Poprad

Poprad
Centrum Popradu
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°3′17″ s. š., 20°18′4″ v. d.
Nadmořská výška	672 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Poprad
Tradiční region	Spiš
Administrativní dělení	6 místních částí
Poprad Poprad, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	63,11 km²
Počet obyvatel	49 855 (2021)
Hustota zalidnění	790 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Anton Danko (nezávislý)
Vznik	1250
Oficiální web	www.poprad.sk
E-mail	mestskyurad@msupoprad.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Poprad Nábrežie Jána Pavla II. 2802/3 058 42 Poprad
Telefonní předvolba	052
PSČ	058 01
Označení vozidel (do r. 2022)	PP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poprad (maďarsky Poprád, německy Deutschendorf) je okresní město na severovýchodě Slovenska, v Prešovském kraji, 70 km západně od Prešova na stejnojmenné řece v Popradské kotlině. V roce 2015 zde žilo přes 52 000 obyvatel a bylo tak 10. největším slovenským městem. Město Poprad leží pod Tatrami a proto se nazývá i Vstupní brána do Vysokých Tater.

Od dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany. První písemná zmínka pochází z 16. března 1256 v darovací listině uherského krále Bély IV. Ve 13. století město kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza) a stal se na čtyři století německým. V letech 1344–1412 patřil Poprad do Provincie 24 spišských měst a mezi lety 1412–1772 patřil Polsku jako Spišská zástava. V 17. století začal počet Němců klesat. V roce 1812 zde vznikl pivovar.^[1] V roce 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha. V 1. polovině 20. století zde vznikla vagónka.^[2]

Po vzniku Československé republiky Polsko obsadilo Oravu a Spiš. 24. prosince 1918 bylo v Popradu uzavřeno příměří a vytyčena demarkační linie a v lednu 1919 byla sporná území pod československou kontrolou. Roku 1927 se sem přemístilo sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě. V roce 1946 se k městu připojila sousední Spišská Sobota, která je dnes městskou částí.

V roce 1942 byl ve městě zřízen sběrný tábor pro Židy a 25. března 1942 byl odtud vypraven jejich první transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945 a po válce se s rozvojem zimních sportů stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal rozvoj města podmíněný také rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Roku 1999 Poprad neúspěšně kandidoval na pořádání Zimních olympijských her 2006.

V roce 1946 byl k Popradu administrativně připojeny okolní hornospišská města a obce, které dnes tvoří místní městské části:

• Poprad
• Spišská Sobota
• Veľká
• Stráže pod Tatrami
• Matejovce
• Kvetnica

Ve měste působí Římskokatolická církev, Evangelická církev augsburského vyznání, Řeckokatolická církev, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev Adventistů sedmého dne, svědkové Jehovovi a Křesťanské společenství Milost.

Poprad

• Konkatedrála Sedmibolestné Panny Marie (římskokatolický)
• Kostel svatého Jiljí (římskokatolický)
• Kostel svatých Cyrila a Metoděje (římskokatolický)
• Chrám svatých Petra a Pavla (řeckokatolický)
• Chrám Povýšení svatého Kříže (pravoslavný)
• Kostel Svaté Trojice (luterský)
• Sál království svědků Jehovových
• Modlitebna KS Milost

Velká

• Kostel svatého Jana (římskokatolický – salesiáni)
• Kostel Svaté Trojice (luterský)
• Modlitebna Bratrské jednoty baptistů

Spišská Sobota

• Kostel svatého Jiří (římskokatolický)
• Luterský kostel

Matejovce pri Poprade

• Kostel svatého Štěpána (římskokatolický)
• Luterský kostel

Stráže pod Tatrami

• Kostel svatého Jana Křtitele (římskokatolický)
• Luterský kostel

Kvetnica

• Kostel svaté Heleny (římskokatolický)

Z Popradu vedou silnice směrem na Polsko (67), Starou Ľubovňu (67) a (77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (67) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce – Jánovce, který je částí evropské silnice E50. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 8 linek. V letech 1904–1906 byla mezi Popradem a Starým Smokovcem provozována trolejbusová doprava.

Zdejší železniční uzel leží na trati Košice–Žilina, která byla vybudována v letech 1870–1872 jako součást Košicko-bohumínské dráhy. Z Popradu do Žiliny bylo první železniční spojení 8. prosince 1871. V roce 1892 byla vybudována trať do Kežmarku a roku 1908 do Starého Smokovce v rámci Tatranské elektrické železnice.

Mezinárodní letiště Poprad – Tatry bylo vybudováno v roce 1938 a od roku 1943 je zde provozována pravidelná doprava. Leží 4 km severozápadně od centra města ve výšce 718 m n. m. a je nejvýše položeným letištěm pro střední a krátké lety ve střední Evropě. V roce 2015 odbavilo 85 100 cestujících.^[3]

Centrum městské části Spišská Sobota je od roku 1950 městská památková rezervace.

