[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Mramor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mramor
Zařazenímetamorfovaná hornina
Hlavní minerálykalcit
Akcesoriegrafit, limonit, hematit
Texturazrnitá, celistvá, šmouhatá, žilkovitá, brekciovitá, hlíznatá
Barvabílá, šedá

Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity).[1] K přeměně (metamorfóze) dochází za vysoké teploty a tlaku. Mramory bývají hruběji zrnité než jemnozrnné vápence. Jsou většinou bílé, ale díky různým příměsím mohou nabývat různých barev.[2]

V technické praxi se jako mramory označují jakékoliv dobře opracovatelné a leštitelné karbonátové horniny (tj. metamorfované i nemetamorfované).[3]

Kalcitické mramory (krystalické vápence) obsahují více než 95 % kalcitu. Dolomitické mramory (krystalické dolomity) obsahují převážně dolomit. Kromě něj mohou obsahovat až 10 % kalcitu.[4] Dále mohou mramory obsahovat různé přimíšeniny. Mezi nejběžnější patří jílová hmota, grafit, limonit nebo hematit a serpentinit (vzhledově atraktivní zelené mramory).

Mramory tvoří polohy a čočky ve formacích krystalických břidlic, zejména fylitů, svorů a pararul. Jejich tělesa nejčastěji nabývají rozměrů několika centimetrů až stovek metrů. V České republice se vyskytují například v okolí Českého Krumlova, Chýnova (dolomitický mramor), v Jeseníkách či v okolí Frýdlantu.[2]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Relativní permitivita εr bílého mramoru je 9,3. Relativní permitivita εr šedého mramoru je 11,6. Relativní permitivita εr modrého mramoru je 9,4.

Odrůdy mramoru

[editovat | editovat zdroj]
Mramor (Skoupý u Petrovic)

Vápence Barrandienu těžené jako kvádrový kámen pro sochařské a architektonické užití:

Moravské a Moravskoslezské vápence těžené jako kvádrový kámen pro sochařské a architektonické užití:

Přírodní kresba na vyleštěném povrchu „zříceninového mramoru“ může připomínat město nebo stromy

Mramory z Řecka:

Užití mramoru

[editovat | editovat zdroj]
Hlava Afrodity – mramor kararského typu

Bílý mramor, jako je kararský, byl velmi ceněným materiálem pro sochaře již od starověku. Dobře se opracovává (stupeň tvrdosti 3), je relativně izotropní, homogenní a odolný proti otřesům při opracovávání. Lom světlakalcitových krystalech způsobuje „voskový“ vzhled povrchu a sochám dává dojem živého těla.

Parthenon

Pro starověké civilizace byl mramor oblíbeným stavebním materiálem, protože se dal opracovat bronzovými nástroji. Z těchto dob se nám dochovalo mnoho příkladů stavitelské vyspělosti jejich tvůrců. Jako materiál na stavby slouží mramor do současnosti. Díky své rozmanité struktuře a barevnosti se používá k dekorativním účelům. Z důvodu vysoké ceny originálu je často napodobován (imitace). Na podlahy není příliš vhodný, protože je málo odolný proti otěru.

Nařezaný na kostky se mramor používá při dláždění chodníků, kdy se z různobarevných druhů složí mozaika. Jemný mramorový prach se používá jako brusivo v brusných pastách (i v zubních), plnidlo při výrobě lesklého papíru (tzv. křídový papír), na výrobu „umělého mramoru“, přidává se do barev, plastických hmot.

Kulturní rozměr

[editovat | editovat zdroj]

Mramor se, jako oblíbený materiál řeckých a římských sochařů a stavitelů, stal symbolem pro tradiční a vytříbený vkus.

  1. Mramor (krystalický vápenec) [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-08. 
  2. a b HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1. vyd. Praha: ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 154, 155. 
  3. PETRÁNEK, Jan a kol. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 200. 
  4. NĚMEC, František. Klíč k určování nerostů a hornin. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 224 s. S. 161, 166. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]