Podvozek letadla

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Článek nepokrývá jiné přistávací zařízení než kolové - nutno rozšířit o plovákové, lyžové atd.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Podvozek letadla je součástí draku letadla. Slouží k jeho pohybu po zemi při rozjezdu, při doběhu po přistání a pojíždění po letišti. Zachycuje také zatížení, která působí na letadlo při přistání a pojíždění po nerovné ploše, proto je součástí podvozku tlumič, schopný tyto nárazy pohlcovat. Podvozky se především dělí na pevné a zatahovací. Zatahovacími podvozky je vybavena naprostá většina vojenských, nákladních i dopravních letounů od druhé poloviny 20. století.

• Pevný – Konstrukční části podvozku jsou zpravidla zakrytovány aerodynamickými kryty.
• Zatahovací – Včetně varianty částečně zatahovacího podvozku.

U většiny letounů můžeme odlišit hlavní podvozky, které nesou rozhodující část hmotnosti letadla (umístěné zpravidla pod křídlem) a pomocné podvozkové nohy (například příďové), které nesou jen zbytkové síly spojené s tím, že hlavní podvozkové nohy nejsou umístěny přesně pod těžištěm, případně klopné momenty, např. od brzdění.

• Se zadním (ocasním) kolem – Zadní část podvozku bývá označována jako ostruhový podvozek. V raných dobách letectví se místo zadního kola používala ostruha, některé ultralehké letouny však používají ostruhu i dnes.
• S předním (příďovým) kolem – Přední část podvozku bývá označována jako příďový podvozek. Toto uspořádání podvozku se mj. rozšířilo v souvislosti s nárůstem cestovní rychlosti letadel, kdy je rozdíl mezi vzletovou a cestovní rychlostí tak velký, a kromě vztlakové mechanizace se při vzletu využívá významného zvýšení úhlu náběhu (stlačení ocasu směrem dolů).
• Tandemový podvozek – Dvě rovnocenné podvozkové nohy umístěné v ose trupu, většinou doplněné vyrovnávacími nohami umístěnými na křídlech.

• Příhradový – Varianta používaná především v raných dobách letectví.
  • Osový
  • Poloosový
  • Pyramidový (s dělenou osou)
• Nosníkový – Nosníková podvozková noha je vytvořena konzolovým nosníkem, jehož horní konec je vetknut v konstrukci křídla nebo trupu a na dolní je připojeno kolo.
  • Vidlicový
  • Polovidlicový
• Příhrado-nosníkový – Podvozková noha, vytvořená jedním nebo dvěma konzolovými nosníky (vzpěrami), podepřená výztužnými pruty.
  • Jednovzpěrový
  • Dvouvzpěrový

• Nerušené pojíždění, dostatečná stabilita a ovladatelnost letadla na zemi.
• Co nejmenší čelný odpor za letu (dosáhne se toho zatažením podvozku nebo u nezatažitelného tím, že počet součástí vyčnívajících do proudu je co nejmenší a že jsou pod aerodynamickými kryty).
• Dostatečná pevnost (při maximálním stlačení tlumičů nesmí napětí ve vzpěrách podvozku přesáhnout mez úměrnosti).
• Zajistit pohlcení třecích sil při brzdění.
• Při stlačení tlumičů co nejmenší posuv kol ve směru podélné osy letadla a zachování stálého rozchodu podvozku.
• Zajistit nerušené zavěšení a shazování bomb.
• Taková světlá výška, aby při plném stlačení pneumatik a tlumičů byla zaručena dostatečná vzdálenost mezi konci listů vrtule i nejnižším bodem ocasní části letadla a povrchem země.
• Jednoduchost a spolehlivost konstrukce a pohodlný provoz.

• Doba zatahování a vytahování podvozku nemá přesahovat u menších letounů 8–12 s, u velkých letounů 15–20 s.
• U podvozku má být mechanizmus pro nouzové vytahování.
• Podvozek musí mít v zataženém a vytaženém stavu spolehlivé zajištění a signalizaci stavu.
• V zatažené poloze musí být prostory pro kola, vzpěry a výztuhy podvozku těsně uzavřeny dvířky.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu podvozek letadla na Wikimedia Commons