[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Predjamský hrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Predjamský hrad
Predjamský hrad
Predjamský hrad
Základní informace
Slohgotický, renesanční
Výstavba12. století
Přestavba1570
Materiálkámen
Současný majitelRepublika Slovinsko
Poloha
AdresaObčina Postojna, SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Predjamský hrad (slovinsky Grad Predjama, německy Höhlenburg Predjama) se nachází v jihozápadní části Slovinska v obci Predjama, devět kilometrů severozápadně od města Postojna a čtyřicet kilometrů jihozápadně od Lublani, poblíž dálnice A1.

První písemná zmínka o gotickém hradu, tehdy nazvaném Luegg, pochází z roku 1274. Hrad byl ve skále vybudován ve 12. století z popudu aquilejského patriarchy. Poloha hradu jej činila téměř nedobytným. Až v 15. století byl dobyt loupežným rytířem Erasmem Jamským, spojencem Matyáše Korvína.[1] Název hradu se změnil na Predjamski grad. Roku 1484 byl po více než ročním obléhání Erasmus zabit a hrad se stal majetkem rodů Oberrugů. V roce 1511, za majitelů rodu Purgstallů byla vnější část hradu poničena zemětřesením.

V roce 1567 arcivévoda Karel II. Štýrský hrad pronajal baronu Hansu Cobenzlovi, který si jej o dvacet let později odkoupil. Roku 1570 prošel rozsáhlou renesanční přestavbou, kdy byl přistavěn vnější palác a tato podoba se z větší části dochovala do současnosti. V roce 1810 stavbu zdědil hrabě Michael Coronini-Cronberg a v letech 1846–1945 patřil hrad do vlastnictví rodu Windischgrätz. Po druhé světové válce byl znárodněn a ve vlastnictví státu je dodnes.

Hrad byl postaven na konci údolí, kde se potok Lokva noří pod 123 metrů vysokou skálu. Stojí pod velkým převisem této skály u vstupu do jeskynního systému a tato poloha mu dala také jméno (jama – jeskyně, tedy hrad před jeskyní). Jeskynní systém (Predjamski Jamski sistem) je druhý nejrozsáhlejší ve Slovinsku a doposud bylo prozkoumáno 13 km.[2] Archeologické nálezy z padesátých let 20. století ukazují na obydlenost jeskyně v paleolitu.

Skládá se ze dvou částí. Vnější část hradu se nachází v tzv. předjeskynní oblasti. Druhá část je vytesána do skály. Tyto dva objekty jsou jen odděleny jakousi kulisou, za níž se nachází hradní dvůr, jehož návštěva v každém ještě více umocní pocit majestátnosti. Na hradě je kromě expozice vstupní věž s palácem, jež je s již zmíněným dvorem spojena pouze systémem mostů a lávek. Dále se zde nachází nově vzniklé muzeum s rozsáhlou expozicí, hradní kaple a tzv. Jama pod gradom (jeskyni pod hradem), která se nachází mezi hradem a propadáním řeky Lokve. V jeskyni s krápníkovou výzdobou je několik nápisů z konce 16. století. Jeskynní systém je tvořen většinou úzkými chodbami propojenými žebříky a lávkami. Sedm set metrů je zpřístupněno turistům.

  1. Na největší jeskynní hrad světa to Češi nemají vůbec daleko. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  2. Potupná smrt rytíře na Predjamském hradě [online]. Svetadily.cz [cit. 2014-10-29]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Predjamský hrad [online]. Turistika.cz [cit. 2014-10-29]. Dostupné online. 
  • HLADKÝ, Ladislav. Slovinsko – Stručná historie států. [s.l.]: Libri, 2010. 192 s. ISBN 9788072774630. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]