Vrchlice (řeka)

Vrchlice
Vrchlice nad Kutnou Horou
Základní informace
Délka toku	30,0 km
Plocha povodí	133,3 km²
Průměrný průtok	0,53 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-04-01-021
Pramen
u obce Štipoklasy 49°49′16,3″ s. š., 15°13′33,5″ v. d. 487 m n. m.
Ústí
do Klejnárky u obce Nové Dvory 49°58′16″ s. š., 15°19′11,4″ v. d. 202 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Středočeský kraj – Malešov, Kutná Hora)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Klejnárka
Povodí Vrchlice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrchlice (původně nazývaná Pách) je říčka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Jedná se o největší přítok řeky Klejnárky, do které se vlévá zleva u obce Nové Dvory v nadmořské výšce 202 m. Délka jejího toku činí 30,0 km.^[1] Plocha povodí měří 133,3 km².^[2]

Nejstarší název zněl německy Bach (= potok), ten byl počeštěn na Pách. Vodní náhon, který poháněl Nové mlýny, se nazýval Hořejší Pách.^[3] V Kosmově kronice se říčka nazývá Vysplisa (Vyspliš), v Palackého Dějinách Vysplice. Hermenegild Jireček ve své studii ke Kosmově kronice roku 1892 uvádí, že jméno Vysplisa je nutné číst Vyrglica = Vrchlice.^[4] Od roku 1824 je tento název znám v podobě Vrchlice, která se užívá dodnes.^[3]

Používaly se též názvy Malešovský potok či Malešovka nebo Wildbach (= Divoký potok). U obce Bahýnka se Vrchlici říká rovněž Bahýnka.^[3]

Vrchlice pramení u obce Štipoklasy v nadmořské výšce 487 m. Nejprve teče severním směrem. Její horní a střední tok bývá též označován jako Bahýnka. Tento název je odvozen od vsi Bahno, okolo které říčka protéká. Pod Malešovem vzdouvá její vody v délce asi 4 km vodní nádrž Vrchlice. Odtud říčka teče převážně severovýchodním směrem, protéká historickým městem Kutná Hora a po dalších asi 4 km regulovaného koryta ústí u obce Nové Dvory do Klejnárky na jejím 7,5 říčním kilometru.^[1]

• Zdeslavický potok, zleva, ř. km 21,6^[5]
• Chlístovický potok, zleva, ř. km 20,0^[5]
• Košický potok, zleva, ř. km 18,4^[6]
• Opatovický potok, zprava, ř. km 16,9^[7]
• Švadlenka, zleva, ř. km 14,1^[8]
• Vidický potok, zleva, ř. km 13,1^[9]
• Bylanka, zleva, ř. km 6,1^[10]

Na Vrchlici se nachází poměrně hodně rybníků (z nichž některé jsou dosti velké a významné) a také jedna vodní nádrž.

• Hned u pramene Vrchlice (asi 0,7 kilometru jihovýchodně od Štipoklas) leží malý bezejmenný rybník.
• Asi 0,5 kilometru severně od Štipoklas, u silnice II/126 se nachází menší Podvesní rybník.
• Asi kilometr západně od obce Černíny se rozkládá rekreačně i jinak významný rybník Vídlák s velkou stejnojmennou chatovou osadou. Rozloha rybníka je 6,5 ha, celkový objem 105 tis. m³, retenční objem 34 tis.  m³.^[11]
• Asi 0,9 kilometru severně od obce Černíny leží Svěcený rybník: rozloha rybníka je 8,1 ha, celkový objem 170 tis. m³, retenční objem je 34 tis. m³.^[11]
• Asi 300 metrů severovýchodním od Svěceného rybníka se nachází menší rybník Roubíček (boční rameno Vrchlice).
• U jižního okraje Malešova se rozkládá poměrně velký Hamerský rybník.
• Těsně u severozápadního okraje Malešova začíná asi 4,8 km dlouhé vzdutí vodní hladiny, způsobené vodní nádrží Vrchlice: rozloha 102,77 ha.
• Asi 0,6 km pod hrází vodní nádrže Vrchlice (vzdušnou čarou) začíná hladina Velkého rybníka.

Průměrný průtok u ústí činí 0,53 m³/s.^[12]

Hlásné profily:^[13]

N-leté průtoky v profilu pod VD Vrchlice:^[13]

V údolí řeky Vrchlice je koncentrována relativně vysoká biodiverzita.^[14] Bylo zde např. zjištěno 43 druhů suchozemských měkkýšů.^[14]

Říčka Vrchlice je významný vodárenský tok, z něhož prostřednictvím VD Vrchlice je zásobeno pitnou a užitkovou vodou Kutnohorsko a Čáslavsko.

Vrchlici lze sjíždět jen za vysokého vodního stavu od VD Vrchlice. Délka sjížděného úseku je 10,8 km, při obtížnosti WW1-2. Šířka koryta se pohybuje od 5 do 10 m.

• Klenbová hráz VD Vrchlice – je to jediná hráz tohoto typu v České republice.
• Název říčky se objevuje ve jménu známého básníka Jaroslava Vrchlického, jehož původní jméno bylo Emil Frída. Již jako student měl bohatou literární produkci a hledal pseudonym; ten pro něj vymyslel jeho přítel, později známý lékař Josef Thomayer, když spolu ještě jako studenti navštívili na jaře rozkvetlé údolí říčky u Kutné Hory a Frída byl unesen nádhernou jarní scenérií.

Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka. Seznam nemusí být úplný.^[15]

• Štamberkův mlýn – Černíny-Bahýnko
• Douděrův mlýn (mlýn Sion) – Chlístovice
• Mlýn Dubina – Malešov
• Mlýn Rákosov – Malešov
• Mlýn Karlov – Malešov, zatopen
• Mlýn ve Staré Lhotě – Nová Lhota (Stará Lhota), zatopen
• Mlýn Rabštejnka – Malešov, zatopen
• Mlýn Slaměnec – Malešov, zatopen
• Mlýn Řešeto (Kmenův, Šnýdrův) – Malešov, torzo
• Stračovský mlýn – Malešov, torzo
• Obický mlýn – Malešov, zatopen
• Šimákův mlýn (Šimonův) – Miskovice-Bylany, ruiny
• Mlýn Cimburk – Kutná Hora, ruiny
• Spálený mlýn (Dospivův) – Kutná Hora
• Mlýn Dänemark (Těšitelův) – Kutná Hora, kulturní památka
• Vrbovský mlýn – Kutná Hora
• Mlýn V Hutích – Kutná Hora, zanikl
• Wagenknechtův mlýn (Králův) – Kutná Hora
• Mlýn Práchovna – Kutná Hora, přestavěn
• Häringův mlýn – Kutná Hora
• Oslošachetský mlýn – Kutná Hora, zanikl
• Komoráčovský mlýn – Kutná Hora, zanikl
• Hotmílský mlýn – Sedlec, zanikl
• Koudelkův mlýn (Štolec) – Sedlec, zanikl

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchlice na Wikimedia Commons
• Vrchlice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe
• infoglobe
• Mlýny na Vrchlici. Česká televize. Toulavá kamera. Premiéra 26.09.2021. iVysílání