Muchomůrka jarní
 Muchomůrka jarní | |
|---|---|
 Muchomůrka jarní | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | štítovkovité (Pluteaceae) |
| Rod | muchomůrka (Amanita) |
| Binomické jméno | |
| Amanita verna (Bull.) Lam., 1783 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muchomůrka jarní (Amanita verna (Bull.) Lam. 1783) je smrtelně jedovatá houba z čeledi štítovkovitých. V České republice se vyskytuje poměrně vzácně, je však velmi nebezpečná, protože působí identické otravy jako muchomůrka zelená.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- muchomůrka jarní
- muchomůrka zbělená[1]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Český název muchomůrka jarní kritizoval mykolog František Smotlacha jakožto zavádějící, protože neodráží období výskytu plodnic v českých zeměpisných šířkách.[1] Zavedl proto název muchomůrka zbělená[1], který se však příliš neujal (Smotlacha také předpokládal, že muchomůrka jarní je albinoidní formou muchomůrky zelené, přičemž v současnosti je chápána jako druh samostatný, odlišný od albinoidní formy muchomůrky zelené).
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Makroskopický
[editovat | editovat zdroj]Klobouk dosahuje 40–70 milimetrů, nejprve má polokulovitý tvar s plochým temenem, později je vyklenutý, nakonec plochý. Okraj je hladký, v mládí spojený s vrcholem třeně bílým závojem. Povrch klobouku je bílý, na temeni může být žlutookrově zbarvený. Lupeny bílé.[2]
Třeň dosahuje 80–120 × 8–15 (30) milimetrů, je válcovitý, směrem dolů se rozšiřuje do kulovité hlízy, kterou obaluje bílá, dole přitisklá a nahoře volná pochva. Povrch třeně je bílý, nežíhaný. Nese jemný vysoce posazený prsten.[2]
Mikroskopický
[editovat | editovat zdroj]Výtrusy dosahují 9–11,5 × 6–8,5 μm.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Muchomůrka jarní je mykorhizním symbiontem dubů a jiných listnáčů, vyskytuje se v teplých oblastech nižších poloh na neutrálních až vápenitých půdách.[2][3] Fruktifikuje od května do září.[3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste v Evropě, Severní Americe (Kanada, Mexiko, USA) a Asii (Japonsko). V Evropě byl popsán výskyt v následujících zemích: Česká republika[4], Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Spojené království (i ostrov Man) a Španělsko.[5]
V České republice je v současnosti znám výskyt pouze v rámci jediné lokality na jižní Moravě[4]
Záměna
[editovat | editovat zdroj]- muchomůrka bílá (Amanita phalloides var. alba) – větší plodnice, žíhaný třeň s níže položeným prstenem[2]
- muchomůrka jízlivá (Amanita virosa) – třeň pod prstenem odstále vláknitě šupinatý[2]
- pečárka – jedlé druhy žampionů mají růžové až čokoládově hnědé lupeny a anýzovou vůni
Otrava
[editovat | editovat zdroj]Muchomůrka jarní působí faloidní otravy, které jsou po stránce průběhu i léčby prakticky identické s otravami způsobenými muchomůrkou zelenou, toxiny obou druhů jsou totožné.[6] Rovněž statistické přehledy mezi nimi nerozlišují a uvádí je souhrnně jako otravy muchomůrkou zelenou.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha: Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Výsledky mého výzkumu muchomůrek hlíznaté, zelené a citronové, s. 48.
- ↑ a b c d e f g BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola 599. Amanita verna, s. 352.
- ↑ a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Muchomůrka jarní, s. 227.
- ↑ a b HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2013-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
- ↑ Amanita verna [online]. Gwannon.com [cit. 2013-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-04.
- ↑ a b KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s. S. 7–19.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu muchomůrka jarní na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo jarní ve Wikislovníku
Taxon Amanita verna ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Amanita verna (muchomůrka jarní) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- NašeHouby.cz – muchomůrka jarní[nedostupný zdroj]
