methylbenzindeny1)-zirkonia, dichlorid dimethylsilandiylbis-(-2-methy1-4-feny1 indeny1)-z irkonia, dichlorid dimethylsilandiyl-bis{-2-methyl-4-naftalindenyl)-zirkonia, dichlorid dimethyl-silandiylbis(-2-methyl-4-isopropy1 indeny1)-zirkonia, nebo dichlorid dimethyl-silandiylbis(2-methyl-4,6-diisopropylindenyl)-zirkonia a rovněž příslušné dimethylzirkoniové sloučeniny.

Metalocenové sloučeniny jsou buď známé nebo je lze obdržet známými postupy. Ke katalýze se také mohou použít směsi takovýchto metalocenových sloučenin a rovněž metalocenové komplexy popsané v EP-A 416 815.

Dále obsahují metalocenové katalyzátorové systémy ·* «4 44 ··

4 4 4 4 · 4 *<··

4« 4444 4444 ··» · « 4 44« · 4 44 4

4 44 4 4444

444 44 44 4 4 44 44

- 10 sloučeniny tvořící metalocenové iony. Vhodné jsou silné, neutrální Lewisovy kyseliny, iontové sloučeniny s Lewisovou kyselinou jako kationem nebo iontové sloučeniny s Brónstedovou kyselinou jako kationem. Příkladem toho jsou tris(pentafluorfenyl)boran, tetrakis(pentafluorofenyl)borát nebo soli Ν,N-dimetylanilinu. Jako sloučeniny tvořící metalocenové iony jsou rovněž vhodné alumoxanové sloučeniny s otevřeným řetězcem nebo cyklické. Tyto se obvykle vyrobí reakcí trialkylhliníku s vodou a jsou zpravidla k dispozici jako směsi různě dlouhých, jak lineárních, tak také cyklických molekul řetězce.

Kromě toho mohou metalocenové katalyzátorové systémy obsahovat organické sloučeniny kovů I., II. nebo III. hlavní skupiny periodického systému jako n-buty1-1 ithium, n-butyl-n-oktyl-hořčík nebo tri-iso-butyl-hliník, trietylhliník nebo trimetylhliník,

Výroba polypropylenů používaných pro nosnou vrstvu se provádí polymerizací v alespoň jedné, zpravidla také ve dvou nebo více za sebou zařazených reakčních zónách (reakčních kaskádách), v plynné fázi, v suspenzi nebo v tekuté fázi. Mohou se použít obvyklé, pro polymerizací C2-Ce-alk-l-enů používané reaktory. Vhodné reaktory jsou mezi jiným kontinuálně pracující nádrže míchadla, cyklické reaktory a fluidizační reaktory. Velikost reaktorů přitom nemá pro způsob podle vynálezu podstatný význam. Dimenzuje se podle odváděného množství, které se má docílit v reakční zóně nebo v jednotlivých reakčních zónách.

Jako reaktory se používají zejména fluidizační reaktory a rovněž reaktory s horizontálně nebo vertikálně míchaným práškovým ložem. Reakční lóže sestává ve způsobu podle vynálezu obecně z polymeru z C2-Ce-alk-1-enů, který se v reaktoru polymerizuje.

• *· flfl flfl flfl flfl flfl flfl flflfl· flflflfl flflfl flflflfl flflflfl fl flflfl flfl · flflfl flfl flfl · • flflfl flflfl·· flflfl flfl flfl flfl flfl flfl

Polymerizace k výrobě polypropylenů používaných jako nosné vrstvy se provádí za obvyklých reakčních podmínek při teplotách 40 až 120 °C, zejména 50 až 100 °C a tlacích 10 až

100 bar, zejména 20 až 50 bar.

Polypropyleny používané jako nosná vrstva mají zpravidla rychlost roztavení (MFR), podle ISO 1133, 0,1 až 200 g/10 min., zejména 0,2 až 100 g/10 min. při teplotě 230 °C a při zátěži 2,16 kg.

Jako nosná vrstva se mohou ve vrstveném pojeném materiálu podle vynálezu použít také směsi různých termoplastických polymerů, například směs z kopolymeru styrenu s akrylnitrilem a kopolymeru z butadienu a akrylnitrilu.

Ve způsobu podle vynálezu používaný vrstvený pojený materiál může jako mez ivrstvu obsahovat termoplastickou hmotu tvořící pojivo, přednostně stejnou termoplastickou hmotu jako nosná vrstva. Mezivrstva je přednostně provedena jako tenká fólie nebo jako tenké rouno s tlouštkou 0,001 až 1,0 mm, zejména 0,005 až 0,3 mm. Jako materiály pro mezivrstvu přichází do úvahy papír, polypropylen a polyethylen, polymery styrenu, polyoxymethylen nebo polybutylentereftalát.

