[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Lazy (Lázně Kynžvart)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lazy
Pastýřský buk v Horních Lazech
Pastýřský buk v Horních Lazech
Lokalita
Charakterosada
ObecLázně Kynžvart
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel16 (2021)[1]
Katastrální územíLazy (4,2 km²)
Nadmořská výška800 m n. m.
PSČ354 91
Počet domů10 (2021)[2]
Lazy
Lazy
Další údaje
Kód části obce79367
Kód k. ú.679364
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazy (německy Perlsberg[3]) jsou osada a část města Lázně Kynžvart v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Leží na hřebeni Slavkovského lesanadmořské výšce 800 metrů. Český název vyjadřující polohu na stráni dostaly v roce 1948.[4]

Na severním okraji Lazů roste památný strom Pastýřský buk. Jihozápadně od osady leží nejvyšší vrch pohoří Lesný. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.[5]

Lazy jsou také název katastrálního území o rozloze 4,2 km².[6]

Kaplička v Dolních Lazech

První písemná zmínka pochází z roku 1336, kdy Jindřich z Leuchtenberku nechal dobývat rudy ve zdejších kopcích. Jednalo se zejména o železnémanganové rudy.[7][8] V roce 1370 jsou Lazy uváděny v seznamu leuchtenberských lén.[4] Osada se dělila na dvě části, na Horní a Dolní Lazy. Horní část se nacházela na náhorní plošině a těsně pod ní. Na ni navazovala dolní část, která se táhla podél cesty do Krásné Lípy a potoka Velké Libavy. Osud obou osad byl společný a i majitelé obou osad byli společní.[7]

V první polovině 16. století vlastnily osadu Šlikové, kteří v roce 1545 otevřeli v Dolních Lazech důl na stříbro, který byl pojmenován jako šachta Marie Pomocné. Po konfiskaci majetků Šliků již dobývání nepokračovalo a důl byl na krátkou dobu obnoven až v roce 1812.[7] Podél Velké Libavy se nacházelo mnoho mlýnů a hamrů, v roce 1838 se jich zde uvádí celkem dvanáct. Na tak malém území to bylo skutečně hodně.[7]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva. Zkázu obce znamenalo její začlenění do vojenského výcvikového tábora v prostoru Slavkovského lesa.[pozn. 1]

Z původní zástavby zůstalo zachováno jen několik domů v Horních Lazech, Dolní Lazy zanikly úplně. Ty připomínají pozůstatky starých mlýnů či hamrů a malá výklenková kaplička, zrekonstruovaná v roce 1999.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 864 obyvatel, z nichž bylo 863 německé národnosti a jeden cizozemec. K římskokatolické církvi se hlásilo 863 obyvatel, jeden k církvi evangelické.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů Lazů [10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 283 1 236 1 078 962 948 864 885 459 54 39 32 15 22 17 16
Počet domů 150 150 142 135 135 131 136 24 - 8 7 8 6 6 10

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Lazy byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Planá, ale od roku 1960 v okrese Mariánské Lázně. Od roku 1960 jsou částí města Lázně Kynžvart v okrese Cheb.[12]

  1. Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. a b c BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 49. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 266. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  7. a b c d JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 178–220. 
  8. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech díl V. Praha: Československá akademie věd Praha, 1962. S. 112. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Perlsberg. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 250. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 5.  Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 275. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]