Meduňka lékařská

Meduňka lékařská
	Meduňka lékařská (Melissa officinalis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Rod	meduňka (Melissa);
Binomické jméno
	Melissa officinalis; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých.

Popis

Je to vytrvalá rostlina dorůstající výšky 70–150 cm. Aromatické listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité, hrubě pilovité a příjemně voní po citrónu. Květy vyrůstají po třech až šesti v lichopřeslenech v paždí horních listů. Kalich je dvoupyský, stejně jako bílá koruna dorůstající 12 až 15 mm. Kvete od června do srpna. Jejím plodem jsou tvrdky. Květy jsou většinou bílé, ale někdy i bledě růžové až slabě fialové. Ve středověku z ní alchymisté vyráběli „elixíry mládí“. Slouží k výrobě „karmelitských kapek“ proti hysterii a jiným nervovým poruchám.^[1] Meduňka se rozmnožuje buď dělením trsů nebo semeny, které se na začátku jara vysévají do pařeniště. Mladé rostlinky meduňky se sází do záhonů v květnu.^[2]

Rozšíření

Původní oblastí rozšíření je východní Středozemí a Malá Asie. Ve střední Evropě se pěstuje na polích a zahradách, občas zplaňuje. Vyhovují jí chráněné a slunné polohy s propustnou humózní půdou.

Účinné látky

Meduňka obsahuje asi 0,1 % silic (citral, citronelal, citronelol, geraniol, linalol) a asi 4 % tříslovin, kyseliny hydroxytriterpenové (např. kyselina ursolová). Dále, a to v menším množství, hořčin, sliz, flavonoidy a minerální látky.

Použití

Meduňkový čaj z listů snižuje stres, uklidňuje, uvolňuje, zpříjemňuje spánek a zajišťuje dobré zažívání. Nově se uznávají protivirové účinky, zvláště u herpesvirů (opary).^[3] Z listů se rovněž připravuje meduňkový likér. Nať se používá v lidovém lékařství jako hypnotikum a sedativum. Používá se také jako koření. V kuchyni se pro svou citrusovou vůni za čerstva přidává do míchaných nápojů a ovocných salátů. Dá se z ní dělat meduňkové víno (macerací hrsti listů v litru bílého vína).^[1] Meduňka má i široké užití v kosmetice. Tvoří významnou složku v šamponech na mastné vlasy a v mastích proti oparům. Jelikož čistí a zklidňuje pleť, tak se z ní vyrábí přípravky na pleť.^[4]

Sbírá se list nebo celá nať – zásadně před květem. Je třeba sušit ji rychle, ne však na slunci, vhodné jsou nízké teploty. Tradičně se používá vnitřně výluh samostatně nebo ve směsi, hlavně s kozlíkem a chmelovými šišticemi.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b GATO, Martin. Léčivé rostliny: v praktickém bylinkářství, kosmetice a kuchyni. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2013. 259 s. ISBN 978-80-7346-156-0. S. 146–147.
↑ AtlasRostlin.cz. AtlasRostlin.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online.
↑ ^a ^b http://botany.cz/cs/melissa-officinalis/
↑ Meduňka lékařská - atlas bylinek | ZdraváZóna.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

[:0-1] GATO, Martin. Léčivé rostliny: v praktickém bylinkářství, kosmetice a kuchyni. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2013. 259 s. ISBN 978-80-7346-156-0. S. 146–147.

[2] AtlasRostlin.cz. AtlasRostlin.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online.

[botany-3] ttp://botany.cz/cs/melissa-officinalis/

[4] Meduňka lékařská - atlas bylinek | ZdraváZóna.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]