Přednostně se jako mezivrstva používá také rouno a tkanina napuštěné pryskyřicí nebo fólie z termoplastické hmoty, napuštěná pryskyřicí. Jako pryskyřice se k tomu používají zejména akrylanové pryskyřice, fenolové pryskyřice, močovinové pryskyřice nebo melaminové pryskyřice. Stupeň pokrytí pryskyřicí přitom může činit až 300 %, což znamená, že prakticky celý povrch mezivrstvy je vícekrát pokryt pryskyřicí. Přednostně činí stupeň pokrytí pryskyřicí 50 až 150 %, zejména 70 až 120 %. Hmotnost mezivrstvy na m² leží v rozmezí 15 až 150 g, zejména v rozmezí 30 až 60 g.

• »· *· 9» ·· 49

9 9 9 9 9 9 9 4 9 9

4 4 4 9 9 4 9 9 9 4

444 9 9 · 444 99 99 4 ·« · · · · · « ··· 94 ·9 4 9 44 94

Ve způsobu podle vynálezu se rovněž může vyrobit takový vrstvený pojený materiál, který má mezi mezivrstvou a teplem vytvrditelnou vrstvou ještě dekorační vrstvu umístěnou na mezivrstvě.

Dekorační vrstva může sestávat z plastické hmoty, která má vzorování a zabarvení nebo oboje, například ve formě hotového laminátu. Dekorační vrstva může být ale také vytvořena z papíru nebo z tkaniny, nebo z papíru, nebo z tkanině, nebo dřevu, nebo kovu nebo kůži nebo hedvábí podobného materiálu. Příkladem toho mohou být dekorační vrstvy z materiálu typu hliníku, materiálu typu ušlechtilé oceli, nebo z materiálu typu kůže, hedvábí, dřeva, korku nebo linolea. Dekorační vrstva může být případně opatřena akrylovými, fenolovými, močovinovými nebo melaminovými pryskyřicemi, přičemž stupeň pokrytí pryskyřicí může činit 50 až 300 %, zejména 100 až 300 %, vztaženo na hmotnost dekorační vrstvy. Hmotnost dekorační vrstvy leží převážně v rozsahu 10 až 200 g na m², zejména v rozsahu 30 až 150 g na m², zvláště přednostně v rozsahu 60 až 130 g na m².

Na dekorační vrstvě umístěné teplem vytvrditelná vrstva (overlay) sestává přednostně z teplem tvrditelné plastické hmoty, přednostně z papíru napuštěného fenolovou pryskyřicí, akrylovou pryskyřicí, melaminovou pryskyřicí nebo močovinovou pryskyřicí, která se působením tlaku nebo tepla během výroby vrstveného spojeného materiálu zesíťuje. Hmotnost teplem vytvrditelné vrstvy leží převážně v rozsahu 10 až 300 g na m², zejména v rozsahu 15 až 150 g na m² a zvláště přednostně v rozsahu 20 až 70 g na m².

Je také možné nanést na nosnou vrstvu hotový laminát, který sestává z mezivrstvy, případně dekorační vrstvy, a teplem vytvrditelné vrstvy. Takovéto hotové lamináty jsou jako takové známé a lze je mezi jinými obdržet od firmy Melaplast ve • 99 ·· 94 44 46

9 9 6 9 4 9 9 9 9 9

4 4 6 9 6 4 4 9 9 6

444 6 4 4 4 66 9 · *9 9 • 6 4 9 9 4 6 6 9

494 94 tt ti 69 44

Schweinfurtu v Německu.

Celková tlouštka vrstveného pojeného materiálu podle vynálezu leží v rozsahu 1 mm až 100 mm, přednostně v rozsahu 1 mm až 20 mm, zejména v rozsahu 1,5 až 10 mm, přičemž na nosnou vrstvu připadá alespoň 80 %, přednostně 90 % celkové tlouštky.

Při mezivrstva, způsobu podle vynálezu případně dekorační vrstva vrstva spojí s nosnou vrstvou v zařízení tepelným zpracováním a rovněž před nebo během tepelného zpracování v zařízení se ještě je podstatné, že se a teplem vytvrditelná trojrozměrně vytvrditelná zařízení jak mezivrstva, teplem vrstva umístit do tak také společně deformuje. Přitom se mohou vrstva a případně dekorační odděleně jako jednotlivé fólie ve formě hotového laminátu. Tepelné zpracování se v zařízení přednostně provádí při teplotách 150 až 300 °C, zejména při teplotách 160 až 280 °C a zvláště přednostně při teplotách 160 až 260 °C. Touto cestou je možné způsobem podle vynálezu vyrobit trojrozměrný tvarový díl.

