[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Tu bi-švat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tu bi-švat
Rozkvetlá mandloň (Prunus amygdalus).
Rozkvetlá mandloň (Prunus amygdalus).
Oficiální názevhebrejsky: ט״ו בשבט
Jiný názevNový rok stromů
Slavenýjudaismu, Židy
Druhžidovský
Datum15. ševat
Rok 20236. února
Rok 202425. ledna
Rok 202513. února
Zvyky a tradiceSázení stromů, jedení ovoce, seder

Tu bi-švat (hebrejsky ט״ו בשבט‎, dosl. 15. ševat) se slaví, jak již název napovídá, patnáctý den měsíce ševatu a bývá označován jako „Nový rok stromů“ (ראש השנה לאילנות‎, Roš ha-šana la-ilanot), „Svátek stromů“ (חג האילנות, Chag ha-ilanot) či „Slavnost plodů“. Tu bi-švat připadá většinou na konec ledna případně na začátek února, kdy v Izraeli začínají kvést první stromy (mandlovníky) a označuje začátek nového vegetačního cyklu.

Tu bi-švat patří mezi menší svátky. Nevztahuje se na něj zákaz práce a další zákazy nařízené pro šabat, vysoké svátky a poutní svátky. Sváteční charakter dne je naznačen v liturgii vynecháním modliteb tachanun (kajícné prosebné modlitby).

Původ svátku

[editovat | editovat zdroj]
Jsou čtyři nové roky. Prvního nisanu je nový rok králů a svátků. Prvního elulu je nový rok pro desátek ze skotu a bravu. Rabi El'azar a rabi Šim'on, jej stanovují na prvního tišri. Prvního tišri je nový rok roků, pro rok odpočinku a jubilejní roky, pro určování orly a desátku ze zeleniny. Prvního švatu je nový rok stromů podle školy Šamaje, avšak škola Hilelova jej stanovuje na patnáctý švat.
— Mišna Roš ha-šana 1:1
Jaký je důvod (pro ustanovení nového roku stromů na patnáctý švat)? Rabi El'azar řekl jménem rabiho Ošaji: „Protože tou dobou již spadla většina dešťů (a stromy jsou zavlaženy a začínají kvést) a větší část (zimního) cyklu je stále ještě na cestě.“ Jaký to má smysl? Smysl je tento: Ačkoli ještě má přijít delší část zimy, větší část (ročního období) dešťů již minula.
— Babylónský talmud, Roš ha-šana 14a

Seder na Tu bi-švat

[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější událostí, která se vztahuje k tomuto svátku, je seder – hostina, během které jsou vypity čtyři poháry vína a ochutnány symbolické plodiny. Původ sederu spadá do 17. století a je připisován kabalistům z okruhu Jicchaka Luriji v Safedu. Kabalistický vliv souvisí s koncepcí tzv. sefirotického Stromu života.

Čtyři poháry

[editovat | editovat zdroj]

Čtyři poháry jsou paralelou ke čtyřem pohárům, které se podávají během sederu na Pesach. Čtyři poháry symbolizují čtyři světy, mohou rovněž symbolizovat čtyři pohledy na svět (materiální, citový, intelektuální a duchovní) nebo čtyři přístupy k přírodě a světu (podle moderních výkladů např. sociální, národní, ekologický, všeobecný). Čtyři poháry se vypijí tak, že první pohár obsahuje pouze bílé víno s kapkou červeného, druhý obsahuje (zhruba) třetinu červeného a dvě třetiny bílého, třetí pohár již obsahuje dvě třetiny červeného a jednu třetinu bílého a čtvrtý již pouze červené víno s kapkou bílého. Poměry jsou skutečně pouze orientační a nejsou nijak závazné.

Granátové jablko, jedna z plodin sederu

Symbolické plodiny

[editovat | editovat zdroj]

Během sederu se konzumuje řada různých plodů, ať už plodů stromů či země. Na sederovém stole by neměly chybět tyto plodiny:

Sázení stromů

[editovat | editovat zdroj]

Novodobým prvkem v Tu bi-švat je sázení stromů. Vysazování stromů a zakládání lesů se stalo jednou z priorit sionistického hnutí a Židovský národní fond (anglicky Jewish National Fund, hebrejsky: Keren kajemet le-Jisra'el). Od sedmdesátých let dostalo vysazování stromů symbolický význam, který postupně přerůstá v pojetí náboženské, kdy je v období kolem Tu bi-švat zvykem vysadit v Izraeli alespoň jeden strom, v diaspoře se vybírá dobročinný příspěvek na vysázení stromů a kultivaci přírody v Izraeli.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MAYER, Daniel. Ať v měsíci švatu slyšíme dobré zprávy. Několik poznámek k Novému roku stromů. S. 2–3. Maskil [online]. Únor 2009 [cit. 2011-1-22]. Roč. 8, čís. 5, s. 2–3. Dostupné online. 
  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Překlad Gita a Dušan Zbavitelovi. Praha: Sefer, 1992. 285 s. (Judaica; sv. 1). ISBN 80-900895-3-4. 
  • PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina, a kol. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0. 
  • SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7. 
  • STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha: Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8. S. 149–155. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]