[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Zeitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žič
Zeitz
Stará radnice
Stará radnice
Žič – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška160 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko-Anhaltsko
Zemský okresBurgenland
Žič na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha87,15 km²
Počet obyvatel31 021 (2011)
Hustota zalidnění355,9 obyv./km²
Etnické složeníNěmci
Náboženské složeníProtestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství
Správa
StarostaVolkmar Kunze (FDP)
Oficiální webwww.zeitz.de
Telefonní předvolba03441, 034423, 034426
PSČ06711, 06712
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeitz [cajc] (česky zastarale Žič, Žíč nebo Žičice[1]) je město na jihu německé spolkové země Sasko-Anhaltsko. Nachází se na řece Bílý Halštrov asi 30 km jihozápadně od Lipska.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 967, kdy zde Ravennský synod rozhodl pod názvem Cici zřídit sídlo pohraniční marky a biskupství za účelem christianizace Polabských Slovanů. Biskupové však roku 1032 přesídlili do Naumburgu. Město mělo právo na opevnění, působil zde Georgius Agricola, autor prvního odborného spisu o hornictví.[2] V roce 1652 vzniklo vévodství Sasko-Zeitz a Zeitz byl jeho hlavním městem do roku 1718, kdy vévodský rod vymřel po meči.

Rozvoj města nastal v důsledku průmyslové revoluce. V roce 1855 vznikl strojírenský závod ZEMAG (Zeitzer Eisengießerei und Maschinenbau AG), roku 1858 cukrovar a roku 1889 továrna na výrobu uhelných briket Herrmannschacht. Za druhé světové války působil ve městě koncern na výrobu syntetických paliv BRABAG, v němž pracovali převážně vězni koncentračního tábora Buchenwald. Byl mezi nimi maďarský spisovatel židovského původu Imre Kertész, který své zážitky popsal ve světoznámém románu Člověk bez osudu.[3]

Po druhé světové válce bylo město významným průmyslovým centrem, byla postavena nová sídliště Zeitz-Ost a Völkerfreundschaft.

Dne 18. srpna 1976 se před kostelem sv. Michaela upálil evangelický farář Oskar Brüsewitz na protest proti diskriminaci věřících v NDR.[4]

Ve městě se nachází zámek Moritzburg, bývalá vévodská rezidence přestavěná na muzeum. Je zde také Dóm svatého Petra a Pavla z 10. století, kostel sv. Michaela z 12. století, gotická radnice, budova bývalé tržnice se zvonkohrou a pomník obětem fašismu z roku 1950. Ve městě sídlí divadlo Kürbiskern, muzeum kočárků a Lutherova společnost.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]