Mirovice
| Mirovice | |
|---|---|
 Náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Mirovice |
| Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′56″ s. š., 14°2′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 653 (2024)[1] |
| Rozloha | 22,04 km²[2] |
| Nadmořská výška | 433 m n. m. |
| PSČ | 398 06 |
| Počet domů | 513 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 38 398 06 Mirovice mumirovice@iol.cz |
| Starosta | Bc. Josef Vejšický |
| Oficiální web: www | |
  Mirovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549592 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirovice (německy Mirowitz) jsou město v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. Žije v nich přibližně 1 700[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky město spadalo do Prácheňského kraje. Ve městě a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo sídlem Radkovců z Mirovic. Dne 31. července 1627 Ferdinand II. Štýrský svým rekatolizačním mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo konvertovat ke katolictví. Jen v tomto roce se ze země vystěhovalo 185 šlechtických rodin. Exulanty přijímalo už od roku 1622 saské kurfiřtství. Šlechtična Anna Radkovská z Mirovic, jejíž manžel zemřel v roce 1628 v Pirně, byla v roce 1640 v seznamu exulantů v Žitavě.[4]
Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem jsou dnes Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrově“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy – přírodní památka Nerestský lom – leží jeden kilometr jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů, mimo jiné lze zde spatřit výra velkého, ropuchu obecnou a čolka obecného. Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je asi půl kilometru vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.[zdroj?]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 196 | 2 256 | 2 200 | 1 980 | 2 013 | 2 020 | 1 999 | 1 693 | 1 747 | 1 639 | 1 724 | 1 637 | 1 711 | 1 566 | 1 570 |
| Počet domů | 287 | 294 | 307 | 308 | 307 | 317 | 388 | 428 | 394 | 394 | 394 | 423 | 498 | 504 | 513 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Místní části
[editovat | editovat zdroj]Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích.
- Boješice (i název k. ú.)
- Kakovice (i název k. ú.)
- Mirovice (i název k. ú.)
- Ohař (i název k. ú.)
- Plíškovice (i název k. ú.)
- Ráztely (i název k. ú.)
- Řeteč (leží v k. ú. Ohař)
- Sochovice (leží v k. ú. Plíškovice)
- Touškov (i název k. ú.)
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. listopadu 1995.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Nejstarší částí městečka je kostel svatého Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počapel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou).
- Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Morový sloup je dílem sochaře Jana Jiřího Stanzovského (Schlansovského).[8]
- V Hřbitovní ul. č.p. 191 jsou zachovány památkově chráněné relikty mirovické tvrze.[9]
- Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866–1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (čp. 77) na jižní straně náměstí, dílo A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.[zdroj?]
- Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
- Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680) a rozšířen roku 1731. Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.[zdroj?]
- V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300m od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené. Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.[zdroj?]
- Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly.[10]
- Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna.[10]
- Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku.[11]
- Husitský kostel sv. mučedníků kostnických; Jana Husa a Jeronýma Pražského. Nachází se na okraji města. Vyhořel na jaře 2015. Postupně však byl obnoven a modernizován. Kostel je místem duchovní obnovy. Navazuje na utrakvistickou tradici Těla a Krve Páně.[12]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Klášterský (1866–1938), básník a překladatel
- Hanuš Kuffner (1861–1929), novinář, spisovatel a vojenský historik
- Karel Kuffner (1858–1940), psychiatr, profesor Univerzity Karlovy v Praze
- Klement Kuffner (1857–1938), římskokatolický kněz, náboženský spisovatel a překladatel
- Miloslav Volf (1902–1982), historik a archivář
Partnerská obec
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hřbitov
-
Štít
-
Boží muka
-
Děkanství
-
Boží muka
-
Bývalá tvrz
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 176, 490.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Mirovice [online]. 1995-11-23 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Památkový Katalog: Mariánský sloup. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online.
- ↑ tvrz - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b HLADKÝ, Jiří, 2011. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska. S. 32.
- ↑ Hladký 2011, s. 56.
- ↑ https://www.facebook.com/kostelmirovice Mirovický husitský kostel] : Facebook
- ↑ Radniční zpravodaj Mirovicko, říjen 2010, zpráva o návštěvě z partnerské obce
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RŮŽIČKA, František. Mirovice na prahu století: dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století (a nejen o něm). 1. vyd. České Budějovice: František Růžička, 2004. 236 s. ISBN 80-239-1868-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirovice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Mirovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
|
Březnice | Milín | Petrovice |
|
|
Milevsko | |||
 Mirovice 
| ||||
| ||||
| Blatná | Mirotice |
