Pipulkovití

Pipulkovití
pipulka dlouhoocasá
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognatha)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Podřád	křikaví (Tyranni)
Čeleď	pipulkovití (Pipridae) Rafinesque, 1815
Areál rozšíření
Rody
Dixiphia Pipra Ceratopipra Ceratopipra Antilophia Chiroxiphia Ilicura Masius Corapipo Manacus Machaeropterus Xenopipo Cryptopipo Chloropipo Heterocercus Neopelma Tyranneutes Piprites
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pipulkovití (Pipridae) je čeleď malých zpěvných ptáků vyskytujícví se ve Střední a Jižní Americe.

Velikost se pohybuje v rozmezí 7 do 15 cm a hmotnost od 8 do 30 g . Rod Tyranneutes zahrnuje nejmenší pipulky, rod Antilophia je největší (protože rod Schiffornis už nejsou považovány za pipulkovité). Tělo je kompaktní s krátkým ocasem, křídla jsou široká a zaoblená, hlava je velká. Mladí ptáci v prvním roce mají matné zelené peří; u většiny druhů je vyvinut pohlavní dimorfismus, samci jsou většinou černí s nápadnými barvami na zádech a u některých druhů mají dlouhé, dekorativní ocasní nebo korunové peří.

Hlas je u pipulek charakteristický, odlišuje je od příbuzných čeledí Cotingidae a Tyrannidae. Navíc je v rámci skupiny tak proměnný, že rody a dokonce i druhy mohou být identifikovány samotným hlasem.

Pipulky se živí ovocem včetně bobulí a v menší míře i hmyzem. Vzhledem k tomu, že sbírají ovoce v letu, je pravděpodobné, že se vyvinuli z hmyzožravých ptáků.

Samice staví kelímkovitá hnízda v nízké vegetaci, inkubaci po dobu 18 až 21 dnů a péči o mláďata po dobu 13 až 15 dní provádí samice sama, protože většina pipulek netvoří stabilní páry. Normální snůška jsou dvě vejce, která jsou bledě nebo matně bílá, s hnědými skvrnami.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pipulkovití na Wikimedia Commons