Makak tibetský
 Makak tibetský | |
|---|---|
 Makak tibetský, samec | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
| Rod | makak (Macaca) |
| Binomické jméno | |
| Macaca thibetana Milne-Edwards, 1870 | |
 Rozšíření makaka tibetského (zeleně) | |
| Synonyma | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Makak tibetský (Macaca thibetana) je druh úzkonosé opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Druh, který je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody brán jako téměř ohrožený, popsal roku 1870 Henri Milne-Edwards.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Makak tibetský se vyskytuje ve středovýchodní Číně (An-chuej, Fu-ťien, Kan-su, Kuang-tung, Kuang-si, Kuej-čou, Ťiang-si, Šen-si, S'-čchuan, Jün-nan, Če-ťiang; a pochopitelně i Tibet), zprávy o výskytu makaka tibetského až do severovýchodní Indie v oblasti Arunáčalpradéš zahrnují pravděpodobně jiný druh. K životu dává makak tibetský přednost stálezeleným listnatým lesům ve výškách od 1000 do 2500 m n. m.[2]
Popis a chování
[editovat | editovat zdroj]Samci makaka tibetského měří 61–71 cm a jejich hmotnost se odhaduje na 14–17,5 kg, samice měří 51–63 cm a váží 9–13 kg. Ocas je pahýlovitý, měří od 8 do 14 cm u samců a 4–8 cm u samic. Srst je dlouhá, má hnědé zbarvení (na spodní straně těla je však světlejší). Obličej bývá holý a červenavě zbarvený, u samců má méně výrazné zbarvení než u samic. Makak tibetský se živí především rostlinnou potravou, například listy, trávou nebo ovocem, někdy však také kořínky, hmyzem, oblíbenou potravou jsou bambusové výhonky. Potravu si opice může uschovávat v lícních torbách a sežrat ji později. Skupina se skládá z dominantního alfa samce starého 8–9 let, ostatních dospělých jedinců a mláďat, která v případě, že jde o samce, po dosažení dospělosti opouštějí skupinu. Pokud je ve skupině příliš opic, okolo 40 až 50, některé z nich odštěpením založí novou menší skupinu, přičemž jde většinou o jedince nejníže ve společenském žebříčku. Samice se začínají pářit okolo pěti let věku. Rozmnožování probíhá na podzim a mláďata se rodí po šestiměsíční březosti, nejčastěji v lednu a únoru. Samice rodí pouze jediné mládě.[3]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Přestože jsou populace početné, patří makak tibetský mezi téměř ohrožené druhy následkem masivního ničení lesního porostu v jeho domovině. Mezi menší hrozby patří také lov. Vzhledem k tomu, že však byl hlavní důvod ohrožení, masivní odlesňování, omezen, populace makaků se poměrně stabilizovaly. Druh je zapsán na seznam CITES II a žije ve více než 60 přírodních rezervacích, ovšem téměř vůbec se neobjevuje v zoologických zahradách mimo Asii, a i zde je vzácným chovancem.[2] Několik let byl chován v ZOO Praha.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b Yongcheng, L. & Richardson, M. 2020. Macaca thibetana. The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T12562A17948236. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-2.RLTS.T12562A17948236.en. Accessed on 21 September 2022.
- ↑ * Tibetan macaque (Macaca thibetana) [online]. arkive.org [cit. 2015-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu makak tibetský na Wikimedia Commons
Taxon Macaca thibetana ve Wikidruzích
- Makak tibetský [online]. biolib.cz [cit. 2015-12-12]. Dostupné online.
