Izotopy hliníku
Hliník (13Al) má 25 známých izotopů, od 19Al po 43Al, a čtyři známé jaderné izomery. V přírodě se vyskytují pouze 27Al (jediný stabilní izotop, téměř 100 % přírodního hliníku) a 26Al (ve stopových množstvích, t1/2 = 7,17×105 r). Ostatní izotopy mají poločas kratší než 7 minut, většinou pod 1 sekundu.[1] 26Al vzniká v zemské atmosféře z argonu tříštivou reakcí způsobenou protony z kosmického záření. Izotopy hliníku nacházejí využití při datování mořských sedimentů, manganových konkrecí, ledovcového ledu a meteoritů.
Kosmogenní hliník-26 byl poprvé použit při studiu Měsíce a meteoritů. Úlomky meteoritů jsou po odtržení od původních těles vystaveny během průletu vesmírem intenzivnímu bombardování, přičemž dochází k významné tvorbě 26Al. Po dopadu na Zemi atmosféra zabraňuje dalšímu vzniku 26Al a jeho přeměna může být použita pro zjištění doby, před kterou meteorit dopadl. Výzkum meteoritů také ukázal, že v době utváření Sluneční soustavy byl tento izotop poměrně běžný.[2]
Seznam izotopů
[editovat | editovat zdroj]| symbol nuklidu |
Z(p) | N(n) | hmotnost izotopu (u) |
poločas přeměny[1] | způsob(y) přeměny[1] |
produkt(y) přeměny[3] |
jaderný spin[1] |
reprezentativní isotopové složení (molární zlomek)[1] |
rozmezí přirozeného výskytu (molární zlomek) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| excitační energie | |||||||||
| 19Al | 13 | 6 | 19,021 8 | <35 ns | p | 18Mg | |||
| 20Al | 13 | 7 | 20,019 4 | <35 ns | p | 19Mg | |||
| 21Al | 13 | 8 | 21,028 04(32) | <35 ns | p | 20Mg | +5/2 | ||
| 22Al | 11 | 20 | 22,019 52(10) | 91,1(5) ms | β+, p (55,00 %) | 21Na | +4 | ||
| β+ (43,86 %) | 22Mg | ||||||||
| β+, 2p (1,10 %) | 20Ne | ||||||||
| β+, α (0,04 %) | 18Ne | ||||||||
| 23Al | 13 | 10 | 23,007 267(20) | 470(30) ms | β+ (99,54 %) | 23Mg | +5/2 | ||
| β+, p (0,46 %) | 22Na | ||||||||
| 23mAl | ~0,35 s | ||||||||
| 24Al | 13 | 11 | 23,999 938 9(30) | 2,053(4) s | β+ (99,96 %) | 24Mg | 4+ | ||
| β+, α (0,04 %) | 20Ne | ||||||||
| β+, p (0,001 6 %) | 23Na | ||||||||
| 24mAl | 425,8 keV[1] | 130(3) ms | IT (82,5 %) | 24Al | 1 | ||||
| β+ (17,5 %) | 24Mg | ||||||||
| β+, α (0,03 %) | 20Ne | ||||||||
| 25Al | 13 | 12 | 24,990 428 1(5) | 7,183(12) s | β+ | 25Mg | +5/2 | ||
| 26Al[4] | 13 | 13 | 25,986 891 69(6) | 7,183(12)×105 r | β+ | 26Mg | +5 | Stopy[5] | |
| 26mAl | 228,3 keV[1] | 6,3460(8) s | β+ | 26Mg | 0 | ||||
| 27Al | 13 | 14 | 26,981 538 63(12) | Stabilní | +5/2 | 1,000 | |||
| 28Al | 13 | 15 | 27,981 910 31(14) | 2,245(2) min | β− | 28Si | +3 | ||
| 29Al | 13 | 16 | 28,980 445 0(13) | 6,56(6) min | β− | 29Si | +5/2 | ||
| 30Al | 13 | 17 | 29,982 960(15) | 3,62(6) s | β− | 30Si | +3 | ||
| 31Al | 13 | 18 | 30,983 947(22) | 644(25) ms | β− (98,4 %) | 31Si | +5/2 | ||
| β−, n (1,6 %) | 30Si | ||||||||
| 32Al | 13 | 19 | 31,988 12(9) | 31,9(8) ms | β− (99,3 %) | 32Si | +1 | ||
| β−, n (0,7%) | 31Si | ||||||||
| 32mAl | 955,7(4) keV | 200(20) ns | +4 | ||||||
| 33Al | 13 | 20 | 32,990 84(8) | 41,7(2) ms | β− (91,5 %) | 33Si | +5/2 | ||
| β−, n (8,5 %) | 32Si | ||||||||
| 34Al | 13 | 21 | 33,996 85(12) | 56,3(6) ms | β− | 34Si | -4 | ||
| 35Al | 13 | 22 | 34,999 86(19) | 37,6(14) ms | β− (62 %) | 35Si | +5/2 | ||
| β−, n (38 %) | 34Si | ||||||||
| 36Al | 13 | 23 | 36,006 21(23) | 94(37) ms | β− (69 %) | 36Si | |||
| β−, n (31 %) | 35Si | ||||||||
| 37Al | 13 | 24 | 37,010 68(36) | 10,7(13) ms | β− | 37Si | +3/2 | ||
| 38Al | 13 | 25 | 38,017 23(78) | 7,6(6) ms | β−, n (84 %) | 37Si | |||
| β− (16 %) | 38Si | ||||||||
| 39Al | 13 | 26 | 39,022 97(158) | 7,6(16) ms | β−, n (97 %) | 38Si | |||
| β− (3 %) | 39Si | ||||||||
| 40Al | 13 | 27 | 40,031 45(75) | 10 ms [>260 ns] | |||||
| 41Al | 13 | 28 | 41,038 33(86) | 2# ms [>260 ns] | +3/2 | ||||
| 42Al | 13 | 29 | 42,046 89(97) | 1 ms | |||||
| 43Al | 13 | 30 | |||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of aluminium na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
- ↑ R. T. Dodd. Thunderstones and Shooting Stars. [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-674-89137-6. S. 89–90.
- ↑ Stabilní izotopy tučně
- ↑ Používá se k datování meteoritů a událostí v rané historii Sluneční soustavy
- ↑ Kosmogenní
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Izotopy hliníku na Wikimedia Commons