Způsob podle vynálezu se může obměnit tak, že se mezivrstva a teplem vytvrditelná vrstva umístěná na mezivrstvě a rovněž případně dekorační vrstva trojrozměrně deformují před tepelným zpracováním v zařízení v předcházejícím pracovním chodu. Toto může mimo jiné nastat tak, že se jednotlivé vrstvy předem trojrozměrně deformují v druhém zařízení, případně formě pomocí zdroje tepla, například pomocí plošného ohřívače nebo pomocného zařízení. Takováto trojrozměrná deformace se provádí při teplotách alespoň 150 °C, přednostně alespoň 170 °C a zvláště alespoň 180 °C. Touto cestou předem vytvarovaná mezivrstva, na ní ležící teplem vytvrditelná vrstva a rovněž případně dekorační vrstva se potom následně spojí s nosnou vrstvou tepelným zpracování v dalším zařízení.

·· • Φ ·· ·· «Φ ·· • · · · · · ···· ··· · · · · · · · « • ··· · · · ··· · · · · · • ··· ·«>··· ··· ·· ·· ·« ·· ··

- 14 Jinak se může trojrozměrná deformace mezivrstvy, na ní ležící teplem vytvrditelná vrstvy a rovněž případně mezi těmito vrstvami ležící dekorační vrstvy také provést v zařízení během tepelného zpracování. Přitom se na základě výrobních parametrů existujících v zařízení, jako tlak a teplota při plnění zařízení taveninou termoplastického polymeru, docílí trojrozměrná deformace jednotlivých vrstev nebo hotového laminátu.

Spojení mezivrstvy, teplem vytvrditelné vrstvy a rovněž případně dekorační vrstvy s nosnou vrstvou nastává podle způsobu podle vynálezu postupy obvyklými v průmyslu plastických hmot, například vstřikovým litím, extruzí nebo lisováním jednotlivých vrstev za tepla nebo vyfukováním za tepla.

Jako zařízení se mohou ve způsobu podle vynálezu použít zařízení obvyklá v průmyslu plastických hmot, například komory a zařízení pro vstřikové lití, válce kalandru nebo desénovací válce nebo profilovací zařízení pro extruzi nebo zařízení pro hluboké tažení pro lisovaní za tepla, případně dělené formy pro vyfukování za tepla.

Při vstřikovém lití se jednotlivé vrstvy, tedy mezivrstva, případně dekorační vrstva a teplem vytvrditelná vrstva (obě posledně uvedené vrstvy také společně jako hotový laminát) bud’ přímo pomocí hlubokého tažení trojrozměrně deformují a následně se ve vstřikovací formě vstřikovacího stroje zainjektují termoplastickým polymerem, který tvoří nosnou vrstvu, nebo se nejprve společně deformují přímo ve vstřikovací formě a zaiinjektují se termoplastickým polymerem. Toto se může provést jak na jedné straně, tak oboustranně, přičemž ve druhém případě jsou mezivrstva a teplem vytvrditelná vrstva a rovněž případně dekorační vrstva vytvořeny po obou stranách nosné vrstvy. Termoplastický polymer tvořící nosnou • 9 9 · · · · ·· φ·· Φ Φ · Φ Φ Φ · Φ ·

ΦΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ φ ΦΦΦ Φ · Φ ΦΦΦ Φ · Φ Φ Φ

Φ Φ ΦΦ Φ ΦΦΦΦ

ΦΦΦΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ

- 15 vrstvu se nejprve ohřeje na teplotu alespoň 150 °C, zejména na teplotu alespoň 180 °C a potom se za tlaku alespoň 20 N/cm², přednostně alespoň 30 N/cm², zavede do vstřikovací formy. Vstřikování probíhá obvykle při teplotách 150 až 300 °C, zejména 180 až 280 °C a tlacích 20 až 200 N/cm², zejména 50 až 100 N/cm². Teplotami a tlaky existujícími ve vstřikovacím docílí nejen velmi dobré spojení mezivrstvy vrstvy s termoplastickou nosnou vytvrzení vrstveného pojeného materiálu, který je potom k dispozici jako trojrozměrný tvarový díl. Za působení tlaku alespoň 10 N/cm², zejména alespoň 50 N/cm², se potom zařízení během 0,1 až 5 minut, zejména během 0, 3 až 1,2 minut, ochladí na teplotu až 20 °C, zejména na teplotu až 30 °C a získaný trojrozměrný tvarový díl se následně po přířezu odebere ze vstřikovací formy.

