Polenz

Polenz
	Údolí Polenze nad lužickým zlomem
Základní informace
Délka toku	31,3 km
Plocha povodí	104,66 km²
Světadíl	Evropa
Pramen
	u Langburkersdorfu, Neustadt in Sachsen, Německo; 51°0′32,89″ s. š., 14°15′1,65″ v. d.; 425 m n. m.
Ústí
	Lachsbach; 50°56′35,73″ s. š., 14°8′6,27″ v. d.; 130 m n. m.
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Lachsbach
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polenz je řeka v Sasku, pravá zdrojnice Lachsbachu. Její délka činí 31,3 km.

Průběh toku

Polenz pramení poblíž česko-německé státní hranice z několika pramenů v prostoru mezi Langburkersdorfem, Novou Vískou a Rugiswalde. Hlavní pramen vyvěrá na svahu Knoffenbergu (483 m) v nadmořské výšce 425 m, další pramení u státní hranice a v Langburkersdorfu se spojují do jednoho toku. Horní tok nese název Langburkersdorfer Bach a tvoří hlavní osu zástavby Langburkersdorfu, ze kterého pokračuje do Neustadtu in Sachsen. Severně od náměstí zde přijímá zprava vodu Lohbachu a nadále nese jméno Polenz. Regulovaným korytem teče do vesnice Polenz, která získala podle řeky název.^[2]^[3]

Střední tok mezi vsí Polenz a Hohnsteinem je velmi málo poznamenaný zásahy člověka. Řeka protéká hlubokým a úzkým údolím, které je z většiny zalesněné. Vodní tok zde vytváří četné meandry doplněné travnatými nivami. Širší území v okolí středního toku je chráněné jako Chráněná krajinná oblast Oberes Polenztal und Hohes Birkigt, na území bezprostředně kolem Polenze byly vyhlášeny evropsky významná lokalita Polenztal a také přírodní rezervace Märzenbecherwiese.^[3]

Západně od Hohnsteinu poblíž vrchu Hockstein (282 m) překračuje Polenz lužický zlom. Dolní tok protéká velmi hlubokým kaňonovitým údolím se svislými stěnami v pískovcové oblasti Saského Švýcarska. U Porschdorfu se stéká se Sebnicí a společně pokračují jako Lachsbach do Labe.^[3]

Přítoky

Uvedeny jsou pojmenované přítoky s označením ústí do Polenze:^[3]

Laubbach – pravý, severně od hasičské zbrojnice v Langburkersdorfu
Treibbach – levý, u zámku Langburkersdorf
Schluckenbach – levý, u železničního mostu v Langburkersdorfu
Lohbach – pravý, u školy Julius-Mißbach-Grundschulle, Neustadt in Sachsen
Loßbach – pravý, západní konec vsi Polenz
Flämmigtbach – levý, poblíž školy v Polenzi
Cunnersdorfský potok – levý, u mlýna Bockmühle
Heeselichtský potok – pravý, u mlýna Scheibenmühle
Goldflüßchen – pravý, u mlýna Heeselichtmühle
Bärenhohlflüßchen – levý, nad mlýnem Russigmühle
Kohlichtgraben – pravý, pod Hocksteinem
Schindergraben – levý, pod Hocksteinem
Waitzdorfský potok – levý, u mlýna Frinztalmühle

Přírodní poměry

Horní tok Polenze protéká německou částí geomorfologického celku Šluknovská pahorkatina (německy Lausitzer Bergland), střední tok pokračuje přes Západolužickou pahorkatinu a vrchovinu (Westlausitzer Hübel- und Bergland) a dolní tok protéká Děčínskou vrchovinou (Elbsandsteingebirge). Podloží Šluknovské a Západolužické pahorkatiny tvoří lužický a dvojslídý granodiorit, který je lužickým zlomem oddělen od pískovce v Děčínské vrchovině.^[4] V říčním sedimentu se nachází zlato a zirkon, méně hojně také pyrop, epidot, olivín a spinel.^[5] Podle soustavy Natura 2000 převládají podél středního toku acidofilní bučiny a extenzivní sečené louky nížin a podhůří, v dolním toku pak suťové lesy. Hojně zastoupenými dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula) a v dolním toku též smrk ztepilý (Picea abies). Ze živočišných druhů jsou na vodní tok a jeho okolí vázáni vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), losos obecný (Salmo salar), z obojživelníků čolek velký (Triturus cristatus) a ze savců bobr evropský (Castor fiber), vydra říční (Lutra lutra) či netopýr velký (Myotis myotis) a černý (Barbastella barbastellus).^[6] Střední tok Polenze leží na území Chráněné krajinné oblasti Oberes Polenztal und Hohes Birkigt, na kterou v dolním toku navazuje Chráněná krajinná oblast Saské Švýcarsko a Národní park Saské Švýcarsko. Podél středního toku se rozkládá evropsky významná lokalita Polenztal a v části říční nivy přírodní rezervace Märzenbecherwiese s hojným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum).^[7] Polenz je spolu se Sebnicí a Lachsbachem považována za vodní tok 1. řádu.^[1]

