[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Tuchoměřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tuchoměřice
Pohled na severozápadní část obce
Pohled na severozápadní část obce
Znak obce TuchoměřiceVlajka obce Tuchoměřice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHostivice
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 733 (2024)[1]
Rozloha8,87 km²[2]
Nadmořská výška314 m n. m.
PSČ252 67
Počet domů526 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduV Kněžívce 212
252 67 Tuchoměřice
info@outuchomerice.cz
StarostaIng. Pavel Cihlář, Ph.D.
Oficiální web: www.outuchomerice.cz
Tuchoměřice na mapě
Tuchoměřice
Tuchoměřice
Další údaje
Kód obce539767
Kód části obce403202
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuchoměřice jsou obecokrese Praha-západStředočeském kraji, v mělkém údolí horního toku Únětického potoka zhruba 11 km severozápadně od centra hlavního města Prahy. Na jihovýchodě sousedí s pražskou městskou částí Přední Kopanina. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Obec Tuchoměřice má jedinou část, která leží ve dvou katastrálních územích – Tuchoměřice a Kněžívka.

První písemná zmínka o vsi (Tuchmeritz) pochází z roku 1301.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[7]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Husitský kostel

V obci Tuchoměřice (přísl.Pazderna, 741 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: zvěrolékař, výroba cementového zboží, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Tuchoměřicích, 2 holiči, 8 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, léčebný ústav pražské všeobecné nemocnice, 3 mlýny, 2 obuvníci, 2 pekaři, pumpař, 4 rolníci, řezník, 5 obchodů se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, truhlář, 2 zahradníci, zámečník.[10]

Ve vsi Kněžívka (540 obyvatel, samostatná ves se poté stala osadou Tuchoměřic, později zanikla) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: zubní lékař, družstvo pro rozvod elektrické energie v Kněživce, 2 hostince, kolář, 2 konsumy, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, pekař, pohřební ústav, 3 rolníci, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Řádu premonstrátů na Strahově, zednický mistr.[11]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 911 1 002 1 053 1 161 1 166 1 091 1 255 1 142 1 138 1 044 1 023 930 997 1 459 1 742
Počet domů 139 147 156 167 176 195 224 265 260 260 279 315 341 434 526
Železniční trať Hostivice–Podlešín

Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti jednoho kilometru vede dálnice D7 (dřívější rychlostní silnice R7) s exitem 3 (Kněževes). Tuchoměřice leží na železniční trati Hostivice–Podlešín. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1873. Na území obce leží železniční zastávka.

V roce 2011 z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Brandýsek, Jeneč, Kladno, Praha, Slaný, Smečno, Středokluky, Třebusice. Po trati 121 v roce 2020 jezdilo přes Tuchoměřice sedm párů osobních vlaků v pracovních dnech a čtyři páry o víkendech.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Víta
  • Zámek Tuchoměřice na návrší nad vesnicí – bývalá jezuitská rezidence s kostelem svatého Víta. Na místě starší tvrze postavil Giovanni Domenico Orsi v letech 1665–1675 patrovou obdélnou stavbu s vnitřním dvorem a arkádami. K severní straně přistavěno v 18. století dnešní vstupní křídlo.
  • Kostel svatého Víta je obdélná raně barokní stavba bez věže, patrně též od Orsiho z let 1667–1669 s valenými klenbami a iluzivními malbami od Josefa Kramolína z roku 1768. Na hlavním oltáři jsou dva obrazy od Jana Jiřího Heinsche z doby kolem 1683.
  • Kamenný kříž před zámkem z roku 1770
  • Kaple svatého Václava z roku 1882 v Kněživce
  • Kaple svaté Rozálie se hřbitovem na východ od obce. Barokní z let 1673–1675 s iluzivními malbami J. Kramolína.
  • Socha Panny Marie Immaculaty směrem k Malým Číčovicím z let 1711–1712.[14]
  • Přírodní památka Kněživka, buližníkový ostroh v opuštěném kamenolomu, pozůstatek někdejší abraze mořského pobřeží. Dutiny v buližnících jsou vyplněny svrchnokřídovými usazeninami s množstvím zkamenělin. (nadmořská výška 335 až 343 m, výměra 0,20 ha, vyhlášeno roku 1978)
  • Přírodní památka Pazderna
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1740. Dále jen Adresář Republiky Československé. (česky, německy) 
  11. Adresář Republiky Československé, s. 581.
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 111–112. 
  15. Databáze autorit Národní knihovny ČR: jk01121401

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]