zařízeni a rovněž vrstvou, se případně dekorační ale také další

Ke trojrozměrné deformaci jednotlivých vrstev se mohou použít postupy deformace za tepla obvyklé v průmyslu plastických hmot, například tvarování za tepla nebo postupy hlubokého tažení. Při postupech hlubokého tažení se trojrozměrně tvarované vrstvy táhnou pomocí zařízení pro hluboké tažení, které má požadovaný trojrozměrný profil, a přitom se pomocí plošného ohřívače ohřívají na teplotu 150 až 250 °C, zejména na teplotu 160 až 200 °C. Po prodlevě 0,1 až 2 minuty, zejména 0,4 až 1,5 minut, se odpojí zdroj tepla a jednotlivé vrstvy se potom táhnou za vakuua zdola nahoru jdoucím hlubokotažným zařízením. Tímto postupem se obdrží trojrozměrně deformované vrstvy.

Při extruzi je možné mezivrstvu, teplem vytvrditelnou vrstvu a rovněž případně dekorační vrstvu buď jako jednotlivé fólie nebo společně jako hotový laminát nejprve trojrozměrně deformovat pomocí hlubokého tažení nebo profilovou extruzi, potom ohřát v profilovacím zařízení na teplotu alespoň 180 °C, • · • · · · ··· · · · · · · · · · • · · · · · · ···· • ··· · · · ··· · · · · · • ··· ····· ····· ·· ·· ·· ··

- 16 přednostně na teplotii alespoň 200 °C a následně umístit za tlaku alespoň 80 N/cm², přednostně za tlaku 90 N/cm², do vytlačovací štěrbinové trysky. Dále se mohou mezivrstva, teplem vytvrditelná vrstva a rovněž případně dekorační vrstva jednostranně nebo oboustranně přivést na termoplastickou hmotu nosné vrstvy prostřednictvím temperovaných válců kalandru nebo desénovacích válců (tak zvané kašírování) a touto cestou se navzájem spojí. Při způsobu podle vynálezu se může trojrozměrná deformace jednotlivých vrstev provést také v zařízení, to znamená ve válcích kalandru nebo desénovacími válci, Přitom se nastaví teplota 100 až 250 °C, přednostně 150 až 210 °C a tlak 20 až 200 N/cm², zejména 30 až 120 N/cm². Střední prodlevy přitom činí 0,1 až 10 minut, zejména 0,2 až 5 minut. Tímto způsobem se docílí velmi dobrá přilnavost jednotlivých vrstev navzájem. Získaný trojrozměrný tvarový díl rovněž má dobré vlastnosti povrchu. Za udržení přítlačného tlaku válců kalandru nebo desenovacích válců alespoň 50 N/cm² a zejména alespoň 70 N/cm² se potom zařízení během alespoň 0,2 minut, zejména během alespoň 2,0 minut ochlazuje na teplotu až 20 °C, zvláště přednostně až 30 °C a takto získaný trojrozměrný tvarový díl se po přířezu odebere.

Variantou extruze je tak zvaná profilová extruze, při níž se jednotlivé vrstvy vrstveného pojeného materiálu podle vynálezu, zejména mezivrstva, tvarují pomocí kalibrace tak, že se mohou následně přímo přivést na vlastní profil, to znamená na vrstvu z termoplastických hmot.

Dále je možné provádět způsob vrstveného pojeného materiálu podle jednotlivé vrstvy stlačí lisováním trojrozměrná deformace provádí buď hlubokého tažení nebo přímo v lise z termoplastické hmoty přidává přímo výroby trojrozměrného vynálezu tak, že se za tepla, přičemž se pomocí předřazeného . Přitom se granulát na kombinaci laminátů • · · · · ·· · · · · • · · · · · · · · ·· · • · · · · · · · · · · • ··· · · · ··· · · · · · • · · · · ···· • · · · · ·· · · ·· ·· z mezivrstvy, případně dekorační vrstvy a teplem vytvrditelné vrstvy a tyto se navzájem stlačí při teplotách 150 až 300 °C, zejména 160 až 250 °C a zvláště přednostně 180 až 240 °C, tlacích 20 až 200 N/cm², zejména 40 až 120 N/cm² a zvláště přednostně 50 až 100 N/cm² a lisovacích časech 0,1 až 10 min., zejména 0,2 až 5 min. a zvláště přednostně 0,5 až 2,5 min.

