Vänern

Vänern
mapa jezera
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Švédsko Švédsko
Kraj	Västra Götaland, Värmland
Zeměpisné souřadnice	58°55′ s. š., 13°30′ v. d.
Rozměry
Rozloha	5650 km²
Délka	140 km
Šířka	80 km
Objem	153 km³
Povodí	41 182 km²
Max. hloubka	106 m
Ostatní
Typ	tektonicko-ledovcový
Nadm. výška	44 m n. m.
Pobřeží	2000
Přítok vody	Klarälven
Odtok vody	Göta Älv
Ostrovy	Torsö, Kållandsö, Hammarö
Sídla	Karlstad, Kristinehamn, Mariestad, Lidköping, Vänersborg, Säffle
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vänern /ˈvɛːnəɳ/ (česky Vänernské jezero) je jezero v krajích Västra Götaland a Värmland v jihozápadním Švédsku. Rozlohou svého povrchu je největší v Evropské unii a ve Švédsku a na třetím místě v Evropě. Topografie jezera je důsledkem zvednutí zemského povrchu po roztopení ledovce na konci poslední doby ledové. Jezero vyplňuje tektonickou propadlinu prohloubenou ledovci a ohraničenou na jednotlivých místech zlomy a poklesy. Má rozlohu 5650 km². Je 140 km dlouhé a přibližně 80 km široké. Průměrně je hluboké 27 m a dosahuje maximální hloubky 106 m. Jeho objem je 153 km³ a je tak největší zásobárnou pitné vody v Evropské unii. Rozloha povodí je 41 182 km². Leží v nadmořské výšce 44 m.

Jeho pobřeží je dlouhé přibližně 2000 km. Je velmi členité. Břehy jsou převážně nízké.

Na jezeře je mnoho ostrovů. Největší jsou na jihovýchodě Torsö (62,03 km²) a Kållandsö (56,78 km²) a na severu Hammarö (48,8 km²). Uprostřed jezera mezi ostrovem Kållandsö a Värmlandským poloostrovem se na ostrově se Husön nachází klášter Lurö. Okolo ostrova Djurö na stejnojmenném souostroví se rozkládá národní park Djurö.

Kolísání úrovně hladiny je nepatrné a plynulé, v důsledku toho, že velké vodní stavy na přítocích ze severu a jihu nastávají v různých obdobích a také v důsledku regulace přehradní hrází na odtoku.

Do jezera ústí více než 30 řek. Největší přítok je Klarälven, která se do jezera vlévá v Karlstadu. Odtéká z něj Göta Älv, která ústí do Kattegatu.

Vänern je součástí vodní cesty vedoucí napříč Švédskem. S Göteborgem je spojeno kanálem Trollhätte a se Stockholmem kanálem Göta přes jezero Vättern.

Zamrzá v prosinci až v lednu a rozmrzá na konci dubna. Nicméně led je nestálý.

Během poslední doby ledové bylo jezero spojeno s mořem a to je dodnes poznat na jeho flóře a fauně. Výskytují se zde mořští živočichové ve sladké vodě. Mezi ně patří 34 rozličných druhů ryb. Nejhojnější je koruška evropská (až 2600 exemplářů na ha). Na druhém místě je síh malý s hustotou 200 až 300 exemplářů na ha. Nalzezneme zde většinu sladkovodních druhů žijících ve švédských vodách. Patří mezi ně síh severní, síh peleď, síh (nilssoni), pstruh obecný, cejn velký, cejn siný, cejnek malý, jelec tloušť, jelec jesen, bolen dravý, ouklej obecná, lín obecný, plotice obecná, mník jednovousý, karas obecný, candát obecný a okoun říční.

V okolí jezera je hodně rozvinuté rybářství. Roční výlov (2001) činil 165 tun síhů malých, 100 tun ostatních druhů síhů a 25 tun úhořů.

V jezeře se také vyskytuje sladkovodní losos, který se před 9 000 lety oddělil od lososů z Baltského moře. Tyto ryby dosahují až 20 kg a kromě Vänern se vyskytují ještě v jezeře Saimaa.

Z ptáků zde žijí kormoráni, kteří v 19. století zmizeli, ale nyní se zase vracejí. Dále zde žijí mořští orli. Nejvíce je zde rybáků a racků. Ze vzácných druhů zde najdeme potáplice severní, kameňáčky pestré a rybáky velkozobé.

Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava.

Na pobřeží patří již od středověku vyrostla města, která se navzájem podporovala v rybolovu a distribuci ulovených ryb do ostatních částí Švédska. Mezi ta největší patří Karlstad (1584), Kristinehamn (1642) na severu, Mariestad (1583), Lidköping (1446) na východě Vänersborg (1644), Åmål (1643) na jihu, Säffle (1951) na západě.

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Венерн“.
• Seppälä, Matti (2005), The Physical Geography of Fennoscandia, Oxford University Press, p. 145, ISBN 978-0-19-924590-1

• Vättern

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vänern na Wikimedia Commons
• http://www.vastsverige.com/bat-kust-och-hav/Vanern/ Archivováno 14. 9. 2013 na Wayback Machine. – oficiální stránky
• (česky) Jezero Vänern: Průvodce
• (švédsky) oficiální stránky jezera
• (anglicky) Lake Vänern guide
• (anglicky) Väner museum i Lidköping Archivováno 26. 6. 2019 na Wayback Machine.

Švédská jezera
Akkajaure • Åsnen • Bolmen • Flåsjön • Glafsfjorden • Hjälmaren • Hornavan • Kallsjön • Mälaren • Malgomaj • Siljan a Orsasjön • Skagern • Sommen • Stora Lulevatten • Storavan • Storsjön • Storuman • Ströms vattudal • Torneträsk • Torrön • Uddjaure • Vänern • Vättern • Virihaure
Poznámka: přírodní jezera ve Švédsku s plochou větší než 100 km² (bez švédských přehrad)