Lučané

Lučané byli jedním z bájných českých kmenů sídlící před vznikem přemyslovského knížectví na území zvaném Lucko, se střediskem v Žatci. Jsou známí především z pověsti o Lucké válce. Mohli existovat v 9. až 10. století, možná přežívali až do 12. století.

Písemné doklady z doby, kdy měl tento kmen samostatně existovat, nemáme. O Lucku a Lučanech se zmiňuje první díl Kosmovy kroniky,^[1] odkud pochází většina informací.

Vladimír Karbusický přišel s teorií, že Kosmas při zápisu pověsti vycházel ze staršího zdroje, kterým má být dnes ztracená staročeská hrdinská píseň.^[2]

Lucké území se podle ní rozkládalo podél řeky Ohře.^[1][3] Sousedilo na východě u dnešních Lovosic s územím Litoměřiců. Hranice s kmenem Čechů by pak zřejmě běžela zhruba podél řeky Ohře až k Žatci a poté směrem na jih k řece Mži.^[1] Není jasné, kde by měla být západní hranice Lucka, ale dá se předpokládat, že by pod vládu Lučanů patřilo i dnešní Sokolovsko.^[zdroj?] Kosmas ve své kronice uvádí, že národ Lučanů (natio Luczano), který se nyní – v Kosmově době – ponovu (a modernis) nazývá podle hradu Žatec (Satc) Žatčané (Satcenses), žil na území (provincia), které se rozdělovalo na pět krajin (regio), a dále tyto krajiny vyjmenovává: první kolem říčky Guntna, druhá kolem řeky Uzka, třetí kolem potoka Brocnica, čtvrtou krajinu nazývá Lesní (Silvana) a pátou je vlastní Lucko či Luka (Luca).^[4]

Kromě Žatce mělo být také významné hradiště Vlastislav nedaleko dnešních Třebenic.^[3] Dalším luckým hradištěm, po němž zbyl jen název místní čtvrti, byla Drahúš v dnešním městě Postoloprty.

Lučané podle pověsti byli nepřátelé kmene Čechů a jejich vládců Přemyslovců. Podle Kosmy Lucko zaniklo za vlády knížete Neklana, jehož vojsko v lucké válce, konkrétně v bitvě u Turska, porazilo silnou luckou Vlastislavovu armádu.^[1] Pod vládou Přemyslovců ovšem Lučané zřejmě existovali dále, Kosmas o nich mluví jako o svých současnících.

Kosmas v lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než z období předbořivojovského, totiž pravděpodobně upevňování pozice knížete Boleslava I. po zavraždění bratra Václava. Ve Widukindově kronice se k roku 936 píše o intervenci saských a durynských jednotek v boji mezi Boleslavem a jiným "drobným knížetem" (subregulus). Kníže Boleslav měl durynský a posléze saský sbor porazit a při návratu vypálit hrad (urbs) onoho knížete^[5]. Tomu odpovídají i archeologické nálezy včetně datování ve Vlastislavi. ^[6]

O existenci samostatného kmene na severozápadě Čech soupeřícího s Čechy (Přemyslovci) se dnes pochybuje.^[7] Lučané se ale považují za jedno z českých knížectví.^[7]

Pověst o lucké válce zpracoval Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.^[8]

Česká blackmetalová skupina Maniac Butcher natočila v roce 1996 album Lučan Antikrist.^[9]

V okrese Louny byl vydáván Deník Lučan, dnes Žatecký a lounský deník vydavatelství Vltava-Labe-Press. V Žatci se vařilo pivo Lučan a stejně se jmenovalo i zdejší kino nebo vojenská tělovýchovná jednota.

Hudebník Oldřich Janota (1949 – 2024) složil píseň Bitva na Tursku, album Podzimní král, 2000 (CD, neprodejná příloha časopisu Stereo & Video, reedice nahrávek z let 1983 a 1984)^[10]

Lučan je také české příjmení.

• POLÁNEK, Karel Alois, za součinnosti učitelstva. Z dob žalu i slávy : příspěvek k dějinám českého školství kraje Lučanů. 1. vyd. Žatec: Inspektorát českých škol menšinových, 1928. 179 s. 

• Slovníkové heslo Lučan ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Lučané v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Lučané ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Dílo Staré pověsti české/Lucká válka ve Wikizdrojích
• JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Věnceslav Černý. 7. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1921. 375 s. Dostupné online. - kapitola Lucká válka, s. 92-109.