[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Musée des arts et métiers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Musée des arts et métiers
Údaje o muzeu
StátFrancieFrancie Francie
MěstoPaříž
Adresa60, rue Réaumur, 75003 Paris
Pojmenováno poNárodní konzervatoř umění a řemesel
Založeno1794
Původní účel budovyklášter
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Musée des arts et métiers (česky Muzeum umění a řemesel) je muzeum techniky v Paříži. Nachází se v ulici Rue Réaumur č. 60 v kostele bývalého převorství Saint-Martin-des-Champs ve 3. obvodu. Bylo založeno v roce 1794 jako součást Conservatoire national des arts et métiers. Od roku 2002 má status národního muzea. Jeho rozloha činí 6000 m2. Uchovává 80 000 předmětů jako přístroje, modely, výkresy z 19. a 20. století a ročně jej navštíví 250 000 návštěvníků.

Uměleckoprůmyslová škola byla založena v roce 1794 na základě návrhu politika Henriho Grégoira v Národním konventu původně pro výuku techniků a inženýrů. Jako výukové předměty sloužily různé vědecké a technologické předměty. Muzeum se nachází v kostele bývalého královského převorství Saint-Martin-des-Champs, který byl konzervatoři přidělen v roce 1798. Budova byla z velké části přestavěna za Červencové monarchie a Druhého císařství pod vedením architekta Léona Vaudoyera. V květnu 1802 bylo muzeum otevřeno veřejnosti a jeho pracovníci vysvětlovali návštěvníkům principy fungování jednotlivých přístrojů.

V letech 19922000 prošlo muzeum modernizací.

Tiskařský stroj

Muzejní sbírky v současné zahrnují asi 80 000 předmětů (z toho 20 000 fotografií a 15 000 technických výkresů). V samotném muzeu je vystaveno pouhých 4 000 objektů, zbytek sbírky je uložen v depozitáři v Saint-Denis.

První sbírky vznikly na podnět francouzského inženýra Jacquese Vaucansona. V roce 1752 zřídil v paláci Mortagne v ulici Rue de Charonne v Paříži mechanický kabinet, kde předváděl mechanické činnosti přístrojů. Některé z nich, jako mlýn na výrobu hedvábí nebo tkalcovský stav patří mezi nejstarší části sbírek muzea. Francouzská revoluce podporovala rozšiřování technických znalostí (dříve vyhrazené jen pro uzavřené členy cechů a řemeslných společenství) všem občanům. Konzervatoř tak získala sbírky předmětů z majetku šlechticů nebo královské akademie věd.

Lavoisierova laboratoř

Stálá expozice je rozdělena do sedmi tematických oddílů ve čtyřech obdobích (před rokem 1750, 1750–1850, 1850–1950, po roce 1950). Vystaveny jsou vědecké nástroje a přístroje z oblastí stavebnictví, komunikací, energie, mechaniky a dopravy. Dále je zde vystavena Lavoisierova laboratoř, přístroje fyziků Alexandra Charlese a Jeana Antoina Nolleta, Foucaultovo kyvadlo, počítací stroje Blaise Pascala, hodiny švýcarského hodináře Louise Berthouda, přístroje Léona Foucaulta pro měření rychlosti světla, cyklotron Frédérica Joliot-Curie nebo předměty dokládající vývoj v robotice.

Výstava přibližuje výrobu textilií, keramiky, skla, vývoj hutnictví (např. galvanické pokovování), vývoj syntetických materiálů, stavebnictví (stavební nástroje, architektonické modely), výrobu energie (vynálezy Jamese Watta a Alessandra Volty), první spalovací a vznětové motory aj.

Vývoj dopravy a spojů je doložen od vozidla Nicolase Josepha Cugnota po Ford model T, od Stephensonovy parní lokomotivy po TGV. Komunikace představují ruční lisy i satelity, rozvoj hromadného tisku, rozhlasového a televizního vysílání, fotografie a filmu, mobilních telefonů nebo internetu.

V lodi bývalého kostela jsou vystaveny objemnější exponáty jako Foucaultovo kyvadlo, model Sochy Svobody, Blériotovo a Breguetovo letadlo nebo parní stroje.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Musée des arts et métiers na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]