Ikoma (1906)

Základní údaje
Typ	Pancéřový křižník (od roku 1912 bitevní křižník)
Třída	Cukuba
Objednána	ve finančním roce 1904 v loděnicích Kure Kaigun Kóšó v Kure
Zahájení stavby	15. března 1905
Spuštěna na vodu	9. dubna 1906
Uvedena do služby	24. března 1908
Osud	vyřazena, sešrotována 20. září 1923
Takticko-technická data
Výtlak	13 750 t (standardní) 15 400 t (plný)
Délka	137,11 m
Šířka	22,8 m
Ponor	7,95 m
Pohon	2 parní stroje s trojnásobnou expanzí, 20 kotlů 2 lodní šrouby 20 500 hp
Rychlost	20,5 uzlu (38 km/h)
Dosah	5 000 námořních mil (9 000 km) při 14 uzlech (26 km/h)
Posádka	879
Pancíř	až 178mm boky 178mm barbety a věže 76mm paluba 127mm kasematy až 203mm velitelská věž
Výzbroj	4× 305mm kanón 12× 152mm kanón 12× 120mm kanón 4× 76mm kanón 2× 6,5mm kulomet 3× 450mm torpédomet

Ikoma (japonsky: 生駒) byla lodí japonského císařského námořnictva z třídy pancéřových křižníků Cukuba. Byla pojmenována po kopci Ikoma nacházejícím se na hranici prefektury Ósaka a prefektury Nara. 28. srpna 1912 byla Ikoma překlasifikována na bitevní křižník.^[1]

Stavba křižníků třídy Cukuba, tj, lodí Cukuba a Ikoma, byla objednána v rámci nouzového doplnění flotily v červnu 1904 během rusko-japonské války, jelikož v květnu téhož roku kvůli námořním minám japonské námořnictvo neočekávaně přišlo o bitevní lodí Jašima a Hacuse během obléhání Port Arthuru. Jednalo se o první velké válečné lodě navržené a vyrobené výhradně Japonskem v japonských loděnicích, i když se zahraniční výzbrojí a četnými součástmi. Lodě třídy Cukuba byly navrženy a dokončeny ve velmi krátké době a trpěly četnými technickými a konstrukčními problémy, včetně pevnosti trupu, stability a mechanických poruch.^[1]

Ikoma měla pancéřovaný trup poháněný dvěma parními stroji s trojnásobnou expanzí a dvaceti kotli. Výkon činil 20 500 shp (15 300 kW). Konstrukční rychlost byla 20,5 uzlů (38,0 km/h) a dosah 5 000 námořních mil (9 000 km) při rychlosti 14 uzlů (26 km/h). Ikoma byla jednou z prvních lodí japonského námořnictva s kotli schopnými spalovat uhlí i těžký topný olej. Ikoma i Cukuba byly jedny z nejsilněji vyzbrojených křižníků své doby se čtyřmi 305mm kanóny jako hlavní baterií, namontovanými ve dvoudělových věžích na přídi a zádi. Druhotná výzbroj sestávala z dvanácti 152mm, dvanácti 120mm a ze čtyř 76mm kanónů.^[1][2]

Stavba Ikomy byla započata 15. března 1905, spuštěna byla 9. dubna 1906 a uvedena do služby 24. března 1908 v Kure. V říjnu 1908 doprovázela v japonských vodách Great White Fleet námořnictva Spojených států na její cestě kolem světa.^[3]

V roce 1910 byla Ikoma poslána do Argentiny, aby se zúčastnila oslav stého výročí nezávislosti této země. Z Buenos Aires pokračovala přes Atlantský oceán do Londýna a do dalších evropských přístavů a ​​přes Indický oceán se vrátila do Japonska, čímž obeplula zeměkouli.

Loď byla překlasifikována na bitevní křižník 28. srpna 1912.

Ikoma sloužila v první světové válce, zpočátku během blokády německého přístavu Čching-tao. Od 1. listopadu 1914 do 17. ledna 1915 kotvila Ikoma v Hong Kongu, Singapuru a Townsville v Austrálii a chránila námořní dopravu před německými loděmi.

Dne 4. prosince 1915 se Ikoma účastnila námořní přehlídky u Jokohamy za účasti císaře Taišó. Podobná přehlídka se konala znovu u Jokohamy dne 25. října 1916. V letech 1916 a 1917 Ikoma dlela v japonských domácích vodách.

Od roku 1919 sloužila jako cvičná loď;^[2] v roce 1922 se pak stala obětí Washingtonské námořní dohody a byla sešrotována v Nagasaki.^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese cruiser Ikoma na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ikoma na Wikimedia Commons