Izák

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Izák
Narození	1851 př. n. l.
Úmrtí	1671 př. n. l. (ve věku 179–180 let) Kanaán
Místo pohřbení	Jeskyně patriarchů
Bydliště	Gerar
Národnost	Hebrejci
Povolání	pastevec
Choť	Rebeka
Děti	Jákob[1] Ezau[2]
Rodiče	Abrahám[3] a Sára[3]
Příbuzní	Izmael (sourozenec) Šimeon[4], Juda[5], Isachar[6], Zabulón[7], Dína[8], Josef (patriarcha)[9], Benjamín[10], Ašer[11], Naftalí[12], Gád[13], Dan[14], Rúben[15] a Lévi[16] (vnoučata)
Funkce	prorok patriarcha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Izák (hebrejsky יִצְחָק‎, Jicchak; doslova „bude se smát“) je druhým biblickým patriarchou. Je synem Sáry a patriarchy Abraháma, manžel Rebeky a otec Ezaua a patriarchy Jákoba. Izák měl být obětován svým otcem Abrahámem, ale Hospodin ho v posledním okamžiku ušetří.

Izák nebyl jedináčkem. Jeho otec měl ještě jednoho syna jménem Izmael (Jišmael), kterého měl s otrokyní své ženy Hagarou (později měl Izák ještě dalších šest a i více sourozenců). Ale „dědicem“ byl Izák, protože ho Abraham měl se svojí manželkou Sárou a Hospodin ho určil jako jeho dědice. Izákovo narození bylo zaslíbené od Boha, Abrahám a Sára totiž už byli velice staří a neměli děti.

Abrahám byl od Boha zkoušen. Měl obětovat Izáka (Bůh chtěl vědět, jestli mu Abrahám opravdu důvěřuje). Abrahám s důvěrou uposlechl a šel Izáka obětovat na horu Morija (též Sion, na které byl dle tradice vystavěn Šalomounův chrám). Na poslední chvíli řekl anděl Abrahámovi, že ve zkoušce uspěl a ať místo svého syna obětuje berana. (Významem tohoto mýtu je zákaz lidských obětí jednou provždy.)

Izák si vzal Rebeku. Když mu bylo 60 let, zplodil s ní dva syny, dvojčata: Ezaua – o chvíli staršího (byl zarostlý, lovec) a Jákoba. Otcovo požehnání měl správně dostat Ezau, ale Rebeka chtěla, aby požehnání dostal Jákob. Nakonec Rebeka s Jákobem přelstili už starého a slepého Izáka a otcovo požehnání získal Jákob. Ezau se rozzuřil a chtěl ho zabít, a tak Jákob utekl za matčiným bratrem Lábanem, kde se zamiloval do jeho dcery Ráchel. Kvůli ní a její sestře Lee, kterou mu Laban podstrčil při svatbě místo Ráchel, pak Jákob strýci 14 let sloužil a další léta za brav. Pak ho Hospodin povolal zpět do Svaté země.

V umění bývá zobrazováno hlavně obětování Izáka, kde se Abrahám s nožem v ruce chystá obětovat svého syna svázaného na obětním stole a v tom se mu zjevuje anděl. Dalším motivem je Izákovo požehnání, které na starém slepém Izákovi lstivě získává Jákob místo Ezaua.

Je v něm vyjádřeno odtržení od pohanských kultů, kde lidské oběti byly někdy součástí obřadů. Bůh tím jasně dává najevo své milosrdenství a jasný postoj k otázce lidských obětí. Izák je také předobrazem Ježíše Krista a oběti, kterou v poslušnosti svému Otci přinesl. V tomto případě tu ale již nebyl beránek, který by jeho oběť nahradil, tím beránkem byl Kristus sám.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Izák na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Isaak v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.