Vláknonošci

Vláknonošci
	Riftie hlubinná (Riftia pachyptila)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	kroužkovci (Annelida);
Třída	mnohoštětinatci (Polychaeta);
Podtřída	Palpata;
Řád	rournatci (Canalipalpata);
Čeleď	vláknonošci (Siboglinidae); Caullery, 1914
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláknonošci (bradatice; Siboglinidae, dříve též Pogonophora) je skupina mořských mnohoštětinatých kroužkovců. Jejich fylogenetické postavení nebývalo jisté, často byli považováni za zvláštní kmen či dva nepříbuzné kmeny živočichů, dokonce se objevily i názory, že jde o příbuzné druhoústých. Dnes je již zřejmé, že patří mezi mnohoštětinatce, dokonce jsou všichni řazeni do jediné čeledi Siboglinidae (Caullery, 1914) řádu rournatců (Canalipalpata), přestože jde o druhy mezi sebou dosti odlišné.

Vláknonošci jsou článkovaní červi (jejich článkování není ale příliš zřetelné, neboť druhý tělní článek je velmi výrazně prodloužený), kteří žijí přisedle v mořských hlubinách. Chybí jim trávicí soustava včetně ústního otvoru, místo ní mají zvláštní orgán trofozom, ve kterém žijí bakteriální symbionti, kteří syntetizují organické sloučeniny díky energii získané ze sloučenin síry. Vláknonošci jsou tak vlastně chemoautotrofním systémem, který nepotřebuje k životu sluneční energii^[1]. Žijí u tzv. černých kuřáků (např. druh riftie hlubinná).

Systém a fylogeneze

K vláknonošcům v dnešním pojetí patří následující 4 monofyletické skupiny:

Vláknonošci v užším smyslu (Frenulata) - původně známí vláknonošci rodů Birsteinia, Bobmarleya, Choanophorus, Crassibrachia, Cyclobrachia, Diplobrachia, Galathealinum, Heptobrachia, Lamellisabella, Nereilinum, Oligobrachia, Paraescarpia, Polybrachia, Siboglinoides, Siboglinum, Siphonobrachia, Spirobrachia, Unibrachium, Volvobrachia, Zenkevitchiana;
Krytonošci neboli trubicovci (Vestimentifera), dříve mylně považovaní za samostatnou třídu či dokonce kmen (zvaný Obturata) s 10 uznanými rody (k r. 2023) – Alaysia, Arcovesia, Escarpia, Lamellibrachia, Oasisia, Paraescarpia, Ridgeia, Riftia, Seepiophila, Tevnia, z nichž u 6 je endemický výskyt omezen na podmořské hytrotermální výrony;^[2]
Monilifera, krytonošcům/trubicovcům blízce příbuzná skupina s jediným známým rodem Sclerolinum žijícím na organických zbytcích;
Kostižerky - vláknonošci rodu Osedax objevení v roce 2004. Živí se na mrtvých kytovcích, kteří klesli na dno moře. Mají ve svých tělech také bakteriální symbionty, ale ti nežijí v žádném orgánu podobném trofozomu, ale v kořenovitých útvarech, kterými se kostižerky zachycují na velrybě. Bakterie pomáhající při trávení tuků nejsou příbuzné s chemoautotrofními bakteriemi jiných vláknonošců.

Příbuzenské vztahy lze vyjádřit následujícícm fylogenetickým stromem:^[3]

vláknonošci

Frenulata

kostižerky (Osedax)

	Monilifera (Sclerolinum)

	krytonošci/trubicovci (Vestimentifera)

Reference

↑ LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie.. Praha: Academia, 2015. 208 s. ISBN 978-80-200-2480-0. S. 136–139.
↑ MCCOWIN, Marina F.; COLLINS, Patrick C.; ROUSE, Greg W. Updated phylogeny of Vestimentifera (Siboglinidae, Polychaeta, Annelida) based on mitochondrial genomes, with a new species. S. 107872. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2023-10. Roč. 187, s. 107872. DOI 10.1016/j.ympev.2023.107872. (anglicky)
↑ Yuanning Li; KOCOT, Kevin M.; SCHANDER, Christoffer, SANTOS, Scott R.; THORNHILL, Daniel J.; HALANYCH, Kenneth M. Mitogenomics reveals phylogeny and repeated motifs in control regions of the deep-sea family Siboglinidae (Annelida). S. 221–229. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Duben 2015. Svazek 85, s. 221–229. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.02.008. (anglicky)

Literatura

ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Praha: Scientia, 2006. 255 s. ISBN 80-86960-08-0.
MOTYČKA, Vladimír; ROLLER, Zdeněk. Svět zvířat. Svazek X. Bezobratlí 1. Praha: Albatros, 2001. 171 s. ISBN 80-00-00884-X.

Související články

Riftie hlubinná

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vláknonošci na Wikimedia Commons
Taxon Siboglinidae ve Wikidruzích

[1] LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie.. Praha: Academia, 2015. 208 s. ISBN 978-80-200-2480-0. S. 136–139.

[2] MCCOWIN, Marina F.; COLLINS, Patrick C.; ROUSE, Greg W. Updated phylogeny of Vestimentifera (Siboglinidae, Polychaeta, Annelida) based on mitochondrial genomes, with a new species. S. 107872. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2023-10. Roč. 187, s. 107872. DOI 10.1016/j.ympev.2023.107872. (anglicky)

[3] Yuanning Li; KOCOT, Kevin M.; SCHANDER, Christoffer, SANTOS, Scott R.; THORNHILL, Daniel J.; HALANYCH, Kenneth M. Mitogenomics reveals phylogeny and repeated motifs in control regions of the deep-sea family Siboglinidae (Annelida). S. 221–229. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Duben 2015. Svazek 85, s. 221–229. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.02.008. (anglicky)

[1]

[2]

[3]