• Kostel sv. Jiří ve Spišské Sobotě připomínaný v roce 1273, přestavěný jako síňové dvoulodí ve slohu pozdní gotiky do roku 1464. Počátkem 16. století byla přistavěna kaple sv. Anny a sakristie, v roce 1598 pak samostatně stojící renesanční zvonice. Hlavní oltář od Mistra Pavla z Levoče pochází z roku 1516. Varhany z roku 1662 mají 814 píšťal.
• Kostel svatého Jiljí, slovensky Egídia, je gotická stavba postavená na místě staršího kostela stejného zasvěcení. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1326. Uvnitř je renesanční křtitelnice z roku 1646.
• Zvonice přistavěna koncem 16. století vedle kostela
• Kostel sv. Trojice z let 1829–1834 patří Evangelické církvi augsburského vyznání, jednolodní klasicistní stavba s emporami na bočních stranách. Oltář s obrazem Ukládání Krista do hrobu, stejně jako kazatelna, pochází z doby kolem roku 1838.
• Mariánský morový sloup

• Tomáš Džadoň – slovenský umělec
• Lukáš Borzík – slovenský skladatel současné vážné hudby
• Ján Gallovič – slovenský herec
• Konex, vlastním jménem Daniel Galovič – hip-hopový producent, DJ a raper
• Daniela Hantuchová – slovenská tenistka
• Pavol Hurajt – slovenský biatlonista
• Július Šupler – slovenský hokejový trenér
• Arne Kroták – slovenský hokejový útočník
• Igor Rataj – slovenský hokejový útočník
• Peter Klouda – slovenský hokejový útočník
• Roman Tomas – slovenský hokejový útočník
• Patrik Ščibran – slovenský hokejový obránce
• Habart Wittlinger – bývalý slovenský hokejový útočník
• Ľubomír Pichoňský – bývalý slovenský hokejový útočník
• Miroslav Ihnačák – bývalý slovenský hokejový útočník
• Ján Smolko – bývalý slovenský hokejový obránce
• Jaroslav Slávik – slovenský sáńkař
• Ľubomír Mick – slovenský sáńkař
• Walter Marx – slovenský sáňkař
• Michal Malák – slovenský běžec na lyžích
• Martin Otčenáš – slovenský běžec na lyžích
• Matej Jurčo – slovenský profesionální cyklista
• Mária Gallíková – slovenská malířka
• Jan Brokoff – barokní sochař a řezbář
• Miloslav Turzák – slovenský malíř
• Martin Novák – slovenský spisovatel
• Milan Hamada – slovenský literární teoretik a kritik
• Milan Karabín – bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky
• Lukáš Fabinus Popradský – lektor školy v Prešově, autor první knihy na Slovensku – Exempla declinationum et conjugationum (1573)
• Tibor Kovalík – akademický malíř, organizátor kulturního života Slováků v Kanadě
• Vojtech Husz – botanik
• János Husz – evangelický kněz a entomolog – lepidopterolog
• Aurel Viliam Scherfel – lékárník, botanik, chemik
• Hugo Payer – učitel, publicista, spoluzakladatel a místopředseda Karpatského spolku
• Karol Toperczer – klavírista
• Stanislav Sulkovský – klavírista
• Miroslav Lajčák – ministr zahraničních věcí SR
• Gedeon Majunke – slovenský architekt
• Andrej Kiska – prezident Slovenské republiky, filantrop
• Peter Hámor – horolezec (pokořitel 12 osmitisícovek)

• Ľudovít Kubáni – slovenský básník, prozaik, literární kritik a dramatik.
• Elena Maróthy-Šoltésová – slovenská prozaička, redaktorka a publicistka.
• Peter Bondra – slovenský hokejový útočník.
• Rudolf Chmel – slovenský politik.
• Zora Kolínska – slovenská zpěvačka a herečka.
• Michal Sýkora – bývalý předseda ZMOS.
• Alexandra Pavelková – slovenská spisovatelka sci-fi literatury, recenzentka a překladatelka.
• Teofil Klas – slovenský básník a překladatel, tajemník Spolku slovenských spisovatelů.

• Štefan Mnoheľ – slovenský kněz, politik a publicista.
• Štefan Strážay – slovenský básník.
• Ľubomír Goč – slovenský malíř.
• Jozef Majkut – slovenský akademický malíř.

• HK Poprad - v současnosti hraje Slovenskou extraligu
• FK Poprad - v současnosti hraje 2. slovenskou fotbalovou ligu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poprad na slovenské Wikipedii.

• Seznam měst na Slovensku
• Popradský Lenin

• Miriam LENGOVÁ, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Marenčinprint Bratislava 2017
• Kolektiv autorů, editor Ivan Chalupecký, Dejiny Popradu. Košice 1998

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poprad na Wikimedia Commons
• Průvodce Poprad ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Poprad ve Wikislovníku
• (slovensky)(rusky)(německy)(polsky)(anglicky) Oficiální stránky města Popradu
• (slovensky)(anglicky) Dům fotografie Archivováno 5. 2. 2005 na Wayback Machine.
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Poprad

Města na Slovensku podle počtu obyvatel
200 000+	Bratislava • Košice
50 000+	Prešov • Žilina • Banská Bystrica • Nitra • Trnava • Trenčín • Martin • Poprad
30 000+	Prievidza • Zvolen • Považská Bystrica • Michalovce • Nové Zámky • Spišská Nová Ves • Komárno • Humenné • Levice • Bardejov • Liptovský Mikuláš