[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Maorský prapor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
28. (maorský) prapor
28th (Māori) Battalion
Posily praporu po příjezdu do Sydney v listopadu 1940
Posily praporu po příjezdu do Sydney v listopadu 1940
ZeměNový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Vznik1940
Zánik1946
Typjednotka pěchoty
Velikost~ 700–900 mužů
MottoAke! Ake! Kia Kaha E!
(„Vzhůru, vzhůru, buď silný!“)
Nadřazené jednotky2. divize Armády Nového Zélandu
Účast
Bitvydruhá světová válka

28. (maorský) prapor (anglicky: 28th (Māori) Battalion) byl prapor pěchoty 2. divize Armády Nového Zélandu, který sloužil během druhé světové války. Zformován byl 26. ledna 1940[1] po tlaku maorských poslanců a organizací napříč zemí na labouristickou vládu, s cílem založení samostatné jednotky Maorů, a jejího vyslání do zámořských misí. Jednotka navázala na tradici maorského ženijního praporu z první světové války.[2] Maorové rovněž usilovali o zvýšení prestiže vlastního etnika. Po boku pakehských spolubojovníků působili v rámci vojsk Britského impéria. Další generace domorodých obyvatel Nového Zélandu s válečnickými kořeny tak mohla vyzkoušet své bojové umění v moderním válečném konfliktu.[2][3]

Maorský prapor byl založen v roce 1940 jako součást 2. expedičního sboru Nového Zélandu, a připojen pod velení 2. novozélandské divize jako zvláštní prapor,[4] který postupoval mezi jejími třemi pěchotními brigádami.[5] Zasáhl do bitvy o Řecko,[6] bojů v severní Africe[7] a italského tažení.[8]

V bojích si členové praporu vysloužili reputaci od důstojníků spojeneckých sil, tak i nacistických velitelů.[9] Zejména obratnost v kontaktním boji s bajonety jim od protivníků – včetně Rommela – vynesla přezdívku „lovci skalpů“.[10] Velitel Afrikakorpsu Erwin Rommel na adresu praporu uvedl: „Dejte mi maorský prapor a já dobudu svět“.[11][12] Po ukončení války v Evropě se část jednotky o síle 270 mužů připojila ke kontingentu v Japonsku, představujícího složku Okupačních sil Britského společenství,[13][9] než byla po připlutí do Wellingtonu v lednu 1946 rozpuštěna.[14]

Celkově praporem prošlo 3 600 mužů,[15] z nichž 649 bylo zabito v boji či zemřelo na následky zranění a 1 712 dalších vojáků utrpělo zranění. Vyjma toho 29 mužů zemřelo v důsledku služby po odchodu z jednotky a dva byli zabiti během nehody při výcviku na Novém Zélandu.[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Māori Battalion na anglické Wikipedii.

  1. Cody, ss. 4–5
  2. a b Cody, s. 1
  3. Orange, s. 236
  4. Cody, s. 3
  5. McGibbon, s. 309
  6. Cody, s. 55
  7. Cody, s. 133
  8. Cody, s. 373
  9. a b c McGibbon, s. 311
  10. McGibbon, s. 310
  11. Henderson, s. 94
  12. Impressions – Pilgrimage Cruise of the 28th [online]. Official 28th Maori Battalion Website [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. 
  13. Cody, s. 483
  14. Cody, s. 484
  15. 28th Maori Battalion [online]. Official 28th Maori Battalion Website [cit. 2010-04-10]. Dostupné online. 
  16. FIELD, Michael. Colour brings new life to iconic Maori Battalion photo [online]. Stuff [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CODY, J.F. 28 (Maori) Battalion. Wellington: Historical Publications Branch, 1956. (The Official History Of New Zealand in the Second World War 1939–45). Dostupné online. OCLC 10848095 
  • HENDERSON, Michael. Forgiveness: Breaking the Chain of Hate. 2nd. vyd. Portland, Oregon: Arnica Publishing, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-9726535-6-5. 
  • The Oxford Companion to New Zealand Military History. Redakce McGibbon, Ian. Auckland: Oxford University Press, 2000. ISBN 0-19-558376-0. 
  • ORANGE, Claudia. Kia Kaha: New Zealand in the Second World War. Redakce Crawford, John. Auckland: Oxford University Press, 2000. ISBN 978-0-19-558455-4. Kapitola The Price of Citizenship? The Maori War Effort, s. 236–251. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]