[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Zaječov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zaječov
Dolní náves – centrum Zaječova
Dolní náves – centrum Zaječova
Znak obce ZaječovVlajka obce Zaječov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHořovice
Obec s rozšířenou působnostíHořovice
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 481 (2024)[1]
Rozloha22,25 km²[2]
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ267 62 až 267 63
Počet domů561 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduZaječov 265
267 63 Zaječov
obec.zajecov@telecom.cz
StarostaMiloš Plešmíd
Oficiální web: www.zajecov.cz
Zaječov na mapě
Zaječov
Zaječov
Další údaje
Kód obce531995
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zaječov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, zhruba 9 km jihozápadně od města Hořovice, na okraji CHKO Brdy. Součástí obce jsou vesnice Kvaň a Nová Ves, která vznikla jako osada v roce 1710.[4] Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

V minulosti bylo na území dnešního Zaječova několik samostatných osad, které však dnes tvoří jeden celek. Ve středu dnešní obce se nachází Klášter svaté Dobrotivé, který byl založen již roku 1263 Oldřichem Zajícem z Valdeka.[5] Obec Kvaň, která je od roku 1976 součástí Zaječova, při vzniku kláštera již existovala a je tedy starší než samotný klášter. V zakládací listině ke klášteru je zmínka, že bude augustiniánům v klášteru věnována ves Kvaň s poli, loukami a vším, co k ní náleží. Kdy však Kvaň opravdu vznikla, doložit nejde.

V okolí kláštera se rozprostírala osada zvaná Ostrov, která je dnes dolním Zaječovem.[6] V klášterním urbáři z roku 1564 již není uváděna obec Ostrov, ale poprvé je zmiňován Zaječov (Zajíčov), ves poddaná klášteru.[7] Osada s názvem Nová Ves vznikla pravděpodobně kolem roku 1710, kdy byla panská půda rozprodána mezi různé zájemce. Protože si zde postavili nové statky, osadě se začalo říkalo Statky, nebo Nové statky a již při svém vzniku patřila pod Zaječov. Až později je tato osada zmiňovaná jako Nová Ves.    

Obživa obyvatelstva Zaječova a Kvaně byla v historii spojena hlavně se zemědělstvím, dolováním železné rudy a jejím zpracováním. V roce 1614 byla v obci postavena vysoká pec s názvem Klášterská, která však byla roku 1817 zrušena. Důvodem jejího zrušení byl nedostatek kvalitní železné rudy. Obyvatelé však u zpracování železa povětšinou zůstali a mnozí z nich se začali živit jako cvočkaři.

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Zaječov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014[8] a před zřízením vojenského prostoru patřilo k obcím Zaječov a Kvaň. Katastrální území Zaječov v Brdech má rozlohu 15,219 726 km² a je zde evidována 1 budova s adresou, 1 obydlený byt a 1 obyvatel.[9] Území obce Zaječov tak od 1. ledna 2016 zasahuje hluboko do nově zřízené Chráněné krajinné oblasti Brdy a zahrnuje i části některých lokalit, využívaných armádou, jako je například bývalá dopadová plocha Jordán.[10]

V roce 2023 zde žilo 1448 obyvatel.

Historické zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Obci se po srpnových událostech roku 1968 začalo říkat Brežněves, napřed posměšně, pak téměř oficiálně a s hrdostí, protože místní obyvatelé až příliš horlivě vítali sovětské okupanty. Okupační vojska Zaječovským tehdy pomáhala svážet z pole brambory, opravovat stroje či zbudovat cestu kolem družstva.[11] O této družbě vznikl v roce 1970 dokumentární film Srpnové pastorále.[12][13][14]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Hořovice, soudní okres Zbiroh[15]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbiroh
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Zbiroh
  • 1896 země česká, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[16]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[17]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[18]
  • 1945 země česká, správní okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[19]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[20]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

V obci Zaječov (přísl. Nová Ves, Svatá Dobrotivá, 1242 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[21] bednář, holič, 6 hostinců, 3 výrobci hřebíků, konsum, kovář, 3 krejčí, výroba kuřáckých potřeb, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek ve Sv. Dobrotivé, stavební družstvo Lidový dům, 2 švadleny, 3 trafiky, 3 truhláři, zámečník.

V obci Kvaň (632 obyvatel, samostatná obec, která se od 1. ledna 1976 stala součástí Zaječova[4]) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[22] 3 hostince, kolář, kovář, obuvník, porodní asistentka, 2 trafiky.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na Zaječov z horního okraje místního kamenolomu

Obec Zaječov se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích:

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]
  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

[editovat | editovat zdroj]
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Hořovice-Komárov-Strašice (v pracovních dnech 2 spoje), Hořovice-Chaloupky-Malá Víska-Zaječov (v pracovních dnech 4 spoje) a Strašice-Praha (denně 1 spoj) (dopravce PROBO BUS, a. s.).
Mosty v Zaječově
Číslo mostu Obrázek Směr

pohledu

Označní

silnice

Přes

potok

Délka

(m)

Použitý

materiál

Umístění
11716-2 jihovýchodní III/11716 Jalový 23,6 železobeton u zastávky

"Zaječov, u mostu"

11716-3 jižní III/11716 bezejmenný 3,3 stavební kámen u čp. 92
severní
11716-4
severní III/11716 Mourový 10,5 železobeton u čp. 40
jižní
1182-2 západní III/1182 Jalový 5,8 stavební kámen u čp. 299
východní
1182-3 severní III/1182 Mourový 12,58 železobeton u školy

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Vítejte [online]. Zaječov: Obecní úřad [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  5. Poutní místo Svatá Dobrotivá. 1. vyd. [s.l.]: ONYX a O. S. A., 1999. ISBN 80-85228-50-5. 
  6. KASTNER, Zdeněk. Kvaň – Povídání o Kvani. 1. vyd. Zaječov: Obecní úřad Zaječov, 2009. ISBN 978-80-254-6073-3. 
  7. KASTNER, Zdeněk. Nová Ves – Povídání o Nové Vsi od roku 1676. 1. vyd. Zaječov: Obecní úřad Zaječov, 2005. 
  8. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  9. katastrální území Zaječov v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
  10. Záječov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  11. KOMÁREK, Michal. Do zaječích do Brežněvsi. Reflex [online]. 6. 5. 2003 [cit. 29.5.2010]. Dostupné online. ISSN 0862-6634. 
  12. Srpnové pastorále(na Wikidatech)
  13. TELEAUTOMAT (TV seriál, 2004, 8x137 minut). Část "Vzpomínky na pořady a události z let 1974 až 1971" [online]. Česko-slovenská filmová databáze [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  14. Video Srpnové pastorále, ČST 1970 na youtube.com
  15. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  16. Vyhláška ministeria věcí vnitrných č. 146/1896 Sb.
  17. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  18. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  19. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  20. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  21. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1902. (česky a německy)
  22. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 667. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]