Kromě toho je možné provést spojení mezivrstvy, případně dekorační vrstvy a teplem vytvrditelné vrstvy s nosnou vrstvou a rovněž trojrozměrnou deformaci přitom vznikajícího vrstveného pojeného materiálu vyfukováním za tepla. Přitom se nejprve vytvaruje termoplastický polymer nosné vrstvy pomocí extruderu a prstencové trysky do rukávu, potom se uloží mezi dělenou formu, do které byla předtím vložena mezivrstva, případně dekorační vrstva, a teplem vytvrditelná vrstva a při teplotě 50 až 100 °C, zejména 60 až 90 °C se dělená forma uzavře. Po uzavření dělené formy se při teplotách 150 až 300 ⁰ C, přednostně 150 až 250 °C a zejména 160 až 200 °C, tlacích 20 až 100 N/cm², zejména 50 až 80 N/cm² a vyfukovacích časech 0,2 až 5 minut, zejména 0,2 až 2 minuty a zvláště přednostně 0, 3 až 1,2 minuty termoplastický rukáv spojí s vloženými vrstvami a přitom se trojrozměrně deformuje. Také u tohoto způsobu se může trojrozměrná deformace provést v zařízení jak před tak také během tepelného zpracování.

Tímto způsobem získané trojrozměrné tvarové díly se mohou na svém povrchu vybarvit.

Pomocí způsobu podle vynálezu je kromě jiného možné vyrobit trojrozměrný tvarový díl, který má vynikající přilnavost jednotlivých složek, tedy mezivrstvy, teplem vytvrditelné vrstvy, případně dekorační vrstvy a nosné vrstvy, navzájem, Způsob podle vynálezu je technicky jen málo nákladný, lze jím vytvořit libovolný trojrozměrný tvarový díl a může se • 4

4

4

4 • 4

4 *44 4 · 4 4

444 4 4 4 · 444· • 444 44 4 444 44 44 4

4 44 4 4444

44444 44 44 44 44

- 18 bez velkých nákladů provádět ve stávajících zařízeních. Takto získané tvarové díly jsou resistentní proti chemických, mechanických a tepelným poškozením, jaká mohou vzniknout působením vlhkosti, chemikálií nebo cigaretového žáru.

Způsob podle vynálezu je vhodný zejména k výrobě takových trojrozměrných tvarových dílů, u nichž má být kombinován dekorativní povrch se stabilitou proti chemickému, mechanickému a teplotnímu namáhání.

Způsob podle vynálezu je použitelný zejména k výrobě takových trojrozměrných tvarových dílů, které se používají v nábytku, v podlahových krytinách, ve stěnových panelech, u domácích spotřebičů, nebo v elektrotechnickém průmyslu, stavebnictví, nebo automobilovém průmyslu.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím je vynález blíže objasněn pomocí příkladů. V rámci příkladů provedení byly použity následující měřící postupy:

- chování za působení vodní páry bylo stanoveno podle EN 438-2.24,

- odolnost proti otěru byla stanovena podle EN 438-2.6 při 6000 až 10 000 ot/min.,

- pevnost v tlaku byla stanovena pomocí testu padající kuličkou podle EN 438 při nosné desce 8 mm a velikosti otisku 5,5 mm,

- rezistence proti cigaretovému žáru byla stanovena podle EN 438-2.18,

- odolnost proti chemikáliím byla stanovena podle DIN 51958,

- odolnost proti poškrábání byla stanovena podle ISO 1518,

- přilnavost byla stanovena tím, že byly řezným nožem na povrchu tvarového dílu vytvořeny křížovitě rovnoběžné řezy

9 · · 9 9 ·· • · 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

99999 99 9

9 9 9 9 9

999 99 99 99 99 99 • · 9 9 ·

- 19 (řezy v podobě mřížky). Potom byl nalisován na povrch opatřený řezy lepící pásek a následně byl lepící pásek silově v pravém úhlu z povrchu stahován. Když se s lepícím páskem z povrchu neoddělí žádné segmenty, je přilnavost označena + , když lze jednotlivé segmenty stáhnout v rozsahu až k 10 % celkového pokrytí, je výsledek označen a když se stáhne více než 10 % celkového povrchu, je výsledek označen

Zvláště dobrá přilnavost je označena ++.