Název

V Hornolužické hraniční listině z roku 1241 je řeka několikrát zmiňována jako Poliza. Jméno je slovanského původu a vykládá se jako Feldbach, česky Polní potok.^[2]

Mlýny

Na Polenzi byla od středověku vybudována řada mlýnů, které však postupem času (zvláště v období po druhé světové válce) ztratily svůj původní účel a byly upraveny nejčastěji na hostince.^[8]

Obermühle – Langburkersdorf
Mittelmühle – Langburkersdorf
Hofmühle – Langburkersdorf
Obermühle (Wachemühle) – Neustadt in Sachsen
Niedermühle (Stadtmühle) – Neustadt in Sachsen
Obermühle (Rentschmühle) – Polenz
Mittelmühle – Polenz
Niedermühle – Polenz
Waldmühle – Langenwolmsdorf
Knochenmühle – Langenwolmsdorf
Bockmühle – Cunnersdorf
Scheibenmühle – Heeselicht
Heeselichtmühle – Heeselicht
Russigmühle – Hohnstein
Maimühle – Hohnstein
Waltersdorfer Mühle – Waltersdorf
Frinztalmühle – Porschdorf
Grundmühle – Porschdorf

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b BÖHNERT, Wolfgang. FFH-Managementplan für das FFH-Meldegebiet pSCI 5050-302, Landesmeldenummer 166 „Lachsbach- und Sebnitztal“. [s.l.]: Landkreis Sächsische Schweiz, 2005. (německy)
↑ ^a ^b MEICHE, Alfred. Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna. Dresden: Buchdruckerei der Wilhelm und Bertha v. Baensch Stiftung, 1927. 397 s. S. 260. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d Topographische Karte Sachsen 1:10 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (německy)
↑ Geologische Karte Sachsen 1:50 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (německy)
↑ SCHADE, Markus; BIRKE, Thomas. Gold im Lausitzer Bergland: Fundorte, Herkunft, Geschichte. Theuern: Gold-Museum in Theuern, 2002. 121 s. S. 91. (německy)
↑ Polenztal [online]. European Environment Agency [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Lanskreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge: Schutzgebiete [online]. Landratsamt Sächsische Schweiz-Osterzgebirge [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (německy)
↑ SCHOBER, Manfred. Die Mühlen der Sächsischen Schweiz. Rechtselbisches Gebiet. Dresden: Berg- und Naturverlag Rölke, 2009. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Polenz na Wikimedia Commons

[plan-1] BÖHNERT, Wolfgang. FFH-Managementplan für das FFH-Meldegebiet pSCI 5050-302, Landesmeldenummer 166 „Lachsbach- und Sebnitztal“. [s.l.]: Landkreis Sächsische Schweiz, 2005. (německy)

[Meiche-2] MEICHE, Alfred. Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna. Dresden: Buchdruckerei der Wilhelm und Bertha v. Baensch Stiftung, 1927. 397 s. S. 260. (německy)

[topo-3] Topographische Karte Sachsen 1:10 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (německy)

[4] Geologische Karte Sachsen 1:50 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (německy)

[5] SCHADE, Markus; BIRKE, Thomas. Gold im Lausitzer Bergland: Fundorte, Herkunft, Geschichte. Theuern: Gold-Museum in Theuern, 2002. 121 s. S. 91. (německy)

[6] Polenztal [online]. European Environment Agency [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)

[7] Lanskreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge: Schutzgebiete [online]. Landratsamt Sächsische Schweiz-Osterzgebirge [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (německy)

[8] SCHOBER, Manfred. Die Mühlen der Sächsischen Schweiz. Rechtselbisches Gebiet. Dresden: Berg- und Naturverlag Rölke, 2009. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]