Helios 1
| Helios 1 | |
|---|---|
 | |
| COSPAR | 1974-097A |
| Katalogové číslo | 7567 |
| Start | 10. prosince 1974 |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | Titan 3E Centaur D-1T |
| Typ oběžné dráhy | heliocentrická dráha |
| Stav objektu | na heliocentrické dráze, již nesledován |
| Zánik | Zánik |
| Zánik | ne |
| Provozovatel | Německo |
| Výrobce | Německo |
| Druh | sonda pro výzkum Slunce |
| Program | Program Helios |
| Hmotnost | 370 kg[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helios 1 byla sonda vyrobená v NSR, vypuštěná v roce 1974 americkou raketou, určená k průzkumu meziplanetárního prostoru poblíž Slunce.[2]
Základní informace
[editovat | editovat zdroj]Program této sondy a celého programu Helios byl určen pro výzkum prostoru v okolí Slunce. Sonda byla vyrobená v Německu, programovou náplň všech dvanácti experimentů připravili vědci NSR a USA. Sonda dostala přidělené označení COSPAR 1974-097A. Při svém letu byla stabilizována pomalou rotací. Povrch tělesa sondy byl pokryt z 50% slunečními bateriemi a z 50% odrazovými ploškami, které záření způsobující zahřívání sondy při průletu blízko Slunce odrážely. Hmotnost sondy je 370 kg.
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]S pomocí nové rakety Titan 3E Centaur D-1T sonda odstartovala ráno 10. prosince 1974 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě v USA na heliocentrickou dráhu. Oběžná doba byla nastavena na 190 dní, dráha ležela v rovině ekliptiky ve vzdálenosti 0,309 až 0,985 AU od Slunce. Počáteční rychlost byla vůči Zemi 13,82 km/s.
Zhruba po 13 hodinách letu byly vyklopeny výsuvné tyče, aktivovány všechny přístroje a sluneční baterie. Rotační osa kvůli radiovému spojení se Zemí byla upravena do kolmice k rovině dráhy.
Po třech měsících letu, při prvním průletu periheliem dráhy dne 15. března 1975 díky gravitaci dosáhla rekordní rychlosti 64,7 km/s.[2] V té době byla od Slunce vzdálena 46 milionů km. Později se dostala do zákrytu Sluncem a bylo s ní tak přerušeno krátkodobě spojení, poté se jej podařilo obnovit a sonda dál předávala řadu let informace získané měřením na Zemi. Některá data zpracovávala i Československá akademie věd.
Plánovaná životnost systémů sondy byla tři měsíce, pracovala však mnohem déle. Sonda Helios 1 přestala reagovat na povely ze Země teprve po 12 letech, začátkem roku 1986.[3] V současné době se Helios 1 nachází na heliocentrické dráze a objekt již není sledován.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VÍTEK, Antonín. 1974-097A - Helios 1 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Mezinárodní spolupráce, s. 279.
- ↑ KIPPENHAHN, Rudolf. Odhalená tajemství Slunce. [s.l.]: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0805-3. S. 231.