Příklad 1

Homopolymer propylenu zhutněný 40 hmotn. % mastku s rychlostí roztavení (MFR), podle ISO 1133, 15 g/10 min., při 230 °C a 2,16 kg, se ohřál na teplotu 280 °C a za vstřikovacího tlaku 100 N/cm² se vstříkl do ploché vstřikovací komory, do které byl předem vložen trojrozměrně vytvarovaný hotový laminát. Trojrozměrná deformace byla provedena hlubokým tažením při teplotě 180 °C, tlaku 80 N/cm² a střední době trvání 0,5 minut. Hotový laminát sestával z mezivrstvy z potištěného papíru a teplem vytvrditelné vrstvy (overlay) z polypropylenového rouna vytvrzeného melámi novou pryskyřicí s hmotností 30 g na m². Za udržování tlaku 50 N/cm² bylo zařízení během 1 minuty ochlazeno na teplotu 30 ⁰ C, potom byla vstřikovací komora otevřena a vyjmut vzniklý vrstvený pojený materiál. Výsledky měření vrstveného pojeného materiálu jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad 2

Stejný homopolymer propylenu zhutněný mastkem, použitý jako v příkladě 1, se ohřál v extruderu na teplotu 280 °C a následně se převedl při tlaku 100 N/cm² do vytlačovací štěrbninové trysky, do které byl předtím pomocí profilových válců zaveden hotový laminát.

• · · · · • · ·

Přitom se použil stejný hotový laminát, jaký je popsán v příkladu 1. Trojrozměrná deformace byla provedena extruzí při teplotě 180 °C, tlaku 100 N/cm² a střední době trvání 0,2 min.

·· fl· • · 4 • · 4

- 20 Z vytlačovací štěrbinové trysky byl homopolymer propylenu veden společně s trojrozměrně deformovaným hotovým laminátem přes válce kalandru, kde bylo provedeno spojení jednotlivých vrstev. Za dodržení lisovacího tlaku na válcích kalandru 50 N/cm² teplotu 30 °C, po byly válce během 1 minuty ochlazeny na přířezu se získaný trojrozměrný vrstvený materiál odebral. Výsledky měření vrstveného pojeného materiálu jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad 3

Stejný homopolymer propylenu zhutněný mastkem, použitý jako v příkladě 1, byl přiveden jako granulát do zařízení pracujícího za tepla, které sestává ze dvou vyhřívaných polovin, které mají speciální trojrozměrný profil a byly navzájem stlačovány pomocí vhodných tlakových zařízení. Granulát homopolymeru propylenu byl přitom nanesen na stejně trojrozměrně deformovaný hotový laminát, který se používal již v příkladě 1. Lisování za tepla se provádělo při teplotě 190 °C, tlaku 50 N/cm² lisovacím čase 0,5 minuty. Přitom byl granulát homopolymeru propylenu tepelně slisován s hotovým laminátem na trojrozměrný vrstvený materiál.

Po ochlazení lisovnice se obdržel trojrozměrný vrstvený pojený materiál, jehož výsledky měření jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad 4

Příklad 1 byl opakován za stejných podmínek, se • «

- 21 stejným hotovým laminátem a ve stejné vstřikovací komoře, přičemž se ale místo homopolymeru propylenu zhutněného mastkem použil nezhutněný homopolymer propylenu s rychlostí roztavení (MFR), podle ISO 1133, 15 g/10 min., při 230 °C a 2,16 kg.

Získaný trojrozměrný vrstvený materiál měl vlastnosti, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad 5

Příklad 2 byl opakován za stejných podmínek, se stejným hotovým laminátem a se stejnými válci kalandru, přičemž se ale místo homopolymeru propylenu zhutněného mastkem použil nezhutněný homopolymer propylenu s rychlostí roztavení (MFR), podle ISO 1133, 15 g/10 min., při 230 °G a 2,16 kg.

Získaný trojrozměrný vrstvený materiál měl vlastnosti, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad 6

Příklad 3 byl opakován za stejných podmínek, se stejným hotovým laminátem a se stejným lisovacím zařízením za tepla, přičemž se ale místo homopolymeru propylenu zhutněného mastkem použil nezhutněný homopolymer propylenu s rychlostí roztavení (MFR), podle ISO 1133, 15 g/10 min., při 230 °C a 2, kg.

Získaný trojrozměrný vrstvený materiál měl vlastnosti, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad 7

Příklad 1 byl opakován za stejných podmínek, se • · ·

- 22 stejným hotovým laminátem a ve stejné vstřikovací komoře, přičemž se ale použil recyklovatelný homopolymer propylenu, který byl zhutněn 30 % hmotn. mastku a měl rychlost roztavení (MFR), podle ISO 1133, 15 g/10 min., při 230 °C a 2, 16 kg.

