[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Mars 6

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mars 6
COSPAR1973-052A
Katalogové číslo06768
Start5. srpna 1973
KosmodromStartovací komplex č. 81/23 kosmodromu Bajkonur
Nosná raketaProton-K
Přistání12. března 1974
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars 6 (rusky Марс 6) byla sovětská sonda k planetě Mars vyslaná roku 1973. Byla označena v katalogu COSPAR jako 1973-052A.[1] Mise se zdařila jen částečně.

Sověti během třech týdnů vypustili krátce po sobě čtyři sondy, všechny nasměrované na Mars. Sonda Mars 6 byla třetí z této čtveřice a její program byl obdobný ostatním: vytvořit družici planety a pořídit fotografie, případně provést různá vědecká měření.

Konstrukce sondy

[editovat | editovat zdroj]

Oproti sondám Mars 1 – 3 tuto vyprojektoval a postavil NPO Lavočkina. Hmotnost byla 3260 kg.[2] I tato (stejná jako Mars 4 a 5) byla tříose orientovaná typu M-73S (3MP, výr. č. 50P), Při rozevřených slunečních panelech dosahovala šíře 5,9 metru s průměrem základny 2 metry. Ve spodní části byl usazen motor a palivové nádrže. Vně sondy byla rozmístěna série antén. Sonda byla vybavena snímkovacími kamerami a řadou vědeckých přístrojů, např. několika fotometry či řadou snímacích čidel. Většina přístrojů byla určena pro práci na orbitě planety.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Odstartovala v podvečer dne 5. srpna 1973 z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Proton K/D. Nejdříve se dostala na tzv. parkovací, tedy oběžnou dráhu Země, odkud po zapálení posledního stupně nosné rakety odletěla směrem k Marsu.

Po osmi dnech letu 13. srpna 1973 po pokynu z řídícího střediska byla provedena korekce dráhy. K Marsu dolétla po 8 měsících letu. Dne 12. března 1974 došlo k další korekci dráhy, krátce předtím téhož dne se ve vzdálenosti 48 000 km od Marsu oddělilo pouzdro, které s pomocí svého motorku zahájilo sestup k povrchu. Brzděno bylo jednak aerodynamicky, 145 sec také díky padáku a právě během této krátké doby vyslalo výsledky měření v atmosféře. Vysílání na Zemi bylo provedeno prostřednictvím sondy. Krátce před dopadem na povrch planety se spojení přerušilo.

Samotná sonda již bez pouzdra proletěla 1600 km nad planetou a pokračovala v letu po heliocentrické dráze.[3]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 246. 
  2. (anglicky)NSSDC Mars 6, 13-10-2015
  3. Encyklopedie kosmonautiky, str.246

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]