[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Jizera (hora)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jizera
Pohled na Jizeru ze Sněžných věžiček
Pohled na Jizeru ze Sněžných věžiček

Vrchol1122 m n. m.
Prominence238 m ↓ Na Písčinách[1]
Izolace6,2 km → Smrk
SeznamyTisícovky v Česku #171
Ultratisícovky #50
Nejprominentnější hory CZ #76
Hory a kopce Jizerských hor #4
Poznámkavýhled
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříJizerské hory / Jizerská hornatina / Smědavská hornatina / Jizerská část
Souřadnice
Jizera
Jizera
Horninažula
PovodíDesnáKameniceJizeraLabe, SmědáLužická NisaOdra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jizera (německy Siechhübel) je se svými 1122 m n. m.[2] druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a také nejvyšší vrchol Hejnického hřebene a celé Jizerské hornatiny. Zároveň je horou s nejvyšší prominencí (převýšením od sedla) ze všech tisícovek v české části hor.[1] Přírodní rezervace Prales Jizera o rozloze 92,44 ha leží na katastru města Hejnice v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji.[3]

V hraničním sporu roku 1591 byla nazývána Bražecký vrch nebo Bražec. Německý název Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Tento název patrně odkazoval na mohutnou, poměrně členitou, žulovou skálu na samém vrcholu hory. Tato skála byla zpřístupněna a je místem daleké vyhlídky do okolního kraje. Přes stejný název není hora Jizera přímým zdrojem řeky Jizery, která dala jméno celému pohoří. Hora Jizera na hlavním evropském rozvodí je na severu zdrojem pro Smědou, na jihu pro Desnou (přítok řeky Kamenice a posléze i Jizery mimo oblast Jizerských hor).

Vrchol Jizery a lovecká chata

Geologie a geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]

Vrcholové skály jsou tvořeny silně rozpukaným středně až hrubozrnným porfyrickým granitem jizerského typu. Vedle této horniny s velkými krystaly živce, která tvoří podstatnou část skalních tvarů v rezervaci, se zde vyskytuje drobnozrnná žula, z níž se vytvořila suťová pole.[4] Podobné tvary skal se označují jako tory[5] a jsou svým vznikem spojeny s obdobím hlubokého zvětrávání skalního masivu podle puklin do hloubek. V dalším období pak došlo k odnosu zvětralin a odhalení nejodolnějších částí. Modelace skaliska pak byla dokončena v glaciálech čtvrtohor mrazovým zvětráváním.

Na vrchol se lze dostat jen od západoseverozápadu po žlutě značené odbočce od rozcestí Pod Jizerou na hlavní červené turistické trase. Toto místo se nachází v sedle mezi Smědavskou horou, v sousedství přírodní rezervace Klečové louky, nedaleko pramene Bílé Smědé, na cestě mezi Smědavou a rozcestím Na Kneipě (též Knejpě) u stejnojmenné přírodní památky. Od Smědavy, kde je parkoviště, autobusová zastávka a výletní restaurace, je vrchol Jizery vzdálen asi 3 km.

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol, který je součástí přírodní rezervace Prales Jizera, vede také neznačená cesta od západojihozápadu, odbočující nedaleko rozcestí Na Kneipě z Kasárenské silnice. Na tuto cestu ale není z důvodu ochrany přírody přístup dovolen. Přírodní rezervace Prales Jizera, který se kolem vrcholu rozkládá v nadmořské výšce nad 1000 m, chrání zbytky zdejších smrkových porostů.

  1. a b Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  3. PR Prales Jizera na seznamu zvláště chráněných území AOPK ČR
  4. Popis lokality na webu geology.cz
  5. RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 365 s. S. 66–67. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]