Lysyčansk

Lysyčansk Лисичанськ
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°55′1″ s. š., 38°25′50″ v. d.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Luhanská
Rajón	Severodoněcký
Lysyčansk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	95,64 km²
Počet obyvatel	93 340 (2022)
Hustota zalidnění	976 obyv./km²
Správa
Vznik	1710
Adresa obecního úřadu	вул. Комсомольська 7 93100 м. Лисичанськ
Telefonní předvolba	6451
PSČ	93100-93190
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lysyčansk (ukrajinsky Лисичанськ, Lysyčansk, rusky Лисичанск, Lisičansk) je město na východní Ukrajině, historicky na rozhraní Slobody a Donbasu, administrativně na západě Luhanské oblasti. Tvoří součást Lysyčanské aglomerace, ve které v roce 2007 žilo přes 100 000 obyvatel.

Město leží zhruba 90 km od Luhansku, na pravém břehu Severního Doňce; s levobřežním Severodoněckem tvoří souměstí. Na přelomu 20. a 21. století bylo důležitým průmyslovým střediskem hornického, chemického, strojírenského a sklářského průmyslu.

Oblast má bohatě archeologicky doloženou středověkou minulost. Z hradištního období slovanského osídlení poltavské kultury se mimo jiné dochovaly tzv. kamenné baby.

Zdejší osady byly poničeny v letech 1707-1708 během Bulavinova povstání, které vedli na obranu svých práv autonomie proti vojsku cara Petra I. Velikého kozáci v čele s atamanem donského vojska Kondratijem Bulavinem. Po prohrané bitvě pod Azovem byl Bulavin zabit spiklenci mezi jeho povstalci. Rusové uvádějí jako rok založení města 1710, kdy bylo připojeno k impériu jako jedno z prvních na Donbasu. V mapách je zaznamenáno až později a administrativně se ve správních dokumentech většinou uvádí k roku 1795.

V roce 1721 byla v Doněcké uhelné pánvi objevena ložiska černého uhlí v lokalitě Lisja Balka, kozácké vesnici doložené v roce 1710. Liška se proto dostala do znaku pozdějšího města. Dále se zde zpracovával uhličitan sodný pro chemickou výrobu. Během 19. století se oblast stala významným centrem hornického, metalurgického a strojírenského průmyslu, jímž zůstala až do současnosti. Kulturní tradici města v letech 1890-1917 obohatila kolonie Messarosch, v níž se usazovali převážně němečtí literáti.

Železniční stanice na trati (Doněck –) Popasna – Kup'jansk byla založena v 19. století. Trolejbusová doprava byla ve městě zavedena od roku 1972. Do roku 2021 ve městě působily všechny úřady i kulturní a vzdělávací instituce. Mimo jiné zde byla Luhanská státní technická univerzita a Státní univerzita vnitra.

První fáze útoku proruských separatistů a ruské okupace vedla v letech 2014-2016 k ustavení Luhanské lidové republiky. Vybombardované obytné domy na fotografiích ze srpna 2014 obletěly celý svět a staly se jedním z prvních důkazů o válce.

Během ruské invaze na Ukrajinu agresoři počátkem května 2022 zasáhli ve městě ropnou rafinérii, kterou postihl rozsáhlý požár a město se ocitlo bez dodávek elektřiny.^[1] Jeho infrastruktura nejméně ze 70 procent zničena a většina obyvatelstva uprchla do vnitrozemí nebo do zahraničí.^[2] Na počátku července 2022 byl Lysyčansk dobyt ruskou armádou a stal se tak posledním městem v Luhanské oblasti, které ruská armáda dobyla před vyhlášením plné kontroly nad Luhanskou oblastí. Celá Luhanská oblast je od dobytí města pod správou Luhanské lidové republiky.

Tento seznam referencí potřebuje upravit.

Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lysyčansk na Wikimedia Commons
• (rusky) Městský portál Archivováno 1. 10. 2020 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Luhanská oblast
Rajóny	Alčevský • Dovžanský • Luhanský • Roveňský • Severodoněcký • Starobilský • Svatovský • Ščasťský
Města	Almazna • Alčevsk • Antracyt • Bokovo-Chrustalne (Vachruševe) • Brjanka • Dovžansk (Sverdlovsk) • Hirske • Holubivka (Kirovsk) • Chrustalnyj (Krasnyj Luč) • Irmino • Kadijivka (Stachanov) • Kreminna • Kypuče (Artemivsk) • Luhansk • Lutuhyne • Lysyčansk • Miusynsk • Molodohvardijsk • Novodružesk • Oleksandrivsk • Perevalsk • Pervomajsk • Petrovo-Krasnosillja • Popasna • Pryvillja • Roveňky • Rubižne • Severodoněck • Sorokyne (Krasnodon) • Starobilsk • Suchodilsk • Svatove • Ščasťa • Voznesenivka (Červonopartyzansk) • Zolote • Zorynsk • Zymohirja
Sídla městského typu	Bajračky • Bile • Bilohorivka • Bilokurakyne • Biloluck • Biloričenskyj • Bilovodsk • Bokovo-Platove • Borivske • Buhajivka • Buran (Enhelsove) • Centralnyj • Čeljuskinec • Čornuchyne • Doneckyj • Dubivskyj • Dubove (Komsomolskyj) • Faščivka (Alčevský rajón) • Faščivka (Roveňský rajón) • Fedorivka • Hannivka • Heorhijivka • Hirne • Hirnyk • Hlybokyj • Horodyšče • Hrušove • Chrustalne • Ivanivka • Ivanivske (Lotykove) • Izvaryne • Jasenivskyj • Jaščikove • Jesaulivka • Jurjivka • Južna Lomuvatka • Kalynove • Kamjane • Kartušyne (Proletarskyj) • Katerynivka (Juvilejne) • Klenovyj • Kňahynivka • Komisarivka • Komyšuvacha • Krasnodarskyj • Krasnoričenske • Krasnyj Kut • Kripenskyj • Krynyčanske (Červonohvardijske) • Krynyčne (Birjukove) • Kundrjuče (Kalininskyj) • Ljubymivka (Dzeržinskyj) • Lozivskyj • Lozno-Oleksandrivka • Lomuvatka • Malomykolajivka • Malorjazanceve • Marija (Lenina) • Markivka • Meťolkine • Myrna Dolyna • Myrne • Mychajlivka (Alčevský rajón) • Mychajlivka (Roveňský rajón) • Milove • Naholno-Tarasivkа • Nyžne • Nyžňa Duvanka • Nyžnij Naholčik • Novoajdar • Novodarjivka • Novooleksandrivka • Novopskov • Novosvitlivka • Novotoškivske • Pavlivka • Petropavlivka • Rodakove • Sadovo-Chrustalnenskyj • Seleznivka • Senťanivka (Frunze) • Severnyj • Severo-Hundorivskyj • Simejskyne • Sirotyne • Slovjanoserbsk • Sofijivskyj • Stanycja Luhanska • Šachtarske • Ščotove • Šterivka • Talove • Tacyne • Teple (Krasnodon) • Toškivka • Trojicke • Uralo-Kavkaz • Uspenka • Valjanivske (Leninske) • Vedmeže (Volodarsk) • Velykokamjanka • Velykyj Loh • Verhulivka • Verchnij Naholčyk • Voronove • Vovčojarivka • Vrobivskyj • Vrubivka • Zaporižžja
Bývalé rajóny	Antracytský • Bilokurakynský • Bilovodský • Krasnodonský • Kreminský • Luhanskostanycký • Lutuhynský • Markivský • Milovský • Novoajdarský • Novopskovský • Perevalský • Popasenský • Slovjanoserbský • Trojický
Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Luhanskou lidovou republikou a Ruskem.