Získaný trojrozměrný vrstvený materiál měl vlastnosti, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad 8

Příklad 1 byl opakován se stejným homopolymerem propylenu, zhutněným mastkem, stejným hotovým laminátem a ve stejné vstřikovací komoře, přičemž ale trojrozměrná deformace nebyla provedena před, nýbrž během tepelného zpracování ve vstřikovací komoře. Toto se dělo přímou deformací při teplotě 190 °C, tlaku 80 N/cm² a střední době trvání 0,2 minut.

Získaný trojrozměrný vrstvený materiál měl vlastnosti, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Srovnávací příklad A

Příklad 1 byl opakován se stejným homopolymerem propylenu, zhutněným mastkem, stejným hotovým laminátem a ve stejné vstřikovací komoře, přičemž ale hotový laminát nebyl ani před, ani během tepelného zpracování ve vstřikovací komoře trojrozměrně deformován.

Takto získaný trojrozměrný vrstvený materiál není vytvořen jako tvarový díl, poněvadž není trojrozměrně tvarován.

Srovnávací příklad B • 9 ·

· • 99 9

9 9 ·

9

9

9

9

9 9 9

9 9 9 • 9 9 9 • 9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9

- 23 Obchodně obvyklé pracovní desky sestávající z nosné vrstvy v podobě dřevěné desky a na ní naseného hotového laminátu byl změřen analogicky jako v příkladě 1. Výsledky měření jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad 9

Nezhutněný homopolymer propylenu s rychlostí roztavení (MFR), podle ISO 1133, 3,0 g/10 min., při 230 °C a 2, 16 kg, se ohřál na teplotu 260 °C a pomocí vyfukovacího trnu se jako rukáv přitlačil na otevřené dělené formy. Potom se dělená forma, do které byl předtím vložen hotový laminát, uzavřela. Forma přitom měla teplotu 60 °C. Po uzavření dělené formy se při teplotě 175 °C, tlaku 70 N/cm² a době vydouvání 0,3 minut spojil termoplastický rukáv s hotovým laminátem. Hotový laminát sestával z mezivrstvy z polypropylenu a teplem vytvrditelné vrstvy (overlay) z polypropylenového rouna s na ní umístěnou melám,inovou pryskyřicí s hmotností 40 g na m² a stupněm pokrytí pryskyřicí 150 %. Trojrozměrný vrstvený materiál odebraný po otevření dělené formy měl vlastnosti, které jsou uvedeny v následující tabulce.

• ·· ·» ·· ·· · · · · · · • · » 9 9 9 9

944 44 4444 • · · 4 · ··· ·· 94 44

44 • 4 4 4

4 9 9 • 4 4 4

4 4 · • Φ ··

Srovnávací příklad	m	uvolnění	>6000	LD LO V	> 44	I res	> 44	+	uvolnění
<	nabobtnán í	>10000	uf) m v	> 44	částečné uvolnění	> 44	+	nabobtnán í
Příklady		> 44	>10000	rH V	> 44	res	> 44	+ +	> 44
00	>	>10000	r-4 v	> 44	res	> 44	+ +	> 44
t>	> 44	>10000 _i	V	> 44	res	> 44	+ +	> 44
kO	Š	>10000	rH v	> 44	res	> 44	+ +	> 44
LD	5	>10000	cH v	> Aí	res	> 44	+ +	> 44
	> 44	>10000	v	> 44	res	> 44	+ +	> 44
m	> 44	>10000	cd v	> 44	res	> 44	+ +	> 44
CM	> 44	>10000	rH v	> 44	res	> 44	+ +	> 44
rH	> 44	>10000	1—1 v	> 44	res	> 44	+ +	> 44
		chování ve vodní páře	odolnost proti otěru ot/ein. J	pevnost v tlaku ( BB )	odolnost proti cigaret, žáru	odolnost proti chemi kal iía	poškrábání	př.i lnavost	zaěna teploty od -40 °C do + 120 °C

