Praskavec
Praskavec | |
---|---|
Praskavec ledencový | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Tribus | Phaseoleae |
Rod | praskavec (Psophocarpus) Neck. ex DC., 1825 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Praskavec[1] (Psophocarpus), česky též psofokarpus, je rod rostlin řazený do čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to ovíjivé nebo poléhavé byliny, vyskytující se v počtu 10 druhů v tropické Africe a Asii. Praskavec ledencový (Psophocarpus tetragonolobus) je v tropech celého světa pěstován jako luštěnina, zelenina a pro jedlé hlízy.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Praskavce jsou poléhavé nebo ovíjivé byliny. Pouze výjimečně rostou vzpřímeně. Postranní kořeny dužnatějí v kořenové hlízy. Listy jsou složené ze 3 lístků. Květy jsou buď samostatné nebo uspořádané v úžlabních hroznech. Koruna je růžovofialová až fialová, delší než kalich. Tyčinek je 10. Semeník je krátce stopkatý a obsahuje 3 až 21 vajíček. Plodem je podlouhlý, na 4 hranách křídlatý lusk s přehrádkami mezi semeny.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod praskavec zahrnuje asi 10 druhů.[2] Je rozšířen v tropické jižní Asii a v Africe.[3]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- praskavec ledencový (Psophocarpus tetragonolobus)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Ze všech druhů praskavce má největší význam praskavec ledencový (Psophocarpus tetragonolobus), ve větším množství pěstovaný zejména v jihovýchodní Asii a na Papui Nové Guineji.[4] Jedlá semena jsou velmi výživná, mají vysoký obsah bílkovin (33 %) a tuků (16 %). Hlízy jsou výživnější než brambory, jako zelenina jsou však využitelné i ostatní části rostliny. Obdobné využití má i méně rozšířený Psophocarpus palustris.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b Flora of China: Psophocarpus [online]. Dostupné online.
- ↑ a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu psofokarpus na Wikimedia Commons
- Taxon Psophocarpus ve Wikidruzích