c >Φ α

Ν '83

C

-α '83 >eq c

-P c

υ

4-3 cn •M

N

Φ

ÍM cn

Φ

ÍM • »4 44 44 44 44

4 4 »444 4 4 4 4

444 4444 4**4

44··· 4 44444 44 4

4 44 4 4444

444 44 44 ·· 44 44

- 25 Z tabulky je patrné, že způsob podle vynálezu vede k trojrozměrným vrstveným materiálům, které se vyznačují vysokou odolností vzhledem k mechanickým, chemickým a tepelným namáháním. Kromě toho jsou tyto materiály na základě své trojrozměrné podoby mnostranně použitelné, mezi jiným jako tvarové díly v automobilovém průmyslu, v elektrotechnice a rovněž v nábytkářství.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby trojrozměrného tvarového dílu z vrstveného pojeného materiálu sestávajícího z nosné vrstvy z termoplastického polymeru, na ní umístěné mezivrstvy a na mezivrstvě nanesené teplem vytvrditelné vrstvy, vyznačující se tím, že se mezivrstva a na mezivrstvu nanesená teplem vytvrditelná vrstva spojí v zařízení tepelným zpracováním s nosnou vrstvou a před nebo během tepelného zpracování v zařízení se trojrozměrně vytvarují.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vrstvený pojený materiál obsahuje mezi mezivrstvou a teplem vytvrditelnou vrstvou dekorační vrstvu umístěnou na mezivrstvě, která se společně s mezivrstvou a teplem vytvrditelnou vrstvou spojí v zařízení tepelným zpracováním s nosnou vrstvou a před nebo během tepelného zpracování v zařízení se trojrozměrně vytvaruje.
3. 3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se mezivrstva, případně dekorační vrstva, a na ní umístěná teplem vytvrditelná vrstva trojrozměrně deformují před tepelným zpracováním v zařízení v předchozím pracovním kroku.
4. 4. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se mezivrstva, případně dekorační vrstva a na ní umístěná teplem vytvrditelná vrstva trojrozměrně deformují během tepelného zpracování v zařízení.
5. 5. Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se spojení mezivrstvy, případně dekorační vrstvy, a teplem vytvrditelné vrstvy s nosnou vrstvou provádí vstřikovým litím.

   • 98 89 00 98 99

   99 9 · 9 8 9 9 9 9 9 9

   9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

   000 9 8 9 889 9 9 9 9 9

   9 9 9 9 9 9 9 9

   - 27 - • •0 00 99 99 • 0 00 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, ž e se termoplastický polymer tvořící nosnou vrstvu nejprve ohřeje na teplotu alespoň 150 °C a potom se pod tlakem alespoň 20

   N/cm² přenese do vstřikovací formy vstřikovací stroje, do které byly předtím vloženy fólie pro mezivrstvu, případně dekorační vrstvu a teplem vytvrditelnou vrstvu a následně se mezivrstva, případně dekorační vrstva a teplem vytvrditelná vrstva při teplotách 150 až 300 °C a tlacích 20 až 200 N/cm² zainjektuje termoplastickým polymerem a potom se za udržení tlaku alespoň 10 N/cm² forma během 0,1 až 5 minut ochladí na teplotu až 20 °C.
6. 7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se spojení mezivrstvy, případně dekorační vrstvy, a teplem vytvrditelné vrstvy s nosnon vrstvou provádí extruzi .
7. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se termoplastický polymer nosné vrstvy nejprve ohřeje v extruderu na teplotu alespoň 180 °C a potom se přivede pomocí válců kalandru nebo desenovacích válců na mezivrstvu, případně dekorační vrstvu, a teplem vytvrditelnou vrstvu a při teplotách 100 až 250 °C a tlacích 20 až 200 N/cm² se navzájem spojí.
8. 9. Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se spojení mezivrstvy, případně dekorační vrstvy a teplem vytvrditelné vrstvy s nosnou vrstvou provádí stlačením za tepla.
9. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že se termoplastický polymer nosné vrstvy nanese přímo na laminát z mezivrstvy, případně dekorační vrstvy, a tepelně vytvrditelné vrstvy a tyto vrstvy se navzájem stlačí při • ·9 9· ·9 ·· 99 • · · · · 9 9 · 9 «9 9 • 99 999· ····

   9 999 99 9 999 99 99 9

   9 9 99 9 9999

   999 99 99 99 9· 99 teplotách 150 až 300 °C a tlacích 20 až 200 N/cm² a době stlačení 0,1 až 10 minut.
10. 11. Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se spojení mezivrstvy, případně dekorační vrstvy, a teplem vytvrditelné vrstvy s nosnou vrstvou provádí vydouváním za tepla.
11. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se termoplastický polymer nosné vrstvy nejprve pomocí extruderu a prstencové trysky vytvaruje do rukávu, potom se vloží do dělené formy, do které byly předtím vloženy mez i vrstva, případně dekorační vrstva a teplem vytvrditelná vrstva a po uzavření dělené formy se při teplotách 50 až 100 °C plast ifikovaný rukáv pomocí vyfukovacího trnu vyfoukne, načež se při teplotách 150 až 300 °C, tlacích 20 až 100 N/cm², tlacích 20 až 100 N/cm² a době vyfouknutí 0,2 až 5 minut spojí s vloženými vrstvami a současně se trojrozměrně deformuje.
12. 13. Způsob podle nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že termoplastickým polymerem nosné vrstvy je polypropylen.